o vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění účastníka, o odvolání navrhovatelů a), b), c) a d) proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 71 Cm 110/2016-181 ze dne 17. března 2021

1. Shora uvedeným usnesením Městský soud v Praze (dále jen soud I. stupně) ve výroku I. rozhodl tak, že usnesení č. 20/3 shromáždění účastníka konaného dne 13. 9. 2016 o stanovách je neplatné v části obsahu, kterou bylo jako součást nového znění stanov schváleno níže uvedené ustanovení: bod 27) článek XI. odst. 4 písm. n) stanov, ve výroku II. rozhodl tak, že usnesení č. 20/3 shromáždění Společenství konaného dne 13. 9. 2016 o stanovách, týkající se bodu 32) článku VII. odst. 9, celé první souvětí, není rozhodnutím orgánu účastníka a ve výroku III. uložil navrhovatelům povinnost zaplatit účastníkovi společně a nerozdílně na náhradu nákladů řízení částku 27 104 Kč.

2. Ve vztahu k výroku III. soud I. stupně věc posuzoval podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a konstatoval, že ve věci rozhodoval na základě zrušujícího rozhodnutí Nejvyššího soudu, přičemž účastník zastoupený právním zástupcem, měl neúspěch v poměrně nepatrné části předmětu řízení. Proto právnímu zástupci účastníka soud I. stupně přiznal náhradu nákladů řízení v souladu s § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), kdy odměna za jeden úkon právní služby činí částku 2 500 Kč a odměnu advokátu účastníka přiznal celkem za 8 úkonů v částce 20 000 Kč. Dále advokátu účastníka přiznal 8 režijních paušálů po 300 Kč a DPH ve výši 4 704 Kč, celkem částku 27 104 Kč.

3. Proti tomuto usnesení podali navrhovatelé včas odvolání (odvolatelé) a domáhali se změny napadeného usnesení ve výroku III. tak, aby si každý z účastníků nesl náklady řízení ze svého, případně aby bylo rozhodnutí soudu I. stupně v napadené části zrušeno a věc vrácena soudu I. stupně k opakovanému rozhodnutí o nákladech řízení ve prospěch navrhovatelů.

4. Odvolatelé poukázali na skutečnost, že advokát účastníka není podle registru Ares plátcem DPH.

5. Dále odvolatelé poukázali na skutečnost, že soudem přezkoumávané rozhodnutí účastníka bylo shledáno v některých částech vadným a nicotným. Podle odvolatelů nelze souhlasit s názorem soudu I. stupně, že navrhovatel byl úspěšný jen z nepatrné části, když měl úspěch ve čtyřech bodech z 32 bodů a měl by úspěšnému žalobci hradit jen tři čtvrtiny jeho nákladů.

6. Odvolatelé zdůraznili, že zákon počítá s neplatností usnesení schváleného jedním hlasování jako s celkem, byť Nejvyšší soud ČR z praktických důvodů dovodil, že za neplatné je možné v některých případech považovat samostatně i jednotlivé složky usnesení. Podle odvolatelů ve všech konečných úsecích řízení byl jejich návrh alespoň z části důvodný a měla by mu být přiznána plná náhrada nákladů řízení celkem v částce 116.900 Kč.

7. Dále podle odvolatelů by mělo být přihlédnuto k tomu, že při prvním řízení u soudu I. prvního stupně bylo třeba více úkonů zejména proto, že účastník překročil zákonnou lhůtu pro vyhotovení zápisu ze schůze a navrhovatelé tak pro splnění zákonné lhůty pro podání návrhu museli vytvořit provizorní návrh a jeden z bodů návrhu se poté stal zbytečným a návrh byl proto vzat zpět.

8. Odvolatelé poukázali na skutečnost, že při druhém řízení u soudu I. stupně měli plný úspěch a měla by žalobcům za to náležet odměna. Dále poukázali na zvýšené náklady způsobené písařskou chybou notáře, přičemž bylo vycházeno z důvěry v notářský zápis.

9. Účastník navrhl napadené rozhodnutí v odvoláním dotčeném rozsahu potvrdit pro jeho věcnou správnost, když rovněž poukázal na nepatrný úspěch navrhovatelů, kdy tito z 32 svých požadavků byli úspěšní toliko ve 4 nárocích na vyslovení neplatnosti usnesení účastníka.

10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, a to i z důvodů, které nebyly v odvolání výslovně uplatněny (§ 212, § 212a odst. 1, § 205 odst. 2 o. s. ř.), přičemž přihlížel k vadám řízení, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 212a odst. 5 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání navrhovatelů je důvodné pouze z části.

11. Odvolací soud vychází ze skutečnosti, že se navrhovatelé domáhali neplatnosti usnesení shromáždění účastníka týkajícího se schválení stanov, vůči čemu navrhovatelé brojili a dožadovali se vyslovení neplatnosti napadeného usnesení účastníka v 32 navrhovateli formulovaných bodech. V řízení byli úspěšní ve svých požadavcích ve vztahu ke 4 bodům svého návrhu.

12. Odvolací soud vychází ze skutečnosti, že věc je projednávaná v návrhovém řízení a na otázku nákladů řízení je nutno aplikovat ustanovení o. s. ř. o nákladech řízení (§ 142 a násl. o. s. ř.).

13. Jak je zřejmé z § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

14. Podle právního názoru odvolacího soudu je nutno otázky úspěchu v řízení posuzovat výlučně z procesního hlediska ve vztahu k celému řízení. Z tohoto pohledu podle odvolacího soudu navrhovatelé byli úspěšní ve 4 bodech svého návrhu z 32 bodů, tj. toliko v rozsahu 12,5 % jimi uplatňovaného nároku a v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. uvedeného procesního předpisu by měli být zavázáni k úhradě 75 % nákladů vynaložených účastníkem.

15. Odvolací soud se neztotožnil s názorem soudu I. stupně, že neúspěch navrhovatelů v řízení byl pouze poměrně v nepatrné části a je nutno aplikovat § 142 odst. 3 o. s. ř. Důvodem je skutečnost, že podle odvolacího soudu neúspěch účastníka řízení přesahující v procentuálním vyjádření více jak 10 % nemůže představovat poměrně nepatrnou část za situace, kdy dopady na rozhodnutí o výši nákladů řízení činí ve finančním vyjádření tisíce Kč.

16. Jestliže účastník vynaložil v průběhu řízení náklady ve výši 27 104 Kč, jak správně zjistil soud I. stupně, spravedlivé je proto v souladu se shora uvedeným ustanovením zákona, aby mu vzhledem k jeho částečnému neúspěchu v řízení před soudem I. stupně byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 20 328 Kč. Z tohoto důvodu odvolací soud postupem podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. napadené rozhodnutí v odvoláním dotčeném rozsahu ve výroku III. změnil tak, že navrhovatele zavázal povinností zaplatit účastníkovi na náhradu nákladů řízení částku 20 328 Kč do tři dnů od právní moci usnesení k rukám právního zástupce účastníka. Tuto povinnost odvolací soud stanovil jako povinnost nikoliv solidární. Odvolací soud byl veden úvahou vycházející z § 1868 a násl. nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. podle níž dílčí závazky představují obvyklý typ společných obligací. Dále odvolací soud vzal v úvahu rovněž skutečnost, že v právní úpravě o. s. ř. o nákladech soudního řízení neexistuje opora pro závěry o solidaritě takovýchto závazků zakládaných soudním rozhodnutím a odvolací soud neshledal ani v daném konkrétním případě jinou právní skutečnosti zakládající solidaritu převážně neúspěšných navrhovatelů v jejich závazku k náhradě nákladů řízení, u nichž bylo možno určit poměr jich neúspěchu. Proto v projednávaném případě převážně neúspěšných navrhovatelů zavázaných k náhradě nákladů řízení jde u každého z nich o závazek dílčí.

17. Před odvolacím soudem neuspěla argumentace navrhovatelů, podle níž zástupce účastníka není plátcem DPH, neboť z obsahu spisu je zřejmé, že zástupce účastníka vykonává advokátní praxi v rámci obchodní společnosti [Anonymizováno], jež je plátcem DPH.

18. V odvolacím řízení byl ze 75 % převážně úspěšný účastník, jenž neměl úspěch pouze ve 25 % předmětu řízení před odvolacím soudem. Takto převážně úspěšný účastník má právo na poměrnou náhradu nákladů odvolacího řízení v rozsahu 50% jím v odvolacím řízení účelně vynaložených nákladů na právní zastoupení ve výši 1 876 Kč, kdy advokát účastníka vykonal v jeho prospěch 1 úkon právní služby honorovaný poloviční částkou 1 250 Kč podle § 11 odst. 2 AT (vyjádření se k odvolání navrhovatelů podaného do nákladů řízení). Zástupci účastníka náleží v odvolacím řízení též režijní paušál 300 Kč a náhrada za odvedenou DPH ve výši 326 Kč.

19. Z tohoto důvodu odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení způsobem uvedeným ve výroku II. tohoto usnesení a převážně úspěšnému účastníkovi přiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 938 Kč.