o zaplacení Kč 709 748,86 s přísl., o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. 45 ECm 76/2013-517 ze dne 16. 3. 2021,

1. Krajský soud v Praze jako soud I. stupně uvedeným rozsudkem zamítl žalobu, již se žalobce domáhal na žalovaném náhrady škody Kč 709 748,86, kterou mu měl žalovaný způsobit jako jeho jednatel porušením povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře; dále soud I. stupně rozhodl o nákladech řízení a žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému na jejich náhradu Kč 280 806,-.

2. Tomuto v pořadí již třetímu rozsudku předcházel rozsudek ze dne 13. 7. 2015, jímž soud I. stupně žalobě vyhověl a žalovaného zavázal zaplatit žalobci uplatněnou částku a nahradit mu náklady řízení, který k odvolání žalovaného odvolací Vrchní soud v Praze rozsudkem č. j. 6 Cmo 347/2015-283 ze dne 10. 12. 2015 potvrdil a o nákladech odvolacího řízení rozhodl podle výsledku řízení k tíži žalovaného. Oba tyto rozsudky, tedy rozsudek soudu I. stupně a soudu odvolacího, Nejvyšší soud zrušil rozsudkem ze dne 19. 7. 2018 č. j. 29 Cdo 3770/2016-424, v němž zdůraznil několik podstatných závěrů judikatury týkající se odpovědnosti jednatele společnosti s ručením omezeným, který zásadně odpovídá za řádný výkon funkce, nikoliv za výsledek své činnosti; v tomto pak Nejvyšší soud vytkl odvolacímu soudu odklon od ustálené judikatury. Po tomto rozsudku dovolacího soudu, druhým svým rozsudkem ze dne 19. 12. 2019, soud I. stupně žalobu na náhradu škody zamítl, veden závěry Nejvyššího soudu; tento zamítavý rozsudek pak k odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením č. j. 6 Cmo 133/2020-508 ze dne 1. 10. 2020 zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, a to z důvodu nedostatků dokazování, hodnocení důkazů, právního posouzení a odůvodnění rozhodnutí.

3. V novém řízení soud I. stupně doplnil dokazování, jednak předloženými listinami, zejména uvedenou smlouvou o dílo, popsanou e-mailovou korespondencí, smlouvou o zprostředkování, společenskou smlouvou žalobce, spisem Policie ČR, listinou Nabídka pro veřejnou zakázku, výpisy z obchodního rejstříku, jednak svědeckou výpovědí svědka [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Podle zjištění soudu I. stupně žalovaný vykonával v období od 31. 12. 2007 do 7. 11. 2011 funkci jednatele žalobce, kdy 6. 6. 2011 uzavřel jménem žalobce (zájemce) zprostředkovatelskou smlouvu se zprostředkovatelem jednajícím [Anonymizováno], jejímž předmětem byl závazek zprostředkovatele vyvíjet činnost tak, aby zájemce měl příležitost uzavřít s třetí osobou kupní smlouvy nebo smlouvy o dílo na dodávky bezpečnostní fólie s holografickými motivy pro výrobu papíru určeného k tisku poukázek uvedené společnosti, a to za sjednanou provizi. Na to došlo k uzavření smlouvy o dílo 16. 6. 2011 se společností [Anonymizováno] jako objednatelem. Podle soudu I. stupně zprostředkovatel vyvíjel snahu k vyřešení nesrovnalostí mezi společností [právnická osoba], žalobcem a odběratelem, a to osobním jednáním dovést zúčastněné subjekty ke vzájemné spolupráci; žalovaný pak jménem žalobce uhradil zprostředkovateli sjednanou provizi ve výši uplatněné částky.

4. Soud I. stupně se tak nadále zabýval otázkou, zda žalovaný jako jednatel žalobce porušil povinnost jednat při výkonu své funkce s péčí řádného hospodáře tím, že zbytečně vyplatil zprostředkovateli provizi a způsobil tak žalobci škodu. Věc posoudil s odkazem na zákonnou úpravu a platnou judikaturu, zhodnotil jednání jak žalovaného jako jednatele žalobce, tak i samotného žalobce, jakož i jednání zprostředkovatele a výsledky jeho aktivní činnosti pro získání zakázky, a konečně hodnotil výsledky popsaného jednání uvedených osob a přínos pro žalobce. Zásadně pak při úvaze, zda při uzavření smlouvy o zprostředkování jednal žalovaný v rozporu s péčí řádného hospodáře, nebral soud I. stupně zřetel na to, zda uzavření smlouvy o zprostředkování přineslo kýžený výsledek či nikoli, tedy řídil se judikatorním závěrem, že jednatel odpovídá za řádný výkon funkce, nikoli za výsledek své činnosti.

5. Podle soudu I. stupně rozhodnutí žalovaného o uzavření zprostředkovatelské smlouvy bylo přijato korektně, v zájmu společnosti, s patřičnou pečlivostí a s potřebnými znalostmi, při uzavření smlouvy postupoval žalovaný s péčí řádného hospodáře, současně mohl s ohledem na jemu dostupné informace usoudit, že se zprostředkovatel přičinil o uzavření smlouvy o dílo, přičemž jednání řádného hospodáře odpovídalo i rozhodnutí o vyplacení provize v souladu s uzavřenou smlouvou. Pro výsledek řízení pak již není, dle soudu I. stupně, významné, zda bylo jednání žalovaného pro společnost výhodné, nevýhodné, či zda jí přivodilo újmu. Soud I. stupně tak uzavřel, že žalovaný žalobci škodu ve výši žalované částky nezpůsobil, a proto žalobu zamítl. O nákladech řízení pak rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle výsledku řízení a žalovanému přiznal právo na jejich náhradu za vynaložené soudní poplatky a za právní zastoupení dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v rozsahu dle uvedené specifikace.

6. Proti tomuto druhému zamítavému rozsudku soudu I. stupně podal žalobce odvolání a navrhl jeho změnu, tedy trval na zaplacení uplatněné částky a na náhradě nákladů řízení. Odvolatel nadále namítá, že se zprostředkovatel nijak nepodílel na získání příležitosti uzavřít dodávkovou smlouvu a že nebyla prokázána jakákoli jeho činnost nebo že do ceny zakázky byla kalkulována provize. Poukazuje na to, že soud I. stupně na základě stejných důkazů učinil v druhém rozsudku zcela opačný skutkový závěr než v předchozím řízení a to pouze na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu, který se skutkovou stránkou věci nezabýval a jeho rozhodnutí bylo ryze právním konstatováním. Odvolatel dále uvedl, že soud I. stupně provedl velmi důkladné a podrobné dokazování a původně správně dovodil, že žalovaný hrubě porušil svou povinnost činit odůvodněná a správná rozhodnutí ve vztahu k realizované obchodní činnosti a tuto se navíc pokoušel zpětně legitimizovat a dopustil se fakticky zpronevěry nebo podvodu, byť v trestním řízení nebylo pokračováno. Porušení povinnosti žalovaného jednat s péčí řádného hospodáře žalobce spatřuje v uzavření údajné ústní smlouvy o zprostředkování, jejíž existence nebyla prokázána, a po té následné uzavření písemné smlouvy v souvislosti s uzavřením dodávkové smlouvy se společností [Anonymizováno]. V návaznosti na uzavřenou smlouvu pak měl žalovaný možnost odmítnout provizi vyplatit, neboť nejpozději ke dni získání zakázky si musel být vědom, že činnost zprostředkovatele (pana [Anonymizováno]) byla fiktivní a že k získání zakázky nijak nepřispěl. Podle odvolatele tak i přes závěr Nejvyššího soudu obsažený v jeho rozhodnutí zůstala důvodnost žaloby zachována. V doplnění odvolání pak žalobce dále uvedl, že je povinností jednatele jednat s přiměřenou loajalitou ke společnosti, transparentním a ověřitelným způsobem, a že pokud jednatel po získání zakázky oznámí svým spolupracovníkům, že vlastně 10% ze zakázky odchází zprostředkovateli do [Anonymizováno], mělo by takové jednání být řádně odůvodněné.

7. Ve vyjádření k odvolání žalobce proti rozsudku soudu I. stupně žalovaný navrhl potvrzení napadeného rozhodnutí, které považuje po skutkové i právní stránce za správné, dále požaduje náhradu nákladů odvolacího řízení. Žalovaný poukazuje na předchozí rozhodnutí soudu I. stupně a závěry Nejvyššího soudu, podle něhož odpovědnost jednatele nelze posuzovat podle výsledků zprostředkování. Podle žalovaného byl provedeným dokazováním skutkový stav dostatečně zjištěn, přesto poukazuje na to, že k okolnostem uzavření smlouvy o zprostředkování, k důvodům jejího uzavření a potřebnosti pro společnost a získání obmyšlené zakázky navrhl další důkazy, výslechy uvedených svědků, které však soud I. stupně neprovedl.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně dle § 211 a násl. občanského soudního řádu, včetně řízení, jež mu předcházelo, a po projednání věci dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. Ještě před samotným projednáním odvolání vedl účastníky důrazně k mimosoudnímu vyřízení věci, po poučení o předběžném náhledu na věc s poukazem na předchozí rozhodnutí ve věci, zejména závěry Nejvyššího soudu, a s ohledem na pokročilost času a neúměrný růst nákladů, avšak bezúspěšně; účastníci setrvali na svých pozicích, žalobce trval na žalobě a odvolání, žalovaný trval na zamítnutí žaloby.

9. Předmětem projednávaného sporu je žalobcem uplatněné právo proti žalovanému na zaplacení částky Kč 709 748,86 z titulu náhrady škody, kterou mu měl žalovaný způsobit jako jeho jednatel porušením zákonné povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře, když uzavřel s uvedenou společností zprostředkovatelskou smlouvu a na jejím základě vyplatil provizi ve výši uplatněné částky, aniž by však služeb zprostředkovatele bylo třeba. Žalovaný v řízení namítal, že při uzavření zprostředkovatelské smlouvy postupoval odpovědně s péčí řádného hospodáře a přispěl tím k uzavření dodávkové smlouvy a významnému hospodářskému prospěchu pro společnost, které žádná škoda v souvislosti s tím nemohla vzniknout. Jak již výše uvedeno, v tomto odvolacím řízení jde již v pořadí o třetí rozsudek soudu I. stupně, když prvé rozhodnutí ve prospěch žalobce, jakož i jeho potvrzení odvolacím soudem Nejvyšší soud zrušil se zásadním závěrem ohledně odpovědnosti jednatele toliko za výkon funkce, nikoli za výsledek své činnosti. Skutková zjištění projednávané věci jsou podrobně popsána v reprodukční části předchozích rozhodnutích soudu I. stupně a soudu odvolacího, stejně tak Nejvyššího soudu, na něž se v dalším plně odkazuje.

10. Soud I. stupně v řízení provedl rozsáhlé dokazování, jak výše uvedeno, jednak předloženými listinami, tak i výpověďmi uvedených svědků. Podrobně se zabýval činností žalovaného jako jednatele žalobce v procesu uzavírání zprostředkovatelské smlouvy a samotnou potřebou uzavření takové smlouvy ku prospěchu žalobce v souvislosti s uzavřením dodávkové smlouvy, dále posuzoval aktivní činností smluveného zprostředkovatele a jeho prospěch pro žalobce, jakož i vyplacením sjednané provize. Jednání žalovaného při uzavírání zprostředkovatelské smlouvy vyhodnotil soud I. stupně jako korektní, v zájmu žalobce, s patřičnou pečlivostí a s potřebnými znalostmi, a s odkazem na ustálenou judikaturu a závěry Nejvyššího soudu vyjádření přímo i v tomto řízení, uzavřel, že žalovaný jednal s péčí řádného hospodáře a že žalobci škodu vyplacením provize dle smlouvy nezpůsobil.

11. Se zjištěními soudu I. stupně, provedeným dokazováním, hodnocením důkazů a právním hodnocením, jakož i přijatými závěry, a tedy i napadeným rozhodnutím, se odvolací soud zcela ztotožnil. Shodně se soudem I. stupně je odvolací soud téhož názoru, že žalovaný jednal s péčí řádného hospodáře, jak při poptávce na zprostředkovatelské služby a po té i při uzavření takové smlouvy včetně sjednané provize. Stejně tak jako soud I. stupně posoudil odvolací soud důvody pro uzavření smlouvy a aktivní činnost zprostředkovatele pro získání zakázky, a to zejména vzhledem ke specifičnosti a náročnosti předmětu výroby, kooperaci při výrobě, konkurenci a situaci na trhu. Žalovaný jako jednatel žalobcem jednal ve prospěch žalobce, odpovědně, informovaně, v zájmu žalobce o získání zakázky. Zásadní pro rozhodnutí ve věci jsou pak judikatorní závěry týkající se zákonné odpovědnosti jednatele za škodu porušením povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře, který odpovídá za řádný výkon funkce, nikoli za výsledek své činnosti, jak se podává podrobně v uvedeném rozsudku dovolacího soudu. Ostatně ani vyšetřováním z podnětu žalobce příslušný policejní orgán žádná pochybení žalovanému nevytkl. Soud I. stupně se dostatečně vypořádal se vznesenými námitkami a napadené rozhodnutí řádně odůvodnil. Jestliže soud I. stupně opakovaně žalobu zamítl, nelze mu vytknou žádná pochybení. Odvolací soud tak v dalším odkazuje pro stručnost na obsah odůvodnění předchozích rozhodnutí.

12. Z uvedených důvodů Vrchní soud v Praze rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil; o nákladech odvolacího řízení pak rozhodl dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 cit. zákona podle jeho výsledku a v řízení úspěšnému žalovanému přiznal právo na jejich náhradu za právní zastoupení dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v rozsahu dvou úkonů právní služby, tj. vyjádření k odvolání a účast na jednání u odvolacího soudu 26. 1. 2023, dále 1/2 úkonu za účast na jednání 15. 12. 2022, (které ovšem po vykonání toliko formálních úkonů nebylo ve věci zahájeno z důvodů nahlášení bomby a evakuace soudní budovy) včetně tří režijních paušálů a DPH.