o návrhu na zápis změny do rejstříku společenství vlastníků jednotek, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. února 2023 č. j. S 1841/RD77/KSUL, Fj 33274/2021/KSUL-214

1. Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud I. stupně v záhlaví označeným usnesením odmítl návrh na zápis změn ze dne 21. 6. 2021 evidovaný pod Fj 33274/2021/KSUL-133.

2. Soud I. stupně vyšel z toho, že dne 21. června 2021 byl doručen Krajskému soudu v Ústí nad Labem coby rejstříkovému soudu návrh na zápis změn v rejstříku společenství vlastníků jednotek, přičemž navrhovatelem bylo [Jméno navrhovatele] (dále též jen „společenství“), za něž návrh podal coby zástupce [Jméno advokáta], advokát, z jehož datové schránky byl návrh odeslán.

3. Rozhodnutí soud I. stupně odůvodnil tak, že vyzval navrhovatele k předložení listin prokazujících vznik skutečností požadovaných k zápisu do rejstříku společenství vlastníků jednotek k předložení čestného prohlášení zapisovaného předsedy, tj. [Anonymizováno] dle ust. § 152 o. z., dle § 46, § 63 - 67 z. o. k., souhlasu se zápisem do obchodního rejstříku a oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu ze dne 2. 6. 2021 v originále nebo v úředně ověřené fotokopii s tím, že v případě zaslání do datové schránky musí listiny obsahovat s doložku konverze.

4. Podle soudu I. stupně navrhovatel ve stanovené lhůtě požadované listiny nedoložil. Následně soud s odkazem na § 86 písm. e) z. v. r. uzavřel, že za dané situace je na místě návrh na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek odmítnout.

5. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel podal včasné odvolání. Jeho stěžejní odvolací námitky byly následující:

1) Vzhledem k tomu, že [Anonymizováno] při výkonu funkce statutárního orgánu navrhovatele zastupují navrhované fyzické osoby, „nezdá se“ povinnost doložit také čestné prohlášení této právnické osoby účelnou; požadavek nevyplývá z žádných právních předpisů. K provedení zápisu je dle zákona nezbytné doložit jen čestná prohlášení všech osob, které [Anonymizováno] při výkonu funkce statutárního orgánu zastupují, což bylo řádně a včas doloženo v originálu a bylo tak možné návrhu zcela vyhovět.

2) Na usnesení soudu I. stupně je třeba hledět jako na překvapivé a rozporné s principem předvídatelnosti soudního rozhodnutí a ochrany legitimního očekávání účastníků, když soud v rámci skutkově podobného řízení o návrhu na zápis změny do rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeného u téhož soudu návrhu navrhovatele částečně vyhověl a zápis [Anonymizováno] jako statutárního orgánu navrhovatele povolil, aniž by požadoval doložit čestné prohlášení právnické osoby zapisované jako statutární orgán. Postup stejného rejstříkového soudu potvrzuje argumentaci navrhovatele.

3) Usnesení je nedostatečně odůvodněné a je nesrozumitelné a až nepřezkoumatelné.

4) Samotný obsah oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu, jehož nepředložení v originále bylo také důvodem odmítnutí návrhu, vyplývá z výzev k hlasování o rozhodnutí mimo zasedání a také z hlasovacích listin členů shromáždění navrhovatele, přičemž tyto listiny byly v originále k původnímu návrhu v červnu 2021 přiloženy.

6. Odvolatel navrhl, aby rozhodnutí bylo zrušeno a návrhu bylo vyhověno v celém rozsahu, případně aby byla věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

8. K odvolací námitce ohledně nedostatečného odůvodnění a nesrozumitelnosti až nepřezkoumatelnosti napadeného usnesení odvolací soud uvádí, že tuto námitku neshledává důvodnou. Jak vyplývá z obsahu odvolání, odvolateli bylo zcela zřejmé, proč soud prvního stupně předmětný návrh odmítl a mohl tedy v odvolání proti usnesení soudu náležitě brojit, což také činil. Soud prvního stupně mohl sice své rozhodnutí lépe a obsáhleji odůvodnit, avšak toto nemělo vliv na uplatnění práv odvolatele podávajícího odvolání, když podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2019 sp. zn. 27 Cdo 3903/2017 měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu I. stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když proto rozhodnutí soudu I. stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly - podle obsahu odvolání - na újmu uplatnění práv účastníků řízení.

9. Ohledně nedoložení oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu (dále též oznámení) v originále nebo úředně ověřené fotokopii nebo v případě zaslání datovou schránkou s doložkou konverze, má odvolací soud za to, že z předloženého oznámení není zcela zřejmé, zda se jedná jen o barevnou fotokopii nebo o originál. Na rozdíl od běžného občanskoprávního řízení (sporného) se v rejstříkovém řízení ovládaném registračním principem neprovádí dokazování, a především zde nejsou účastníci v kontrapozici a potud není kromě soudu nikdo, kdo by mohl případně namítat, resp. rozporovat autenticitu předkládaných listin. Je tak nepochybně žádoucí, aby kvůli zajištění autenticity dokládaných listin byly předkládány listiny v originále či v úředně ověřené kopii, v případě elektronického podání coby konvertovaný dokument.

10. Odvolací soud konstatuje, že povinnost předkládat v rejstříkovém řízení listiny v originále či v úředně ověřené kopii zákon výslovně nestanoví. V obecné rovině však platí, že rejstříkový soud je oprávněn kvůli zmíněnému zajištění autenticity dokládaných listin požadovat jejich předložení v originále či v úředně ověřené kopii a v případě elektronického podání opatřené konverzní doložkou. Uvedené však neznamená absolutní a bezvýjimečnou povinnost navrhovatele a tomu odpovídající oprávnění rejstříkového soudu takové listiny v této kvalitě automaticky a bez dalšího vyžadovat.

11. Podle názoru odvolacího soudu rejstříkový soud by měl vždy postupovat podle konkrétních okolností a specifik řešeného případu. Za situace, že rejstříkový soud nemá důvodnou pochybnost o pravosti předkládaných listin, resp. ji navrhovateli nevyjeví a současně vyplývá-li jejich autenticita ze spojení s dalšími předloženými listinami, jež byly předloženy v originále, neshledává odvolací soud předmětný požadavek rejstříkového soudu v daném konkrétním případě důvodným.

12. V daném případě rejstříkový soud ani v rámci předmětné výzvy ani v rámci odůvodnění svého usnesení žádnou pochybnost o pravosti předkládaných listin nevznesl a taková pochybnost nevyplývá ani z obsahu spisu. Předmětné oznámení ve spojení s ostatními listinami - hlasovacími listinami jednotlivých vlastníků jednotek, jež byly předloženy v originále, lze považovat za dostačující.

13. Dále se odvolací soud zabýval důvodností požadavků rejstříkového soudu na předložení listin, jejichž nepředložení bylo důvodem odmítnutí celého návrhu na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek:

I. K požadavku soudu ohledně předložení písemného souhlasu předsedy společenství (tj. [Anonymizováno]) se zápisem do obchodního rejstříku dle § 12 z. v. r.

V daném případě byl navrhován zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek, nikoliv do obchodního rejstříku. Do toho se zapisuje družstvo coby obchodní korporace.

Dle § 12 z. v. r. navrhovatel podle § 11 z. v. r. současně s návrhem na zápis doloží souhlas osob, které se podle tohoto nebo jiného zákona zapisují v rámci zápisu osoby, ledaže takovýto souhlas plyne z jiných k návrhu na zápis dokládaných listin;… V daném případě však souhlas k zápisu navrženého družstva coby statutárního orgánu navrhovatele plyne z doložené plné moci, jíž udělil navrhovatel svým statutárním orgánem - [Anonymizováno] jednajícím členy jeho statutárního orgánu ([jméno FO] a [jméno FO]) speciálně k úkonům spojeným s podáním návrhu na změnu údajů v rejstříku společenství vlastníků jednotek. Čestná prohlášení osob, jež navrhovatel požadoval zapsat jako osoby zastupující [Anonymizováno] při výkonu funkce, včetně jejich souhlasu se zápisem do rejstříku společenství vlastníků jednotek v tomto postavení, jsou v rejstříkovém spisu založena v originále s jejich úředně ověřenými podpisy. Nepředložení této požadované listiny tedy důvodem odmítnutí návrhu být nemůže.

II. K požadavku soudu ohledně předložení čestného prohlášení předsedy společenství (tj. [Anonymizováno]) podle § 152 o. z.

Podle § 152 o. z. si právnická osoba tvoří orgány o jednom členu /individuální/ nebo o více členech /kolektivní/. (odst. 1); Fyzická osoba, která je členem orgánu právnické osoby a která je do funkce volena, jmenována či jinak povolána (dále jen člen voleného orgánu), musí být plně svéprávná. To platí i pro zástupce právnické osoby, která je sama členem voleného orgánu jiné právnické osoby (odst. 2); Týká-li se hlavní činnost právnické osoby nezletilých nebo osob s omezenou svéprávností a není-li hlavním účelem právnické osoby podnikání, může zakladatelské právní jednání určit, že členem voleného kolektivního orgánu právnické osoby může být i osoba nezletilá nebo osoba s omezenou svéprávností (odst. 3). Dle § 151 odst. 1 o. z. zákon stanoví, popřípadě zakladatelské právní jednání určí, jakým způsobem a v jakém rozsahu členové orgánů právnické osoby za ni rozhodují a nahrazují její vůli.

V citovaných ustanoveních se podle právního názoru odvolacího soudu promítá tzv. teorie fikce znamenající, že právnická osoba je umělý, reálně neexistující útvar, který sám o sobě žádnou vůli nemůže projevovat, přestože má právní osobnost. Za právnickou osobu jednají a nahrazují její vůli členové orgánu. U právnické osoby nelze hovořit o svéprávnosti ve smyslu shodném se svéprávností fyzických osob. Do ustanovení odstavce 1 se promítá vůdčí princip právní úpravy právnických osob v občanském zákoníku, který je postaven na tzv. teorii fikce, tedy na tom, že právnická osoba je pouze umělý konstrukt, který reálně neexistuje, a je jí pouze přičítána vůle fyzických osob (členů orgánů), které za ni jednají (zastupují ji) a nahrazují její vůli.

Právnická osoba, jak bylo naznačeno shora, sice má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku (§ 118), avšak sama o sobě žádnou vůli projevovat nemůže a v případě právnické osoby tak nelze hovořit o její svéprávnosti (tj. o způsobilosti právnické osoby pro sebe vlastním jednáním nabývat práva a povinnosti), když vůli mohou projevit pouze členové orgánů právnické osoby.

Pro projednávanou věc z uvedeného vyplývá nedůvodnost požadavku rejstříkového soudu k předložení čestného prohlášení předsedy společenství (tj. [Anonymizováno]) coby právnické osoby podle § 152 o. z., když toto prohlášení předkládají za něj jen jednající, resp. do rejstříku společenství vlastníků jednotek zapisované osoby. Tedy ani uvedený požadavek rejstříkového soudu nebyl důvodný. Proto podle právního názoru odvolacího soudu nepředložení čestného prohlášení podle § 152 o. z. od samotné právnické osoby - předsedy společenství (tj. [Anonymizováno]) nemůže být důvodem odmítnutí předmětného návrhu. Nadto čestná prohlášení osob, jež navrhovatel požadoval zapsat jako osoby zastupující [Anonymizováno] při výkonu funkce, jsou v rejstříkovém spisu založena v originále s jejich úředně ověřenými podpisy.

III. K požadavku soudu ohledně předložení „čestného prohlášení“ předsedy společenství (tj. [Anonymizováno]) podle § 46 z. o. k.

Dle § 46 z. o. k. v rozhodném znění (tedy znění do 30. 6. 2023) vyplývá, že osoba, která je členem orgánu a je do funkce volena, jmenována či jinak povolávána (dále jen člen voleného orgánu), musí být také bezúhonná podle zákona o živnostenském podnikání a nesmí u ní existovat překážka provozování živnosti. (odst. 1); Kdo se má stát členem voleného orgánu obchodní korporace, předem zakladatele nebo obchodní korporaci informuje, zda ohledně jeho majetku nebo majetku obchodní korporace, v níž působí nebo působil v posledních 3 letech jako člen voleného orgánu, bylo vedeno insolvenční řízení podle jiného právního předpisu nebo řízení podle § 63 tohoto zákona anebo zda u něho není dána překážka výkonu funkce. (odst. 2)

Citované ustanovení se tak vztahuje na člena voleného orgánu obchodní korporace zapisující se do obchodního rejstříku, do něhož se zapisují především obchodní korporace (viz § 42 z. v. r.).

Navrhovatel, v jehož rámci je navrhován zápis změny zapisovaných údajů, je společenstvím vlastníků jednotek, jež se sice zapisuje do rejstříku, avšak do rejstříku společenství vlastníků jednotek - viz § 39 z. v. r., nikoliv do obchodního rejstříku.

Ustanovení § 46 z. o. k. se tedy na daný případ nepoužije.

Z předmětné výzvy rejstříkového soudu ve spojení s odůvodněním napadeného usnesení (v obou usneseních rejstříkový soud hovoří o zápisu do obchodního rejstříku) není zcela zřejmé, zda si rejstříkový soud ujasnil, do kterého veřejného rejstříku se zapisuje společenství vlastníků jednotek či zda se jedná jen o překlep (zjevnou nesprávnost). V každém případě však ani tento požadavek rejstříkového soudu nebyl důvodný, tudíž nepředložení čestného prohlášení podle § 46 z. o. k. od samotné právnické osoby - předsedy společenství (tj. [Anonymizováno]) nemůže být důvodem odmítnutí předmětného návrhu.

Podle odvolacího soudu v případě, pokud by mínil rejstříkový soud, že je třeba znovu dokládat a prověřovat, zda osoby, které již byly jednou rejstříkovým soudem zapsány do obchodního rejstříku (tudíž u nich byly prověřeny zákonné předpoklady pro výkon funkce) a v rámci představenstva [Anonymizováno], splňují předpoklady pro výkon funkce coby členů statutárního orgánu [Anonymizováno] (jsoucího předsedou společenství - navrhovatele), potom by ani takový požadavek na dvojí prověřování byl nedůvodný.

IV. K požadavku soudu ohledně předložení čestného prohlášení předsedy společenství (tj. [Anonymizováno]) podle § 63 - 67 z. o. k.

Dle § 63 odst. 1 z. o. k. soud může i bez návrhu rozhodnout, že člen statutárního orgánu obchodní korporace, který v posledních 3 letech před zahájením řízení opakovaně nebo závažně porušil své povinnosti při výkonu funkce, nesmí až po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o vyloučení vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace (dále jen vyloučení člena statutárního orgánu).

V § 63 až 66 zákona o obchodních korporacích je tak zakotven institut vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce (též diskvalifikace) rozhodnutím soudu. Ustanovení § 63 až 66 z. o. k. tudíž dopadají jen na členy orgánů obchodních korporací (a s nimi spjaté osoby).

Obchodní korporací společenství vlastníků jednotek coby navrhovatel není - viz § 1 odst. 1 z. o. k., dle něhož obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti a družstva. Toto ustanovení se tedy na daný případ nepoužije. Shora uvedený požadavek rejstříkového soudu nebyl důvodný a nepředložení čestného prohlášení podle § 63 - 67 z. o. k. od samotné právnické osoby - předsedy společenství (tj. [Anonymizováno]) rovněž podle právního názoru odvolacího soudu nemůže být důvodem pro odmítnutí předmětného návrhu. Navíc ustanovení § 67 z. o. k. platilo pouze do 31. 12. 2020.

V návaznosti na uvedené je zřejmé, že již není třeba znovu dokládat a prověřovat, zda osoby, které již byly jednou rejstříkovým soudem zapsány (tudíž u nich byly rejstříkovým soudem prověřeny zákonné předpoklady pro výkon funkce) v rámci představenstva [Anonymizováno], splňují předpoklady pro výkon funkce členů statutárního orgánu [Anonymizováno], zapsaného v obchodním rejstříku. Opačný názor soudu I. stupně s požadavkem na dvojí prověřování tak není správný a důvodný.

14. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud neshledal podmínky pro odmítnutí návrhu dle § 86 písm. e) z. v. r. pro nepředložení soudem I. stupně uváděných listin. Proto odvolací soud usnesení soudu I. stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že se předmětný návrh neodmítá.