o neplatnost usnesení shromáždění ze dne 21. 5. 2019, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 11. ledna 2021, č. j. 44 Cm 85/2019-216

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 16. 8. 2019 se navrhovatelka vůči [Jméno advokáta B] (dále jen „společenství“) domáhala, aby soud rozhodl, že neplatná jsou usnesení shromáždění vlastníků ze dne 21. 5. 2019 pod bodem 3 o schválení účetní závěrky za rok 2018, pod bodem 5 o schválení rozpočtu na rok 2019 a pod bodem 6 o schválení výše záloh.

2. Navrhovatelka uvedla, že je členem společenství. Pozvánka na shromáždění jí nebyla doručena elektronicky, ani do poštovní schránky. Společenství jí neumožnilo nahlédnout do dokumentů a podklady k rozhodnutí shromáždění jí nebyly poskytnuty předem, pročež se nemohla na shromáždění připravit. K účetní závěrce namítala, že nebyla vyúčtována dlouhodobá záloha na opravy, na účtu dlouhodobé zálohy je vysoká suma peněz, se kterou se nakládá nehospodárně, v dohledné době se nemá nic opravovat. Dvakrát byla neoprávněně firmou [Anonymizováno] fakturována výměna ventilů. Do rozpočtu smějí být zahrnuty jen schválené akce; akce uvedené v rozpočtu pro rok 2019 však schváleny nebyly. Vlastníkům byl na shromáždění předložen rozpočet odlišný od toho, který je přílohou zápisu. Krátkodobý rozpočet nemá být shodný s plánem investic. Ohledně výše záloh navrhovatelka uvádí, že odmítá skládat zálohu na opravy, která nemá konkrétní určení, není známa cena opravy, ani kdy bude záloha použita. Výbor ani vlastníci nemají tušení, jak výbor dospěl k stanovené výši záloh na opravy. Navrhovatelce nebyl vrácen přeplatek na službách za rok 2018 a na program shromáždění nebyl zařazen bod o změně a doplnění stanov, kterou navrhovatelka navrhla. Podle stanov totiž nelze přezkoumatelným způsobem určit výši dlouhodobé zálohy na opravy a příspěvku na správu domu. Žalobkyně vedle vyslovení neplatnosti napadených usnesení žádala také o náhradu projevu vůle.

3. Soud prvního stupně usnesením ze dne 10. 12. 2019, č. j. 44 Cm 85/2019-141, odmítl návrh žalobkyně na nahrazení projevu vůle.

4. Společenství ve svém vyjádření poukázalo na to, že k přezkoumání usnesení shromáždění musí mít vlastník důležitý důvod, a ten v projednávané věci podle společenství dán není. To se týká všech tří napadených usnesení. Navrhovatelka dne 17. 5. 2019 nahlížela do dokumentů společenství a byly jí předloženy všechny doklady, které k účasti na shromáždění potřebovala. Společenství spravuje své záležitosti s péčí řádného hospodáře. Výměna ventilů byla fakturována dvakrát proto, že v prvním případě se jednalo o ventily stoupacího vedení dole v domě, zatímco v druhém o výměnu ventilů v jednotlivých bytech. Společenství již s navrhovatelkou vedlo několik sporů o nedoplatky na příspěvcích na správu domu a pozemku a na zálohách na služby. Dlouhodobá záloha na služby činí pro byt žalobkyně 1 000 Kč měsíčně, není nepřiměřená a navíc byla v předchozím roce snížena. Podle stanov společenství se dlouhodobá záloha na opravy každoročně nevypořádává, ale nevyčerpaný zůstatek se převádí do dalšího roku. Přeplatek podle vyúčtování za rok 2018 započetlo společenství proti dluhům navrhovatelky na předpisech záloh.

5. Soud prvního stupně napadeným usnesením návrh na vyslovení neplatnosti napadených usnesení zamítl (výrok I.) a společenství přiznal náhradu nákladů řízení (výrok II.).

6. Soud prvního stupně dokazováním zjistil, že navrhovatelka vlastní bytovou jednotku v domě spravovaném společenstvím. Podle stanov společenství schvaluje shromáždění vlastníků každoročně rozpočet, který zahrnuje mj. hospodaření s dlouhodobou zálohou na opravy a zhodnocení domu, která se vytváří z příspěvků na správu domu a pozemku. Pravidla pro tvorbu fondu záloh a jeho použití schvaluje shromáždění. Na shromáždění dne 21. 5. 2019 bylo přítomno 17 vlastníků z celkových 24, včetně navrhovatelky. Navrhovatelka hlasovala proti napadeným usnesením č. 3 a 5. Na shromáždění se nehlasovalo o výši záloh; ta byla odsouhlasena oběžníkem již v červenci 2018. Další důkazy soud prvního stupně pro nadbytečnost neprováděl.

7. Po právní stránce soud prvního stupně dospěl k závěru, že návrh byl podán včas v 3měsíční lhůtě podle § 1209 odst. 1 o. z. Usnesení pod bodem 6 programu nelze přezkoumat, neboť na předmětné schůzi nebylo pod uvedeným bodem o ničem hlasováno. V případě bodů 3 a 5 hlasováno bylo a navrhovatelka je přehlasovaným vlastníkem. Soud prvního stupně však neshledal důležitý důvod pro přezkum těchto usnesení, neboť v případě účetní závěrky se jedná o běžné nakládání s finančními prostředky při správě domu. Ani schválený rozpočet nezasahuje do právního postavení vlastníků jednotek ani do podstaty předmětu jejich vlastnictví. Jednalo se o obvyklou správu domu nevybočující z obvyklých mezí. Navíc měl soud prvního stupně za to, že ze zápisu ze shromáždění je jasné, že vlastníci byli s jednotlivými položkami seznámeni a usnesení bylo přijato potřebnou většinou. Dostatečná by byla i ústní podoba informace. Případné nezaslání pozvánky podle stanov je jen procesním pochybením zhojeným tím, že se navrhovatelka zúčastnila jak nahlížení do dokumentů společenství, tak shromáždění samotného.

8. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka odvolání, ve kterém rozvedla argumenty, které uváděla již před soudem prvního stupně. Zopakovala, že vlastníci neobdrželi včas podklady, nestihli se připravit. Navrhovatelka neměla pro nedostatek času na přípravu možnost na shromáždění náležitě argumentovat a přesvědčit vlastníky. Schválení účetní závěrky za rok 2018 považuje za důležitou záležitost, neboť se jedná o podvody s finančními prostředky vynakládanými na fiktivní opravy (případ s ventily a vodoměry). Záloha na opravy je extrémně vysoká a stanovená v rozporu s prohlášením vlastníka, stanovami i zákonem. Společenství nevykazuje právní služby. Společenství odmítlo modernizovat výtahy tak, aby byly přístupné všem bez rozdílu - navrhovatelka na vozíčku neprojede dveřmi do výtahu. Navrhovatelka nebyla včas seznámena s písemným návrhem rozpočtu. Do rozpočtu byla zahrnuta „hurá akce“ výměny odpadů a plynového vedení ve stoupačkách, která nebyla schválena a vlastníci nebyli ani seznámeni s cenovými nabídkami a informacemi k výměně (např. dobou, po kterou budou stoupačky nepoužitelné). Výměna stoupaček není nutná. Do rozpočtu se opakovaně zahrnují stejné akce (např. malování), které se nerealizují. Snížení záloh v květnu 2018 bylo podle navrhovatelky neplatné. Návrh rozpočtu byl předložen vlastníkům na kousku papíru, kde nebyly uvedeny náklady v korunách ani termíny akcí, jakož i počáteční stav fondu záloh, předpokládané příjmy a předpokládaný konečný zůstatek. To podle navrhovatelky představuje důležitý důvod. Navrhovatelka soustavně poukazuje na pochybení výboru 5-7 let. Extrémně vysoké zálohy zasahují do právního postavení navrhovatelky a představují důležitý důvod. Navrhovatelka nesouhlasila i s náklady přiznanými společenství za účast u jednání dne 17. 8. 2020, o jehož odročení žádala emailem ze 7. 9. 2020 a kterého se neúčastnila. Navrhovatelka navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že návrhu vyhoví.

9. Společenství ve svém vyjádření považuje napadený rozsudek za věcně správný a souhlasí se závěry soudu prvního stupně o tom, že pro přezkoumání napadených usnesení není důležitý důvod. Doplnilo, že na shromáždění se projednal jen rozpočet, nikoli jednotlivé investiční akce. Vlastníci byli s rozpočtem seznámeni v potřebném rozsahu. Upozornilo i na to, že ne každé porušení zákona nebo stanov má vést k vyslovení neplatnosti usnesení. Co se týká nákladů řízení, proběhlo dne 17. 8. 2020 řádné jednání za účasti navrhovatelky. Společenství navrhlo potvrzení napadeného usnesení.

10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

11. Řízení o přezkoumání usnesení shromáždění společenství vlastníků je řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a má charakter řízení nesporného.

12. Pro projednávanou věc je rozhodné znění občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinné ke dni přijetí napadených usnesení, tj. před novelou č. 163/2020 Sb. (dále jen „o. z.“). V té době zněl § 1209 odst. 1 o. z. takto: Je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.

13. Podle ustálené judikatury (srov. zejm. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016) se podle citovaného ustanovení „přehlasovaný vlastník jednotky může u soudu domáhat pouze určení (vyslovení) neplatnosti usnesení přijatého shromážděním. […] citované ustanovení brání tomu, aby byla platnost usnesení přijatých shromážděním vlastníků jednotek posuzována v jiném řízení; nelze ji tudíž posuzovat v řízení o žalobě podle ustanovení § 80 písm. c) o.s.ř. a ani nemůže být přezkoumávána jakožto předběžná otázka v jiném soudním řízení, s výjimkou řízení o zápis skutečností, vzešlých z dotčeného usnesení, do rejstříku společenství vlastníků jednotek.“

14. Předmětem přezkoumání tedy může být pouze usnesení, které bylo (alespoň zdánlivě) přijato. Není-li mezi účastníky sporu, že usnesení přijato nebylo, protože se o něm vůbec nehlasovalo, nemá soud podle § 1209 o. z. co přezkoumávat (srov. obdobně pro akciovou společnost usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 9. 2018, sp. zn. 27 Cdo 3439/2017). Jestliže tedy pod bodem 6 nepřijala členská schůze společenství ze dne 21. 5. 2019 žádné usnesení, nýbrž byl pouze konstatován výsledek předchozího hlasování mimo zasedání, považuje odvolací soud za správný závěr soudu prvního stupně, že není zde žádné usnesení, jehož platnost by mohla navrhovatelka napadnout. Pokud navrhovatelka nesouhlasila s výsledkem hlasování mimo zasedání, měla napadnout usnesení jím přijaté; její nesouhlas je však pro projednávanou věc nerozhodný.

15. Aby mohl být navrhovatel s návrhem na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků úspěšný, musí být přehlasovaným vlastníkem a mít k napadení sporného usnesení důležitý důvod. Obě podmínky stanovené § 1209 odst. 1 o. z. musí být splněny kumulativně.

16. K otázce, zda je pro přezkum napadeného usnesení dán důležitý důvod, se Nejvyšší soud vyjádřil v usnesení ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, podle kterého je třeba „přípustnost soudního přezkumu usnesení shromáždění nadále hodnotit podle závažnosti obsahu napadeného usnesení, tedy řečeno jinak - podle významu záležitosti, o níž bylo rozhodnuto dotčeným usnesením (objektivní přístup). V opačném případě by věcné omezení takového přezkumu ztrácelo jakýkoli smysl. […] důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití.“

17. V poměrech společenství vlastníků jednotek nepředstavuje schválení účetní závěrky až na výjimky důležitou záležitost ve smyslu posledně citovaného usnesení Nejvyššího soudu. Do podstaty předmětu vlastnictví jednotky totiž účetní závěrka společenství zasahuje jen tehdy, jestliže je chybně sestavena nebo odráží skutečnost, že výbor nespravuje majetek společenství jako řádný hospodář (§ 159 odst. 1 o. z.). Jinak je schválení účetní závěrky pouze formální záležitostí, která nic nemění na majetku ani závazcích společenství, tím méně pak na právním postavení, resp. podstatě předmětu vlastnictví vlastníků jednotek.

18. V projednávané věci navrhovatelka tvrdila konkrétně jediné pochybení, které by mělo za následek, že by se v účetní závěrce odrazilo nehospodárné využití prostředků společenství. Odvolací soud proto doplnil dokazování fakturami dodavatele [Anonymizováno] společenství č. [Anonymizováno] ze dne 2. 7. 2018 a č. [Anonymizováno] ze dne 1. 2. 2019, včetně přiložených rozpočtů provedených prací. Zatímco druhá faktura zní na výměnu bytových uzávěrů vody a podle rozpočtu vyúčtovává 48 ks kohoutů, šroubení a 48 demontáží a montáží uzávěrů a vodoměrů (což odpovídá 24 bytům spravovaným společenstvím), první faktura zní na výměnu uzávěrů na stoupacím potrubí a vyúčtovává jiné počty jiných typů ventilů. Z uvedeného je zřejmé, že tvrzení navrhovatelky o duplicitním účtování stejných prací neodpovídá skutečnosti.

19. Jinak byly námitky navrhovatelky vůči účetní závěrce nekonkrétní (navrhovatelka neuváděla, v čem by jí tvrzené podvody měly spočívat). Pokud údaje v účetní závěrce odpovídají skutečnému zůstatku ve fondu dlouhodobých záloh na opravy, není vysoký stav tohoto účtu důvodem neplatnosti usnesení o schválení účetní závěrky, neboť účelem schválení účetní závěrky je jen potvrzení, že účetní závěrka představuje pravdivý a úplný obraz hospodaření společenství. Stejně tak při schvalování účetní závěrky nelze hodnotit výši záloh (resp. příspěvků do fondu dlouhodobých záloh na opravy), neboť o těchto zálohách rozhoduje shromáždění samostatně. Správný je tak i závěr soudu prvního stupně o tom, že k přezkoumání usnesení o schválení účetní závěrky nemá navrhovatelka důležitý důvod.

20. Konečně odvolací soud souhlasí i se závěrem soudu prvního stupně, že důležitý důvod není dán ani v případě hlasování o rozpočtu. Za důležitou záležitost zasahující do právního postavení vlastníků jednotek, případně do podstaty jejich vlastnictví totiž judikatura považuje jen zásadnější rekonstrukce nebo stavební úpravy domu (výměna výtahů, oken, celková revitalizace), a to zejména za situace, kdy prostředky ve fondu dlouhodobých záloh na takovou opravu nedostačují a společenství si bere úvěr (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 6. 2016, sp. zn. 26 Cdo 4386/2015, nebo usnesení ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. 26 Cdo 3657/2016). V projednávané věci však schválený rozpočet takové zásadní rekonstrukce nebo stavební úpravy neobsahoval a fond dlouhodobých záloh disponoval dostatečným zůstatkem na to, aby byly předpokládané náklady pokryty s dostatečnou rezervou.

21. Pro úplnost lze doplnit, že měsíční zálohy do fondu dlouhodobých záloh na opravy ve výši 1 000 Kč na byt [Anonymizováno], resp. 764 Kč na byt [Anonymizováno] se nevymykají zálohám běžně vybíraným v jiných domech a představa navrhovatelky o jejich extrémní výši neodpovídá realitě. Pro výsledek řízení v projednávané věci je pak zcela nerozhodný nesouhlas žalobkyně s provedenou rekonstrukcí výtahů v domě, neboť napadená usnesení se této rekonstrukce ani vzdáleně netýkají.

22. K otázce nákladů řízení odvolací soud uvádí, že podle protokolu na č.l. 184 spisu se u soudu prvního stupně konalo dne 17. 8. 2020 řádné ústní jednání, kterého se osobně účastnila navrhovatelka. U jednání prováděl soud důkazy sdělením podstatného obsahu listin, ke kterým se navrhovatelka vyjadřovala. Jednání bylo odročeno na 5. 10. 2020 za účelem pokračování v dokazování. Až po tomto jednání žádala navrhovatelka emailem ze 7. 9. 2020 o odročení jednání pro pobyt v lázních; uvedené žádosti soud prvního stupně vyhověl. Jednání se nakonec konalo až 11. 1. 2021 z důvodu epidemické situace. Pokud tedy soud prvního stupně přiznal právnímu zástupci společenství odměnu za účast u 3 jednání (22. 7. 2020, 17. 8. 2020 a 11. 1. 2021), postupoval správně.

23. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil, neboť je věcně správné.

24. O nákladech řízení odvolací soud rozhodl podle § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu přiznal plně úspěšnému společenství. Náklady společenství sestávají z

a. odměny za zastupování advokátem spočívajícím ve 2 úkonech právní služby (sepis odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) ze základu 50 000 Kč (§ 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), vypočtené podle § 7 advokátního tarifu, ve výši 6 200 Kč,

b. 2 režijních paušálů podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve výši 600 Kč,

c. cestovného na trase [adresa] a zpět (2 x 100 km, 1:20 hod, www.mapy.cz) osobním automobilem [Anonymizováno] s kombinovanou spotřebou 4,8 l benzínu Natural 95/100 km (vyhláška č. 116/2022 Sb.), v částce 1 367,20 Kč,

d. náhrady za promeškaný čas v rozsahu dvakrát tří půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu, ve výši 600 Kč,

e. náhrady za 21 % DPH ve výši 1 841,10 Kč.