o zrušení obchodní korporace s likvidací a jmenování likvidátora, o odvolání pana Miroslava Petrenky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. března 2023, č. j. 70 Cm 232/2023-3

1. Napadaným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2023, č. j. 70 Cm 232/2023-3 bylo zahájeno řízení o zrušení obchodní korporace [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen „společnost“) s likvidací a jmenování likvidátora (výrok I.). Soud prvního stupně dle § 29 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) ustanovil společnosti opatrovníka [Jméno opatrovníka] (výrok II.). Dále soud prvního stupně společnost zrušil a nařídil její likvidaci (výrok III.) Likvidátorem společnosti byl jmenován [jméno FO] (výrok IV.). Dále společnosti byla uložena povinnost zaplatit Městskému soudu v Praze soudní poplatek ve výši 2 000 Kč (výrok V.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok VI.).

2. Podáním ze dne 26. 3. 2023 podal proti usnesení soudu prvního stupně pan [Jméno advokáta] odvolání, a to proti výrokům II., III., IV., V. Zpochybňuje, že by společnost neměla více než dva roky statutární orgán, což je hlavním důvodem pro její zrušení. Domnívá se, že společníkem a jednatelem byla až do své smrti jeho matka paní [jméno FO] a ta byla teprve 9. 1. 2023 vymazána z obchodního rejstříku. Dále upozorňuje na probíhající dědické řízení, ve kterém byl usnesením Okresního soudu v Berouně ze dne 1. 2. 2023, č. j. 22 D 16/2023-29, jmenován správcem celé pozůstalosti paní [jméno FO]. Závěrem navrhuje, aby odvolací soud zrušil napadané usnesení v plném rozsahu.

3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací se předně musel zabývat otázkou, zda odvolání bylo podáno osobou, jež k tomu byla oprávněna či nikoliv a dospěl k následujícímu závěru.

4. Dle § 201 o. s. ř. účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

5. Ustanovení § 201 o. s. ř. upravuje subjektivní přípustnost pro podání odvolání. Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že podat odvolání smí výlučně jen účastník řízení. Předně se tedy odvolací soud zabýval tím, zda je pan [Jméno advokáta] účastníkem řízení.

6. Dle § 6 odst. 1 zák. č. 292/2013 (dále jen „z. ř. s.“) v řízení, které může být zahájeno i bez návrhu, je účastníkem řízení (dále jen „účastník“) navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno.

7. Dle § 14 zák. č. 99/2012 Sb. (dále jen „z. o. k.“) stane-li se společnost jednočlennou společností, k ujednáním společenské smlouvy nebo ustanovením tohoto zákona, která zakazují nebo omezují převoditelnost nebo zastavení nebo možnost přechodu podílu, se po dobu, kdy je jednočlennou společností, nepřihlíží.

8. Dle § 42 odst. 2 z. o. k. nedohodnou-li se dědicové v době řízení o dědictví na výkonu práv spojených s podílem, který je předmětem pozůstalosti, a není-li ustanoven správce této části pozůstalosti, ustanoví takového správce soud, který projednává pozůstalost, na návrh obchodní korporace nebo některého z dědiců. Správce pozůstalosti je oprávněn vykonávat všechna práva spojená s podílem.

9. Soud prvního stupně nesprávně a v rozporu s konstantní rozhodovací praxí (k tomu blíže nález Ústavního soudu ze dne 12. 9. 1996, sp. zn. IV ÚS 230/95, dostupný na www.usoud.cz), nepovažoval vedle společnosti samotné za účastníky řízení i její společníky.

10. Nahlédnutím do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 304600 (dostupné na stránkách www.justice.cz) odvolací soud zjistil, že po zemřelém jediném společníkovi společnosti paní [jméno FO], nar. [Anonymizováno], naposledy trvalým pobytem [adresa] (dále jen „[jméno FO]“) je uvolněný obchodní podíl. Ze sbírky listin se podává, že na základě společenské smlouvy ze dne 25. 7. 2019 se podíl ve společnosti nedědí. Avšak v souladu s výše citovaným ustanovením § 14 z. o. k. se k ujednáním ve společenské smlouvě omezující převoditelnost, zastavení nebo možnost přechodu podílu po dobu, kdy společnost vykazuje status jednočlenné společnosti, nepřihlíží.

11. Pan [Jméno advokáta] zaslal soudu spolu s odvoláním proti usnesení soudu prvního stupně usnesení Okresního soudu v Berouně ze dne 1. 2. 2023, č. j. 22 D 16/2023-29, kterým byl jmenován správcem celé pozůstalosti paní [jméno FO] (výrok I.). Taktéž je na základě výše zmíněného usnesení pan [Jméno advokáta] oprávněn jednat za paní [jméno FO] jako jediného společníka společnosti a činit veškerá právní jednání za účelem zachování provozu společnosti (výrok II.). Na základě § 42 odst. 2 z. o. k. je správce pozůstalosti oprávněn vykonávat všechna práva spojená s podílem.

12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání [Jméno advokáta] proti výroku II., III., IV., V. napadaného usnesení byla podána včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že toto odvolání je důvodné.

13. Dle § 172 odst. 1 písm. c) zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) soud na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, zruší právnickou osobu a nařídí její likvidaci, jestliže nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se.

14. Dle § 172 odst. 1 písm. d) o. z. soud na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, zruší právnickou osobu a nařídí její likvidaci, jestliže tak stanoví zákon.

15. Dle § 172 odst. 2 o. z. umožňuje-li zákon soudu zrušit právnickou osobu z důvodu, který lze odstranit, soud jí před vydáním rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.

16. Dle § 25 odst. 1 písm. g) do veřejného rejstříku se zapíše název statutárního orgánu, neplyne-li ze zákona, počet členů statutárního orgánu, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která je členem statutárního orgánu, s uvedením způsobu, jak za právnickou osobu jedná, a den vzniku a zániku její funkce; je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, také jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje.

17. Ve spise v projednávané věci se nenachází žádný záznam o tom, že by se soud prvního stupně pokusil jakkoli vyzvat společnost a stanovil ji přiměřenou lhůtu k nápravě dle § 172 odst. 2 o. z. S ohledem na ustálenou rozhodovací praxi musí vydání rozhodnutí o zrušení právnické osoby s likvidací předcházet zaslání výzvy dle § 172 odst. 2 o. z., která splňuje obligatorní náležitosti jako je například označení (odstranitelného) důvodu, pro který má být právnická osoba zrušena. Účastník řízení musí být taktéž řádně poučen o případných následcích nečinnosti a měla by mu být poskytnuta lhůta k zjednání nápravy (srov např. usnesení Vrchní soud v Praze ze dne 14. 11. 2022, sp. zn. 14 Cmo 207/2019). Za řádnou výzvu nelze v tomto případě považovat ani výzvu rejstříkového soudu v rejstříkovém řízení, jelikož se jedná o zcela odlišná řízení (srov např. usnesení Vrchní soud v Praze ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. 14 Cmo 207/2019).

18. Zásadní pochybení spatřuje odvolací soud v tom, že bylo na základě jednoho usnesení zahájeno řízení o zrušení společnosti s likvidací a taktéž zrušena společnost a nařízena její likvidace, což je v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí. Tím bylo řízení zatíženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

19. Soud prvního stupně taktéž zmatečně uvádí, že společnost nemá déle než dva roky statutární orgán zapsaný ve veřejném rejstříku, schopný usnášet se a tím pádem odporuje donucujícímu ustanovení zákona, konkrétně povinnosti zápisu názvu statutárního orgánu dle § 25 odst. 1 písm. g. z. v. r. Odvolací soud nahlédnutím do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 304600 zjistil, že [jméno FO] byla jednatelkou společnosti až do 27. 12. 2022. Není tedy pravdou, že by společnost neměla déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se, jak je uvedeno v odůvodnění napadaného usnesení.

20. Podle § 29 o. s. ř. opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení (odstavec 2). Pokud neučiní jiná opatření, může předseda senátu ustanovit opatrovníka také neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho dědiců, účastníku, jehož pobyt není znám, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat (odstavec 3). Opatrovníkem podle odstavců 1 až 3 soud jmenuje zpravidla osobu blízkou, případně jinou vhodnou osobu, nebrání-li tomu zvláštní důvody. Advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže jím nemůže být jmenován někdo jiný. Jinou osobu než advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže s tím souhlasí. Nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až 3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení (odstavec 4).

21. Z obsahu spisu nevyplývá, že by se soud prvního stupně pokusil jakkoli zjistit, zda je ve společnosti osoba oprávněná za ni jednat, případně osoba blízká, které má být podle § 29 odst. 4 o. s. ř. dána přednost při ustanovování opatrovníka. Ve spojitosti s absencí zaslání výzvy dle § 172 odst. 2 o. z., jsou předčasné závěry o tom, že je třeba společnosti ustanovit opatrovníka.

22. Na základě shora uvedeného odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. napadené usnesení ve výrocích II. až V. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

23. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.), právě tak jako o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně.