o neplatnost rozhodnutí přijatého mimo zasedání shromáždění účastníka dne 12. 2. 2021, o odvolání navrhovatele a) proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci č. j. 38 Cm 63/2021-112 ze dne 16. března 2022

1. Shora uvedeným usnesením Krajsky soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci jako soud I. stupně ve výroku I. zamítl návrh na vyslovení neplatnosti unesení přijatého rozhodnutím mimo zasedání shromáždění o volbě nového člena statutárního orgánu na základě písemného návrhu statutárního orgánu ze dne 12. 2. 2021 a ve výroku II. žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že se navrhovatelé domáhali návrhem na zahájení řízení ze dne 28. 6. 2021 vyslovení neplatnosti usnesení přijatého rozhodnutím mimo zasedání shromáždění [Jméno advokáta D] (dále též zkráceně SVJ) dne 12. 2. 2021, jímž byl zvolen nový statutární orgán - předseda společenství vlastníků [právnická osoba].

3. Soud I. stupně rozhodl na základě závěrů o skutkovém stavu věci, podle nichž účastník je právnickou osobou založenou za účelem zajišťování správy domu č.p. [Anonymizováno] na [adresa], podle nichž navrhovatelé a)-c) jsou vlastníky (spoluvlastníky) jednotky v domě č.p. [Anonymizováno] na [adresa], a to podílovými spoluvlastníky bytu č. [Anonymizováno] a manželé d) a e) byt č. [Anonymizováno] mají ve společném jmění manželů. Soud I. stupně dále vycházel ze skutečnosti, že v době rozhodování mimo zasedání shromáždění účastníka na základě návrhu ze dne 12. 2. 2021 byly platné a účinné stanovy účastníka ze dne 20. 11. 2014 se změnami schválenými shromážděním konaným dne 22. 3. 2018, kdy se tyto změny týkaly statutárního orgánu účastníka, kdy na místo kolektivního výboru SVJ byl nově statutárním orgánem předseda společenství vlastníků jednotek. Dále soud I. stupně vycházel ze skutečnosti, že předseda SVJ návrhem ze dne 12. 2. 2021 v písemné formě navrhoval, aby vlastníci jednotek rozhodli o volbě nového předsedy společenstva vlastníků mimo zasedání, přičemž tento návrh na rozhodnutí o volbě nového předsedy společenství vlastníků mimo zasedání shromáždění vlastníků obsahoval návrh usnesení. Pro přijetí návrhu usnesení se podle soudu I. stupně vyjádřilo celkem 26 vlastníků jednotek, kteří disponovali 20 897 hlasy z celkového počtu 36 828 všech hlasů, tj. 56,74 % hlasů. Vyjádření tří vlastníků jednotek, konkrétně bytových jednotek č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno], kteří se vyjádřili pro přijetí návrhu, však byla podle soudu I. stupně neplatná, protože v rozporu s § 1212 nového občanského zákoníku (NOZ), když neobsahovala uvedení dne, měsíce a roku, kdy bylo těmito členy hlasování učiněno, Stejně tak nebylo možno započíst ve prospěch volby ani souhlasný projev vůle vlastníka bytové jednotky č. [Anonymizováno], jenž se vyjádřil pro přijetí napadeného usnesení, avšak jeho hlas byl doručen SVJ až po lhůtě stanovené ve výzvě k hlasování (k vyjádření se), když podle soudu I. stupně návrh s výzvou k hlasování byl vlastníkovi bytové jednotky č. [Anonymizováno] doručen dne 17. 2. 2021, avšak tento vlastník promeškal třicetidenní lhůtu k vyjádření své vůle, když jeho hlas pro přijetí usnesení by doručen účastníkovi až dne 26. 3. 2021.

4. Soud I. stupně dále vycházel ze skutečnosti, že se platně vyjádřilo pro přijetí napadeného usnesení celkem 22 vlastníků jednotek, a to vlastníci jednotek č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno], kteří spolu disponovali 17 587 hlasy z celkového počtu 36 828 všech hlasů. Takto podle soudu I. stupně pro přijetí napadeného usnesení platně hlasovali vlastníci disponující 47,73 % hlasu z celkového počtu všech hlasů a nebylo dosaženo prosté většiny všech hlasů potřebné pro přijetí napadeného usnesení. Přesto tehdejší statutární orgán účastníka vyrozuměl vlastníky jednotek o výsledku rozhodování mimo zasedání ze dne 12. 2. 2021 podáním ze dne 29. 3. 2021, jímž konstatoval platnost volby nového statutárního orgánu ([Anonymizováno]) odsouhlaseného 56,80 % hlasů členů jednotek, v rámci čeho však nezohlednil, že 3 hlasující pro přijetí návrhu usnesení ve vyjádřeních neuvedli den, měsíc a rok, kdy hlasování učinili a tehdejší statutární orgán účastníka nezohlednil ani i pozdní vyjádření vlastníka bytové jednotky č. [Anonymizováno], jež bylo doručeno SVJ až po uplynutí lhůty k hlasování.

5. Soud I. stupně postupoval zejména podle § 2 a násl zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.) a věc posoudil z hlediska hmotněprávní úpravy podle ustanovení § 1194 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník - NOZ. Konstatoval že společenství vlastníků jednotek - právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem.

6. Soud I. stupně aplikoval též § 19 zákona č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadu epidemie koronaviru SARS CoV-2 jakož i stanovy účastníka ze dne 20. 11. 2014 ve znění změn schválených dne 22. 3. 2018.

7. Dále soud I. stupně konstatoval porušení zákona spočívající v tom, že rozhodnutí SVJ nebylo přijato potřebnou prostou většinou všech hlasů ve smyslu ustanovení § 1214 NOZ, když platně pro přijetí napadeného usnesení se vyjádřili vlastníci disponující společně 17 578 hlasy z celkového počtu 36 828 všech hlasů, tedy vlastníci disponující pouze 47,73 % hlasů z celkového počtu všech hlasů.

8. Vzhledem k tomu, že se platně pro přijetí napadeného usnesení vyjádřili vlastníci disponující pouze 47,73 % hlasů, přičemž tak pro přijetí napadeného usnesení nehlasovala prostá většina hlasů z celkového počtu hlasů všech vlastníků jednotek, dospěl soud I. stupně k závěru, že napadené usnesení nebylo přijato platně. Aplikoval však § 260 NOZ, a konstatoval, že jsou dány podmínky, za nichž se v daném případě uvedené ustanovení zákona uplatní, a to zejména s ohledem na pandemickou situaci ve státě a dále proto , že nebylo dosaženo potřebné většiny hlasů pouze z důvodu administrativní chyby 4 hlasujících pro přijetí usnesení , kdy jeden odevzdal svůj hlas opožděně o několik málo dnů a další tři vlastníci opomenuli svůj hlas datovat, přičemž zvolení statutárního orgánu SVJ bylo nutně zapotřebí a navíc odměna nově zvoleného statutárního orgánu SVJ činila pouze ½ odměny předchozího statutárního orgánu SVJ.

9. Proti tomuto rozhodnutí se včas odvolal navrhovatel a) (odvolatel), podle něhož napadené usnesení SVJ vyhlášené dne 12. 2. 2021, nemůže mít právní následky a domáhal se, aby jej odvolací soud prohlásil za nicotné.

10. Podle odvolatele soud I. stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, když neprovedl všechny důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, a tak dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním i k nesprávným právním závěrům.

11. Odvolatel vyjádřil názor, podle něhož ve smyslu § 1185 NOZ spoluvlastníci jednotky zmocní společného zástupce, který bude vykonávat jejich práva vůči osobě odpovědné za správu domu, což podle něho platí i v případě manželů, kteří mají jednotku ve společném jmění, přičemž takto spoluvlastníci realizují svá práva vůči společenství vlastníků. Nedohodnou-li se spoluvlastníci na osobě společného zástupce, nebude zde nikdo, kdo by mohl jejich hlasovací právo vykonávat a nebude možné hlas připadající na jejich jednotku podle odvolatele vůbec započítat.

12. Odvolatel dále vyjádřil názor, podle něhož nebudou-li stanovy vyžadovat, aby společný zástupce předložil písemnou plnou moc, může o svém oprávnění jednat za ostatní spoluvlastníky (druhého manžela) informovat společenství ústně, nejčastěji při zjišťování prezence.

13. V otázce zmocnění odvolatel poukázal na stanovy účastníka z r. 2014 a na jejich článek IX. (upravující zvláštní způsob rozhodování) a na článek X. (upravující vznik členství a seznam členů).

14. Podle odvolatele z důkazů, z nesporných tvrzení stran a z provedeného dokazování při jednání soudu dne 16. 3. 2022 vyplynulo, že

- ve smyslu NOZ a stanov účastníka mělo být účastníkem povinně evidováno 44 zmocněných zástupců jednotek,

- účastník nevede evidenci zmocněných zástupců jednotek,

- účastník nevede evidenci plných mocí pro jednotlivé zmocněné zástupce jednotek,

- účastník neobesílal hlasovacími listy a podklady pro hlasování zmocněné zástupce jednotek,

- účastník zaslal hlasovací lístky a podklady pro hlasování 52 osob z celkového počtu 66 osob - jednotlivých členů společenství, kteří jsou členy společenství buď jako jednotliví vlastníci, podíloví spoluvlastníci či manželé - vlastnící jednotku v SJM,

- účastník neobeslal 14 osob - jednotlivých členů společenství,

- obsahem poštou doručovaných zásilek bylo vždy pouze 1 paré hlasovacího lístku jmenovitě určeného a předtištěného pouze pro jednu osobu, a 1 paré podkladů pro hlasování rovněž pouze pro jednu osobu.

15. Dále podle odvolatele doručení hlasovacích listů 14 členům společenství nebylo účastníkem nijak prokázáno. Jako důkazy účastníka však byly předloženy i hlasovací listy osob, které prokazatelně nebyly hlasovacími listy s podklady pro hlasování prostřednictvím [právnická osoba]. obesílány. U hlasovacích lístků poštou neobesílaných členů nebylo prokázáno doručení ani termín doručení hlasovacích listů a podkladů pro hlasování. U hlasovacích lístků poštou neobesílaných členů se jedná o stejné osoby, které se zpětnou platností v roce 2020 vystavovaly nepravdivá prohlášení o průběhu hlasování shromáždění účastníka dne 28. 11. 2019. Nepravdivost těchto prohlášení byla zjištěna i soudem v rámci řízení u soudu I. stupně sp. zn. 38 Cm 14/2020. Uvedené řízení je nyní v rámci odvolání řešeno VS v Praze pod č. j. 6 Cmo 289/2021. Hlasovací lístky za jednotlivé vlastníky (jednotky) byly předkládány na více než 1 vyhotovení hlasovacích lístků.

16. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo a po projednání věci v nepřítomnosti odvolatele za podmínek § 224 odst. 1 a § 101 odst. 3 o. s. ř. dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.

17. K projednání věci v nepřítomnosti odvolatele omlouvající již podruhé svoji nepřítomnost s žádostí o odročení jednání blíže nespecifikovanou a nedoloženou infekční nemocí odvolací soud konstatuje že taková žádost o odročení jednání s následkem zmaření jednání odvolacího soudu nemohla obstát, když odvolatel měl dostatek času svůj zdravotní stav doložit. Podle odvolacího soudu rovněž nelze automaticky odročovat jednání a tak jednání mařit pouze na základě tvrzení některého z účastníků řízení, že má nemoc a jeho nemoc je podle jeho názoru infekční, když za infekční lze považovat i každou běžnou virózu, přičemž odvolací soud zajistil při jednání dostatečné podmínky ochrany osob přítomných jednání odvolacího soudu pomocí soudem obstaraných zdravotních roušek majících ochranné parametry respirátorů.

18. Ve vztahu k vlastnímu přezkumu napadeného rozhodnutí i řízení v němž bylo napadené rozhodnutí vydáno odvolací soud vyšel ze skutkového stavu správně zjištěného soudem I. stupně s tím, že soud I. stupně správně postup účastníka v projednávaném případě neposuzoval podle stanov přijatých v roce 2019, ale správně věc posuzoval podle stanov účastníka ze dne 20. 11. 2014 s úpravami přijatými dne 22. 3. 2018 , když odvolací soud ve svém usnesení č. j. 6 Cmo 289/2021 ze dne 21. září 2022, obdobně jako soud I. stupně, neshledal stanovy účastníka z 28. 11. 2019 platně přijatými. Odvolací soud proto vycházel ze skutečnosti, že k přijetí předmětného usnesení o volbě statutárního orgánu účastníka bylo zapotřebí, aby nadpoloviční množství členů SVJ způsobem určeným stanovami hlasovalo pro volbu nového předsedy SVJ přičemž ve skutečnosti pro volbu nového předsedy SVJ způsobem určeným stanovami hlasovalo pouze 47,73 % hlasů, když další 4 členové SVJ sice rovněž vyjádřili vůli ke schválení navržené volby nového předsedy SVJ, avšak 1 člen překročil lhůtu stanovenou k vyjádření své vůle a další 3 členové SVJ včas předložené hlasovací lístky opomenuli v rozporu se stanovami datovat.

19. Ve vztahu k argumentaci odvolatele, jenž zdůrazňoval nesprávný postup účastníka neevidujícího plné moci zástupců v případě jednotek ve spoluvlastnictví nebo ve společném jmění manželů, s ohledem na obsah spisu a na vyjádření navrhovatelů i účastníka, odvolací soud nemá důvodu nevěřit tvrzení odvolatele, že účastník, vzdor ujednáním obsaženým ve stanovách (čl. X.), ve skutečnosti neeviduje plné moci zástupců v případě jednotek ve spoluvlastnictví nebo ve společném jmění manželů. Z níže uvedených důvodů však podle odvolacího soudu v projednávaném konkrétním případě nelze této skutečnosti přikládat tak zásadní následky, jak v projednávaném případě činí odvolatel.

20. Z hlediska právního odvolací soud vychází shodně se soudem I. stupně z § 249 a násl. NOZ o spolku, z § 1194 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (NOZ) o společenství vlastníků, jakož i ze stanov účastníka platných ke dni 28. 11. 2014 ve znění doplněném usnesením shromáždění SVJ ze dne 22. 3. 2018 (dále jen stanovy) a zejména z jejich článků IX. a X.

21. Z § 1194 odst. 1 věty prvé NOZ vyplývá, že společenství vlastníků je právnickou osobou založenou za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem.

22. Podle § 1205 odst. 1 NOZ je shromáždění nejvyšší orgán společenství vlastníků.

23. Jak je zřejmé z § 1205 odst. 1 věty druhé NOZ, je výbor statutární orgán, ledaže stanovy určí, že je statutárním orgánem předseda společenství vlastníků.

24. Podle § 1206 odst. 1 NOZ tvoří shromáždění všichni vlastníci jednotek. Každý z nich má počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu na společných částech; je-li však vlastníkem jednotky společenství vlastníků, k jeho hlasu se nepřihlíží.

25. Podle § 1206 odst. 2 NOZ je shromáždění způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů.

26. Podle § 1208 písm. b) NOZ patří do působnosti shromáždění volba a odvolávání členů volených orgánů a rozhodování o výši jejich odměn.

27. Podle § 1211 odst. 1 NOZ, není-li svolané shromáždění způsobilé usnášet se, může osoba, která je oprávněna shromáždění svolat, navrhnout v písemné formě, aby vlastníci jednotek rozhodli o týchž záležitostech mimo zasedání. V jiných případech lze navrhnout přijetí rozhodnutí mimo zasedání, pokud to připustí stanovy.

28. Jak je zřejmé z § 1211 odst. 3 NOZ, musí návrh obsahovat alespoň návrh rozhodnutí, podklady potřebné pro jeho posouzení nebo údaj, kde jsou uveřejněny, a údaj o lhůtě, ve které se má vlastník jednotky vyjádřit. Neurčí-li stanovy delší lhůtu, platí, že lhůta činí patnáct dní.

29. Podle § 1212 věty prvé NOZ se k platnosti hlasování vyžaduje vyjádření vlastníka jednotky s uvedením dne, měsíce a roku, kdy bylo učiněno, podepsané vlastní rukou na listině obsahující plné znění návrhu rozhodnutí.

30. Dále podle § 1213 věty prvé NOZ oznámí statutární orgán vlastníkům jednotek v písemné formě výsledek hlasování, a pokud bylo usnesení přijato, oznámí jim i celý obsah přijatého usnesení.

31. Podle § 1214 NOZ se většina počítá z celkového počtu hlasu všech vlastníků jednotek, ledaže zákon stanoví, že se počítá z celkového počtu vlastníků jednotek.

32. Dále odvolací soud vycházel z § 1221 odst. 1 NOZ z něhož je zřejmé, že nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníku něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku, zejména ustanovení o svolání, zasedání a rozhodování kolektivních orgánů, o neplatnosti rozhodnutí nebo o následcích jeho rozporu s dobrými mravy. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů ani o dílčích členských schůzích.

33. Podle § 258 NOZ může každý člen spolku (SVJ) nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku (SVJ) pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku (SVJ).

34. Podle § 259 NOZ právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.

35. Podle § 260 odst. 1 NOZ soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku (SVJ) hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit.

36. Podle čl. IX. stanov SVJ o zvláštním způsobu rozhodování ve společenství mimo zasedání je z odst. 2 uvedeného článku zřejmé, že návrh v případě zvláštního způsobu rozhodování musí obsahovat alespoň návrh usnesení, podklady potřebné pro jeho posouzení, nebo údaj, kde jsou uveřejněny, a údaj o lhůtě, ve které se má vlastník jednotky vyjádřit. Lhůta k vyjádření je 15-ti denní.

37. Z odst. 3 uvedeného článku je zřejmé, že k platnosti hlasování v případě uvedeného zvláštního způsobu rozhodování se vyžaduje vyjádření vlastníka jednotky s uvedením dne, měsíce a roku kdy bylo učiněno, podepsané vlastní rukou na listině obsahující plné znění návrhu.

38. Podle odst. 4 uvedeného článku stanov je zřejmé, že statutární orgán oznámí vlastníkům jednotek v písemné formě výsledek hlasování, a pokud bylo usnesení přijato, oznámí jim i celý obsah přijatého rozhodnutí.

39. Z čl. X. stanov SVJ o vzniku členství a seznamu členů a z jeho odst. 3 je zřejmé, že spoluvlastníci jednotky zmocní společného zástupce, který bude vykonávat jejich práva vůči společenství, což platí rovněž pro účast a hlasování na shromáždění. To platí i v případě manželů, kteří mají jednotku ve společném jmění. Nebyl-li zmocněn společný zástupce, uvede se v prezenční listině shromáždění nepřítomnost společného zástupce spoluvlastníků jednotky (v prezenční listině se vykazuje jako nepřítomnost jednoho vlastníka s velikostí hlasu připadajícího na jednotku ve spoluvlastnictví).

40. Z odst. 5 tohoto článku stanov vyplývá, že je-li jednotka ve spoluvlastnictví nebo ve společném jmění manželů, uvede se v seznamu členů

a) označení jednotky

b) velikost hlasu vážícího se k jednotce

c) jména a příjmem spoluvlastníků jednotky spolu s velikostí podílů jednotlivých spoluvlastníků na jednotce, nebo jména a příjmení manželů

d) jméno a příjmení zmocněného zástupce.

41. Z odst. 7 uvedeného článku je zřejmé, že statutární orgán je povinen zajistit neprodleně aktualizaci údajů v seznamu členů vždy na základě písemného oznámení změny údajů vlastníkem jednotky - členem společenství. Změny v údajích o společném zástupci se provedou na základě nově udělené písemné plné moci spoluvlastníky jednotky, jíž se ruší předchozí plná moc.

42. Konečně z odst. 9 uvedeného článku je zřejmé, že vlastník jednotky je písemně povinen oznámit statutárnímu orgánu společenství, vždy nejpozději do jednoho měsíce, kdy změna nastala, každou změnu údajů zapsanou v seznamu členů společenství, týkající se jednotky v jeho vlastnictví.

43. Odvolací soud vycházel ve shodě se soudem I. stupně rovněž ze zákona č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadu epidemie koronaviru SARS CoV-2, podle jehož § 19 orgán právnické osoby může rozhodovat mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků i tehdy, nepřipouští-li to zakladatelské právní jednání. Další podmínky rozhodování mimo zasedání orgánu v písemné formě nebo rozhodování orgánu s využitím technických prostředků stanovené zákonem, popřípadě zakladatelským právním jednáním, nejsou dotčeny (odst. 1). Nestanoví-li zákon nebo zakladatelské právní jednání podmínky rozhodování podle odstavce 1, určí je v případě nejvyššího orgánu statutární orgán, v případě jiného orgánu tento orgán. Tyto podmínky musí být členům orgánu oznámeny v dostatečném předstihu před rozhodováním (odst. 2). Ustanovení § 652 odst. 2 zákona o obchodních korporacích se nepoužije. Na rozhodování delegátů per rollam se použijí § 652 odst. 1 a § 653 až 655 obdobně (odst. 3).

44. Pokud jde o rozhodování mimo zasedání shromáždění, takový způsob přijetí napadeného usnesení umožňovalo v rozhodné době podle odvolacího soudu zcela výjimečné ustanovení § 19 shora uvedeného zákona č. 191/2020 Sb., reagující na životy ohrožující pandemickou situaci ve státě.

45. Pokud jde o posouzení postupu SVJ při předmětné volbě nového předsedy SVJ odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně shledal na straně SVJ pochybení spočívající v tom, že považoval za přijaté předmětné usnesení SVJ o volbě nového předsedy SVJ, ačkoli hlasy 4 členů SVJ nebylo z formálních důvodů možno považovat za platně odevzdané s ohledem na jejich dílem opožděné zpětné odevzdání a dílem s ohledem na opomenutí jejich datování (ve 3 případech).

46. Stejně tak odvolací soud v souladu s argumentací odvolatele nepovažoval za správný postup účastníka, jestliže se ten neobracel s výzvou k hlasování per rollam na společného zástupce spoluvlastníků jednotek, případně na společného zástupce určeného manželi vlastnícími jednotku v SJM, když SVJ dlouhodobě rezignovalo na vyžadování předkládání plných mocí pro osoby, jejichž prostřednictvím v uvedených případech vlastnické plurality vlastníci vykonávají v SVJ práva odvozená od jejich vlastnictví jednotky. Na rozdíl od odvolatele však odvolací soud nesdílí právní názor odvolatele, že, obdobně jako při hlasování na běžném shromáždění SVJ, nelze přihlížet k hlasům členů jednotek, již mají jednotku ve spoluvlastnictví nebo v SJM za situace, kdy se vyhlašovatel hlasování per rollam obracel na všechny spoluvlastníky, přičemž tito hlasovali za každou jednotku shodně a nebylo v jejich hlasování sporu.

47. Zde byl odvolací soud veden úvahou, podle níž, nebudou-li stanovy v případě hlasování per rollam výslovně vyžadovat, aby společný zástupce předložil písemnou plnou moc o svém oprávnění jednat za ostatní spoluvlastníky za (druhého manžela), může spoluvlastník (případně manžel) informovat společenství o svém souhlasu se zastoupením i konkludentně např. tím, že nedá před zahájením hlasování per rollam najevo své námitky proti tomu, aby jeden z vlastníků (manžel) vyjádřil za všechny spoluvlastníky (za oba manžele) hlasováním společnou vůli vlastníků jednotky.

48. V konkrétním případě hlasování per rollam je v návaznosti na uvedené důvodem pro respektování vůle byť jen jednoho ze spoluvlastníků, případně vůle jednoho z manželů (není-li mezi spoluvlastníky sporu o předmětu hlasování, což není projednávaný případ), že v případě hlasování per rollam o záležitostech účastníka nelze vztahovat sankční ustanovení čl. X. odst. 3 stanov též na hlasování per rollam, když stanovy takovou souvislost mezi články IX. a X. neuvádějí.

49. Pochybení SVJ ohledně nezakládání uvedených plných mocí tak podle odvolacího soudu nemohou mít dopad do závěrů o existenci projevu vůle společných vlastníků jednotek, když, jako v projednávaném případě, společní vlastníci jednotek hlasovali v rámci každé své jednotky shodně.

50. V situaci vymezené shora uvedeným skutkovým stavem odvolací soud přistoupil, obdobně jako soud I. stupně, k posouzení možnosti aplikace § 260 NOZ za situace, kdy ve výjimečné situaci dané epidemií koronaviru SARS CoV-2 bylo v souladu s úpravou zmírňující podmínky rozhodování samosprávných celků hlasováno o předmětné záležitosti účastníka mimo zasedání shromáždění SVJ (formou per rollam) a kdy nebylo možno konstatovat z hlediska platných stanov dosažení většiny hlasů pro volbu statutárního orgánu SVJ, ačkoli fakticky většina hlasujících svoji souhlasnou vůli vyjádřila, avšak z formálního hlediska nikoliv souladně se stanovami.

51. Ke shora uvedené otázce odvolací soud předně konstatuje, a v tomto směru také předestřel svůj právní názor účastníkům řízení, že se obecně neztotožňuje s možností pomocí aplikace § 260 NOZ vyslovit platnost usnesení SVJ o odsouhlasení určité otázky, ačkoli ve skutečnosti ohledně takové otázky nebylo v rámci hlasování SVJ dosaženo většiny hlasů pro přijetí takového usnesení SVJ.

52. Podle právního názoru odvolacího soudu konkrétní projednávaná věc je však odlišná od shora popsané obecné situace, neboť předmětné přezkoumávané usnesení přijali členové SVJ formou hlasování per rollam ve výjimečné situaci dané epidemií koronaviru SARS CoV-2, kdy i zákonodárce pokládal všeobecně za vhodné uvolnit podmínky pro možnost hlasování orgánů samosprávných celků tak, aby bylo možno operativně rozhodovat a tedy i schvalovat opatření nezbytná pro udržení základních funkcí samosprávného celku. Tímto bylo i rozhodování v projednávaném případě o osobě statutárního orgánu SVJ v situaci časové tísně volby nového statutárního orgánu za současné nepříznivé epidemiologické situace dané neznámou celosvětově rozšířenou vážnou nemocí.

53. V rámci posuzování možnosti aplikace § 260 NOZ na projednávaný specifický případ se odvolací soud ztotožnil se soudem I. stupně citlivě zvažovanými dalšími specifiky projednávané věci, kdy soud I. stupně správně poukázal na skutečnost, že k přijetí předmětného usnesení stačilo, aby včas doručil své vyjádření vlastník jednotky č. [Anonymizováno], přičemž pro opomenutí uvedení data hlasování bylo neplatné hlasování tří vlastníků jednotek, kteří se včas vyjádřili pro přijetí napadeného usnesení. Stejně tak soud I. stupně správně poukázal na skutečnost, že se výslovně proti přijetí napadeného usnesení vyjádřilo pouze 7 vlastníků z celkového počtu 44 vlastníků jednotek, kdy těchto 7 vlastníků, kteří byli proti přijetí napadeného usnesení, disponovalo pouze 6 228 hlasy z celkového počtu 36 828 hlasů, tj. disponující pouze 16,91 % hlasů z celkového počtu všech hlasů.

54. Z hlediska souhlasu odvolacího soudu s aplikováním § 260 NOZ nebylo bez významu ani to, že na základě napadeného rozhodnutí, byl zvolen nový statutární orgán, jenž ihned začal vykonávat svoji funkci za účelem správy věcí SVJ, a to za úplatu značně (o polovinu) nižší než předchozí statutární orgán. Soud I. stupně přitom zcela správně zdůraznil, že napadeným usnesením žádnému z členů SVJ, tedy ani žádnému z navrhovatelů, nevznikla újma, nebylo tímto usnesením zasaženo do práv žádného vlastníka jednotky a nelze pominout ani to, že SVJ se tímto usnesením vyhnulo velkým komplikacím spojeným s absencí statutárního orgánu SVJ.

55. Z uvedených důvodů i odvolací soud dospěl k závěru, že i podle jeho právního názoru v projednávaném specifickém případě byly dány zákonné důvody ve smyslu ustanovení § 260 NOZ neplatnost napadeného usnesení nevyslovit, přestože při jeho přijetí došlo k porušení zákona, ale uvedené nemělo žádné závažné právní následky pro navrhovatele, pro ostatní členy účastníka, ani pro jiné osoby, přičemž je v zájmu účastníka hodném právní ochrany neplatnost předmětného rozhodnutí nevyslovit, neboť je v zájmu účastníka, aby měl funkční statutární orgán.

56. Před odvolacím soudem neobstála odvolací argumentace odvolatele poukazujícího na tvrzenou nicotnost napadeného usnesení, když rozhodování o volbě statutárního orgánu patří do působnosti shromáždění SVJ bez ohledu na to, jakou formou shromáždění SVJ rozhoduje (§ 1208 písm. b) NOZ). Předmětné usnesení rovněž není v rozporu s dobrými mravy s ohledem na to, jak je jeho prospěšnost a význam popsán shora. Konečně napadené usnesení nemění stanovy tak, že by jejich obsah odporoval donucujícím ustanovením zákona.

57. Stejně tak před odvolacím soudem neobstála odvolací argumentace odvolatele poukazující na nedostatky při doručování hlasovacích lístků a podkladů pro předmětné hlasování, když žádné odvolatelem uváděné nedostatky, jež by mohly vést k závěru o neplatnosti předmětného usnesení v řízení před soudem I. stupně ani před soudem odvolacím nevyšly najevo.

58. Ze všech těchto důvodů proto odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

59. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšnému účastníkovi přiznal proti neúspěšnému navrhovateli a) právo na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení. Tyto náklady vzniklé účastníkovi v odvolacím řízení byly představovány náklady v celkové výši 6 800 Kč za právní zastoupení, kdy advokátce účastníka náleží odměna za 2 úkon právní služby advokáta podle § 11 odst. 1 AT (vyjádření k odvolání navrhovatele a/ a účast při jednání odvolacího soudu dne 12. července 2023) v částce 3 100 Kč za úkon, k čemu přísluší i 2 režijní paušály po 300 Kč.

60. Proto bylo rozhodnuto ve výroku II. tohoto usnesení tak, že navrhovatel a) je povinen zaplatit účastníkovi na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 6 800 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupkyně účastníka.