o určení neplatnosti usnesení vlastníků jednotek ze dne 13. 12. 2018, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 79 Cm 32/2019-29 ze dne 13. února 2020

1. Usnesením soud prvního stupně v bodě I. výroku rozhodl takto: „Návrh, aby soud vyslovil neplatnost usnesení přijatých na schůzi vlastníků jednotek v budově č. p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku par. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa], dne 13. 12. 2018 ve znění: ‚[Anonymizováno] předloží účetní závěrku do 2 měsíců. Zabezpečovací systémy v jednotlivých bytech /s výjimkou stávajících kouřových čidel v bytě č. [Anonymizováno] budou provozovány individuálně buď vlastníky, nebo nájemci. Kouřová čidla pro ochranu společných prostor /tj. chodeb, schodišť a střechy – byt číslo [Anonymizováno] budou napojeny na společný systém pultové ochrany u společnosti [Anonymizováno] zajistí ve spolupráci s firmou Alarmové systémy znovunapojení kouřových hlásičů v prostorách svého bytu č. [Anonymizováno] na společný systém ochrany společného majetku. Ty části infrastruktury /rozvaděče/, které je možno přesunout ze soukromých prostor, budou přesunuty na náklady [Anonymizováno], které ve spolupráci s [Anonymizováno] takto nevhodně rozdělilo dům na byty a kromě toho zamezuje přístup správci domu ke společnému majetku. Majitel bytu č. [Anonymizováno] umožní vzhledem k technickému stavu domu 4x ročně nebo při havárii správci domu osobní kontrolu krovu a střechy‘ se zamítá.“ V bodě II. výroku rozhodl o povinnosti navrhovatele k náhradě nákladů řízení účastníkovi v částce 10 164 Kč k rukám jeho právního zástupce.

2. Z odůvodnění rozhodnutí se podává, že navrhovatel svůj návrh na vyslovení předmětných rozhodnutí, jež byla přijata na schůzi vlastníků jednotek, konané dne 13. 12. 2018, podal jednak proto, že zápis, který obdržel po jejím průběhu, neodpovídal skutečnosti, kdy nesrovnalosti obsahovaly i opravené verze. Navíc bylo rozhodováno mimo kompetenci, rozhodnutím je navrhovatel nepřípustně úkolován, napadená rozhodnutí zasahují do právního postavení navrhovatele, respektive do podstaty jeho vlastnictví.

3. Účastník ve vyjádření k návrhu namítal nedostatek důležitého důvodu ve smyslu ustanovení § 1209 občanského zákoníku, dále uvedl, že zápis ze schůze je správný, rozhodnuto bylo v souladu s prohlášením vlastníka budovy a jeho změnou, případně dohodou vlastníků z 12. 12. 2017, požadavek na předložení účetní závěrky vychází z toho, že navrhovatel byl pověřeným správcem dle § 1190 zákona č. 89/2012 Sb. Pokud jde o zabezpečovací systém, ten navrhovatel sám odpojil a tím zasáhl do práv ostatních spoluvlastníků budovy, když rozvaděče mají být dle prohlášení vlastníka budovy na schodišti, nikoliv za dveřmi bytové jednotky, jak je tomu v případě navrhovatele. Navrhovatel tak omezuje přístup ke společnému majetku.

4. Soud konstatoval zjištění, učiněná z provedeného dokazování listinami, a to prohlášením vlastníka budovy ze dne 4. 3. 2016, výpisem z katastru nemovitostí týkajících se jednotlivých bytových jednotek a pozemku, dohodou dotčených vlastníků jednotek o změně jejich práv a povinností v souvislosti se změnou prohlášení vlastníka ze dne 6. 12. 2017, pozvánkou na schůzi ze dne 21. 11. 2018, zápisem z jednání spoluvlastníků domu [adresa], ze dne 13. 12. 2018, vyhotoveným dne 4. 1. 2019, opraveným zápisem ze schůze spoluvlastníků domu [adresa] konané 13. 12. 2018, vyhotoveným dne 16. 1. 2019, a zápisem ze schůze spoluvlastníků [adresa], konané 13. 12. 2018, vyhotovený dne 4. 1. 2019 a opravený dne 24. 1. 2019 /dle připomínek/, korespondencí ohledně zápisu, výzvou k opravě zápisu ze schůze vlastníků jednotek z 25. 2. 2019 adresovanou účastníkovi advokátkou [Jméno Zástupce A].

5. Soud mimo jiné zjistil, že navrhovatel , společnost [Anonymizováno], byl výlučným vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je dům č. p. [Anonymizováno]. Prohlášením o rozdělení práva k tomu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám vzniklo 6 jednotek, z toho 2 nebytové, a 4 bytové /prokázáno prohlášením vlastníka budovy/. Účastník je na základě uzavřených kupních smluv vlastníkem jednotek [Anonymizováno], a navrhovatel jednotky č. [Anonymizováno] v podkroví /prokázáno nesporným tvrzením účastníků/. Navrhovatel tak byl prvním správcem domu a pozemku. V dohodě dotčených vlastníků jednotek o změně jejich práv a povinností, v souvislosti se změnou prohlášení vlastníka budovy, je uvedeno, že ztratí-li společnost [Anonymizováno] většinový podíl na společných částech, a nevznikne-li společenství vlastníků, stává se správcem domu a pozemku vlastník, který má na společných částech podíl větší než poloviční, což je v daném případě účastník /prokázáno dohodou, článkem II, bod 3/. Společenství vlastníků dosud nevzniklo.

6. Po rekapitulaci učiněných zjištění soud odkázal na související právní úpravu, zabýval se otázkou, zda jsou dány předpoklady ve smyslu ustanovení § 1209 odst. 1 občanského zákoníku. Dovodil, že navrhovatel má postavení přehlasovaného vlastníka, návrh byl podán včas. Soud ale neshledal důležitý důvod pro přezkum napadených usnesení. Důležitý důvod nelze spatřovat v tom, že k žádosti navrhovatele nebyl opraven zápis ze schůze. Tato okolnost neopravňuje navrhovatele k rozpoutání soudního sporu.

7. Důležitý důvod soud neshledal ani pro přezkum požadavku na předložení účetní závěrky ve lhůtě dvou měsíců. Soud považuje za logické, že správce předkládá ke schválení účetní závěrku.

8. Soud dále dospěl k závěru, že usnesení o zapojení zabezpečovacích systémů a kouřových hlásičů nezasahuje do majetkových poměrů navrhovatele, a tedy i zde pro přezkum není dán důležitý důvod.

9. Dále soud uzavřel, že rovněž není důležitý důvod pro přezkum, pokud navrhovatel „ nějakým způsobem zasáhl do společných prostor domu a zamezil tak v přístupu k rozvodům a protipožárním opatřením.“

10. K námitce navrhovatele, že přijatá rozhodnutí nespadají do působnosti schůze, soud předestřel úvahu, že pod ustanovení dohody / dohody vlastníků jednotek o změně jejich práv a povinností v souvislosti se změnou prohlášení vlastníka ze dne 6. 12. 2017 / jejího čl. III bodu, kdy správce svolá ostatní vlastníky k rozhodnutí dle písm. m/ „ se dá ‚ ukrýt‘ ledacos“. Námitku nepovažuje soud za důvodnou, když jde jen o „ umožnění přístupu do společných prostor ke společným stavebním, elektronickým, protipožárním a dalším systémům.“

11. Soud návrh jako nedůvodný zamítl, o náhradě nákladů řízení rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.

12. Ve včas podaném odvolání, v němž navrhoval změnu napadeného rozhodnutí ve smyslu vyhovění návrhu, navrhovatel, poukázal na skutečnost, že je vlastníkem jednotky č. [Anonymizováno] v budově č.p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa]. V domě doposud nevzniklo společenství vlastníků jednotek a správa domu tak probíhá podle ustanovení § 1191 zákona č. 89/2012 Sb. Dne 13. 12. 2018 se konala schůze spoluvlastníků domu č.p. [Anonymizováno], k.ú., ani opravený zápis neodpovídá průběhu schůze, soud přitom nevyhověl důkaznímu návrhu navrhovatele na svědeckou výpověď advokáta [tituly před jménem] [Anonymizováno], který navrhovatele na schůzi zastupoval, aby svědek dosvědčil, že zápis ze schůze a formulace v něm obsažené neodpovídají reálnému průběhu schůze.

13. Dále odvolatel zdůraznil, že napadenými usneseními uložené povinnosti zasahují do jeho právního postavení, respektive do jeho vlastnického práva, důležitý důvod pro podání návrhu je nepochybný. Pokud jde o účetní závěrku, tuto jsou povinny sestavit pouze účetní jednotky ve smyslu ustanovení § 1 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví. Jestliže v domě nevzniklo SVJ, neexistuje účetní jednotka způsobilá účetní závěrku sestavit. „ Povinnost nemůže být navrhovateli uložena bez právního základu. navrhovatel společenství spoluvlastníků i předložil zprávu o hospodaření domu za dobu, kdy byl osobou odpoěvdnou za správu domu. Nemůže a nemá však povinnost sestavovat a předkládat účetní závěrku ve smyslu zákona o účetnictví. Navrhovatel je přesvědčen, že důležitý důvod pro podání žaloby je zde dán zcela zjevně v momentě, kdy jsou mu ukládány púovinnosti nad rámec Prohlášení, Dohody a zákona. “

14. Dále odvolatel namítal, že shromáždění spoluvlastníků nemůže pouhým hlasováním na navrhovatele přenést povinnost, která spadá do působnosti osoby odpovědné za správu domu, tedy aby zajištoval zapojování systému kouřových hlásičů. „ Podle vyhlášky č. 23/2008 Sb. hlásiče v prostorách soukromého bytu být nemusí, respektive pouze v bytových jednotkách postavených po roce 2008 a vlastník jednotky nemá povinnost tyto hlásiče případně napojovat na společný systém ochrany.“

15. Dále navrhovatel namítal, že pokud soud hovoří o tom, že navrhovatel je povinen odstranit závadný stav, tak v řízení nebylo žádným způsobem prokázáno, že navrhovatel jakkoli brání správci domu v přístupu ke společnému majetku. Dále, je absurdní, aby navrhovatel nesl náklady jakýchkoli prací, které obecně nesou všichni spoluvlastníci. Pokud účastník uvádí, že navrhovatel nevhodně rozdělil dům, jedná se o invektivu za situace, že na žádné vady prohlášení nebyl navrhovatel účastníkem upozorněn ve smyslu ustanovení § 1168 odst. 1 občanského zákoníku.

16. Dále, pokud soud s odkazem na čl. III bodu 7 Dohody hovoří / v odst. 20 odůvodnění rozhodnutí / o tom, že „ pod tento bod se dá ukrýt ledacos“, tak dané ustanovení Dohody vychází z ustanovení § 1208 písm. i/ občanského zákoníku. „ Smyslem zákonné úpravy není to, aby se pod tento bod dala ukrývat libovůle shromáždění spoluvlastníků a dávala mu nástroj, kterým může přehlasovanému spoluvlastníkovi domu ukládat jednostranně povinnosti.“

17. Dále, účastník si nemůže vynucovat vstup do soukromých prostor navrhovatele na periodickém základě, ten umožní přístup do jednotky 6 pouze podle zákona. Přijaté usnesení představuje zásah do majetkové sféry navrhovatele.

18. Účastník ve svém vyjádření k odvolání setrval na svém přesvědčení o absenci důležitého důvodu pro přezkum daných rozhodnutí, nesouhlasil dále s tvrzením navrhovatele, že navrhovatel nebyl povinen sestavit účetní závěrku týkající se vyúčtování za rok 2017. Podle Dohody vlastníků byl totiž správce povinen svolat vlastníky k rozhodnutí o schválení účetní závěrky. Napadené usnesení tak bylo přijato v souladu s touto Dohodou. Dále, z Prohlášení vlastníků je zřejmé, že protipožární čidla tvoří společné části domu. Je irelevantní tvrzení navrhovatele, že mu tuto povinnost nestanoví zákon a vlastník jednotky nemá povinnost dle vyhlášky č. 23/2008 Sb. Své vyjádření účastník doplnil tak, že „ do dnešního dne nebyla účastníkovi jako správci domu umožněna obhlídka společného majetku / domu / pro účely ověření skutečného stavu, např. krovů domu, balkonu apod., a to přesto, že zvnějšku je možné pozorovat závažné poškození pozednic střechy, což lze doložit výslechem účastníka.“

19. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně podle ust. §§ 212, 212a o. s. ř., bez provedení jednání / § 214 odst. 2 písm. d/ o. s. ř. /, a dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí nemůže obstát.

20. Soud prvního stupně návrh zamítl, když neshledal důležitý důvod ve smyslu ustanovení § 1209 odst. 1 občanského zákoníku pro přezkum napadených rozhodnutí. Pokud bylo namítáno, že zápis ze schůze neodpovídá reálnému průběhu, soud již v rovině tvrzení shledal neoprávněnost podání návrhu a rozpoutání soudního sporu. Za nedůvodný považoval návrh rovněž potud, pokud navrhovatel brojí proti tomu, že má umožnit vstup do společných prostor.

21. K námitce, že zápis ze schůze neodpovídá realitě, odvolací soud uvádí toto: Rozhodnutí byla přijata. Obecně lze říci, že případná okolnost, že zápis ze schůze neodráží realitu, samo o sobě nemůže založit neplatnost přijatých rozhodnutí. Jiná věc by byla, pokud by bylo „operováno“ rozhodnutím, které vůbec nebylo přijato a požadováno / vymáháno / jeho splnění. Takto ale návrh postaven není, respektive toto z návrhu nevysvítá. Vlastně není zřejmé, co vlastně navrhovatel tvrdí konstatováním, že zápis neodpovídá reálnému průběhu schůze. V čem je rozpor? A jak se to odráží v právech a povinnostech navrhovatele, ve vztahu k nimž je podáván předmětný návrh na vyslovení neplatnosti? V této souvislosti, nelze ovšem přisvědčit úvaze soudu, že okolnost, že soudní ochrany se navrhovatel domáhá proto, že nebyl opraven zápis ze schůze, bez dalšího signalizuje neoprávněné „ rozpoutání soudního sporu“. Pochopitelně, dané řízení není vedeno s cílem dosáhnout shody zápisu ze schůze s jejím reálným průběhem, současně ani není zřejmé, od čeho se odvíjí neplatnost, jak ji navrhovatel konstruuje s odkazem na rozpor zápisu s realitou. Tedy, i když je úvaha soudu v daném kontextu poněkud „ nepřehledná“, na výsledný závěr odvolacího soudu, že důležitý důvod pro přezkum přijatých rozhodnutí je dán / viz níže/ to nemá žádný vliv.

22. Nelze přisvědčit soudu ve stanovisku k jednotlivým tvrzeným důvodům neplatnosti o tom, že není dán důležitý důvod pro přezkum jednotlivých rozhodnutí. Jestliže se navrhovatel dovolává toho, že vůbec, pojmově, nebyli ostatní vlastníci oprávněni navrhovateli uložit předmětné povinnosti, a že daná rozhodnutí nepřípustně zasahují do jeho vlastnického práva, je návrh nepochybně podáván z důležitého důvodu.

23. Soud učinil nesprávný závěr o nedostatku důležitého důvodu, což je vada, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, přičemž v odvolacím řízení nemůže být zjednána náprava. Vzhledem k tomu, že se soud s ohledem na svůj právní názor nezabýval návrhem na vyslovení neplatnosti jednotlivých rozhodnutí věcně, nelze rozhodnutí soudu z věcných hledisek přezkoumat. Jen lze podotknout, že navrhovatel nebrojí proti tomu, že má umožnit vstup do společných prostor, naopak tvrdí, že vstupu do společných prostor nebrání, respektive že není prokázáno, že by bránil. Navrhovatel ovšem brojí proti tomu, že má periodicky umožnit vstup do svých soukromých prostor.

24. Odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. a/, b/, o. s. ř. zrušil a věc podle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. V tomto novém řízení se soud návrhem bude zabývat věcně, posoudí jednotlivé tvrzené důvody neplatnosti. Je třeba zkoumat, zda existují právní předpoklady pro uložení jednotlivých povinností navrhovateli, včetně popsaného zásahu do vlastnického práva navrhovatele, je třeba vyjasnit, zda spoluvlastníci vůbec měli právo popsané povinnosti navrhovateli uložit. Dříve ovšem, než přistoupí k danému postupu, se bude soud zabývat okolností, že, jak vyplývá z obsahu spisu, se schůze dne 13. 12. 2018 zúčastnil rovněž vlastník jednotky 475/5 / Čestmír Vančura / a rozhodnutí byla přijata rovněž jeho hlasováním. Rovněž vůči tomuto vlastníkovi musí návrh směřovat. V tomto směru je na místě postup dle ustanovení § 7 z. ř. s.

25. O nákladech řízení a nedoplatku soudního poplatku soud rozhodne v rozhodnutí, jímž řízení před soudem prvního stupně skončí / § 151 odst. 1 o. s. ř., § 4 odst. 1 písm. j/ zákona č. 549/1991 Sb. /.