o vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů ze dne 13. července 2020, k odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. ledna 2021 č. j. 24 Cm 67/2020-105,

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně (dále též jen „soud“) dne 15. 7. 2020 se domáhal navrhovatel určení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů družstva ze dne 13. 7. 2020, kterými byli do funkcí členů představenstva předmětného družstva zvoleni [adresa], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], neboť usneseními o volbě těchto členů představenstva byly porušeny zákon, stanovy a vnitřní předpisy družstva. Návrh odůvodnil navrhovatel tím, že volbou devíti nových členů představenstva, byla-li by platná, zanikla funkce dosavadním členům představenstva, tedy i jemu. Usnesení o volbě nových členů představenstva považuje navrhovatel za neplatná z šesti důvodů, z nichž každý by podle jeho názoru měl sám o sobě odůvodnit rozhodnutí soudu o neplatnosti usnesení. 1) shromáždění delegátů dne 13. 7. 2020 bylo svoláno neoprávněnou osobou (42 delegáty), přestože původní představenstvo na žádost těchto delegátů svolalo volební shromáždění delegátů na nejprve na 13. 2. 2020 a poté na 29. 4. 2020 (tudíž tito delegáti nebyli oprávněni shromáždění svolat sami), 2) nebyla dodržena pravidla pro přihlašování kandidátů na člena představenstva, neboť termín voleb musí být podle Volebního a jednacího řádu družstva stanoven nejméně 45 dnů před shromážděním delegátů a lhůta pro přihlašování delegátů musí činit nejméně 30 dnů, což nebylo dodrženo, 3) neproběhly a ani nemohly proběhnout (vzhledem k pravidlům za nouzového stavu) schůze samospráv (k volbě kandidátů do představenstva) a schůze volebních obvodů (k udělení pokynu delegátovi k volebnímu hlasování), 4) byla porušena pravidla o váze hlasů jednotlivých delegátů, což vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. 4. 2018 sp. zn. 18 Cm 43/2016, podle něhož „celý systém delegátů v družstvu a jemu odpovídající systém volby delegátů je protiprávní“, a tento závěr by měl platit i v předmětné věci, jelikož systém delegátů v družstvu se nijak nezměnil, 5) pozvánka na shromáždění delegátů nebyla zaslána všem delegátům na adresu uvedenou v seznamu delegátů (přinejmenším delegátům [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [právnická osoba] nebyla pozvánka doručena) a 6) pozvánka nebyla uveřejněna na internetových stránkách družstva (dále též jen důvod 1/,2/ až 6/).

2. Krajský soud v Ústí nad Labem coby soud prvního stupně rozhodl usnesením ze dne 27. ledna 2021 č. j. 24 Cm 67/2020-105 tak, že „I. Řízení o návrhu navrhovatele b) se zastavuje. II. Navrhovatel b) a družstvo nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení. III. Navrhovateli b) se vrací z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem ze zaplaceného soudního poplatku za jeho návrh částka 1 000 Kč. IV. Návrh navrhovatele a) na určení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů družstva ze dne 13. 7. 2020 o volbě členů představenstva družstva se zamítá. V. Navrhovatel a) je povinen zaplatit družstvu na náhradu nákladů řízení 18 506,22 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupce družstva.“

3. V odůvodnění soud uvedl po citaci příslušných zákonných ustanovení (§ 702 z.o.k., 259 o.z., 686 z.o.k.), že jde o návrh podaný osobou k tomu legitimovanou. Volbou devíti nových členů představenstva napadeným usnesením zanikla podle § 712 odst. 1 z.o.k. a čl. 66 odst. 2 stanov funkce člena představenstva navrhovateli a), navrhovatel ztratil postavení opravňující jej k podání návrhu na určení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů podle § 702 z.o.k., avšak právní zájem navrhovatele jako člena představenstva, jemuž napadeným usnesením shromáždění delegátů o volbě nových členů představenstva zanikla funkce člena představenstva dán je - vyplývá bez dalšího již ze samotného obsahu tohoto usnesení shromáždění delegátů. Bývalý člen představenstva má totiž zásadně právní zájem na vyslovení neplatnosti usnesení, jímž byl ze své funkce odvolán, resp. na jehož základě mu funkce ze zákona zanikla, neboť shledá-li soud, že usnesení shromáždění o volbě nových členů představenstva je v rozporu s právními předpisy či stanovami družstva, a vysloví-li z tohoto důvodu neplatnost usnesení, je to spojeno s následkem, že navrhovateli funkce člena představenstva nezanikla - tedy určení neplatnosti napadeného usnesení se přímo dotýká práv a povinností navrhovatele (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2016 sp. zn. 29 Cdo 5352/2015 a předchozí judikatura tam zmíněná). Dále - vzhledem k tomu, že návrh byl podán u soudu dne 15. 7. 2020 (třebaže je datován 16.7.2020) a napadené usnesení bylo přijato shromážděním konaným dne 13.7.2020 - dospěl soud k závěru, že jde o návrh podaný včas, ve lhůtách (subjektivní i objektivní) uvedených v ustanovení § 259 o.z.

4. Soud posuzoval, zda z důvodů uplatněných navrhovatelem, jimiž je vázán (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2016 sp. zn. 29 Cdo 4814/2015 a usnesení Nejvyšššího soudu ze dne 14. 10. 2020 sp. zn. 27 Cdo 927/2020), je napadené usnesení shromáždění delegátů v rozporu se zákonem či stanovami.

5. Rozpor napadeného usnesení z prvního důvodu, že shromáždění konané dne 13. 7. 2020 bylo svoláno neoprávněnou osobou, soud neshledal, neboť 42 delegátů zastoupených zmocněncem Lukášem Valentou bylo oprávněno toto náhradní shromáždění delegátů svolat. Na základě žádosti 42 delegátů ze dne 17. 12. 2019 představenstvo družstva svolalo na 13. 2. 2020 shromáždění delegátů k představení kandidátů do představenstva a k volbě členů představenstva, kam se dostavilo (kde bylo v určitém momentu /při hlasování o tajnosti hlasování/ přítomno) až 150 ze svolaných 190 delegátů - a to přesto, že v pozvánce na toto shromáždění představenstvo „upozorňovalo“, že volbu nebude možno platně provést. Volba nových členů představenstva na shromáždění 13. 2. 2020 neproběhla (nebyla předsedajícím připuštěna), stejně jako představení kandidátů, „s ohledem na lhůty pro vyhlášení voleb do představenstva a přihlašování kandidátů“. Podle ustanovení § 686 odst. 1 z.o.k. a čl. 60 odst. 6 stanov má představenstvo svolat shromáždění (na žádost nejméně 10 % zvolených delegátů vykonávajících funkci delegáta ke dni doručení žádosti družstvu) tak, aby se konalo do 30 dnů po doručení žádosti, zatímco vnitřní předpis družstva, Volební a jednací řád, stanoví v čl. 6 odst. 8, že termín voleb musí být stanoven alespoň 45 dnů před shromážděním delegátů a že lhůta pro přihlášení kandidátů nesmí být kratší než 30 dnů. Volební shromáždění svolané představenstvem na 13. 2. 2020 se tedy konalo, ale záležitosti, které podle žádosti delegátů měly být projednány a rozhodnuty, projednány a rozhodnuty nebyly. Důvodem neprojednání a těchto záležitostí byla skutečnost, že nebyly dodrženy lhůty stanovené v čl. 6 odst. 8 Volebního a jednacího řádu, tedy skutečnost, že mezi vyhlášením voleb v nedatované pozvánce představenstva (která ale nemohla být sepsána dříve než 16. 1. 2020, kdy družstvo žádost delegátů o svolání volebního shromáždění obdrželo) a termínem shromáždění 13. 2. 2020 neuběhla ve zmíněném ustanovení Volebního a jednacího řádu stanovená lhůta 45 dnů, a rovněž neuběhla tam stanovená lhůta pro přihlášení kandidátů, jež musí činit alespoň 30 dnů. Je skutečností, že zákon a stanovy na straně jedné a Volební a jednací řád na straně druhé stanoví vzájemně se vylučující požadavky na lhůty. Tohoto rozporu si byli žádající delegáti vědomi a sami ve své žádosti navrhli jeho řešení, když uvedli, že souhlasí s tím, aby se shromáždění konalo později než 30 dnů od doručení jejich žádosti družstvu, aby shromáždění bylo svoláno (až) na 24. 3. 2020, a to proto, aby lhůty stanovené v čl. 6 odst. 8 stanov dodrženy byly (evidentně i proto, aby členská základna - schůze samospráv - měla možnost /dostatek času/ vygenerovat kandidáty na nové členy představenstva). Tento žádajícími delegáty navrhovaný postup byl podle právního názoru soudu možný. S ohledem na ustanovení § 1 odst. 2 o.z. úpravu lhůty v ustanovení § 686 odst. 1 z.o.k. není třeba považovat za nezbytně kogentní (není kogentní), neboť se týká jen delegátů požadujících svolání shromáždění na straně jedné a představenstva družstva, případně části představenstva a kontrolní komise na straně druhé. Delegáti požadující svolání shromáždění se rozumně, tedy v souladu s účelem, který lhůty v § 686 odst. 1 z.o.k. na straně jedné a čl. 6 odst. 8 Volebního a jednacího řádu na straně druhé mají, vyrovnali ve své žádosti ze dne 17. 12. 2019 s rozporem těchto dvou úprav, s rozporem těchto lhůt. Jestliže delegáti žádající svolání volebního shromáždění výslovně představenstvo požádali o to, aby se volební shromáždění konalo později než do 30 dnů od doručení jejich žádosti, aby mohly řádně proběhnout kandidatury podle Volebního a jednacího řádu, tak podle názoru soudu nic představenstvu nebránilo, aby takové žádosti delegátů (která měla svůj dobrý důvod, jímž byl zájem na splnění delší lhůty vyplývající z Volebního a jednacího řádu a reálně zájem na tom, aby si schůze samospráv mohly zvolit kandidáty na nové členy představenstva) vyhovělo. Účelem lhůty stanovené v § 686 odst. 1 z.o.k. je totiž ochrana právního zájmu delegátů požadujících svolání shromáždění, ochrana jejich jistoty (že v přiměřené době buď příslušný orgán družstva /představenstvo, a když ne ono, tak jeho třetina nebo kontrolní komise/ shromáždění svolá) a (jen) při nečinnosti orgánu povinného ke svolání shromáždění pak mohou podle § 686 odst. 2 z.o.k. delegáti svolat shromáždění sami. Představenstvo však mělo právní názor odlišný - lhůtu 30 dnů ke svolání shromáždění delegátů určenou zákonem (a uvedenou i ve stanovách) mělo za nepřekročitelnou. To, že představenstvo zaujalo tento právní názor (odlišný od názoru svolavatelů, družstva a soudu) by podle mínění soudu bylo možno ještě respektovat, neboť otázka, zda se lze od této zákonné lhůty odchýlit, nebyla dosud v publikované judikatuře řešena. Co však již v žádném případně v postupu bývalého představenstva za oprávněné a obhajitelné uznat nelze, tak to, že na shromáždění konaném dne 13. 2. 2020 (tj. konaném v zákonné lhůtě 30 dnů od obdržení žádosti delegátů) nebylo umožněno delegátům, kteří se na základě pozvánky představenstva shromáždili a jichž bylo v určitém okamžiku až 150 (ze 190 svolaných) projednat a rozhodnout ty záležitosti, pro jejichž projednání a rozhodnutí bylo jeho svolání delegáty požadováno a bývalým představenstvem svoláno. Důvod nemožnosti věcného projednání volby nových členů představenstva uvedený v pozvánce představenstva na toto shromáždění a zopakovaný pak předsedajícím shromáždění, tedy nedodržení lhůt stanovených v čl. 6 odst. 8 Volebního a jednacího řádu, nemůže totiž obstát již jen proto, že kolize lhůt podle čl. 6 odst. 8 Volebního a jednacího řádu (jejichž neuběhnutím byla nemožnost představení kandidátů a volby nových členů představenstva odůvodněna) s lhůtou podle § 686 odst. 1 z.o.k. a čl. 60 odst. 6 stanov je řešena v čl. 1 odst. 4 Volebního a jednacího řádu předností úpravy ve stanovách (přednost úpravy v zákoně a stanovách před úpravou ve Volebním a jednacím řádu stanovící protichůdný požadavek z hlediska lhůty) by též možno dovozovat, ale vzhledem k této výslovné úpravě ve Volebním a jednacím řádu (že tento /jak ostatně jinak/ ustupuje zákonu a stanovám) to není nutné. Když už tedy nastal rozpor mezi protichůdnými lhůtními požadavky - který ale vůbec nastat nemusel, postupovalo-li by představenstvo podle žádosti delegátů a svolalo-li by shromáždění až na 24. 3. 2020 - měl být tento rozpor řešen ve prospěch kratší lhůty 30 dnů podle zákona a stanov a ignorováním lhůt podle Volebního a jednacího řádu. Představenstvo tedy na 13. 2. 2020 svolalo podle požadavku delegátů volební shromáždění, ale věcné projednání a rozhodnutí tohoto žádajícími delegáty požadovaného bodu programu zmařilo s právním argumentem odkazujícím na lhůty podle Volebního a jednacího řádu, který ale nemůže obstát. S ohledem na ratio decidendi usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2016 sp. zn. 29 Cdo 3188/2015, byť vycházejícího z dnes již zrušené právní úpravy, jehož se delegáti při svém postupu - a družstvo v tomto řízení - přiléhavě dovolávali, proto delegátům uplatnivším předtím žádost ze dne 17. 12. 2019 právo na svolání volebního shromáždění jimi samými vzniklo, neboť jimi sledovaný účel shromáždění svolaného na 13. 2. 2020 byl představenstvem zmařen a ani třetina představenstva nebo kontrolní komise shromáždění v další zákonem stanovené lhůtě 10 dnů, tj. do 23. 2. 2020, volební shromáždění ve smyslu žádosti delegátů nesvolali. Skupina 42 delegátů proto toto právo využila, když tito delegáti (jejich zmocněnec) sami pozvánkou ze dne 24. 2. 2020 svolali volební shromáždění na 28. 4. 2020, jež bylo odloženo na 25. 6. 2020, a protože shromáždění svolané jimi na 25. 6. 2020 nebylo usnášeníschopné, byli tito delegáti oprávněni svolat i náhradní shromáždění na 13. 7. 2020, které se konalo a kde bylo přijato navrhovatelem napadené usnesení. A protože delegáti toto své právo využili, nebylo již představenstvo oprávněno samo svolávat shromáždění na 29. 4. 2020 (jak o tom představenstvo rozhodlo 27. 2. 2020) k projednání a rozhodnutí stejné záležitosti a ani to už nebylo účelné; nebylo-li ovšem účelem tohoto představenstvem svolaného shromáždění jen matení dalších delegátů, neboť pokud by tato dvě shromáždění (jedno svolané na 28. 4. 2020 delegáty a druhé svolané na 29. 4. 2020 představenstvem) nebyla odložena, resp. zrušena, byli by už před samotným volebním shromážděním delegáti (kromě delegátů svolávajících) postaveni před ještě jednu složitou volbu, a sice kterého ze svolaných shromáždění se vlastně mají zúčastnit.

6. Druhý tvrzený důvod neplatnosti napadeného usnesení spočíval v tom, že nebyla dodržena pravidla pro přihlašování kandidátů na člena představenstva, neboť v pozvánce zmocněnce delegátů ze dne 26. 5. 2020 na shromáždění na 25. 6. 2020 byl stanoven termín pro přihlášky kandidátů do 15. 6. 2020, tudíž nebyla dodržena lhůta 30 dnů pro přihlašování kandidátů a volby nebyly vyhlášeny nejméně 45 dnů před datem volebního shromáždění ve smyslu čl. 6 odst. 8 Volebního a jednacího řádu. Dle soudu navrhovatel opomíjí, že shromáždění svolané na 25. 6. 2020 bylo shromážděním (jen) odloženým z původního termínu 28. 4. 2020; lhůty stanovené ve vnitřním předpisu, tj. lhůta 30 dnů pro přihlašování kandidátů a lhůta 45 dnů mezi svoláním a konáním volebního shromáždění, dodrženy byly, neboť běžely již od svolání shromáždění na 28. 4. 2020.

7. K důvodu ad 3), že neproběhly schůze samospráv k volbě kandidátů do představenstva a že neproběhly schůze volebních obvodů, na kterých měli delegáti obdržet pokyny k hlasování, soud uvedl, že podle tvrzení družstva schůze samospráv, kde byli zvoleni kandidáti, proběhly, čemuž konvenuje i zjištění učiněné z interního materiálu předloženého k důkazu samotným navrhovatelem, podle něhož se v rozhodném období konala schůze 10 samospráv (devět kandidátů tam mohlo být zvoleno), a ohledně absence schůzí obvodů (stran pokynů delegátům, jak /koho/ volit) sice mandát zvoleného delegáta není volný, jak uvádělo družstvo u jednání, nýbrž podle čl. 62 odst. 11 stanov delegát má členy svého obvodu informovat o svolání shromáždění delegátů a navrženém programu a vyžádat si jejich pokyny a jednat v souladu s většinovým názorem svého volebního obvodu. Vzhledem k této úpravě má tato námitka navrhovatele zřejmý věcný podklad. Avšak jediným následkem nerespektování tohoto pravidla (či nezohlednění nebo dokonce trvalého nezohledňování většinového názoru členské základy delegátem v příslušném obvodu) je nanejvýš nezvolení delegáta v jeho obvodu v dalších delegátských volbách. Neplatnost usnesení totiž nemůže založit (ani) to, že delegát jedná v rozporu s usnesením (s názorem) členů zařazených do obvodu, kde byl zvolen, což vyplývá z ustanovení § 703 písm. d) z.o.k. a z čl. 63 odst. 2 písm. c) stanov, které tuto zákonnou úpravu opisují. Argumentací a maiore ad minus nelze pak dojít k jinému závěru, než že pokud neplatnost usnesení nezakládá ta skutečnost, že delegát hlasuje v rozporu s většinovým míněním členstva ve svém obvodu, tak neplatnost nemůže založit (pouze) to, že si tento názor členů ve svém obvodu nezjišťuje.

8. Porušení pravidel o váze hlasů (důvod ad 4/), by bylo třeba doplnit skutkovým tvrzením, z nichž by bylo zřejmé, že porušením principu proporcionality delegáti zastupující menší počet členů přehlasovali delegáty zastupující početnější samosprávy; v tomto ohledu soud sdílel právní názor vyjádřený v odůvodnění meritorního usnesení ve věci sp. zn. 61 Cm 206/2015 a naopak nepovažoval za správný právní názor uvedený v navrhovatelem zmíněném v rozsudku sp. zn. 18 Cm 43/2016. Při jednání soudce uvedl, že míní-li tento důvod neplatnosti napadeného usnesení navrhovatel vážně, vyzve jej k doplnění skutkových tvrzení k tomuto důvodu neplatnosti. Navrhovatel uvedl, že sice tento důvod neplatnosti z návrhu nevypustí, ale že ani nebude doplňovat skutková tvrzení k tomuto důvodu. Z tvrzení uvedených v návrhu přitom závěr, že přijetím napadeného usnesení delegáti zastupující samosprávy s menším počtem členů v důsledku porušení principu proporcionality přehlasovali delegáty zastupující samosprávy s větším počtem členů, nevyplývá. Na základě těch skutečností, které navrhovatel tvrdil, tento důvod neplatnosti dle soudu neobstojí.

9. Pátým důvodem pro určení neplatnosti byla skutečnost, že podle tvrzení navrhovatele písemná pozvánka na shromáždění nebyla řádně - v souladu s ustanovením § 688 odst. 1 a 2 z.o.k. - doručena přinejmenším delegátům [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [právnická osoba], neboť jim nebyla doručena na jejich doručovací adresu, a přesto - ačkoliv tomu tak nebylo - zmocněnec svolavatelů prohlásil na shromáždění, že seznam delegátů je aktuální. K tomu družstvo u jednání uvedlo, že delegáti tehdy obdrželi od družstva (tehdejšího představenstva) seznam 187 zvolených delegátů vykonávajících mandát i s adresami a na tyto adresy poslali doporučeně všem delegátům pozvánku, tedy vycházeli z adres delegátů sdělených jim družstvem. Jestliže družstvo u soudu uvedlo, že pozvánky byly svolavatelem shromáždění rozeslány na adresy, které svolávajícím delegátům dalo a současně družstvo (jeho tehdejší představenstvo, resp. předseda) odmítlo uveřejnit pozvánku delegátů na shromáždění na internetových stránkách družstva (tedy zjevně činilo překážky tomu, aby se informace o svolání shromáždění delegáty známou), je nyní zřejmé, že ani na správnost a úplnost družstvem tehdy sdělených adres delegátů se nelze zcela spoléhat. Pokud tedy svolavatelé při rozeslání pozvánek použili ty adresy delegátů, které měli od družstva k dispozici, nelze jim po právu vytýkat, že adresy některých delegátů nemusely být korektní. Vyšli z informací (podkladů) předaných jim družstvem (bývalým představenstvem). Za případný neaktuální či neúplný stav adres (stav jsoucí v rozporu s ustanovením § 688 odst. 1 a 2 z.o.k.) tak neodpovídají svolavatelé, ale bývalé představenstvo družstva, včetně navrhovatele, a ten proto nemůže v řízení z této případné protiprávnosti těžit (§ 6 odst. 2 o.z.).

10. Posledním šestým důvodem je neuveřejnění pozvánky na shromáždění na internetových stránkách družstva, což je v rozporu se zákonem (§ 688 odst. 3 z.o.k.) i stanovami družstva (čl. 60 odst. 10), avšak uveřejněna nebyla proto (tedy tento rozpor nastal proto), že požadavek delegátů o zveřejnění pozvánky na internetových stránkách družstva (uplatněný u družstva dne 26. 2. 2020 e-mailem a dne 4. 3. 2020 podáním na podatelně) byl představenstvem (e-mailem navrhovatele ze dne 26. 3. 2020) odmítnut. Byl to tedy právě sám navrhovatel, kdo tento protiprávní stav vyvolal, takže z této protiprávnost nemůže těžit (§ 6 odst. 2 o.z.).

11. Soud prvního stupně uzavřel, že žádný z šesti navrhovatelem uplatněných důvodů neobstojí - nezakládá neplatnost napadeného usnesení s tím, že ani neshledal, že by se na napadené usnesení mělo hledět, jako by nebylo přijato.

12. Proti usnesení soudu prvního stupně ohledně výroku IV. a V. podal navrhovatel včasné odvolání. V odvolání vznesl k jednotlivým důvodům 1) až 5) tyto stěžejní odvolací námitky:

13. K důvodu ad 1) vývody soudu prvního stupně pomíjí základní podstatnou okolnost a současně odlišnost oproti případu zmíněném v judikátu - usnesení ze dne 22.06.2016, sp. zn. 29 Cdo 3188/2015, sice z jakých důvodů nebyla záležitost na svolaném shromáždění delegátů projednána. Oproti tomu v této věci předně nešlo o zjevně absurdní výklad jednoznačné právní normy (že členská schůze družstva nemůže odvolat člena jeho představenstva, protože jej Jen" volí). Dále nešlo ani o případ, kdy by delegáti na shromáždění aktivně žádali o projednání záležitosti (volby) a bylo jím to odepřeno /důkaz: zápis ze shromáždění delegátů ze dne 13.02.2020/. A konečně nešlo ani o případ, kdy by (odvolávaný) navrhovatel v projednání záležitosti svou aktivitou zamezil, shromáždění delegátů dne 13.2.2020 totiž předsedal [tituly za jménem], delegát družstva, nikoliv navrhovatel nebo jiný člen představenstva; stejně tak se v průběhu shromáždění nikdo realizace volby nedomáhal, netrval na něm. Naopak navrhovatel na jednání prohlásil, že „volby všech členů představenstva budou uskutečněny na pravidelném SD v červnu 2020 tak, aby byly dodrženy lhůty pro vyhlášení voleb a přihlášení kandidátů" /důkaz: zápis ze shromáždění delegátů ze dne 13.02.2020/. A tehdejší představenstvo dokonce následně po proběhlém shromáždění delegátů na své schůzi dne 27.02.2020 rozhodlo o vyhlášení voleb všech členů představenstva, které se měly konat na shromáždění delegátů dne 29. 4. 2020. /důkaz: zápis z jednání představenstva ze dne 27.02.2020/, a tím de facto vyhovělo žádosti svolavatelů, avšak způsobem, který korespondoval se všemi zákonnými i vnitrodružstevními pravidly. Provedením volby na základě žádosti svolavatelů by se jen zvyšovala pravděpodobnost sporů o platnost proběhlé volby. V posuzovaném případě neprojednání záležitosti na shromáždění delegátů ze dne 13.02.2020 nebylo projevem svévole nebo dokonce zlé vůle, ale výsledkem důsledné aplikace vnitřních předpisů družstva. S těmito odlišnostmi posuzovaných případů se soud prvního stupně nikterak nevypořádal, a proto je aplikace závěrů vyplývajících z usnesení Nejvysšího soudu ze dne 22.06.2016, sp. zn. 29 Cdo 3188/2015 přinejmenším nepřezkoumatelná. Navíc lhůty 30 dní pro svolání shromáždění delegátů vyplývající ze stanov družstva se „vzdali“ jen svolavatelé, a to přestože nejde rozhodně o lhůtu svědčící jen jim. Jde o pravidlo vztahující se i vůči ostatním delegátům, a dokonce i členům družstva. Ti své stanovisko k její změně oproti stanovám vyjádřit nemohli a nevyjádřili. A jestliže nebyli svolavatelé oprávněni svolat shromáždění delegátů dne 24.04.2020, resp. odložené dne 25. 6. 2020, pak nebyli oprávněni svolat ani náhradní shromáždění delegátů dne 13. 7. 2020, na kterém došlo k přijetí napadeného usnesení.

14. Ohledně důvodu 2) úvaha soudu není úplná, neboť pomíjí zcela důvody navrhovatele obsažené v návrhu na zahájení řízení, sice že lhůty pro vyhlášení voleb a přihlášení kandidátů nejsou samoúčelné a mají poskytnout dostatečný prostor jednak pro navržení kandidátů a jednak pro udělení pokynů delegátům členy jejich volebních obvodů, koho v rámci volby podpořit. I kdyby totiž teoreticky byly lhůty zachovány, stalo by se tak jen pro forma, protože nikdo z delegátů (snad kromě následně nově zvolených členů představenstva) nebyl o kandidátech vyrozuměn, tak aby si mohl vyžádat pokyny členů svého volebního obvodu. Pravidla o lhůtách obsažená v ustanovení čl. 6 odst. 8 volebního a jednacího řádu totiž nemají sama o sobě smysl právě bez návaznosti na seznámení s výsledky této „přípravné fáze volby“ /důkaz: volební a jednací řád/.

15. Ohledně důvodu 3) názor soudu nereflektuje, že si v některých volebních obvodech delegát nevyžádal pokyny jeho členů, ale že se tak nestalo v ani jednom z 187 volebních obvodů, kde byl zvolen delegát; schůzí samospráv pak proběhlo 10. To zcela jasně svědčí o tom, že byla možnost realizovat řádně proces formování vůle členů dalšího účastníka na členských schůzích samospráv (navrhování kandidátů do představenstva) významně omezena, a v případě schůzí volebních obvodů (udělením pokynů delegátu k hlasování na shromáždění delegátů) dokonce zcela vyloučena. To zcela popírá princip družstevní demokracie a neodpovídá principu volnosti mandátu delegáta, ale spíše anarchii. Ohledně možnosti konání členských schůzí samospráv pak soud prvního stupně s důvody navrhovatele ohledně neplatnosti napadeného usnesení vlastně ani nepolemizoval. Otázce, zda se schůze mohly konat či nikoliv, soud nevěnoval příliš pozornosti, a to přestože schůze volebních obvodů se mohly konat pro omezení spojená v pandemií covid-19 mimo prostory objektů samospráv vskutku jen teoreticky. Závěr soudu prvního stupně, že „přitom schůze samospráv, které nominovaly (zvolily) kandidáty na členy představenstva, se konaly“ nemá oporu v provedeném dokazování /důkaz: zápisy ze členských schůzí samospráv-nechť předchozí další účastník/.

16. Ohledně důvodu 4) soud rezignoval na povinnost zakotvenou v ustanovení § 20 odst. 1 z.ř.s., podle něhož je soud povinen zjistit všechny skutečnosti důležité pro rozhodnutí a není přitom omezen na skutečnosti, které uvádějí účastníci. Klást ostatně absenci těchto skutkových tvrzení k tíži navrhovatele v případě tajného hlasování, ke kterému na shromáždění delegátů došlo /důkaz: zápis ze shromáždění delegátů ze dne 13.07.2020/, je i v rozporu s principem břemene tvrzení, které v tomto případě tíží družstvo. A to tím spíše v situaci disproporce váhy hlasu delegáta a počtu členů volebního obvodu, ve kterém byl zvolen, dosahující rozpětí od 7 členů v nejmenším volebním obvodu až k 176 v největším. Soud prvního stupně vycházel z nesprávného zjištění, že rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 09.04.2018, č. j. 18 Cm 43/2016-185, kterým byl systém váhy hlasů dalšího účastníka shledán v rozporu se zákonem, je nepravomocný. Tento rozsudek totiž je (v rozhodné části-tedy bodu I, výroku o volbě členů představenstva) v právní moci, poté, co družstvo zastoupené nově zvoleným představenstvem vzalo dne 17.07.2020 v rozhodném rozsahu zpět odvolání (dříve) proti němu podané. Naopak usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11.10.2018, č. j. 61 Cm 206/2015-118, kterým byl systém váhy hlasů dalšího účastníka shledán v souladu se zákonem pravomocné dosud není. Jestliže platí zásada vyjádřená v ustanovení § 13 o.z., pak navrhovatel nemůže než očekávat vyhovění svému návrhu. Jestliže soud prvního stupně uvedl, že „sdílí právní názor vyjádřený v odůvodnění meritorního usnesení ve věci sp. zn. 61 Cm 206/2015 a naopak nepovažuje za správný právní názor uvedený v navrhovatelem zmíněném rozsudku sp, zn. 18 Cm 43/2016“, a to bez jakéhokoliv bližšího vysvětlení, požadavku na přesvědčivé vysvětlení důvodů odchylného názoru nedostál.

17. Důvod 5) - svolavatelé vycházeli z neaktuálního seznamu delegátů, protože nepožádali o vydání aktuálního ne protože by obdrželi od tehdejšího představenstva seznam neaktuální či neúplný. Svolavatelé vycházeli ze seznamu delegátu, který si vyžádali před odesláním pozvánky ze dne 24.02.2020 na shromáždění delegátů dne 28.05.2020. A to přestože seznam delegátů není neměnná evidence, naopak je to evidence, která v čase podléhá změnám. Jestliže tedy v době odeslání pozvánky na shromáždění delegátů dne 26.05.2020 svolavatelé vycházeli ze seznamu delegátů, který byl více než 3 měsíce starý, rozhodně tuto okolnost způsobilí oni, nikoliv navrhovatel nebo tehdejší představenstvo. Neaktuálnost seznamu delegátů tedy jednoznačně vyplynula z toho, že svolavatelé vycházeli ze starého seznamu delegátů. To, že by svolavatelé žádali o aktuální, ostatně družstvo ani netvrdí. Vyjádření družstva v protokole o jednání ze dne 27. 1. 2021 že svolavatelé „tehdy na žádost obdrželi od družstva seznam 187 zvolených delegátů včetně adres a na tyto adresy doporučeně všem těmto delegátům poslali pozvánku, vycházeli tedy z adres bydliště delegátů sdělených družstvem“, není zcela nepravdivá, jen v průběhu více než 4 měsíců (od odeslání pozvánky na shromáždění delegátů dne 24.02.2020 do konání shromáždění delegátů dne 13.07.2021) vycházeli stále z jednoho (záhy historického) seznamu delegátů, o který skutečně „tehdy" požádali. Přinejmenším u delegátů [tituly před jménem], [tituly před jménem] a [právnická osoba], došlo v mezidobí od vydání seznamu delegátů ke změně doručovací adresy a svolavatelé si přesto nevyžádali před odesláním pozvánky na „odložené" shromáždění delegátů dne 28.04.2020, ani na náhradní shromáždění delegátů dne 13.07.2020 aktuální seznam delegátů, a povinnost oznámit svolání shromáždění delegátů písemnou pozvánkou zaslanou všem delegátům na adresu bydliště, případně doručovací adresu, tedy nesplnili svou nedbalostí.

18. A dále namítl, že účastník byl s odkazem na znění § 21 odst. 1 písm. a) o.s.ř. zastoupen „neoprávněnými osobami“ pří jednání dne 27. 1. 2021 – tj. 2 členy jeho statutárního orgánu – předsedou ([adresa]) a místopředsedou představenstva ([Anonymizováno]). To, při zohlednění skutečnosti, že za družstvo při jednání tyto osoby (z protokolu není zřejmá, která konkrétně) přednášely skutkové přednesy, vyjadřovaly se k věci apod., zakládá podstatnou vadu řízení.

19. S ohledem na uvedené odvolatel navrhl, aby odvolací soud usnesení změnil v napadeném rozsahu tak, že vysloví neplatnost usnesení přijatých shromážděním delegátů dalšího účastníka dne 13.07.2020, kterými byli členy představenstva dalšího účastníka zvoleni předmětné osoby.

20. K odvolání se podáním ze dne 13. dubna 2021 vyjádřil účastník (na č. l. 120), který navrhl, aby podané odvolání bylo zamítnuto a byla mu přiznána náhrada nákladů řízení, neboť napadené usnesení považuje za správné a rozhodnutí vyčerpávajícím způsobem odůvodněné.

21. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

22. Soud prvního stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu, z důkazů zjistil všechny podstatné, relevantní skutečnosti a dospěl tak ke správným skutkovým závěrům. Rovněž tak jeho právní hodnocení bylo správné, pročež ani jedna z odvolacích námitek není důvodná.

23. Se soudem prvního stupně lze plně souhlasit v tom, že účelem lhůty uvedené v ust. § 686 odst.1 z.o.k. je ochrana právního zájmu delegátů požadujících svolání shromáždění, ochrana nároku na svolání v příslušné zákonné lhůtě. Jsou-li to ovšem oni, kdo souhlasí s nedodržením této lhůty resp. přímo žádají o její prodloužení v zájmu toho, aby se shromáždění delegátů mohlo konat, nemůže být resp. nemohlo by být v daném případě takovéto nedodržení lhůtu v rozporu s účelem řečeného zákonného ustanovení. Souhlas delegátů s „prodloužením lhůty“ představoval tak vlastně i naplnění jejich případné povinnosti dle § 686 odst.1 z.o.k. druhá část věty. Neakceptací jejich požadavku představenstvem družstva tím, že svolalo shromáždění delegátů (již) na den 13.2.2020, ovšem bez možnosti resp. s představenstvem deklarovanou nemožností věcného projednávání a rozhodování otázek – věcí navržených oprávněnou skupinou delegátů, zmařilo představenstvo projednání skupinou delegátů navržených věcí na shromáždění . Bylo tudíž v souladu se zákonem, aby řečená skupina 42 delegátů postupovala dle § 686 odst.2 a § 687 z.o.k. To bylo naplněno tím, že shromáždění delegátů bylo svoláno na 28.4.2020, jež bylo doloženo na den 25.6.2020, a protože toto nebylo usnášeníschopné, bylo svoláno náhradní shromáždění na den 13.7.2020. Toto se konalo a přijalo rozhodnutí, přičemž bylo svoláno a konáno platně, v souladu se zákonem a stanovami družstva, když program tohoto shromáždění byl totožný s programem původně svolaného shromáždění resp. s požadavkem jmenované skupiny delegátů.

24. Ohledně lhůty pro přihlašování kandidátů na členy představenstva platí, že shromáždění bylo svoláno na den 28.4.2020, pročež lhůta pro přihlašování kandidátů do představenstva (30 dnů) a lhůta mezi svoláním a konání „volebního“ shromáždění (45 dnů) dodrženy byly, když běžely již od svolání shromáždění majícího se konat dne 28.4.2020. Ze strany navrhovatele resp. odvolatele absentuje konkrétní tvrzení, kdo konkrétně byl „postižen“ tím, že lhůty byly dodrženy jen formálně, jak tvrdí, a že nikdo z delegátů nebyl o kandidátech vyrozuměn. Dodržením lhůt byl fakticky poskytnut dostatečný časový prostor jak kandidátům pro přihlášení, tak pro udělení pokynů delegátů, a není vadou postupu při svolávání shromáždění, že ho tito případně nevyužili.

25. Se soudem prvního stupně lze souhlasit také v závěru o schůzích samospráv majících předcházet shromáždění delegátů. Podle § 703 písm.b) z.o.k. usnesení shromáždění delegátů není neplatné jen z toho důvodu, že v jednom nebo více volebních obvodech není ke dni konání shromáždění delegátů zvolen delegát ani jeho náhradník. Podle § 703 písm. d) z.o.k. usnesení shromáždění delegátů není neplatné jen z toho důvodu, že delegát jedná v rozporu s usnesením členů zařazených do volebního obvodu, za který byl zvolen. Tato právní úprava, souladná i se stanovami družstva (viz. čl. 63 odst.2 písm. c) stanov), má za cíl umožnit u družstva majícího nejméně 200 členů průchodnost rozhodování shromáždění delegátů i za situace pasivity členů či jejich podstatné části či za situace pochybení některého z delegátů. Lze tak plně souhlasit se závěrem, že neplatnost usnesení shromáždění delegátů nemůže založit to, že si názor členů delegát ve svém obvodu nezjišťoval. K námitce odvolatele, že pokyny nebyly vyžádány ani v jednom z 187 volebních obvodů, kde byl zvolen kandidát, lze kromě výše uvedeného dodat, že právě vzhledem k omezením daným tzv. pandemií nemoci COVID-19 je logická neochota členů se fakticky scházet a udělovat pokyny delegátům. Na straně druhé však by takováto situace neměla být vykládána v neprospěch snahy o efektivní rozhodování shromáždění delegátů, rozhodování o nutných personálních otázkách - volbě členů představenstva družstva.

26. Se soudem prvního stupně odvolací soud souhlasí i v tom, že samotné tvrzení o neproporčnosti zastoupení členů družstva v rámci jednotlivých samospráv nepostačuje, ale muselo by být primárně tvrzeno, následně pak i prokázáno, že došlo k disproporčnosti jsoucí v rozporu se zákonem, mající za následek takové pochybení v hlasování na shromáždění, že jeho rozhodnutí je neplatným. Konkrétní tvrzení navrhovatele v tomto směru však v daném případě absentují. Ohledně námitky odvolatele platí, že ust. § 20 odst.1 z.ř.s. , tedy zakotvení tzv., vyhledávací zásady v nesporném – statusovém řízení, neneguje povinnost účastníků řízení tvrdit pro věc rozhodné skutečnosti. Soud pak zjišťuje skutečný stav věci právě na základě tvrzení účastníků, jež musí být konkrétní a způsobilá dalšího „vyšetřování“ soudem. Neneguje ani povinnost účastníků řízení navrhnout k prokázání svých tvrzení relevantní důkazy.

27. Ohledně tvrzeného chybného doručení resp. nedoručení pozvánky na shromáždění třem delegátům proto, že nebyla doručena na jejich doručovací adresu, platí, že vycházeli-li svolavatelé z adres delegátů sdělených jim samotným družstvem, nepochybili. Nemůže jít k tíži svolavatelů to, že je družstvo neinformovalo o aktuálních adresách předmětných tří delegátů, tedy případná chyba zaviněná družstvem. Totéž platí i o neuveřejnění pozvánky na shromáždění na internetových stránkách družstva, protože to bylo družstvo mající v představenstvu navrhovatele, jež svolavatelům shromáždění pozvánku na těchto stránkách nezveřejnilo. Byl to tak potažmo sám navrhovatel coby tehdejší člen představenstva, odmítnuvšího uveřejnění pozvánky na internetových stránkách družstva.

28. Nedůvodná je též námitka odvolatele ohledně zastoupení účastníka při jednání soudu prvního stupně dne 27.1.2021, kdy mělo být dle odvolatele jednáno předsedou a místopředsedou družstva, přičemž není zjevné, kým vlastně. Samotná přítomnost těchto osob při jednání soudu nemá negativní vliv na průběh jednání ani na rozhodnutí soudu. Dále pak podle § 21 odst.1 písm. a) o.s.ř. za právnickou osobu je oprávněn samostatně jednat předseda kolektivního statutárního orgánu, v daném případě tedy předseda představenstva družstva. Byl-li tedy přítomen za družstvo na jednání soudu, byla přítomna osoba za družstvo oprávněná jednat. Nicméně tím, že bylo družstvo v řízení zastoupeno advokátem, jenž byl při jednání soudu též přítomen, jednal soud dne 27.1.2021 primárně s ním, viz. např. protokol z jednání na č.l. 97 soudního spisu – „PZ družstva okazuje….“. „PZ družstva poukazuje na skutečnost, že kdyby družstvo….“. Na takovém postupu není nic v rozporu se zákonem.

29. Žádná z odvolacích námitek nebyla důvodná. Odvolací soud proto ze všech výše uvedených důvodů podle § 219 o.s.ř. usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu (výrok IV.) potvrdil jako věcně správné, potvrdil též i správný náhradově nákladový výrok soudu (výrok V.).

30. O náhradě účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud v souladu se zásadou úspěchu ve věci (§ 142 odst.1 o.s.ř. ve spojení s § 224 o.s.ř. a § 1 odst. 3 z.ř.s.) platí, že jejich náhrada náleží úspěšnému účastníkovi (družstvu). Navrhovatel je tudíž povinen nahradit náklady odvolacího řízení účastníkovi. Ty sestávají z odměny advokáta za 2 úkony právní služby v celkové výši 6 200 Kč (vyjádření k odvolání ze dne 13. dubna 2021 a účast na jednání odvolacího soudu dne 27. dubna 2022, přičemž za jeden úkon právní služby dle § 7 ve spojení s § 9 odst.4, písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb. /dále jen „vyhláška“/ náleží odměna 3 100 Kč) a náhrady hotových výdajů ve výši 600 Kč (přičemž náhrada hotových výdajů činí za jeden úkon právní služby dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky 300 Kč). K tomu je třeba přičíst náhradu za daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 1 428 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), celkem se jedná o částku ve výši 8 228 Kč, jež je navrhovatel povinen zaplatit k rukám advokáta coby zástupce účastníka - družstva (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).