Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 6 Cmo 111/2022-289 ECLI:CZ:VSPH:2022:6.Cmo.111.2022.1 Usnesení

o určení neplatnosti rozhodnutí kárné komise účastníka ze dne 4. 8. 2015, o odvolání účastníka proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 73 Cm 210/2019-272 ze dne 12. 4. 2022,

JUDr. Stanislav Bernard · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 15. 12. 2022

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Stanislava Bernarda a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka v právní věci

navrhovatelky: [Jméno navrhovatelky], narozená [Datum narození navrhovatelky]

bytem [Adresa navrhovatelky]

zastoupená advokátem [Jméno advokáta A]

sídlem [Adresa advokáta A]

za

účasti: [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B]

sídlem [Jméno advokáta C]

zastoupen advokátem [Jméno advokáta D]

sídlem [Adresa advokáta D]

o určení neplatnosti rozhodnutí kárné komise účastníka ze dne 4. 8. 2015, o odvolání účastníka proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 73 Cm 210/2019-272 ze dne 12. 4. 2022,


I. Usnesení Městského soudu v Praze č. j. 73 Cm 210/2019-272 ze dne 12. dubna 2022 se potvrzuje.

II. Účastník je povinen zaplatit navrhovatelce na náhradu nákladů odvolacího řízení Kč 4 114,- do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce.

1. Městský soud v Praze jako soud I. stupně výše uvedeným usnesením rozhodl, že rozhodnutí účastníka (dále též spolku) o kárném opatření z 4. 8. 2015 a vyloučení navrhovatelky ze spolku je neplatné; dále ve výroku II. uložil spolku povinnost zaplatit navrhovatelce na náhradu nákladů řízení Kč 61 959,-.

2. Rozhodnutí vychází ze zjištění, že kárná komise účastníka oznámila navrhovatelce 1. 2. 2015 zahájení kárného řízení pro podezření, že na klubové výstavě konané 8. 5. 2014 zaměnila uvedenou fenu za jinou, a to z důvodu posouzení, zda splňuje podmínky pro uchovnění; k tomu podala navrhovatelka vysvětlení ze dne 8. 2. 2015, podle něhož uvedenou fenu vystavolal její majitel [Anonymizováno]. Z jednání kárné komise konané 26. 7. 2015 se navrhovatelka omluvila s odůvodněním, že se jednání 27. 7. 2015 nemůže zúčastnit vzhledem k očekávanému narození štěňátek a že žádá o jiný termín jednání. Kárná komise neuznala omluvu navrhovatelky za řádnou, neboť se vztahovala k jinému datu, a rozhodla, že se navrhovatelka dopustila kárného provinění a ze spolku ji vyloučila. Proti rozhodnutí kárné komise datované 4. 8. 2015, doručené 10. 8. 2015, podala navrhovatelka odvolání z 20. 8. 2015 a zaslala následující den na adresu, zkráceně „[Anonymizováno], předseda kárné komise, P.O.Box [adresa]“. Na to účastník sdělil navrhovatelce, že obdržené odvolání obsahuje zásadní vady, neboť bylo podáno neoprávněnou osobou a adresováno nesprávné osobě na nesprávnou adresu (v rozhodné době byl předsedou kárné komise účastníka [tituly před jménem], adresa spolku shodná jako na odvolání navrhovatelky) s tím, že odvolání nebude projednáno a že rozhodnutí kárné komise považuje ke dni 26. 8. 2015 za pravomocné.

3. Soud I. stupně vycházel ze spolkové úpravy kárného řízení v rozhodné době, kárného řádu účastníka z 2012, resp. 2015, podle níž o kárném provinění rozhoduje kárná komise, odvolání proti jejímu rozhodnutí se podává předsedovi kárné komise do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení, o odvolání rozhodne členská schůze; v nepřítomnosti kárně odpovědné osoby lze jednat pouze v případě, že tato byla řádně předvolána, a buď se výslovně odmítla jednání zúčastnit nebo se k jednání bez omluvy nedostavila, odvolání má odkladný účinek.

4. Důvod neplatnosti rozhodnutí kárné komise účastníka shledal soud I. stupně v porušení práv navrhovatelky ze strany účastníka, když navrhovatelce nebylo umožněno zúčastnit se jednání kárné komise a na tomto jednání se vyjádřit. Kárné komisi vytýká, že věc projednala a rozhodla o vyloučení navrhovatelky, přestože obdržela její včasnou a důvodnou omluvu. Nesprávné datum jednání v omluvě navrhovatelky (26.x27.7.2015) představuje, podle soudu I. stupně, toliko písařskou chybu a nelze tak učinit závěr, že by se omluva týkala jiného jednání s navrhovatelkou, s níž nebylo v té době vedeno žádné jiné kárné řízení.

5. Další důvod neplatnosti rozhodnutí spolkového orgánu pak soud I. stupně spatřuje opět v porušení procesních práv navrhovatelky ze strany účastníka, který se odmítl odvoláním navrhovatelky zabývat a rozhodnout o něm. Podle soudu I. stupně odvolání proti rozhodnutí kárné komise adresovala navrhovatelka na správnou adresu uvedenou účastníkem na jeho internetových stránkách jako jeho kontaktní adresu; záměnu adresáta, předsedy kárné komise [Anonymizováno] x [Anonymizováno], hodnotí jako zjevnou písařskou chybu s tím, že jiný závěr by byl hrubě formalistický. Konečně i třetí námitku účastníka, tedy že odvolání podala neoprávněná osoba, odmítl soud I. stupně jako nedůvodnou, neboť tento nedostatek byl odstranitelný zákonným postupem, tedy jednání advokátky navrhovatelka dodatečně schválila, jak se podává z další korespondence. Odvolání navrhovatelky proti rozhodnutí kárné komise o vyloučení bylo, podle soudu I. stupně, podáno ve lhůtě 15 dnů od doručení písemného vyhotovení (10. 8. 2015) včas k poštovní přepravě 21. 8. 2015, doručeno dle § 573 obč. zák. třetí den po odeslání.

6. Proti tomuto rozhodnutí podal spolek odvolání a navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení. Soudu I. stupně odvolatel vytýká, že na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním hodnocení věci, je nesrozumitelné a nejasné v tom, které rozhodnutí měl soud zrušit, zda prvostupňové kárné rozhodnutí z 5. 8. 2015 nebo vyrozumění účastníka, že se nebude dále zabývat podáním, odvoláním, ze dne 20. 8. 2015. Odvolatel nadále trvá na tom, že nebyly splněny podmínky k projednání opravného prostředku navrhovatelky, tedy že odvolání bylo podáno po lhůtě 15 dnů od doručení rozhodnutí, neoprávněnou osobou a v rozporu s kárným řádem nikoli na adresu předsedy kárné komise, ale do P.O.Boxu na jméno [Anonymizováno]. Podle odvolatele ze strany navrhovatelky nejde o nedbalost, ale o zcela obstrukční postup. Dále odvolatel uvedl, že soud I. stupně měl věc posoudit též dle § 260 obč. zák., dle kterého soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit. Poukazuje na to, že záměna feny na klubové výstavě a tedy podvodné uchovnění je největším prohřeškem chovatele a že jde o úmyslné jednání poškozující plemenitbu plemene. Konečně odvolatel nesouhlasí s přiznáním náhrady nákladů řízení navrhovatelce s poukazem na právní úpravu dle zák.č. 292/2013 Sb.

7. K odvolání spolku se vyjádřila navrhovatelka a navrhla napadené rozhodnutí soudu I. stupně jako věcně správné potvrdit. Trvala na tom, že z jednání kárné komise účastníka se řádně omluvila a proti jejímu rozhodnutí a vyloučení ze spolku se včas a důvodně odvolala. Za správné v souladu s výsledem řízení pak považuje též rozhodnutí soudu I. stupně o náhradě nákladů řízení v její prospěch.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně dle § 211 a násl. občanského soudního řádu, včetně řízení, jež mu předcházelo, aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 89 zák.č. 292/2013 Sb.) a dospěl k závěru, že odvolání účastníka není důvodné.

9. Nejprve odvolací soud stručně rekapituluje, že návrh ze dne 14. 9. 2015 na určení neplatnosti rozhodnutí spolkového orgánu o vyloučení navrhovatelky ze spolku ze dne 4. 8. 2015 podala navrhovatelka u věcně nepříslušného Okresního soudu v [adresa] (návrh nesprávně označen jako žaloba a účastníci jako žalobce a žalovaný), po jehož zamítavém rozhodnutí ze dne 7. 1. 2016 k odvolání navrhovatelky proběhlo odvolací řízení, rozhodnutí Krajského soudu v Praze z 7. 4. 2016, a konečně k dovolání spolku dovolací řízení, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2018. Teprve po rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. Ncp 805/2018 ze dne 20. 11. 2018 o věcné příslušnosti k projednání a rozhodnutí této věci krajským soudem, věc napadla věcně a místně příslušnému Městskému soudu v Praze dne 13. 11. 2019 pod sp. zn. 73 Cm 210/2019, jehož zamítavé rozhodnutí ze dne 12. 3. 2020 zrušil odvolací zdejší soud usnesením č. j. 6 Cmo 201/2020-243 ze dne 4. 2. 2021 a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Konečně poslední rozhodnutí soudu I. stupně ze dne 12. 4. 2022 je k odvolání spolku předmětem tohoto odvolacího řízení 6 Cmo 111/2022.

10. V tomto řízení v pořadí druhém soud I. stupně zrekapituloval dosavadní řízení, vyšel z dosud provedených důkazů a zjištění, dále znovu zhodnotil provedené důkazy, zejména vyšel z obsahu kárného řádu z 2015, a veden předchozím rozhodnutím odvolacího soudu, po citaci zákonných ustanovení občanského zákoníku a procesního předpisu a příslušných ustanovení kárného řádu účastníka, uzavřel, že návrh na určení neplatnosti rozhodnutí o vyloučení navrhovatelky ze spolku je důvodné. Podrobně se zabýval námitkami účastníka, který se odmítl odvoláním navrhovatelky proti rozhodnutí spolkového orgánu, kárné komise, o vyloučení navrhovatelky ze spolku zabývat a rozhodnout o něm. Podle účastníkem tvrzených námitek bylo odvolání navrhovatelky adresováno na nesprávnou adresu, k rukám nesprávné osoby a bylo podáno neoprávněnou osobou. Jak již výše uvedeno, tyto námitky účastníka soud I. stupně odmítl jako nedůvodné a své závěry podrobně odůvodnil.

11. Se zjištěními soudu I. stupně, v návaznosti na předcházející řízení a rozhodnutí, v nichž je popsán skutkový stav věci, provedeným dokazováním, hodnocením důkazů, právním hodnocením a přijatými závěry, tedy i napadeným rozhodnutím, se odvolací soud plně ztotožnil. Odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně je toho názoru, že kárné řízení s navrhovatelkou bylo postiženo zásadní procesní vadou a že proběhlo v rozporu s vnitřním předpisem, tedy jednání kárné komise v nepřítomnosti řádně omluvené navrhovatelky. Podle odvolacího soudu rovněž závěry soudu I. stupně ohledně spolkem namítaných nedostatků odvolání proti rozhodnutí spolkového orgánu jsou správné a odpovídají provedenému dokazování. Odvolací soud je tak shodně se soudem I. stupně v tom, že odvolání proti rozhodnutí kárné komise účastníka podala navrhovatelka včas ve lhůtě 15 dnů od doručení rozhodnutí o vyloučení, za navrhovatelku jednala její právní zástupkyně, advokátka, odvolání nepochybně podala na oficiální adresu spolku k rukám předsedy kárné komise, jehož omylem chybně uvedené jméno nemohlo mít na účinky podaného odvolání řádný vliv (záměna příjmení - [tituly před jménem] x [tituly před jménem]). Navrhovatelka se tedy návrhem na určení neplatnosti rozhodnutí spolkového orgánu důvodně domáhala ochrany svých práv, když jejím odvoláním proti tomuto rozhodnutí se účastník odmítl zabývat.

12. Jestliže tedy soud I. stupně po provedeném řízení uzavřel, že návrh navrhovatelky na vyslovení neplatnosti rozhodnutí spolkového orgánu je důvodný a určil, že rozhodnutí účastníka o kárném opatření a vyloučení navrhovatelky ze spolku ze dne 4. 8. 2015 je neplatné, nelze takovému rozhodnutí vytknout pochybení. Soud I. stupně provedl v řízení dokazování v dostatečném rozsahu pro rozhodnutí věci, s námitkami účastníka se vypořádal, jasně a srozumitelně popsal, jakými úvahami se při rozhodování řídil, z jakých důvodů věc popsaným způsobem posoudil, tedy rozhodnutí řádně a logicky odůvodnil, a proto odvolací soud v dalším odkazuje pro stručnost na obsah napadeného rozhodnutí. Odvolací soud též souhlasí s rozhodnutím soudu I. stupně o nákladech řízení, jejichž náhradu přiznal podle výsledku řízení dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu úspěšné navrhovatelce v rozsahu podle vyhl.č. 177/1996 Sb. dle uvedené specifikace.

13. Z uvedených důvodů Vrchní soud v Praze napadené rozhodnutí soudu I. stupně jako věcně správné dle § 219 o. s. ř. potvrdil, o nákladech odvolacího řízení pak rozhodl dle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 citovaného zákona a navrhovatelce přiznal právo na jejich náhradu za právního zastoupení v rozsahu jednoho úkonu právní služby, vyjádření k odvolání, včetně režijního paušálu a DPH.

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné za podmínek stanovených v § 237 a násl. občanského soudního řádu a lze je podat ve lhůtě do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu I. stupně.