o určení členství žalobců ve stavebním bytovém družstvu, k odvolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 19. listopadu 2020 č. j. 47 Cm 49/2019-237,

1. Žalobci se žalobou ze dne 25. 3. 2019 domáhali určení, že jsou členy [Anonymizováno], IČO [IČO advokáta B], se sídlem [Adresa advokáta B] (dále též jen „družstvo“), a nájemci družstevního bytu 1+3/L, bytová jednotka č. [Anonymizováno] v budově č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno] na pozemku parcelní číslo [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec a [adresa] (dále též jen „družstevní byt“ či „byt“), včetně příslušenství.

2. Žalobu odůvodnili tím, že:

1) Dne 25. 8. 2008 uzavřeli žalobci s [Anonymizováno] smlouvu o úvěru č. [Anonymizováno], znějící na částku (jistinu) ve výši 300 000 Kč (dále též jen „první úvěrová smlouva“).

2) Pohledávka z první úvěrové smlouvy byla zajištěna smlouvou o zajišťovacím převodu členských práv a povinností v družstvu, která se vztahovala k souboru členských práv a povinností žalobců v družstvu spojených s právem užívat družstevní byt (dále též jen „smlouva o zajišťovacím převodu“).

3) Dne 3. 6. 2011 [Anonymizováno] postoupil uvedenou pohledávku na svou manželku [Anonymizováno], která pro neuhrazení jediné splátky úvěr zesplatnila.

4) Dne 30. 11. 2011 [Anonymizováno] s žalobci uzavřela v pořadí druhou smlouvu o spotřebitelském úvěru, znějící tentokrát na částku 650 000 Kč (dále též jen „druhá úvěrová smlouva“). Jednalo se svým obsahem o smlouvu o refinancování prvního úvěru ze dne 25. 8. 2008.

5) V pořadí druhá úvěrová smlouva žádnou smlouvou o zajišťovacím převodu členských práv a povinností v družstvu zajištěna nebyla.

6) Dluh žalobců vůči Jupové plynoucí z první úvěrové smlouvy zanikl splacením.

7) V insolvenční věci sp. zn. 35 INS 23295/2012 vedené Krajským soudem v Praze byl dne 25. 10. 2012 zjištěn úpadek žalobce [Jméno žalobce B] a bylo povoleno řešení jeho úpadku oddlužením.

8) Dne 26. 11. 2012 byla Krajskému soudu doručena přihláška pohledávky [Anonymizováno] v celkové výši 1 263 326 Kč, a to z titulu druhé úvěrové smlouvy. V rámci přihlášky i celého insolvenčního řízení Irena Jupová uváděla, že její pohledávka je zajištěna zajišťovacím převodem práva.

9) Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 28. června 2018, č. j. KSPH 35 INS 23295/2012-B-40, bylo vzato na vědomí splnění oddlužení žalobce [Jméno žalobce B] plněním splátkového kalendáře a došlo k jeho osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny. Právní mocí tohoto rozhodnutí insolvenční řízení skončilo.

10) Po skončení insolvenčního řízení žalobci opakovaně informovali manžele [Anonymizováno] o tom, že jsou připraveni s nimi jednat za účelem zániku zajišťovacího převodu práva a za tím účelem, aby se žalobci opětovně stali plnoprávnými členy družstva a plnoprávnými nájemci bytu, který je s členstvím v družstvu spojen. Jelikož manželé [Anonymizováno] na výzvy žalobců nereagovali, kontaktovala tentokrát již právní zástupkyně žalobců manžele [Anonymizováno] dopisem ze dne 30. 11. 2018. Právní zástupce manželů [Anonymizováno] informoval právní zástupkyni žalobců dopisem ze dne 19. 12. 2018 v tom smyslu, že manželé [Anonymizováno] převedli členská práva a povinnosti v družstvu smlouvou o převodu členských práv a povinností k bytovému družstvu ze dne 22. 10. 2018 na žalovanou č. 1 (dále též jen „převodní smlouva“ či „smlouvu o převodu družstevního podílu“ či „smlouva o převodu členských práv a povinností“), za což měli inkasovat částku 2 mil. Kč, ze které 100 tis. Kč měli uhradit realitní kanceláři jako provizi za zprostředkování převodu členských práv a povinností v družstvu. Právní zástupce manželů Jupových současně informoval, že rozdíl mezi kupní cenou a pohledávkou manželů [Anonymizováno], tj. částku ve výši 435 607,55 Kč, žalobcům vyplatí za podmínky, že tito vyklidí užívaný byt.

11) Tento způsob postupu žalobci odmítli vyjádřením své právní zástupkyně ze dne 7. 1. 2019, kdy rovněž vůči žalované č. 1 namítli neplatnost smlouvy o převodu členských práv a povinností.

12) Žalobci si nechali zpracovat znalecký posudek na ocenění bytu, resp. družstevního podílu v družstvu a zjistili, že podle znalce je odhad ceny 2 430 000 Kč.

13) Žalobci nebyli účastníky převodní smlouvy, nicméně vzhledem k tomu, že k převodu došlo v rozporu s právem a sporný právní vztah (tedy otázka platnosti převodní smlouvy) se bezprostředně dotýká jejich právní sféry, jsou v tomto řízení aktivně věcně legitimováni. Naléhavost právního zájmu žalobci dovozují i z toho, že dopisem ze dne 22. 10. 2018 obdrželi výzvu k vyklizení bytu.

14) Žalovaná č. 1 nemohla platně nabýt členství v družstvu, jelikož manželé [Anonymizováno], kteří na ni toto členství převedli, nebyli vlastníky tohoto družstevního podílu, když smlouva o zajišťovacím převodu je od počátku absolutně neplatná.

15) Ani v případě, že by smlouva o zajišťovacím převodu byla platná, nemohla by žalovaná č. 1 od manželů [Anonymizováno] platně nabýt členství v družstvu, jelikož manželé [Anonymizováno] nebyli oprávněni s tímto členstvím disponovat, a to proto, že by nebyly naplněny podmínky pro přeměnu zajišťovacího převodu práva v převod trvalý.

3. Krajský soud v Praze coby soud prvního stupně rozhodl rozsudkem ze dne 19. listopadu 2020 č. j. 47 Cm 49/2019-237 tak, že „Žaloba, na základě které by bylo určeno, že žalobci jsou členy [Anonymizováno], IČO [IČO advokáta B], se sídlem [Adresa advokáta B], a nájemci družstevního bytu 1+3/L, bytová jednotka č. [Anonymizováno] v budově č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno] na pozemku parcelní číslo [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec a [adresa], včetně příslušenství, se zamítá.“ (výrok I.), „Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované 1) na náhradě nákladů řízení částku 205 488 Kč, jež bude vyčíslena v písemném vyhotovení rozsudku, k rukám právního zástupce žalované 1), do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.“ (výrok II.), „Žádný z účastníků ve vztahu mezi žalobci a žalovaným 2) nemá právo na náhradu nákladů řízení. “(výrok III.).

4. V odůvodnění soud prvního stupně (dále též jen „soud“) uvedl, že zjistil soud následující skutkový stav věci: Žalobci uzavřeli s [Anonymizováno] první úvěrovou smlouvu 25. 8. 2008 na základě které jim byl poskytnut úvěr ve výši 300 000 Kč. K zajištění pohledávky z první úvěrové smlouvy byl sjednán zajišťovací převod členských práv a povinností v družstvu vážící se k bytu. Družstvu bylo žalobci a manželi [Anonymizováno] oznámeno, že došlo k převodu členských práv a povinností ze žalobců na manžele [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Z daného oznámení není zřejmé, že by se mělo jednat o převod dočasný. Družstvo toto oznámení přijalo dne 28. 8. 2008 a s manželi [Anonymizováno] jednalo jako se svými členy. Žalobci se dostali do prodlení se splácením úvěru, a proto jim byl úvěr ke dni 25. 8. „2001“ zesplatněn. Celková výše dluhu činila částku 658 804 Kč. Žalobci tuto částku uhradili z finančních prostředků získaných z úvěru poskytnutého jim [Anonymizováno] dne 30. 11. 2011. Úvěr č. [Anonymizováno] ze dne 25. 8. 2008 po odpuštění zbytku dluhu věřitelkou [Anonymizováno] (na kterou pohledávka byla [Anonymizováno] převedena - nebylo sporováno) zanikl. K vypořádání smlouvy o zajišťovacím převodu mezi žalobci a [Anonymizováno], resp. [Anonymizováno] nedošlo. Nová smlouva o úvěru č. 01239 ze dne 30. 11. 2011 - druhá úvěrová smlouva uzavřená mezi [Anonymizováno] jako věřitelkou a žalobci jako dlužníky se týkala poskytnutí úvěru ve výši 650 000 Kč a dále obsahovala ujednání, že smlouva je zajištěna směnkou a zajišťovacím převodem práva. Žádná bližší specifikace zajištění, jakož i případné vypořádání pro případ neuhrazení pohledávky nebylo v dané smlouvě uvedeno. [Anonymizováno], jakož i žalobci se však následně chovali tak, že stále platí smlouva o zajišťovacím převodu z 25. 8. 2008, když se nedomáhali zpětného převodu členských práv a povinností vztahujících se k předmětnému bytu, resp. [Anonymizováno] přihlásila svou pohledávku z druhé úvěrové smlouvy do insolvenčního řízení dlužníka jako zajištěnou právě zmiňovaným zajišťovacím převodem práv a povinností. Tato pohledávka pak byla v insolvenčním řízení zjištěna, když popření insolvenčního správce ohledně pravosti bylo v rámci incidenčního řízení zamítnuto. Pořadí ani výše pohledávky nebyly insolvenčním správcem ani dlužníky popřeny. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] s ohledem na to, že nebyla uspokojena pohledávka z druhé úvěrové smlouvy, převedli členská práva a povinnosti vztahující se k bytu smlouvou o převodu práv a povinností ze dne 22. 8. 2018 na žalovanou 1) za smluvní cenu 2 000 000 Kč. Rozdíl mezi získanou částkou z prodeje a dluhem žalobců z druhé úvěrové smlouvy, tzv. hyperochu dosud manželé [Anonymizováno] žalobcům nevyplatili, neboť ti odmítli předmětný byt vyklidit.

5. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že „případná smlouva o zajišťovacím převodu práv a povinností“, jenž měla zajišťovat druhou úvěrovou smlouvu je absolutně neplatná pro neurčitost, neboť neobsahuje základní náležitosti požadované pro smlouvu o zajišťovacím převodu práv a povinností, případně tomuto požadavku nevyhovuje ani odkazem na jinou listinu, z níž by byl předmět úkonu objektivně seznatelný. Pokud účastníci vycházeli z toho, že smlouva je stále zajištěna zajišťovacím převodem práv a povinností ze dne 25. 8. 2008, a proto byli manželé [Anonymizováno] oprávněni disponovat s členstvím v družstvu, tak soud toto nesdílel, neboť nebyly naplněny podmínky pro přeměnu zajišťovacího převodu práva v převod trvalý, když tato smlouva zajišťovala pohledávku z první úvěrové smlouvy, která ve smyslu čl. V odst. 1 ve spojení s čl. I odst. 2 zanikla splněním závazku, a proto nastalé účinky smlouvy o zajišťovacím převodu práv a povinností pominuly a členská práva a povinnosti vážící se k předmětnému bytu přešly zpět na dlužníky. Proto manželé [Anonymizováno] nemohli být vlastníky družstevního podílu, když smlouva o zajišťovacím převodu členských práv a povinností v družstvu ze dne 25. 8. 2008, která se vztahovala k souboru členských práv a povinností žalobců v družstvu, se pro splnění zajištěného závazku nestala trvalým převodem, a když smlouva o zajišťovacím převodu práv v družstvu ze dne 30. 11. 2011, která se vztahovala k souboru členských práv a povinností žalobců v družstvu, je pro její neurčitost absolutně neplatná.

6. Dále soud ohledně jím zjištěného skutkového stavu uvedl, že žalobci i manželé [Anonymizováno] považovali druhou úvěrovou smlouvu za zajištěnou zajišťovacím převodem členských práv a povinností, a proto při přihlašování předmětné pohledávky do insolvenčního řízení žalobců označila [Anonymizováno] pohledávku jako zajištěnou. Insolvenční správce pochybil, když nesepsal předmětná členská práva a povinnosti do majetkové podstaty dlužníků, tj. žalobců (viz. veřejně přístupný insolvenční rejstřík, oddíl B - soupis majetkové podstaty). Přihlášenou pohledávku věřitelky [Anonymizováno] popřel, avšak nikoli její pořadí či výši, ale pravost, když měl za to, že věřitelka byla již uspokojena ze zajišťovacího převodu členských práv a povinností. Zřejmě z toho důvodu nesepsal daná práva a povinnosti do majetkové podstaty. Nicméně v rámci svých povinností jednat s péčí řádného hospodáře se nezabýval platností předmětných smluv o úvěru a o zajišťovacím převodu členských práv a povinností. Toto v rámci popření nenamítl, a proto se tím soud v rámci incidenčního řízení v rozsahu přezkumu dle § 199 ins. zák. nemohl zabývat. Na základě tohoto rozsudku dospěl insolvenční správce k závěru (ačkoli to z daného rozsudku nevyplývá, ba naopak), že předmětná členská práva a povinnosti náleží žalobcům a zadal pokyn ke zpeněžování majetku na základě pokynu zajištěného věřitele, tj. [Anonymizováno]. Tyto informace opět ale nezaznamenal v soupisu majetkové podstaty. Tudíž pro nahlížejícího nelze bez dalšího seznat, že případná členská práva a povinnosti náleží stále žalobcům. V rámci zajištění prodeje předmětných práv a povinností byl vypracován znalecký posudek za účelem stanovení kupní ceny a bylo započato s inzercí na webových stránkách [Anonymizováno]. V průběhu realizace prodeje došlo k ukončení insolvenčního řízení, tudíž i k oprávnění insolvenčního správce pokračovat v prodeji předmětných členských práv a povinností. Vzhledem k tomu, že nebylo v průběhu insolvenčního řízení najisto postaveno, zda předmětná členská práva a povinnosti náleží stále žalobcům, že družstvo považuje za vlastníky družstevního podílu manžele [Anonymizováno] a že tyto informace měla i realitní kancelář, nebylo v rozporu, že „žalobci“ (správně patrně manželé [Anonymizováno] - poznámka odvolacího soudu) ve sledu uvedených skutečností pokračovali v realizaci prodeje předmětných členských práv a povinností. O koupi předmětných členských práv a povinností projevila zájem žalovaná 1). Za tímto účelem uzavřela s realitní kanceláří rezervační smlouvu a uhradila rezervační zálohu ve výši 150 000 Kč a následně doplatek ve výši 80 000 Kč. Byla přítomna i prohlídce bytu, kdy byla seznámena s tím, že tam jsou v nájmu žalobci. Toto řešila s realitní kanceláří, tak i s družstvem. K samotnému převodu (popř. k námitkám žalobců) jí pak bylo sděleno, že tam nejsou žádné dluhy ani jiná omezení, a že převodu nic nebrání. Tyto skutečnosti poskytlo družstvo na základě jim dostupných informací, především z prohlášení žalobců a manželů [Anonymizováno] ohledně převodu předmětných práv a povinností, z něhož není žádným způsobem zjistitelné, že se jedná o převod podmíněný, tj. dočasný a když dopis právního zástupce žalobců ze dne 31. 10. 2018, který zpochybňoval dispoziční oprávnění manželů [Anonymizováno], byl doručen družstvu, až poté, co byly ze strany družstva informace k danému převodu členských práv a povinností poskytnuty, resp. poté, co již manželé [Anonymizováno] a žalovaná 1) uzavřeli smlouvu o převodu členských práv a povinností. Žalovaná 1) celkem uhradila za převod členských práv a povinností celkem částku 2 230 000 Kč. Tato částka byla stanovena realitní kanceláří, když z toho 230 000 Kč byla odměna realitní kanceláři.

7. Dále soud uvedl, že žalovaná tak nabyla družstevní podíl způsobem, který nebyl způsobilý vyvolat jakékoli pochybnosti o tom, že manželé Jupovi nejsou vlastníky družstevního podílu, když jejich práva nebyla jakkoli zpochybňována nejen v rámci insolvenčního řízení, ale i v průběhu let u družstva. Žalovaná 1) učinila vše, co po ní lze spravedlivě požadovat, aby zjistila všechny relevantní informace k převáděnému družstevnímu podílu před uzavřením smlouvy o převodu práv a povinností. Informovala se u realitního makléře, u insolvenčního správce (v jeho kanceláři), a v neposlední řadě se informovala i na bytovém družstvu, kde byla ujištěna, že je vše v pořádku a nic nebrání převodu členských práv a povinností. Rovněž byla na prohlídce, kde viděla i žalobce, který nenamítal žádné zásadní skutečnosti, tj. důvod, proč by se neměla členská práva a povinnosti předávat a který by měl být pro žalovanou 1) alarmující (když je zřejmé, že pro nájemce je všeobecně problematický prodej předmětu nájmu, kdy může dojít k ukončení jejich nájemního vztahu a tím k případnému nucenému vyklizení). Za této situace kupovala žalovaná 1) od manželů [Anonymizováno] členská práva a povinnosti v dobré víře a oprávněně očekávala, že na ní tato práva a povinnosti přejdou. Námitky žalobců (především, že nemohla být žalovaná 1) informována o určité skutečnosti ohledně RK insolvenčním správcem, že žalobci nesouhlasili při osobním setkání s žalovanou 1) s prodejem předmětného družstevního bytu, že si žalovaná 1) informace o družstevním podílu mohla najít v insolvenčním rejstříku či že žalovaná 1) nezaplatila sjednanou kupní cenu) tak s ohledem na uvedená skutková zjištění neobstojí. Rovněž neobstojí ani námitka žalobců, že žalovaná 1) byla s manželi [Anonymizováno] spřažena, když toto nebylo v řízení prokázáno. Nebylo tak ani prokázáno, že by žalovaná 1) obchodovala s nemovitostmi a že mohla odhalit případné problémy s družstevním podílem. Rovněž se soud neztotožnil s námitkou žalobců ohledně neplatnosti smlouvy o převodu členských práv a povinností uzavřené dne 22. 10. 2018 a to z důvodu sjednání příliš nízké kupní ceny, když tuto okolnost nelze v souvislosti s ostatními zjištěnými okolnostmi (zejména prodej přes realitní kancelář) vyhodnotit jako jednání v rozporu s dobrými mravy, a tedy jednání neplatné. Především však tato námitka neúměrného zkrácení ve smyslu § 1793 o.z. náleží jen účastníkům předmětné smlouvy, nikoli žalobcům, a lze ji uplatnit ve lhůtě 1 roku od uzavření smlouvy, a proto se jí soud blíže nezabýval. Rovněž soud považoval za nedůvodnou námitku žalobců ohledně neplatnosti převodní smlouvy z toho důvodu, že jednání převodců vyšetřuje Policie ČR, když v průběhu řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti ohledně trestněprávní odpovědnosti převodců, jenž by měla za následek neplatnost pro rozpor se zákonem, resp. nebylo žalobci prokázáno, že by předmětná členská práva a povinnosti pozbyly činem povahy úmyslného trestního činu. A v neposlední řadě neshledal soud za důvodnou ani námitku neplatnosti převodní smlouvy z důvodu, že smlouva byla uzavřena distančním způsobem a že je tak uzavřena až tehdy, dojde-li všem účastníkům. Soud sice odkázal na závěry Nejvyššího soudu, kdy k přijetí návrhu takové smlouvy může dojít pouze doručením návrhu podepsaného příjemcem zpět navrhovateli (srov. NS 22 Cdo 114/99, Rc 17/2001, NS 30 Cdo 3520/2008), avšak ve smyslu výkladu § 574 o.z. ohledně platnosti právních jednání je třeba na jednání hledět jako na platné než jako na neplatné, a to především i proto, že v průběhu řízení bylo prokázáno, že strany danou smlouvu uzavřely, a to nejen přijetím kupní ceny, ale i následných chováním manželů [Anonymizováno]. Soud uzavřel, že žalovaná 1) jednoznačně prokázala existenci dobré víry při nabytí předmětného družstevního podílu spojeného s právem užívat byt, a právě tato skutečnost je důvodem k zamítnutí žaloby.

8. Usnesením ze dne 21. prosince 2020 č. j. 47 Cm 49/2019-246 rozhodl tak, že rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 19. listopadu 2020 č. j. 47 Cm 49/2019-237 se doplňuje výrokem IV. tak, že „žalobci jsou povinni zaplatit České republice na účet zdejšího soudu na náhradu nákladů řízení státu částku 360 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.“ Soud usnesení odůvodnil tím, že opomenul rozhodnout o nákladech státu, spočívajících ve výplatě svědečného, a proto postupoval dle § 166 odst. 1 o. s. ř.

9. Proti rozsudku soudu prvního stupně (všem jeho výrokům) podali žalobci včasná odvolání shodného obsahu. V odvolání se ztotožnili toliko se závěrem soudu prvního stupně ohledně skutečnosti, že se manželé [Anonymizováno] nemohli stát vlastníky družstevního podílu. Dále vznesli tyto stěžejní odvolací námitky, které vesměs zpochybňovaly závěr soudu prvního stupně o dobré víře žalované č. 1:

1) Pokud žalovaná č. 1 tvrdila, že o nabytí družstevního podílu projevila zájem v době, kdy probíhalo insolvenční řízení a že tím spíše byla v dobré víře, že insolvenční správce prodává družstevní podíl po právu, a zároveň věděla, že insolvenčními dlužníky jsou žalobci, nemohla si myslet nic jiného, než že jde o majetek dlužníků - zde žalobců, neboť jiný majetek v insolvenčním řízení takto zpeněžovat nelze a neznalost zákona neomlouvá. Již v tomto okamžiku tedy nemohla být žalovaná č. 1 v dobré víře, když družstevní podíl kupovala od manželů [Anonymizováno], nikoli od insolvenčního správce, neboť pouze insolvenční správce může prodávat majetek insolvenčních dlužníků (přechází na něj dispoziční právo). Na základě čeho by se žalovaná č. 1 mohla domnívat, že po ukončení insolvenčního řízení přešlo vlastnické či dispoziční právo na manžele [Anonymizováno], to v řízení před soudem prvního stupně najevo nevyšlo. Dovozovat, že si žalovaná č. 1 mohla myslet, že vlastníky jsou od počátku manželé [Anonymizováno], není možné už s ohledem na informace z insolvenčního řízení na majetek žalobců.

2) Jelikož se v případě insolvenčního rejstříku od osob očekává, že se s jeho obsahem seznámí, bylo od žalované č. 1 rozumně očekávatelné, že si též ověří, jak v insolvenčním řízení figurují manželé [Anonymizováno], od kterých následně měla družstevní podíl koupit. Pokud by tak učinila, zjistila by, že se přihlašovali pouze jako tzv. zajištění věřitelé, tj. tvrdili, že insolvenční dlužníci vlastní podíl v bytovém družstvu a že oni mají přihlášenou pohledávku za insolvenčními dlužníky zajištěnou zajišťovacím převodem práva na tomto družstevním podílu. Už z této informace muselo být žalované č. 1 opět nepochybně zřejmé, že manželé [Anonymizováno] nemůžou být disponenty s družstevním podílem insolvenčních dlužníků - zde žalobců. I v tomto případě je dobrá víra žalované č. 1 zcela vyloučena. Tato požadovaná míra aktivity ze strany žalované č. 1 není nijak přemrštěná, naopak ji lze považovat za obecně akceptovatelnou a nelze se domnívat, že by na jakéhokoliv nabyvatele kladla nepřiměřené nároky.

3) Pokud by žalovaná č. 1 měla dobrou víru, musela by ji ztratit rovněž v okamžiku, kdy se žalobce [Jméno žalobce B] důrazně ohrazoval proti prodeji družstevního podílu v době, kdy byla v bytě žalovaná č. 1 osobně přítomna. Soud prvního stupně neprovedl důkaz navržený žalobci, aby vyslechl [Jméno žalobce B] jako účastníka řízení k tomu, jaké informace si při setkání v bytě vyměnili. Přesto soud prvního stupně činí nepodložený závěr, že šlo o běžnou opozici neoprávněného uživatele bytu.

4) Soud pochybil z hlediska aplikace § 1111 o.z., podle něhož platí, že získal-li někdo movitou věc za jiných okolností, než které stanoví § 1109 nebo 1110, stane se vlastníkem věci, pokud prokáže dobrou víru v oprávnění převodce převést vlastnické právo k věci. Pokud totiž z údajů uvedených v insolvenčním rejstříku objektivně plyne, že předmětný družstevní podíl má být insolvenčním správcem prodán, je evidentní, že se jedná o družstevní podíl ve vlastnictví úpadců, a tedy že převodce družstevního podílu v podobě manželů [Anonymizováno] objektivně nemůže mít k převodu vlastnického práva k družstevnímu podílu řádný nabývací titul.

5) Právní jistota a ochrana vlastnictví pozdějších "vlastníků" může převážit nad ochranou původního vlastníka pouze tehdy, pokud může pozdější vlastník jednoznačně prokázat existenci dobré víry minimálně ve vztahu k řádnému nabývacímu titulu svého předchůdce. Toto však žalovaná č. 1 splnit nemohla.

6) Žalovaná č. 1 nemohla být v dobré víře, že převodní smlouvu s manželi [Anonymizováno] uzavřela platně, pokud tato písemná distanční smlouva nebyla ani dovršena tím, že byla akceptace oferty doručena oferentovi. K tomu však soud prvního stupně dokazování zamítl.

7) Po právní stránce je nesprávné, pokud soud prvního stupně na několika místech odůvodnění napadeného rozsudku (např. body 44., 49., 73.) uvádí, že převodní smlouva byla uzavřena dne 22. 10. 2018, když uvedeného data dokument žádný z účastníků nepodepsal (viz čl. 89 spisu), a tudíž ani nemohlo dojít k písemné ofertě. Zatímco manželé [Anonymizováno] svůj podpis „uznali za pravý“ dne 25. 10. 2018 (jak se podává z ověřovací doložky), žalovaná č. 1 na poště podepsala převodní smlouvu dne 31. 10. 2018, jak se také podává z ověřovací doložky. Dne 22. 10. 2018 tudíž smlouva nemohla být uzavřena a tento základní předpoklad soudu prvního stupně je nesprávný. Z nesprávných „vstupů“ tak mohl soud prvního stupně vyvodit pouze nesprávné závěry.

8) Podle judikatury Ústavního soudu nestačí v odůvodnění rozsudku jednoduše uvést, že „Další návrhy na doplnění dokazování nebyly soudem pro níže uvedené závěry o skutkovém stavu pro jejich nadbytečnost provedeny, neboť by již nepřinesly žádné významné zjištění pro danou věc.“, jako to udělal soud prvního stupně v bodu 69. odůvodnění napadeného rozsudku, ale je třeba, aby soud uvedl, jaké konkrétní důkazy zamítá a z jakých konkrétních důvodů; toto nelze z odůvodnění napadeného rozsudku zjistit, a tudíž soud prvního stupně zatížil své rozhodování vadou spořívající v opominutých důkazech, což vede současně k nepřezkoumatelnosti rozhodnutí.

9) Jestliže soud prvního stupně cituje v bodu 48. odůvodnění napadeného rozsudku, že podle judikatury Ústavního soudu má být střet dotčených práv řešen „v souladu s obecnou ideou spravedlnosti“, potom by měl jednoznačně ochránit práva žalobců, kteří i přes značná zdravotní omezení (invalidní důchod) poctivě pracují, řádně prošli oddlužením, které je transparentně zachyceno v insolvenčním rejstříku, je možné, že se stali obětí lichvy, a nyní by měli přijít o možnost bydlení v bytě, ve kterém bydlí i se svým zdravotně znevýhodněným synem po celý život a byt z tohoto pohledu je pro jejich potřeby uzpůsoben. Naopak žalovaná č. 1 dosud žádný vztah k předmětnému bytu nemá, neměla ani v úmyslu jej sama užívat a je mnohem lépe ekonomicky zajištěná než žalobci.

10) Bez významu není ani limitace při aplikaci práva obsažená v § 2 odst. 3 o.z., podle něhož výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Vedla-li by aplikace zákonných pravidel upravujících možnost nabytí věci od nevlastníka k rozporu s dobrými mravy či ke krutosti v tom ohledu, že žalobce a jejich zdravotně znevýhodněného syna připraví o zajištění základní lidské potřeby, kterou celoživotní bydlení v bytě upraveném pro hendikepovanou osobu odkázanou na pomoc žalobců jistě je, pak je povinností soudu při dosahování spravedlivého uspořádání vztahů taková pravidla neaplikovat.

11) Náklady řízení vznikly zejména z důvodu na straně žalované č. 1, když navrhla k prokázání své dobré víry celou řadu svědků, ač někteří z nich se procesu uzavírání smlouvy vůbec neúčastnili, žalobce je v částečném invalidním důchodu a jak vyšlo v řízení najevo, manželům [Anonymizováno] nesvědčilo právo s družstevním podílem žalobců nakládat (viz bod. 42 napadeného rozsudku), chovali se protiprávně, žalobci jsou vyššího věku a jsou tímto jednáním velmi poškozeni, proto i v případě zamítnutí žaloby bylo na místě náhradu nákladů řízení nepřiznat s odkazem na § 150 o. s. ř., zvláště pokud posouzení dobré víry je zcela na úvaze soudu.

10. Odvolatelé navrhli, aby Vrchní soud v Praze doplnil dokazování o opomenuté důkazy, které žalobci řádně označili v průběhu řízení vč. dotazu na Policii ČR ohledně stavu trestního řízení proti manželům [Anonymizováno] (neboť nesoučinnost PČR nemůže jít k tíži žalobců, zejména pokud je způsobena pouze několika personálními změnami, viz přiložená odpověď dozorující státní zástupkyně ze dne 15. 12. 2020) a změnil napadený rozsudek tak, že určí, že žalobci jsou členy družstva a nájemci bytu a přizná žalobcům náhradu nákladů řízení. Dále nechť Vrchní soud v Praze změní též závislý nákladový výrok IV. napadeného rozsudku, který byl doplněn usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 21. 12. 2020, č. j. 47 Cm 49/2019-246, tak že povinnost hradit náklady státu uloží žalovaným, nikoli žalobcům.

11. K odvolání se vyjádřila žalovaná ad 1) s tím, že argumenty odvolatelů zcela odmítá a navrhuje potvrdit rozsudek soudu prvního stupně jako správný. Uvedla, že zásadní je, zda byla v dobré víře při nabývání družstevního podílu, přičemž neměla žádné varovné zprávy ohledně převodu resp. nemohla z relevantních zdrojů zjistit informace o tom, že by byl převod družstevního podílu problematický. Odmítla to, že měla nahlížením do insolvenčního rejstříku zjistit, že [Anonymizováno] nejsou oprávněni družstevní podíl prodat, když přitom sami žalobci v rámci insolvenčního řízení proti nim vedeného svá práva k družstevnímu podílu neuplatňovali. Případná spornost vlastnictví [Anonymizováno] přitom z insolvenčního rejstříku vůbec nevyplývala. Žalovaná 1) učinila veškeré kroky, které po ní lze spravedlivě očekávat, aby se přesvědčila, že družstevní podíl řádně nabyde do svého vlastnictví a následně tím umožní bydlet vlastním dětem. Poukázala i na to, že pokud by se [Anonymizováno] v insolvenčním řízení přihlásili o svá práva k družstevnímu podílu, byli by o ně přišli, pročež jsou to sami žalobci, kdo postupoval v rozporu s dobrými mravy a kdo se podanou žalobou domáhá toho, aby soud aproboval jejich postup příčící se dobrým mravům.

12. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

13. Podle odvolacího soudu provedl soud prvního stupně dokazování v potřebném rozsahu, nicméně z hlediska zkoumání dobré víry resp. její absence namítané odvolateli a vzhledem k jejich důkazním návrhům odvolací soud dokazování ještě doplnil, viz. níže. K námitce odvolatelů odvolací soud uvádí, že když soud prvního stupně zamítl návrh na další dokazování, bylo zřejmé, kterých důkazů se jeho rozhodnutí týká vzhledem k obsahu podání resp. důkazních návrhů žalobců, pročež potud nelze hodnotit jeho rozhodnutí jako chybné či nepřezkoumatelné. Soud prvního stupně věc správně vyhodnotil po skutkové i právní stránce, přičemž odvolací soud se s jeho hodnocením plně ztotožňuje a ve svém rozhodnutí se zabývá již jen skutečnostmi a právním hodnocením právních skutečností (úkonů) namítaných odvolateli v rámci odvolacího řízení.

14. Odvolací soud v odvolacím řízení doplnil dokazování, a to na základě návrhu žalobců, o části spisu resp. spisů Policie České republiky v podobě jeho fotokopie, zaslané příslušnou složkou Policie ČR, pročež k důkazu přečetl následující listiny:

- úřední záznam Policie ČR - Městské ředitelství Ostrava č. j. KRPT-137968-7/ČJ-2021-070781 na č.l. 287-288 soudního spisu

- doplnění vysvětlení na č.l. 289

- úřední záznam na č.l. 290-291 [Anonymizováno]

- doplnění podání vysvětlení č.l. 292-293

- doplnění vysvětlení na č.l. 294

- úřední záznam k podanému vysvětlení na č.l. 295-297

- kopie příkazu převodu na č.l. 298-299

- úřední záznamy č.l. 300-301, 302-305, 306-307, 308-309, 310-315

- usnesení Policie ČR č. j. KRPS-159918-39/TČ-2021-010381 ze dne 2. února 2022 Krajské ředitelství Policie Středočeského kraje, územní odbor Kladno o odložení trestní věci podezření ze spáchání zločinu podvod ve formě spolupachatelství [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] nar. [Anonymizováno], rozena [rodné přijmení].

15. Z úředního záznamu Policie ČR - Městské ředitelství Ostrava č. j. KRPT-137968-7/ČJ-2021-070781 na č.l. 287-288 soudního spisu odvolací soud zjistil, že [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno] v [adresa] ve věci „převodu členského podílu v [Anonymizováno] na osobu [Jméno žalované]“ nebude vypovídat proto, že jednak nic neví a jednak, aby nezpůsobil nebezpečí trestního stíhání sobě i manželce. Z doplnění vysvětlení na č.l. 289 odvolací soud zjistil, že [Anonymizováno] doplnil své vysvětlení tak, že vzhledem k odstupu času si na bližší skutečnosti s převodem družstevního podílu nevzpomíná a proto k tomu nemá co uvést. Z uvedených dvou důkazů tedy nebylo pro předmětnou věc rozhodovanou odvolacím soudem ničeho relevantního zjištěno.

16. Z úředního záznamu Policie ČR Městské ředitelství polici Ostrava ze dne 6. 8. 20198 na č.l. 290-291 [Anonymizováno] odvolací soud zjistil, že s [Anonymizováno] je [Anonymizováno] nar. [Anonymizováno] v [adresa] již více než 10 let. Manželům [Anonymizováno] poskytli s manželem půjčku, ti ji zajistili družstevním bytem, na půjčku nikdy nezaplatili ani korunu, následně skončili v insolvenčním řízení. „Rozhodnutím Krajského soudu v Praze č. j. 34 ICM 2169/2013-27 bylo pravomocně rozsudkem rozhodnuto, že byly zamítnuty veškeré dokumenty manželů [Anonymizováno] ohledně neexistence pohledávek nebo zajištění. Na základě tohoto rozhodnutí insolvenční správce [Anonymizováno] rozhodl o prodeji předmětného bytu, který sloužil k zajištění pohledávek. Byt by prodán paní [Jméno žalované] za tržní cenu, navíc podpořenou znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] soudní znalkyně [Anonymizováno] z [Anonymizováno]. Myslím, že to bylo kolem 2.000.000,- Kč. [Anonymizováno] a paní [adresa], pokud vím, vedou mezi sebou různé soudní spory ohledně vyklizení předmětného bytu a určení členství [Anonymizováno] v bytovém družstvu, do kterého byt náleží. To vím, protože mě kontaktuje právní zástupce paní [Anonymizováno]…“. Odvolací soud vyhodnotil tento důkaz jako relevantní, jde o výpověď osoby do jisté míry angažované ve věci tím, že primárně byla s navrhovateli v právních vztazích ona. Na straně druhé důkaz je v souladu s ostatními důkazy již provedenými soudem prvního stupně i soudem odvolacím, je součástí uceleného řetězu důkazů. Nijak nesvědčí o tom, že by [Jméno žalované] při nabývání předmětného družstevního podílu nebyla v dobré víře.

17. Z doplnění podání vysvětlení č.l. 292-293 (úřední záznam Policie Ostrava ze dne 23. 7. 2021) dovolací soud zjistil, jen to, že [Anonymizováno] nebude vypovídat z důvodu, aby nezpůsobila nebezpečí trestního stíhání sobě ani osobě blízké. Z uvedeného důkazu odvolací soud tedy nic relevantního k věci nezjistil, stejně tak jako z doplnění vysvětlení na [Anonymizováno] na č.l. 294 (ze dne 27. 7. 2021).

18. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení na č.l. 295-297 (Policie Praha IV ze dne 23. 8. 2021) odvolací soud zjistil následující. Vypovídala [Jméno žalované], nar. [Datum narození žalované], sháněla pro syna větší byt, v oblasti Kladna byly nabídky cenově přijatelné. Sháněla je podle inzerce, Sreality, navštívila jich cca 10 - 12, vybrala jednotky 3+1 v [adresa]. V inzerci bylo uvedeno, že jde o družstevní byt. Následně sjednala schůzku s realitním makléřem [Anonymizováno], při první schůze se dozvěděla o jeho spolupráci s [tituly před jménem] - insolvenčním správcem. V době prodeje měli být manželé [Anonymizováno] v insolvenci. Pro ní byla insolvence resp. insolvenční správce zárukou, že prodej proběhne v pořádku. Nic nenasvědčovalo opaku. Po dohodě s realitní makléřem tento počal připravovat smlouvy, následně [Anonymizováno] telefonicky kontaktoval s tím, že insolvenční správce již jednotku prodat nemůže, protože [Anonymizováno] jsou již oddluženi, ale že ji mohou prodat manželé [Anonymizováno], jimž [Anonymizováno] nesplatili dluh a [Anonymizováno] jsou vlastníky členských práv v družstvu. Realitní makléř ji vyrozuměl, že o prodeji členských práv bude jednat s manželi [Anonymizováno], několikrát byla na předmětném bytovém družstvu zjistit potřebné informace - zda je vše s převodem družstevního podílu v pořádku. Tam jí potvrdili, že ano. Podepsala proto smlouvu o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu, kde jsou převodci [Anonymizováno], nabyvatel ona. Před podpisem zaplatila rezervační poplatek ve výši 150 000 Kč dne 14. 8. 2018, 80 000 Kč dne 1. 11. 2018 jako poplatek realitní společnosti, kdy obě platby byly poslány na účet č. [č. účtu]. Po podpisu smlouvy zaslala převodem částku 2 000 000 Kč na bankovní účet [č. účtu], který jí sdělila realitní společnost. Neměla povědomí o tom, komu účet patří, předpokládala, že jde o úschovu. Účet je uveden ve smlouvě o převodu členských práv a povinností. Z dodatku smlouvy se dozvěděla, že jde o účet [Anonymizováno]. Po provedení transakce požadovala, aby jí byt předal, ten se tomu nebránil, jen uváděl, že manželé [Anonymizováno] se z něj musí vystěhovat. Ti se však stali nekontaktními. Následně jednání probíhala přes právní zástupce, s [Anonymizováno] vede spor o členská práva k družstvu (družstevní podíl) - jejich vlastnictví. K dotazům policisty odpovídala [Anonymizováno] de facto stejně, jako je výše uvedeno. Odvolací soud zhodnotil důkaz následovně, přičemž vzal v úvahu, že vypovídala osoba, jež je žalovanou ad 1) v předmětném řízení. Nicméně výpověď plně koresponduje s ostatními v řízení provedenými důkazy, především s výslechem realitního makléře, insolvenčního správce, manželů [Anonymizováno], jakož i pracovníků předmětného družstva a potažmo též i manželů [Anonymizováno] resp. pana [Anonymizováno] o tom, že [adresa] se snažila o prohlídku resp. převzetí bytu a on měl proti tomu námitky. Podle odvolacího soudu lze vzít tedy skutečnosti uvedené [Anonymizováno], a to v rámci jejich konfrontaci s ostatními provedenými důkazy, za odpovídající realitě, tedy skutečnému skutkovému stavu.

19. Z kopie příkazu převodu na č.l. 298-299 odvolací soud zjistil částka 150 000 Kč dne 14. 8. 2018 byla z účtu č. [č. účtu] zaslána na účet č. [č. účtu]. Dále pak částka 80 000 Kč dne 1. 11. 2018 z téhož účtu na účet č. [č. účtu]. Dále pak z téhož účtu částka 2 000 000 Kč na bankovní účet [č. účtu], a to dne 12. 11. 2018. resp., že jmenované dny byl k příslušným převodům dán příkaz, přičemž ve zprávě je uvedena [Jméno žalované], u společně jmenované platby účel úhrady je uvedena koupě bytu, platby 80 000 Kč je účelem doplatek zálohy na koupi bytové jednotky. Uvedené důkazy odvolací soud tedy vyhodnotil tak, že svědčí o pravdivosti výpovědi [Jméno žalované], viz. výše, že bylo jimi a to v souvislosti s ostatními v řízení provedeným důkazy prokázáno, že za předmětný družstevní podíl řádně zaplatila [Anonymizováno], jakož že i zaplatila realitní kanceláři jejich provizi. I toto svědčí o její dobré víře a pravdivosti průběhu právních a dalších jednání tak, jak je zjistil soud prvního stupně a jak je vylíčila první žalovaná.

20. Z úředního záznamu na č.l. 300-301 o výpovědi [Anonymizováno] odvolací soud k věci nic relevantního nezjistil.

21. Z úředního záznamu Policie ČR Kladno na č.l. 302-303 o výpovědi [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno] v [Anonymizováno]. Uvedla, že ohledně předmětného bytu resp. družstevního podílu byla 2x v kontaktu telefonicky s [Anonymizováno] a jednou osobně při podpisu. Telefonicky hovořily o obecných věcech týkající se bytové jednotky, konkrétně bezdlužnost, anuita, zda je vyřízení hypoteční úvěr na domě, zda je možnost převodu bytu do vlastnictví. [adresa] jí v druhé polovině hovoru oznámila, že má připravené převodní dokumenty. Věděla o tom, že v bytě jsou nájemníci. Převod [adresa] řešila přes realitní kancelář, domluvily se na osobní schůzce v [Anonymizováno] v kanceláři družstva. Tam se dostavila [adresa] v doprovodu paní z realitní kanceláře, která vyřizovala převod. Přinesly s sebou převodní formulář s ověřenými podpisy [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. [Anonymizováno] vygenerovala smlouvu o nájmu družstevního bytu s tím, že byla informována, že současný nájem [Anonymizováno] se bude ukončovat, protože [adresa] bude byt potřebovat pro syna. Celý převod mezi [Anonymizováno] a [Anonymizováno] probíhal bez okolností vymykajícím se zvyklostem při převodu. Podle odvolacího soudu lze považovat výpověď [Anonymizováno] za pravdivou, když jde o osobu nezainteresovanou na předmětné věci, byť pracovnici žalovaného ad 2). Tento listinný důkaz je tudíž relevantní, z údajů v něm uvedených lze vycházet a považovat je za pravdivé, plně korespondují se skutkovými závěry soudu prvního stupně a tvoří další článek řetězu provedených důkazů.

22. Z úředního záznamu Policie ČR Kladno na č.l. 304-305 o výpovědi [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno] v [adresa] , že tato pracuje u [právnická osoba], insolvenčního správce, jako asistentka. [Anonymizováno] nikdy neviděla, po pokynu na zpeněžení bytu pana [Anonymizováno] kontaktovala kolegu z realitní kanceláře [Anonymizováno] (s nímž 6 let spolupracují), jenž začal na pokyn insolvenčního správce věc zpracovávat. Pan [Anonymizováno] jí dával průběžně vědět, jak se prodej vyvíjí, pak dal vědět, že se mu ozvala paní, která by o byt měla zájem. Pak volal [Anonymizováno] s tím, že si ověřoval, zda se [Anonymizováno] pověřen insolvenčním správcem k prodeji bytu, což mu potvrdila. Pan [Anonymizováno] se divil, že má prý vše pořešené, telefonicky řekl, že má tichou dohodu s p. [Anonymizováno], že v bytě může bydlet bezplatně. Vysvětlila [Anonymizováno], že [Anonymizováno] bude zajišťovat prodej bytu, potřebuje vypracovat znalecký posudek, pročež potřebuje od [Anonymizováno] nájemní smlouvu, rozpis služeb apod. [Anonymizováno] to odmítl dát s tím, že k bytové jednotce nemá žádný vztah, že v bytě může bydlet bezplatně do roku 2026. [Anonymizováno] jí řekl, že nájem hradí SIPem., což bylo divné, když předtím tvrdil, že byt může užívat bezplatně. Pak začal [Anonymizováno] křičet, že do bytu investoval, že tam má své věci, že si to odinstaluje a odveze a ptal se, kdo mu to proplatí. Ona to probrala s [tituly před jménem], ten ji pověřil, ať zjistí, kdy od [Anonymizováno] do bytu instalovat. Tomu pak telefonicky toto sdělila, ten na ní křičel, že na ni podá trestní oznámení a že to bude řešit se svojí právničkou, měla hovor nahlas a vyslechla jej kolegyně [Anonymizováno]. Nakonec [Anonymizováno] zavěsila telefon. Předtím mu řekla, že byt se musí prodat na základě pokynu zajištěného věřitele, pročež dostal [tituly před jménem] pokyn k prodeji bytu, tím se musí řídit. Řekla [Anonymizováno], že musí [Anonymizováno] pustit do bytu a s ním spolupracovat. Pak už s [Anonymizováno] nemluvila. Věc se následně protahovala tak, že [Anonymizováno] bylo skončeno insolvenční řízení - ke dni 20. 8. 2018. Pak se [Anonymizováno] kontaktoval s věřitelkou [Anonymizováno] sám a prodej bytu řešili již mezi sebou. Podle odvolacího soudu je tato výpověď zcela věrohodná vzhledem k nezainteresovanosti [Anonymizováno] na věci. Z důkazu jasně vyplývá, že [Anonymizováno] a potažmo [Anonymizováno] věděli, že byt resp. družstevní podíl není jejich, bylo jim i zřejmé, že vzhledem k jejich právní situaci (právní jednání s [Anonymizováno] - dluhy a zástava bytu) dříve či později bude družstevní podíl zpeněžen. Je zřejmé, že se jim jednalo o tom, jak fakticky v bytě bydlet co nejdéle, pročež se snažili účelovými kroky a svým faktickým jednáním prodej bytu co nejvíce mařit a prodlužovat. Důkaz je zcela v souladu se skutkovým hodnocením věci soudem prvního stupně, s ostatními důkazy tvoří článek řetězu.

23. Z úředního záznamu Policie ČR Kladno na č.l. 306-307 o výpovědi [Anonymizováno] nar. [Anonymizováno] v [adresa], že tato výpověď zcela potvrzuje výpověď [Anonymizováno] (viz. výše), pročež ohledně ní platí totéž, co o výpovědi [Anonymizováno] včetně její věrohodnosti a skutkových závěrů; též tvoří další článek řetězu důkazů.

24. Z úředního záznamu Policie ČR Děčín na č.l. 308-309 o výpovědi [Anonymizováno] nar. [Anonymizováno] v [Anonymizováno] odvolací soud zjistil, že insolvenční řízení bylo vedeno proti [Anonymizováno],, manželé si požádali o oddlužení; v r. 2008 [Anonymizováno] [Anonymizováno] poskytla úvěr 300 000 Kč a tento zajistila směnkou a smlouvou o zajišťovacím převodu práv a povinnosti v [Anonymizováno], následně r. 2011 [Anonymizováno] s [Anonymizováno] uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši 650 000 Kč, [Anonymizováno] se zavázali zaplatit [Anonymizováno] celkem 1 329 818 Kč. Následně [Anonymizováno] přihlásila tuto pohledávku do insolvenčního řízení [Anonymizováno] v celkové výši 1 263 326 Kč. Následně mu [Anonymizováno] dopisem 19. 10. 2017 udělila pokyn, aby zpeněžil členská práva a povinnosti v [Anonymizováno]. On nechal zpracovat znalecký posudek, jenž jej ocenil na 1 950 000 Kč. Na to [Anonymizováno] splnili splátkový kalendář a byli osvobozeni od plnění zbytku dluhu nezajištěných věřitelů. To se netýkalo [Anonymizováno], ta byla zjištěnou věřitelkou. [Anonymizováno] byl z důvodu splnění splátkového kalendáře zproštěn funkce insolvenčního správce a pozbyl tak oprávnění zpeněžovat majetek dlužníků. Paní [Anonymizováno] tuto možnost zpeněžení stále měla jakožto zajištěný věřitel. [Anonymizováno] osobně nezná. [Anonymizováno] zná, měl prodávat předmětný družstevní podíl, zařizoval znalecký posudek. Podle odvolacího soudu lze považovat výpověď [Anonymizováno] za pravdivou, když jde o osobu přímo nezainteresovanou na předmětné věci. Tento listinný důkaz je tudíž relevantní, z údajů v něm uvedených lze vycházet a považovat je za pravdivé, plně korespondují se skutkovými závěry soudu prvního stupně a tvoří další článek řetězu provedených důkazů.

25. Z úředního záznamu Policie ČR Most na č.l. 310 - 311 o výpovědi [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], že pro něj jsou [Anonymizováno] známí jako zajištění věřitelé pohledávky [Anonymizováno]. Jednala s nimi prostřednictvím [Anonymizováno]. [adresa] byla kupující předmětného družstevního bytu, viděl ji minimálně jednou na prohlídce byt a poté při podpisu rezervační smlouvy a mandátní smlouvy u ní na Finančním úřadě v Praze. Poté ještě asi při podpisech smluv na podzim 2018. [Anonymizováno] viděl při prohlídkách bytu cca 5x. Zakázku ohledně prodeje předmětného bytu dostal od insolvenčního správce [tituly před jménem], zadal vypracování znaleckého posudku k ocenění bytu, po schválení věřitele a správce začal jej inzerovat. V létě 2018 začaly prohlídky bytu se zájemci. S [Anonymizováno] se sepsala rezervační a mandátní smlouva, rezervační smlouva byla podepsána na pracovišti [Anonymizováno] 14. 8. 2018. Poté se podepisovala smlouva o převodu členských práva a povinností v bytovém družstvu, [Anonymizováno] ji podepsali 25. 10. 2018 v [adresa], paní [adresa]. 10. 2018 v Praze. Následně zajišťoval v [Anonymizováno] legalizaci převodu členských práv na právní oddělení a na evidenci členů. Všude mu bylo řečeno, že pí. [Anonymizováno] vlastní členská práva k družstevnímu bytu a může je tak převést na [Anonymizováno]. Kdyby mělo [Anonymizováno] pochybnosti o tom, kdo je členem družstva, převod by nepovolilo. V bytě byl celkem asi 5x, chodil tam se zájemci o koupi bytu. Podle odvolacího soudu lze považovat výpověď [Anonymizováno] za pravdivou, když jde o osobu přímo nezainteresovanou na předmětné věci. Tento listinný důkaz je tudíž relevantní, z údajů v něm uvedených lze vycházet a považovat je za pravdivé, plně korespondují se skutkovými závěry soudu prvního stupně a tvoří další článek řetězu provedených důkazů.

26. Z úředního záznamu Policie ČR Kladno na č.l. 312 - 313 o výpovědi [Jméno žalobce B], nar. [Datum narození žalobce B], že v r. 2008 z novin zjistil možnost půjčky oproti zástavě. Následně byl doporučen [Anonymizováno], manželka jej zmocnila k jednáním, obstaral potřebné dokumenty a smlouva o půjčce na 300 000 Kč podepsal s panem [Anonymizováno]. Finance mu byly převedeny v prosinci 2008, z 300 000 Kč byly ale odečteny poplatky. Zpočátku platil pravidelně, splatil ani 270 000 Kč. Syn [Anonymizováno] po cca 2 letech mu sdělil, že by šel další úvěr na 650 000 Kč, který by refinancoval původní zesplatněný, vše probíhalo telefonicky. Nikdy 650 000 Kč neobdržel. Bylo mu vysvětleno, že zapůjčení finanční prostředky byly použity na vyrovnání závazků z úvěru prvního. Jen platil dál a myslel si, že o byt díky druhé půjčce nepřijdu. Platil cca 2 roky, pak bylo oddlužení. V květnu 2018 se k němu domů dostavil p. [Anonymizováno], jenž mu sdělil, že je to na žádost insolvenčního správce [Anonymizováno]. Ten musí mít byt vyfocen a zaměřen. [Anonymizováno] měl k dispozici dopis, neví od koho, který mu umožňoval byt užívat až do roku 2026. Ten ukázal [Anonymizováno]. Za 14 dnů až 3 týdny přišel [Anonymizováno] s nějakou paní, ty po vysvětlení telefonickém [tituly před jménem] pustil do bytu, žena měla blond vlasy, střední postavy kolem 50ti let. Poté kontaktoval svoji právní zástupkyni. [Anonymizováno] je v daném řízení žalobcem, pročež jeho výslech na Policii je třeba nahlížet touto optikou. Z uvedeného důkazu je dle odvolacího soudu patrné, že na jedné straně se ohledně skutkových tvrzení de facto kryje s ostatním důkazy, na straně druhé [Anonymizováno] zjevně zamlčuje to, že již při sjednávání půjček zároveň sjednal jejich zajištění předmětným družstevním podílem. To nicméně není důkazem nijak zpochybněno. Z důkazu dle odvolacího soudu naopak vyplývá, že [Anonymizováno] bylo jasné, že není vlastníkem předmětného družstevního podílu, když sám operuje tím, že měl mít kýmsi přislíbeno, že byt může užívat do roku 2026.

27. Z úředního záznamu Policie ČR Kladno 314 - 315 o výpovědi [Jméno žalobce A], nar. [Datum narození žalobce A], že vypověděla závěry rozhodnutí soudu prvního stupně v řízení u Krajského soudu v Praze sp.zn. 47 Cm 49/2019. Sdělila Policii, že snaha o vyřešení závazku vůči [Anonymizováno] probíhala korespondenčně, pozastavila se nad tím, že v dopise manželů [Anonymizováno] ji vyzývají k tomu, aby nemovitost vyklidila a vyklizenou předala [Anonymizováno] a [Anonymizováno], kteří jsou členy družstva a jedinými nájemníky bytu. Z toho dovozuje, že 22. 10. 2018 nebyla uzavřena žádná převodní smlouva na byt, neboť [Anonymizováno] se prohlašovali za členy družstva a jediné nájemníky. Kdyby již byt převedli, pak by se zajisté neprohlašovali za jediné družstevníky ve vztahu k bytu. U jednání Krajského soudu dne 27. 11. 2019 uvedl právní zástupce [Anonymizováno], že smlouva byla uzavřena tzv. distančně. [Anonymizováno] je v daném řízení žalobkyní, pročež její výslech na Policii je třeba nahlížet touto optikou. Z uvedeného důkazu je dle odvolacího soudu patrné, že se tato snaží zpochybňovat právní jednání druhých týkající se bytu, nicméně jen na základě svých osobních domněnek a fabulací. I kdyby jí [Anonymizováno] dne 22. 10. 2018 psali, že jsou družstevníky, lze vnímat tak, že chtěli zajistit co nejrychlejší vyklizení bytu bezprávně užívaného [Anonymizováno], a to právě v souvislosti s jeho prodejem. To je ostatně zcela logické a přirozené, zcela to koresponduje se všemi ostatními důkazy provedenými v řízení - vyjma výpovědi [Anonymizováno] resp. protokolu o jejich výpovědi.

28. Z usnesení Policie ČR č. j. KRPS-159918-39/TČ-2021-010381 ze dne 2. února 2022 Krajské ředitelství Policie Středočeského kraje, územní odbor Kladno o odložení trestní věci podezření ze spáchání zločinu podvod ve formě spolupachatelství [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] nar. [Anonymizováno], rozena [rodné přijmení] odvolací soud zjistil, že policejní orgán odložil trestní věc podezření ze spáchání zločinu podvodu ve formě spolupachatelství jehož se měli dopustit manželé [Anonymizováno] tím, že dne 31. 10. 2018 v úmyslu získat neoprávněný majetkový prospěch společně uzavřeli s [Jméno žalované] smlouvu o převodu členských práv a povinností k bytovému družstvu, přičemž na základě této smlouvy převedli na [Jméno žalované] členský podíl v [Anonymizováno], včetně souvisejících práv k uzavření nájemní smlouvy k družstevnímu bytu č. 28 nacházejícími se ve 4. podlaží bytového domu č.p. [adresa], přičemž [Jméno žalované] za převod členských práv uhradila oběma částku ve celkové výši 2 000 000 Kč, ačkoli se byli plně vědomi, že se souborem těchto členských práv a povinností nejsou oprávněni nakládat a to z důvodu probíhajícího sporu s předchozími vlastníky členských práv, čímž byla [Jméno žalované] způsobena škoda ve výši 2 000 000 Kč.

29. Zástupkyně žalobců k provedeným důkazům ničeho neměla, zástupkyně žalované ad 1 poukázala na výpověď svědkyně [Anonymizováno], jež se shoduje ostatně s její výpovědí v tomto řízení.

30. Zástupkyně žalobců při jednání odvolacího soudu navrhla doplnit dokazování toliko o důkazy ohledně uzavření distanční smlouvy, tento návrh byl odvolacím soudem při jednání zamítnut pro nadbytečnost. Podle odvolacího soudu byly v průběhu celého řízení provedeny všechny důkazy relevantní k dané věci a bylo nade vší pochybnost prokázáno, že předmětná smlouva byla uzavřena řádně.

31. Odvolací soud zhodnotil jím provedené důkazy jednotlivě, viz. výše, i v celém jejich souhrnu, s přihlédnutím ke skutkovým zjištěním soudu prvního stupně a jím provedeným důkazům. Celkově z důkazů provedených odvolacím soudem nevyplývá nedostatek dobré víry [Jméno žalované] - žalované ad 1) ve vztahu k převodu předmětného družstevního podílu, jak tvrdili žalobci (proto doplnění dokazování navrhli). Naopak, ve smyslu § 1111 o.z. bylo [Jméno žalované] jak důkazy provedenými před soudem prvního stupně, tak i soudem odvolacím (vyjma výpovědí resp. listin o výsleších žalobců) prokázáno, že tato byla v dobré víře, když od [Anonymizováno] družstevní podíl nabývala. Skutková zjištění z důkazů provedených odvolacím soudem, vyjma listiny o výslechu [Anonymizováno] na Policii (její výpověď lze hodnotit jako účelovou a navíc nepřinášející nové skutkové okolnosti), plně svědčí o tom, že [Jméno žalované] nabyla družstevní podíl v dobré víře, když primárně jednala s realitní kanceláří shánějíc byt pro syna, s touto jednala též ohledně konkrétního bytu, přičemž tato realitní kancelář byla primárně pověřena tehdejším insolvenčním správcem [Anonymizováno]. Potud zcela koresponduje i její postup, když se snažila sama získat maximum informací v rámci své prevenční povinnosti od samotného družstva, následně pak z jeho informací potvrzujících vlastnictví družstevního podílu [Anonymizováno] i vyšla. V souladu s dobrou vírou postupovala i dále, když následně jednala s [Anonymizováno] resp. realitní kanceláří, jež jí podala informaci, že insolvence [Anonymizováno] skončila a nyní prodává byt [Anonymizováno]. Že je [Anonymizováno] oprávněnou členkou družstva a potažmo tak vlastnicí předmětného družstevního podílu a k němu se vážících práva a povinností včetně práva nájmu k předmětnému bytu jí potvrdila i pracovnice samotného [Anonymizováno] [Anonymizováno]. V řízení tedy byla plně prokázána její dobrá víra při nabývání družstevního podílu od [Anonymizováno]. Ostatně celý tento postup je i logický, neboť i [Anonymizováno] byli v dobré víře ve své vlastnictví logicky do té doby, než rozhodl v předmětném řízení krajský sodu v Praze rozsudkem č. j. 47 Cm 49/2019-237 ze dne 19. 11. 2020, v němž ponejprv byla dovozena absolutní neplatnost smlouvy o zajišťovacím převodu práva mající zajistit úvěrovou smlouvu ze dne 30. 11. 2011 č. [Anonymizováno] (byť tuto neplatnost tvrdili žalobci již v žalobě). Do té doby všichni, vyjma žalobců, vycházeli z dosud uzavřených smluv jako z platných. Ostatně i sám [Anonymizováno] na Policii vypověděl, že se domníval, že v bytě mohou bydlet až do roku 2026 zadarmo, jinak řečeno že sice není členem bytového družstva a nesvědčí mu jiný právní důvod nájmu bytu, nicméně že mu (zřejmě p. [Anonymizováno]) „dovolil“ v bytě dále bydlet resp. uvedl, že vlastně neví, od koho dopis o tom přišel. Navíc by se jevilo zcela absurdní, aby [adresa] zaplatila [Anonymizováno] 2 miliony korun, zaplatila též realitní kanceláři a další platbu, což bylo prokázáno i příkazy k platbám přečtenými k důkazu odvolacím soudem, a přitom si nemyslela, že družstevní podíl [Anonymizováno] skutečně patří. Jinak řečeno by bylo absurdní, aby milionové částky posílal někomu, o kom by nebyla přesvědčená, že mu patří příslušný družstevní podíl. Odvolací soud se tedy plně ztotožňuje s argumenty žalované ad 1) uvedenými ve vyjádření (ze dne 27. 12. 2021) k odvolání žalobců, pročež i jen z důvodů tam uvedených - nepoctivý úmysl [Anonymizováno] v rámci insolvenčního řízení v němž jako svůj majetek neuvedli předmětný družstevní podíl, jejž nyní nárokují, a potažmo tak rozpor jejich jednání realizovaného podáním předmětné žaloby s dobrými mravy, je žaloba určena k zamítnutí. V této souvislosti lze se žalovanou ad 1) souhlasit i v tom, že je absurdní, aby žalobci, kteří družstevní podíl sami neuvedli jako svůj majetek v rámci svého oddlužení a potud jednali v rozporu se zákonem, požadovali po žalované ad 1) detailní znalost insolvenčního řízení a insolvenční a civilního práva jako takového, aby si tato byla schopná vydedukovat - právně rozebrat, že [Anonymizováno] není vlastnicí předmětného družstevního podílu či dokonce, že právní tituly jí svědčící k jeho nabytí jsou neplatné. Je zřejmé, že jde o natolik složitá právní hodnocení, že by je nebyla možné požadovat ani od právníka bez specializace na insolvenční řízení a civilní právo, natož pak od úřednice finančního úřadu. Odvolací soud zdůrazňuje to, že tato námitka vznesená osobami, jež samy zásadně porušují v daných souvislostech své právní povinnosti, nejenom že není relevantní, ale je činěna v rozporu s dobrými mravy. Ostatně jak žalovaná ad 1) uvádí, nahlédnutím do insolvenčního rejstříku [Anonymizováno] nemohla zjistit, že jim družstevní podíl náleží, a to právě proto, že jej sami jako svůj majetek v insolvenčním řízení neuvedli. Jak výše široce rozebráno, byla dobrá víra nabyvatelky předmětného družstevního podílu - [Anonymizováno] při jeho převodu [Anonymizováno] na ni, v řízení prokázána, pročež se tato nabyvatelka stala vlastnicí družstevního podíl v souladu s § 1111 o.z., je tedy členkou předmětného bytového družstva a nájemkyní předmětného družstevního bytu. Žalobci tak členy [Anonymizováno] ani nájemci bytu býti nemohou.

32. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. rozsudek ve spojení s doplňujícím usnesením soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správný.

33. Ohledně náhrady účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, v souladu se zásadou úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.) platí, že jejich náhrada náleží úspěšné žalované 1). Žalobci jsou tudíž povinni společně a nerozdílně nahradit žalované 1) náklady odvolacího řízení. Ty sestávají z odměny advokáta za 2 úkony právní služby v celkové výši 9 480 Kč (vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu dne 8. 6. 2022, přičemž za jeden úkon právní služby dle § 7 bod 6. ve spojení s § 8 odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb. /dále jen „vyhláška“/ náleží odměna 16 300 Kč) a náhrady hotových výdajů ve výši 600 Kč (přičemž náhrada hotových výdajů činí za jeden úkon právní služby dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky 300 Kč). Přičíst je třeba ještě náhradu cestovného ve výši 986 Kč a náhradu za daň z přidané hodnoty 21% ve výši 6 972 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem se jedná o částku ve výši 41 158 Kč, jež jsou žalobci povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované 1) na náhradě nákladů odvolacího řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jejího zástupce [tituly před jménem] (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).