o zrušení společnosti a nařízení likvidace, o návrhu na ustanovení procesněprávního opatrovníka účastníku 1), o odvolání účastníků č. 1), 2), 3) a 9) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 11. 2022, č. j. 84 Cm 422/2019-158, ve znění usnesení ze dne 4. 4. 2023, č. j. 84 Cm 422/2019-199

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 30. 3. 2019 se navrhovatel domáhá, aby soud zrušil společnost [právnická osoba]., (dále jen „společnost“) a nařídil její likvidaci. Uvedl, že je společníkem společnosti, která má celkem 9 společníků, přičemž jeden z nich drží 20% podíl, dvě společnice mají 20% společný podíl a zbývající společníci podíly o 10 %. Podle společenské smlouvy má společnost mít 4 jednatele, přičemž vždy 3 jednatelé musí jednat společně. Jednatelé mají být voleni a odvoláváni 2/3 většinou. Od roku 2010 do roku 2017, s výjimkou roku 2014, nebyla svolávána valná hromada. Valná hromada svolaná z podnětu navrhovatele dne 9. 4. 2018 nezvolila jednatele pro nedosažení potřebné většiny. Usnesením ze dne 21. 9. 2018, č. j. 74 Cm 70/2018-54, jmenoval Městský soud v Praze do uprázdněných funkcí tři jednatele. Ani tito jednatelé však nesvolali valnou hromadu, společnost tak nemá schválené účetní závěrky, nezakládá je do sbírky listin, neoznámila skutečné majitele. Mezi společníky jsou nepřekonatelné rozpory.

2. Soud prvního stupně napadeným usnesením ustanovil společnosti procesního opatrovníka, a to advokáta [tituly před jménem]. Učinil tak na návrh navrhovatele za situace, kdy při jednání soudu dne 10. 11. 2022 jedna ze 4 jednatelů společnosti, [Jméno advokáta L], nar. [Anonymizováno] (nejde o osobu shodnou s účastnicí 7/) odvolala plnou moc k zastupování společnosti v řízení, kterou předtím s ostatními třemi jednateli udělila advokátovi [tituly před jménem]. Soud prvního stupně uvedl, že je mu z úřední činnosti známo, že tři z jednatelů společnosti byli do funkce ustanoveni soudem a že společníci společnosti vedou ve věcech společnosti řadu soudních řízení. Konstatoval, že [tituly před jménem] může podle § 21 o. s. ř. odvolat sama plnou moc k zastupování společnosti v soudním řízení i přesto, že jinak musí jménem společnosti jednat vždy tři jednatelé společně. Podle soudu prvního stupně nastala situace, kdy jednatelé budou navzájem odvolávat plné moci udělené právním zástupcům k zastupování společnosti, což by bránilo v projednání věci v co nejkratším čase. Přitom patový stav ve společnosti poškozuje společnost i její společníky a je třeba jej odstranit ať už vyhověním návrhu, nebo jeho zamítnutím.

3. Po doručení napadeného usnesení udělili zbývající tři jednatelé dne 14. 11. 2022 znovu plnou moc k jednání za společnost před soudem advokátovi [tituly před jménem]. Ten podal jménem společnosti proti usnesení soudu prvního stupně odvolání, ve kterém se ztotožnil s odvoláním účastníků č. 2), 3) a 9), doručeným soudu prvního stupně o několik hodin později, s tím, že ustanovení procesního opatrovníka představuje podstatnou vadu řízení. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se společnosti opatrovník neustanovuje.

4. Účastníci č. 2), 3) a 9) ve svém odvolání namítli, že jednatelka [Jméno advokáta L] u jednání soudu prvního stupně vystupovala a jednala bez souhlasu a vědomí ostatních jednatelů. Uvedla, že důvěru v odvolaného zástupce [tituly před jménem] ztratila na valné hromadě dne 20. 10. 2022, přestože uvedený den se žádná valná hromada společnosti nekonala. Ostatní jednatele neinformovala o důvodech, pro které měl [tituly před jménem] ztratit její důvěru. Vysvětlení neposkytla ani jemu samotnému. Navrhovatelé mají za to, že jednatelka [tituly před jménem] jednala svévolně, ve svém osobním zájmu a v rozporu se zájmy společnosti. [tituly před jménem] svým jednáním ohrozila možnost aktivní procesní obrany společnosti, neboť jednatelé mají výrazně detailnější informace a zkušenosti s praktickým fungováním společnosti, které procesní opatrovník získává jen obtížně a velmi pomalu. Přitom předmětem řízení je samotná existence společnosti. Podle účastníků 2), 3) a 9) potom nebyly v projednávané věci splněny podmínky pro ustanovení procesního opatrovníka podle § 29 odst. 2 o. s. ř., neboť společnost má řádně ustavený statutární orgán a nejde ani o případ, kdy by existovala konkurence více statutárních orgánů, u nichž by bylo sporné, který z nich je oprávněn za společnost jednat. Upozornili na to, že ustanovení procesního opatrovníka je namístě jen tehdy, nemůže-li jménem společnosti jednat žádná osoba uvedená v § 21 o. s. ř. Navrhli, aby odvolací soud změnil napadené usnesení tak, že se společnosti opatrovník neustanovuje.

5. Účastnice č. 8) ve svém vyjádření navrhla napadené usnesení potvrdit. Odvolání dříve udělené plné moci nasvědčuje podle ní tomu, že vedení společnosti je nefunkční a neschopné se domluvit na jejím fungování. Upozornila na ustálenou judikaturu, podle které může jednatel sám činit jménem společnosti procesní úkony i tehdy, jestliže jinak může za společnost jednat jen více jednatelů společně. Souhlasí i s názorem soudu prvního stupně, že jmenovaní procesního opatrovníka by mělo přispět ke zklidnění situace.

6. Ustanovený procesní opatrovník [tituly před jménem] ve svém vyjádření rovněž odkázal na shora citovanou judikaturu o procesněprávním jednání jménem společnosti. Upozornil na to, že jednatelka [Jméno advokáta L] není společníkem společnosti ani účastníkem řízení. Její zájmy tedy nemohou být v rozporu se zájmy ostatních účastníků. Odlišný názor některých společníků na zrušení společnosti je přirozený a legitimní a nelze z něj dovodit střet zájmů. Má-li společnost obsazen statutární orgán, nejde o situaci, kdy pro střet zájmů chybí osoba oprávněná společnost zastupovat. Opatrovník navrhl, aby odvolací soud změnil napadené usnesení tak, že jej opatrovníkem neustanoví.

7. Navrhovatel ve svém vyjádření rovněž citoval shora uvedenou judikaturu a také odbornou literaturu, podle níž je důvodem pro jmenování opatrovníka i situace, kdy mezi osobami oprávněnými jednat za společnost docházelo k rozporům, které by právnické osobě znemožňovaly řádně činit procesní úkony. Domnívá se, že jednatelka [tituly před jménem] odvolala plnou moc pro [tituly před jménem] z důvodu, že [tituly před jménem] dlouhodobě zastupuje účastníka 9), který má s účastnicí 7) uzavřenu smlouvu o smlouvě budoucí o převodu podílu ve společnosti. Pokud by společnost zanikla, nemohla by tato smlouva být vynucována. Účastník 9) má eminentní zájem na zachování společnosti, jejímž prostřednictvím chce ovládat společnost [právnická osoba]. Hrozí proto, že osoba s úzkou vazbou na účastníka 9) nebude řádně hájit zájmy společnosti v tomto řízení. Navrhovatel navrhl potvrzení napadeného usnesení.

8. Ostatní účastníci se k odvolání nevyjádřili.

9. Podáním ze dne 10. 2. 2023 společnost jednající [Jméno advokáta L], odvolala plnou moc udělenou dne 14. 11. 2022 zbývajícími třemi jednateli za společnost. Následně podáním ze dne 13. 2. 2023 vzala jménem společnosti odvolání zpět s tím, že mezi jednateli jsou dlouhodobé rozpory, a to i ve volbě nejvýhodnějších postupů v soudních řízeních. Pokud mezi jednateli není shoda na procesním postupu, nemůže společnost činit v řízení řádně procesní úkony. [tituly před jménem] se domnívá, že je jediným jednatelem, jehož zájmy nejsou v rozporu se zájmy společnosti. Společnost proto souhlasí s tím, aby její zájmy hájil soudem ustanovený opatrovník.

10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání byla podána včas osobami k tomu oprávněnými, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

11. Podle § 21 o. s. ř. za právnickou osobu jedná (a) člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna, nebo (b) její zaměstnanec (člen), který tím byl statutárním orgánem pověřen, nebo (c) vedoucí jejího odštěpného závodu, jde-li o věci týkající se tohoto závodu, nebo (d) její prokurista, může-li podle udělené prokury jednat samostatně (odstavec 1). Za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby (odstavec 4).

12. Podle § 29 o. s. ř. opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení (odstavec 1). Opatrovníkem podle odstavců 1 až 3 soud jmenuje zpravidla osobu blízkou, případně jinou vhodnou osobu, nebrání-li tomu zvláštní důvody. Advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže jím nemůže být jmenován někdo jiný. Jinou osobu než advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže s tím souhlasí. Nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až 3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení (odstavec 4).

13. Účastníci řízení především správně odkazovali na ustálenou judikaturu, podle které „oprávnění jednat za právnickou osobu je v § 21 stanoveno sice v návaznosti na hmotné právo upravující jednání jejím jménem, ale zcela samostatným způsobem. Hmotněprávní úpravu jednání jménem (v zastoupení) právnické osoby proto při zkoumání procesněprávního oprávnění jednat za právnickou osobu nelze použít, ledaže by její aplikace přímo vyplývala ze znění § 21, popř. zvláštních právních předpisů. Na podporu výše uvedeného lze citovat též z důvodové zprávy k zákonu č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tímto zákonem bylo ustanovení § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve shora citované podobě vtěleno (s účinností od 1. 1. 2001) do občanského soudního řádu. V důvodové zprávě se pak k uvedenému problému uvádí, že vzhledem k tomu, že hmotněprávní úprava jednání jménem právnické osoby je často složitá a pro občanské soudní řízení neodpovídající, navrhovaná úprava z hmotného práva sice vychází, ale oprávnění jednat za právnickou osobu konstruuje samostatně (bez přímého odkazu na hmotněprávní oprávnění). Odtud plyne, že jednala-li dovolatelka při podání návrhu na zahájení řízení jedním ze svých jednatelů, pak - bez zřetele k tomu, zda společenská smlouva předepisovala jednatelům jednat společně - za dovolatelku jednala (ve smyslu § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř.) osoba k tomu oprávněná (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2005, sp. zn. 29 Odo 963/2003, uveřejněné pod R 29/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v poslední době srov. také rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3312/2018).

14. Z uvedeného tak pro projednávanou věc plyne, že plnou moc k zastupování společnosti v řízení může udělit i odvolat kterýkoli ze čtyř jednatelů společnosti samostatně. To platí za situace, kdy by jim v udělení či odvolání plné moci nebránil střet zájmů ve smyslu § 21 odst. 4 o. s. ř.

15. K otázce střetu zájmů mezi právnickou osobou a jejím statutárním orgánem podle § 21 odst. 4 o. s. ř. je judikatura ustálena v závěru, že člen statutárního orgánu nemůže jednat za právnickou osobou ve sporu, který s ní vede. V případě, kdy se společnost a její statutární orgán nacházejí na téže straně sporu, nebo v nesporných řízeních, mezi která spadá i projednávaná věc, však nelze střet zájmů dovozovat jen z procesního postavení účastníků, nýbrž je třeba zjistit, zda jsou zájmy právnické osoby skutečně v rozporu se zájmy člena jejího statutárního orgánu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021).

16. Zájmy obchodní korporace jsou obvykle derivátem zájmů jejích společníků, s případným přihlédnutím k zájmům věřitelů, zaměstnanců a ostatních osob na korporaci zainteresovaných. V projednávané věci je však z podání účastníků zřejmé, že jejich zájmy, respektive představy o dalším fungování společnosti, se v podstatných rysech odlišují. Nelze přitom bez dalšího dospět k závěru, že zájem jednatelů je v rozporu se zájmy společnosti jen proto, že různí jednatelé reprezentují odlišné představy společníků o dalším směřování společnosti. Za této situace považuje odvolací soud za podstatný především zájem společnosti, aby v projednávané věci byla řádně hájena její práva. Tato práva ovšem nemohou být řádně hájena za situace, kdy se jednatelé nejsou schopni shodnout na osobě právního zástupce společnosti a dochází k opakovaným udělováním a odvoláváním plných mocí. V takovém případě nezbývá, než konstatovat, že zájmy jednatelů jsou v rozporu se zájmem společnosti na řádném hájení jejích práv před soudem. Jednatelé, kteří se nejsou schopni shodnout na procesním postoji společnosti v řízení, čehož výsledkem je opakované udělování a odvolávání plných mocí právnímu zástupci společnosti (v průběhu řízení se tak stalo již dvakrát), nejsou oprávněni podle § 21 odst. 4 o. s. ř. společnost v řízení zastupovat.

17. Proto odvolací soud projednal i odvolání společnosti, neboť k jeho zpětvzetí jednatelkou [tituly před jménem] pro střet zájmů nepřihlédl.

18. Odborná literatura rovněž uvádí, že opatrovníka podle § 29 odst. 2 o. s. ř. má soud ustanovit také společnosti s ručením omezeným, jejíž jednatelé se nejsou schopni shodnout na zástupci, kterému udělí plnou moc (viz Bureš, Drápal a kol. Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck 2009, s. 187, popř. Smolík, P. in: Svoboda, Smolík a kol. Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck 2021, k § 29 marg. č. 16). Společnost nemá prokuristu, vedoucího odštěpného závodu ani pověřeného zaměstnance, který by za ni mohl jednat před soudem.

19. Nebezpečí z prodlení je podle ustálené judikatury (srov. např. shora citované usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 2286/2021) dáno tehdy, jestliže nic nenasvědčuje tomu, že stav, kdy právnická osoba nemůže před soudem jednat, bude v dohledné době odstraněn. Z podání účastníků a obsahu spisu přitom plyne, že rozpory mezi účastníky i jednateli společnosti jsou dlouhodobého charakteru a jejich odstranění dohodou v dohledné době není pravděpodobné. Řízení přitom trvá již déle než tři roky, aniž bylo zahájeno jednání ve věci samé. Nebezpečí z prodlení je tedy dáno také.

20. Správný je tedy závěr soudu prvního stupně, že společnosti je třeba ustanovit opatrovníka. Vzhledem k rozporům mezi společníky přitom nepovažuje odvolací soud za vhodné, aby opatrovníkem byl jmenování některý ze společníků. Vedlo by to pouze k další eskalaci zmíněných rozporů. Naopak lze předpokládat, že neutrální a ve věci nezainteresovaný advokát bude spíše schopen důsledně hájit u soudu práva společnosti, a že jeho ustanovení přispěje k uklidnění procesní situace a projednání věci samé.

21. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil, neboť je věcně správné.

22. Pro úplnost odvolací soud připomíná ustálenou judikaturu, podle které odpadne-li důvod ustanovení procesního opatrovníka (tj. jednatelé se shodnou na osobě, které udělí plnou moc k zastupování společnosti), zanikne jeho funkce bez dalšího (opět usnesení sp. zn. 27 Cdo 2286/2021).

23. O nákladech řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí ve věci (§ 224 odst. 3 o. s. ř.).