o vyslovení neplatnosti rozhodnutí a o určení členství v bytovém družstvu, o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. ledna 2019, č.j. 75 Cm 25/2017-80,

1. Výše uvedeným rozsudkem Městský soud v Praze (dále jen soud) ve výroku I. rozhodl, že rozhodnutí představenstva žalovaného ze dne 14.6. 2016, pod č. usn. 9/16-2/2, jež bylo vypraveno dopisem č.j. 609/2015 se dnem vyhotovení 20.6.2016, o vyloučení žalobce z družstva, je neplatné, ve výroku II. určil, že žalobce je členem žalovaného s nájemním právem k bytové jednotce č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsané na LV [Anonymizováno] u Katastrálního úřadu [Anonymizováno] , Katastrální pracoviště [adresa], která zahrnuje podíl [Anonymizováno] na společných částech domu na adrese [adresa], a v dalším výroku označeném v rozsudku rovněž jako II. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 33 040 Kč, a to k rukám zástupce žalobce.

2. Soud vycházel z toho, že se žalobce, v řízení zahájeném dne 8. 2. 2017, žalobou ve znění jejího upřesnění při posledním jednání před soudem, domáhal vydání rozhodnutí, jež jsou obsahem výroků I. a II. rozsudku soudu.

3. Soud vyšel ze zjištění, že žalobce se členem žalovaného stal dne 24. 9. 1998 na základě smlouvy (dohody) o převodu členských práv a povinností od paní [Anonymizováno], jejíž uzavření bylo v tento den žalovanému převodcem paní [Anonymizováno], a žalobcem jako nabyvatelem oznámeno, že členství žalobce trvalo až do doby, než mělo v důsledku rozhodnutí o vyloučení z družstva ze dne 20. 6. 2016 zaniknout uplynutím příslušné lhůty pro podání námitek členské schůzi, že do tohoto okamžiku svědčilo žalobci i nájemní právo k bytové jednotce č. [Anonymizováno], katastrální území [adresa], obec [adresa], zapsané na listu vlastnictví číslo [Anonymizováno] pro Katastrální úřad [Anonymizováno], jež zahrnovala i podíl [Anonymizováno] na společných částech domu na adrese [adresa] (dále jen bytová jednotka), že představenstvo žalovaného rozhodlo o vyloučení žalobce z družstva dne 14. 6.2016 pod číslem usnesení 9/16-2/2 a bylo vypraveno dopisem ze dne 20. 6. 2016, č.j. 609/2015, že tento dopis byl adresován žalobci na adresu [adresa], že v přihlášce za člena bytového družstva ze dne 24. 9. 1998 žalobce uvedl jako svoji adresu bydliště [adresa], a to v návaznosti na uvedenou dohodu o převodu členských práv a povinností, že žalovaný nedoručoval uvedený dopis o vyloučení žalobce z družstva na adresu žalobce uvedenou v seznamu členů žalovaného, neboť tento dopis doručoval pouze na adresu [adresa], a že členská schůze žalovaného projednávala vyloučení žalobce. Dále soud vyšel ze zjištění z obsahu stanov žalovaného, jenž je existujícím družstvem nejpozději ode dne 8. 6. 1959, ve znění změn schválených naposledy dne 4. 11. 2013, které byly platné a účinné v období června 2016, konkrétně jejich Čl. 23 Vyloučení, odst. 7), odst. 1) a Čl. 84 Doručování.

4. Soud za podstatné shledal, že na jinou adresu, než na adresu [adresa], žalovaný rozhodnutí o vyloučení žalobce z družstva nedoručoval, jakož i to, že tato adresa nebyla adresou žalobce uvedenou v seznamu členů žalovaného (§ 621 z. o. k.). Soud vyložil, že rozhodná úprava doručování rozhodnutí představenstva o vyloučení žalobce z družstva je obsažena ve stanovách, a to v Čl. 23 Vyloučení, odst. 7 stanov, dle které rozhodnutí představenstva o vyloučení z družstva musí být vyloučenému členovi družstva doručeno doporučeným dopisem do vlastních rukou na adresu člena družstva uvedenou v seznamu členů. Úpravu doručování obsaženou v Čl. 84 Doručování, odst. 1, které se žalovaný dovolává, neshledal soud rozhodnou, neboť Čl. 23 Vyloučení, odst. 7 stanov, pro doručování rozhodnutí představenstva o vyloučení z družstva představuje úpravu speciální, jež má přednost, což je zřejmé z toho, že obě úpravy vedle sebe obstát nemohou. To vyplývá z úvodu Čl. 84 Doručování, odst. 1 stanov, kde je upravena možnost doručovat poštou nebo jiným vhodným způsobem, což nemůže obstát s ujednáním o doručování jen do vlastních rukou dle Čl. 23 Vyloučení, odst. 7 stanov, a to ani ve spojení s ujednáním v odst. 2 uvedeného článku 84 stanov, jenž upravuje předpoklady doručování doporučeným dopisem do vlastních rukou, jež lze vyložit logicky jen tak, že se týká doručování dle Čl. 23 Vyloučení, odst. 7 stanov právě jako případu určeného stanovami. Nadto by úprava adresy užívaného bytu dle Čl. 84 Doručování, odst. 1 písm. a) stanov nebo oznámené kontaktní adresy jako adres, na něž by bylo možné doručovat rozhodnutí o vyloučení z družstva, byla v rozporu s kogentní úpravou obsaženou v § 621 z. o. k., neboť žádná z těchto adres nepředstavuje adresu člena družstva uvedenou v seznamu členů. Soud uvedl, že zmíněná ujednání stanov je nutno vykládat objektivně, neboť upravují práva a povinnosti osob, jež se členy družstva mohou stát v budoucnu a poukázal na příslušnou judikaturu a literaturu.

5. Soud uzavřel, že obsahem Čl. 23 Vyloučení, odst. 7 stanov je úprava, která odpovídá § 621 z. o. k., kterou lze navíc v tomto rozsahu považovat za kogentní, neboť s ohledem na zásadní význam rozhodnutí o vyloučení z družstva pro člena družstva musí být zřejmé a nepochybné, na jakou adresu musí být takové rozhodnutí doručováno, což odpovídá pravidlům veřejného pořádku

6. S odkazem na obsah přihlášky za člena bytového družstva (žalovaného), z něhož vyplývá jako adresa žalobce adresa [adresa], uvedl soud, že z povahy tohoto úkonu je třeba uzavřít, že jde o adresu, kterou žalobce sděloval jako adresu, jež má být uvedena v seznamu členů (§ 621 z. o. k.).

7. Soud neshledal významné, že žalobce nesplnil své procesní povinnosti prokázat tvrzení, že před odesláním rozhodnutí o vyloučení z družstva oznámil žalovanému jako adresu, jež má být uvedena v seznamu členů, adresu [adresa], (žalobce svůj výslech k tomuto nenavrhl, a jestliže žalovaný její oznámení popírá, nemůže být prokázáno existencí písemnosti, o jejíž existenci není ničeho známo). I pokud by však toto tvrzení žalobce prokázal, důsledky posouzení by byly logicky stejné, pokud bylo rozhodnutí o vyloučení z družstva zasíláno na jinou adresu, tj. pokud žalovaný nedoručoval rozhodnutí o vyloučení z družstva na adresu [adresa], jako adresu uvedenou v seznamu členů družstva, nepostupoval v souladu s § 621 z. o. k., a proto se neuplatní ani § 618 odst. 1 z. o. k. o počátku běhu lhůty k podání námitek, a žalobce tudíž z družstva vyloučen nebyl. Soud s odkazem na příslušnou judikaturu uvedl, že s ohledem na zásadní důsledky, jež má pro člena družstva rozhodnutí o jeho vyloučení z družstva, je nutnou podmínkou vzniku tohoto následku řádné doručení takového rozhodnutí, jinak lhůta k podání námitek nepočne běžet, i kdyby se o svém vyloučení žalobce dozvěděl jinak.

8. Soud dospěl k závěru, že žaloba v rozsahu dle výroku I. rozsudku soudu byla v rámci lhůty dle § 620 odst. 1 z. o. k. podána důvodně, třebaže lhůta k podání žaloby ještě nepočala běžet, ale právní zájem na požadovaném určení dle výroku I. rozsudku soudu je v dané situaci dán. Soud uvedl, že je tomu tak proto, že nebylo-li žalobci rozhodnutí o vyloučení z družstva řádně doručeno, není důvodu pro to, aby proti němu byly podávány námitky k členské schůzi, a doznává-li současně žalovaný, že jeho členská schůze projednávala vyloučení žalobce, vyjasňuje rozhodnutí soudu mezi účastníky v souladu se smyslem a účelem § 620 odst. 1 z. o. k., zda vyloučení bylo platné či nikoliv. Přípustnost takové žaloby soud odůvodnil odkazem na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4249/2016.

9. Ve vztahu k výroku II. rozsudku soudu soud uvedl, že je-li nesporné, že členem žalovaného se stal žalobce dne 24. 9. 1998 na základě uvedené smlouvy (dohody) o převodu členských práva a povinností, uzavřené mezi paní Farkašovou jako převodcem a žalobcem jako nabyvatelem, jejíž uzavření bylo v tento den žalovanému převodcem a nabyvatelem oznámeno, s tím, že členství žalobce v družstvu trvalo až do doby, než mělo v důsledku rozhodnutí představenstva o vyloučení z družstva ze dne 20. 6. 2016 zaniknout, tzn. uplynutím příslušné lhůty k podání námitek k členské schůzi (jež, jak soud dovodil ve vztahu k předmětu výroku I., nezaniklo), potom má žalobce naléhavý právní zájem (§ 80 o. s. ř.) na určení, že je členem družstva. Toto určení odstraňuje stav právní nejistoty žalobce, protože je tím postaveno na jisto, že je členem žalovaného. Toto postavení určuje, že žalobce může realizovat práva dle stanov apod. a naléhavý právní zájem je zřejmý per se (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 3614/2012).

10. Soud uzavřel, že žalobce nebyl vyloučen ze žalovaného zmíněným rozhodnutím představenstva žalovaného, vyloučení žalobce z družstva je neplatné a že žalobce je členem žalovaného s nájemním právem k bytové jednotce, která zahrnuje podíl na společných částech domu.

11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., jejich náhradu přiznal úspěšnému žalobci.

12. Proti výroku II. rozsudku ve věci samé a proti výroku o nákladech řízení jako vedlejšímu výroku rozsudku (v rozsudku soudu je tento výrok uveden rovněž jako výrok II.) žalovaný podal odvolání. Uvedl zejména, že proti rozhodnutí o vyloučení může vylučovaná osoba podat ve lhůtě 3 měsíců ode dne doručení rozhodnutí návrh soudu na prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné (§ 620 z.o.k.), přičemž žalobou na určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze domáhat pouze tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem a žalobce právní zájem na takovém určení již mít nemůže. Naléhavý právní zájem existuje zejména, jestliže by bez toho určení bylo právo žalobce nebo právní vztah, na němž je účasten, ohroženo, popřípadě stalo-li by se bez toho určení právní postavení žalobce nejistým. Určovací žaloba má povahu preventivní, jejím účelem je poskytnout ochranu právnímu postaven (právu) žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva, ale není na místě, jestli právní vztah nebo právo již porušeny byly a žalobci je k dispozici jiný druh žaloby (§ 620 z.o.k.). V takovém případě prevence pozbývá smyslu a přiléhavou se stává reparace v podobě odstranění následků porušení práva.

13. Ve vyjádření k odvolání žalobce má zejména za to, že soud věc posoudil správně. Žalobce zdůraznil zejména, že jestliže nebyl dodržen řádný postup ohledně doručování rozhodnutí o vyloučení žalobce z družstva, není na místě ze strany žalovaného dovolávat se ani platnosti lhůt, resp. podřazení pod § 620 z.o.k. Navíc, jak žalobce uvedl, pokud žalovaný nerozporuje samotnou neplatnost vyloučení žalobce z družstva, není na místě logicky rozporovat samotný nájem na základě nájemní smlouvy, jenž by fakticky ani nikdy nezanikl, a ani nikdy by nebyl důvod podávat námitky, čímž žalobce nepřiznává jakýkoliv právní nárok či opodstatněnost odvolacího důvodu, pouze poukazuje na procesní zmatečnost odvolání.

14. Vrchní soud v Praze přezkoumal rozsudek v napadeném rozsahu podle § 212 a násl. o.s.ř.

15. Odvolací soud vychází z toho, že soud zjistil skutkový stav, jenž v zásadě nebyl sporný, správně, shledává jej za dostačující pro rozhodnutí ve věci samé ve vztahu k napadenému výroku II. rozsudku. Odvolací soud ze soudem zjištěného skutkového stavu při svém rozhodnutí vychází, na skutková zjištění soudu v podrobnostech odkazuje. Je nesporné, že paní [Anonymizováno] převedla členská práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu na žalobce uvedenou dohodou o převodu členských práv a povinností ze dne 24. 9. 1998, že paní [Anonymizováno] jako převodce a žalobce jako nabyvatel tento převod žalovanému oznámili téhož dne , že žalovaný se žalobcem následně uzavřeli nájemní smlouvu ohledně bytu, k němuž se připínají převedená práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu, tj. ohledně bytu č. [Anonymizováno], na adrese [adresa], že žalobce v přihlášce za člena bytového družstva uvedl adresu bydliště [adresa], že žalovaný na tuto adresu nedoručoval písemné vyhotovení rozhodnutí představenstva družstva o vyloučení žalobce z družstva ze dne 20. 6. 2016, a že doručoval toto rozhodnutí pouze na adresu [adresa], že toto rozhodnutí představenstva družstva nebylo doručeno do vlastních rukou žalobci, jak upravuje Čl. 23 Vyloučení, odst. 7 stanov žalovaného, a to na adresu žalobce uvedenou v seznamu členů, za kterou je třeba mít adresu [adresa], jak soud správně uvedl.

16. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, na tom naléhavý právní zájem.

17. Soud dospěl k závěru, že žalobce má naléhavý právní zájem na určení, že je členem družstva.

18. Právy a povinnostmi spojenými s členstvím v bytovém družstvu jsou individuální práva a povinnosti dle stanov týkající se konkrétního bytu, a to včetně práva nájmu bytu, a práva, jež náleží každému členu družstva a jež se nepřipínají ke konkrétnímu bytu nebo nebytovému prostoru.

19. Odvolací soud dospěl k závěru, že vychází-li žalobce z toho, že je členem družstva, přičemž z obsahu spisu vyplývá, že žalovaný se žalobcem jako se svým členem nejedná, má žalobce naléhavý právní zájem na určení svého členství v družstvu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2015, sp.zn. 29 Cdo 140/2015). Otázka existence/neexistence členského vztahu žalobce k žalovanému se do právního postavení žalobce promítá.

20. Ze zjištěného skutkového stavu v posuzované věci vyplývá, že soud správně dospěl k závěru, že členství žalobce v družstvu na základě rozhodnutí představenstva o vyloučení žalobce z družstva ze dne 20. 6. 2016 nezaniklo.

21. Z uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu ve věci samé, v jeho výroku II. včetně výroku vedlejšího o nákladech řízení podle § 219 o.s.ř. potvrdil, neboť je shledal věcně správné.

22. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobci, který měl úspěch ve věci, přiznal odvolací soud plnou náhradu účelně vynaložených nákladů proti žalovanému ve výši celkem 6 776 Kč. Tato částka sestává z odměny za právní zastoupení žalobce za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast na jednání před odvolacím soudem), a to ve výši 2 x 2 500 Kč podle § 6, § 7, § 9 odst. 3 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen advokátní tarif). Náklady advokáta žalobce tvoří též paušální částka náhrad hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 2 x 300 Kč. Advokátovi žalobce náleží podle § 137 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu 21% DPH ve výši 1 176 Kč. Platební místo odvolací soud stanovil podle § 149 odst. 1 o.s.ř.