o určení neplatnosti rozhodnutí shromáždění společenství vlastníků jednotek, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. 80 Cm 9/2018-87 ze dne 26. září 2019

Proti tomuto usnesení se v zákonem stanovené lhůtě včas odvolal navrhovatel (dále též odvolatel)z důvodu§ 205 odst. 2 písm. c), e), i), g) o.s.ř. a domáhal se změny napadeného rozhodnutí a vyhovění návrhu, případně jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně zejména v souvislosti s trváním navrhovatele na provedení dokazování audiozáznamem konání 15. shromáždění SVJ.

1. Podle odvolatele ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 6.1997, sp. zn. III. ÚS 94/97 je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné, a to pro nedostatek důvodů, je též nepředvídatelné a bylo jím zasaženo do práva navrhovatele na spravedlivý proces, když z odůvodnění napadeného rozhodnutí nevyplývá vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé.

2. Podle odvolatele bylo nesprávně postupováno podle nových stanov, ačkoliv mělo být správně postupováno podle stanov z roku 2004, a tedy mimo jiné nemělo být možné hlasovat na základě plných mocí.

3. Podle odvolatele přílohy k pozvánce byly neurčité a místy nesrozumitelné a některé dokonce chyběly.

4. Dále podle odvolatele došlo k procedurálním pochybení při samotném shromáždění dne 6. 11. 2017.

5. Stejně tak došlo ke konfliktu zájmů členů statutárního orgánu.

6. Podle odvolatele se soud I. stupně nedostatečně vypořádal s námitkou navrhovatele ohledně nedostatečnosti příloh k pozvánce, což je podle odvolatele zřejmé i z rozhodování soudu v rámci řízení o předběžném opatření kdy určité nedostatky v dokladech poskytnutých členům SVJ měl uznat i účastník. Za důležitý dokument, jenž měl být předkládán členům SVJ, je třeba podle odvolatele považovat též např. návrh smluv uzavíraných SVJ.

7. Ačkoliv podle odvolatele soud I.stupně provedl obsáhlé dokazování, z provedených důkazů učinil nesprávné skutkové závěry, zejména ohledně aplikovatelnosti nových stanov, plných mocí, pozvánky a některých příloh, dodejky obsahující nikoliv podpis navrhovatele, ohledně přehledu hlasování a prezenční listiny.

8. Odvolatel poukázal na skutečnost, že z osmnácti plných mocí bylo nedovoleně celkem devět vystaveno na členy tehdejšího výboru žalovaného.

9. V pozvánce odvolatel postrádal uvedení toho, kde se mohou členové společenství seznámit s podklady k nejdůležitějším bodům jednání, pokud nejsou tyto podklady k pozvánce připojeny.

10. Podle odvolatele přílohou k pozvánce měly být dokumenty označené jako závěrka (rozvaha) hospodaření SVJ za rok 2014, 2015 a 2016, plán záloh a oprav na rok 2018” a plná moc k zastupování na shromáždění. Ve skutečnosti závěrka (rozvaha) za rok 2014, 2015, 2016 předložena nebyla. Podle odvolatele byl předložen “přehled čerpání” do 31. 8. 2017, ačkoliv se shromáždění konalo dne 6. 11. 2017.

11.Nebylpodleodvolatele předložen posudek společnosti [Anonymizováno]

12.Podleodvolatele správce navrhoval provedení oprav, avšak neuvedl k tomu nic konkrétního (rozsah zakázky, cenu, dobu zpracování apod.). Není tak zřejmě, co konkrétně a jakým způsobem má být opravováno a žádná nabídka ze strany dodavatelů nebyla členům SVJ předložena, ačkoli jsou takové dokumenty důležité.

13. Z přehledu hlasování a prezenční listiny podle odvolatele neplyne správnost postupu při hlasování dne 6. 11. 2017 a neplyne z nich, že by účastník před zahájením hlasování osvětlil členům, jak má zařízení fungovat. Neplyne z nich, že by účastník kontroloval hlasovací kvorum před každým hlasování. Zápis nekoresponduje s průběhem shromáždění.

14. Odvolatel vyjádřil názor, že soud I. stupně chybně aplikovali hmotné právo, kdy vyložil chybně především ustanovení § 1209 odst. 1 NOZ, když soud I. stupně mohl návrhu vyhovět.

15. Dále podle odvolatele soud I. stupně nesprávné zhodnotil důvody neplatnosti přijatých rozhodnutí pokud jde o nové stanovy s odkazem na pravomocné rozhodnutí sp. zn. 79 Cm 47/2017, kde však odvolatel má v úmyslu podat dovolání. Podle odvolatele však nebylo vyhověno ani požadavkům dle nových stanov.

16. Ohledně namítaného hlasování na základě plných mocí vystavených na členy tehdejšího statutárního orgánu a střetu zájmů těchto členů, je dle podle odvolatelem založena neplatnost napadených rozhodnutí, když shromáždění má rozhodovat o návrzích výboru. Kromě toho by podle odvolatele členové statutárního orgánu měli upřednostňovat zájmy právnické osoby před svými vlastními. S ohledem na dělbu moci v SVJ, nemůže být správný a souladný se stanovami a smyslem zákona postup, kdy členové výboru si při shromáždění na základě plných mocí sami odhlasovávají své návrhy.

17. Dále podle odvolatele nedostatek a vadnost příloh, jak bylo uvedeno shora, v případě pozvánky, podle odvolatele zakládá rovněž neplatnost přijatých rozhodnutí, když pozvánka neobsahuje požadované sdělení, kde se mohou členové seznámit s podklady.

18. Podle odvolatele předkládané účetní doklady nevyhovují předpisům.

19. Podle odvolatele konkrétní dokumenty k navrhovaným opravám neumožňovaly členům náležitě posoudit, jaké konkrétní důsledky pro ně bude mít případné přijetí návrhů výboru. Přiložené dokumenty tak nebyly řádné, umožňující náležité posouzení návrhů výboru.

20. Podle odvolatele, ačkoliv účastník argumentoval, proč nemusel vysvětlovat způsob hlasování, tak ale při následujícím shromáždění SVJ v roce 2018 tak již učinil. To bylo podle odvolatele povinností účastníka již při konání předmětného shromáždění SVJ, neboť shromáždění se vždy může účastnit někdo poprvé a v průběhu konání může docházet ke změnám kvóra pro odchody členů.

21. Podle odvolatele soud I.stupně nerozhodl správně v otázce náhrady nákladů řízení, když účastníkovi bylo možno přiznat toliko právo na pět úkonů právní služby, čemuž by odpovídala náhrada nákladů řízení ve výši 20.570,- Kč včetně DPH.

Účastník navrhl napadené usnesení potvrdit pro jeho věcnou správnost.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o.s.ř. napadené rozhodnutí včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo a po zopakování důkazů provedených soudem I. stupně dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Z pozvánky z 1. 10. 2017 odvolací soud zjistil, že tato zvala na jednání shromáždění vlastníků jednotek na 6. 11. 2017 na konkrétní hodinu a do přesně specifikovaných prostor SVJ. Byl v ní vymezen konkrétními údaji program sestávající ze zahájení, ze zprávy kontrolní komise, z informací o provozu domu, ze zprávy o hospodaření společenství, ze schvalování hospodaření, vyúčtování, účetní závěrky SVJ za rok 2014, 2015 a 2016, z plánu rozpočtu a záloh pro rok 2018, z projednání oprav domu (výměny části dřevěných stojen, opravy omítek a balkónových desek, kalibraci měřičů, z volby členů a náhradníků výboru, z dovolby kontrolní komise, z diskuse a ze závěru. Pozvánka na předmětné shromáždění obsahuje v závěru výzvu k „jakýmkoli“ dotazům k jednotlivým bodům programu. Stejně tak obsahuje v závěru poučení, že přílohy jsou případně také umístěny na nástěnkách v jednotlivých vchodech a na webových stránkách společenství. Pozvánka obsahovala údaje o přílohách představovaných rozvahou hospodaření SVJ za rok 2014, 2015 a 2016, plánem záloh a oprav na rok 2018 a nevyplněným vzorem plné moci k zastupování na shromáždění.

Ze zápisu z 15. shromáždění SVJ odvolací soud zjistil, že ten zaznamenal průběh zasedání 15. shromáždění SVJ, jež proběhlo v hlavních bodech rokování v souladu s programem představeným v pozvánce na 15. shromáždění SVJ.

Z prezenční listiny odvolací soud zjistil, že tato obsahuje jména přítomných a zastoupených na základě plné moci členů SVJ, což stvrzují podpisy členů, případně zástupců. Z této listiny je tak zjistitelné, kteří členové se na schůzi nedostavili.

Z přehledu hlasování odvolací soud zjistil, že tato listina obsahuje prezenční listinu obsahující zároveň údaje o plných mocích a hlasování je rozčleněno jednotlivě podle každého bodu programu, každého usnesení a je v tabulce přesně uvedeno, kdo jak hlasoval a zda hlasoval osobně nebo na základě plné moci, která je uvedena v seznamu těchto plných mocí.

Z obsahu předložených kopií plných mocí odvolací soud zjistil, že tyto byly uděleny na předmětném jednání SVJ nepřítomnými členy SVJ jiným členům SVJ - členům výboru SVJ.

Z přehledu čerpání za rok 2016 odvolací soud zjistil, že tato listina specifikuje tvorbu fondu oprav, jednotlivé částky čerpané z prostředků, jimiž disponuje SVJ, stav rozpočtových prostředků a jejich čerpání v roce 2016 a plán tvorby rozpočtových prostředků SVJ a jejich užití v budoucnu.

Z nových stanov účinných ke dni 6. 11. 2017 odvolací soud zjistil, že podle čl. VII. stanov upravujících shromáždění SVJ, je tento orgán

(1) Nejvyšším orgánem společenství je shromáždění, které tvoří členové společenství.

(2) Shromáždění volí a odvolává členy výboru a členy kontrolní komise.

(3) Do výlučné působnosti shromáždění náleží rozhodování o:

a) změnách ve věcech, které jsou obsahem prohlášení vlastníka budovy podle § 4 zákona o vlastnictví bytů,

b) změnách stanov,

c) udělování předchozího souhlasu k uzavření smlouvy o zřízení zástavního práva k jednotce, pokud dotčený vlastník jednotky v písemné formě s uzavřením zástavní smlouvy souhlasil, k zajištění pohledávek vyplývajících z úvěru poskytnutého na náklady spojené se správou domu,

d) změnách v účelu užívání domu, změnách domu (nástavby, přístavby), jakož i o podstatných změnách, modernizaci, rekonstrukcích a opravách společných částí domu,

e) schválení účetní závěrky, vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření společenství a správě domu a pozemku; pokud je správa domu a pozemku a činnosti s ní související vykonávány správcem podle čl. V, předkládá zprávu rovněž správce v rozsahu a způsobem uvedeným ve smlouvě,

f) schválení rozpočtu společenství, tvořeného způsobem dle článku XIV. odst. 8 těchto stanov,

g) výši příspěvků jednotlivých členů společenství na správu domu a pozemku, popřípadě o výši a

způsobu placení dalších příspěvků na činnosti uvedené v čl. III a IV.,

h) schválení druhu služeb a výše záloh na úhrady za služby, pokud není rozhodování v této věci

usnesením shromáždění svěřeno výboru,

i) způsobu rozúčtování cen služeb na jednotlivé členy společenství,

j) volbě a odvolávání členů volených orgánů společenství a rozhodování o výši jejich odměn,

k) rozhodování:

I. o členství společenství v právnické osobě působící v oblasti bydlení,

II. o změně podlahové plochy bytu,

III. o úplném nebo částečném sloučení nebo rozdělení jednotek,

IV. o změně podílu jednotky na společných částech domu,

V. o změně v určení společné části sloužící k výlučnému užívání vlastníka jednotky,

VI. o opravě nebo stavební úpravě domu nebo společné části, jakož i o jejich modernizaci a rekonstrukci, převyšují-li náklady na tuto opravu či úpravu částku 50.000,-Kč v každém jednotlivém případě.

l) vymáhání plnění povinností uložených členům společenství k tomu příslušným orgánem společenství podle příslušných právních předpisů a podle těchto stanov, pokud tuto činnost svým rozhodnutím výslovně nesvěří do působnosti výboru,

m) rozhodování o určení osoby, která má zajišťovat činnosti související se správou domu a pozemku, o změně osoby správce, jakož i schválení obsahu smlouvy se správcem, vč. schválení změn této smlouvy,

n) udělování předchozího souhlasu k nabývání, zcizení nebo zatížení nemovitých věcí nebo k jinému nakládání s nimi, totéž platí pro movité věci, je-li jejich pořizovací cena vyšší než částka určená usnesením shromáždění, jinak částka vyšší než 50.000,- Kč v jednotlivém případě,

o) rozhodování o rozdělení případného zisku z hospodaření společenství,

p) stanovení pravidel pro užívání domu a jeho společných částí a pozemku v domovním řádu,

q) udělování předchozího souhlasu k uzavření smlouvy o úvěru společenstvím vlastníků včetně

schválení výše a podmínek úvěru,

r) čerpání prostředků z fondu oprav v částce přesahující 50.000,- Kč; toto omezení se neuplatní

v případě havárie nebo neodkladné opravy,

s) dalších záležitostech společenství, pokud tak stanoví zákon, anebo si je shromáždění k rozhodnutí vyhradí.

(4) Shromáždění se schází nejméně jednou za rok. Svolává je statutární orgán. Není-li statutární orgán zvolen, svolává shromáždění ten, kdo plní funkci orgánů společenství. Svolavatel připravuje též podklady pro jednání shromáždění.

(5) Shromáždění musí být svoláno též, požádá-li o to s uvedením návrhu pořadu jednání takový počet členů společenství, kteří mají více než jednu čtvrtinu všech hlasů, nejméně však dvou z nich, a to do 30 dnů od doručení této žádosti.

(6) Nesplní-li svolavatel uvedený v odstavci 4 povinnost svolat shromáždění podle odstavce 4 nebo 5, jsou oprávněni shromáždění svolat členové společenství, jejichž počet hlasů činí více, než jednu čtvrtinu všech hlasů, nejméně však dvou z nich, a to na náklad společenství.

(7) Shromáždění se svolává písemnou pozvánkou, která se doručí všem členům společenství (postačí vhození do domovní schránky), a současně se vyvěsí v domě na domovní vývěsce společenství a na webových stránkách společenství.

(8) Písemná pozvánka musí být doručena a současně vyvěšena nejméně 30 dnů přede dnem konání shromáždění. V pozvánce se uvede zejména datum, hodina, místo konání a program jednání shromáždění. Dále se v pozvánce uvede, kde se mohou členové společenství seznámit s podklady k nejdůležitějším bodům jednání, pokud nejsou tyto podklady k pozvánce připojeny.

(9) Jednání shromáždění řídí předseda (místopředseda) výboru nebo pověřený člen výboru; v případě svolání shromáždění svolavatelem podle odstavce 4 věta druhá, nebo podle odstavce 6, řídí jednání shromáždění člen společenství zmocněný tímto svolavatelem.

(10) Shromáždění je schopné usnášení, jsou-li přítomni členové společenství, kteří mají většinu hlasů. K přijetí usnesení je zapotřebí nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů společenství, pokud zákon nebo tyto stanovy neurčují jinak.

(11) Při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů členů společenství na společných částech domu; členové společenství, kteří jsou spoluvlastníky jednotky, mají společně jeden hlas. Je-li vlastníkem jednotky společenství, k jeho hlasu se nepřihlíží.

(12) Je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká. Je-li pro to důležitý důvod, může každý vlastník jednotky navrhnout soudu, aby rozhodl o záležitosti, která byla shromáždění řádně předložena k rozhodnutí, ale o které nebylo rozhodnuto pro nezpůsobilost shromáždění usnášet se.

(13) Souhlasu všech členů společenství je zapotřebí k přijetí usnesení o: a) usnesení o změně účelu užívání domu a o změně domu (nástavby, přístavby).

(14) Tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných členů společenství je zapotřebí k přijetí usnesení o:

a)změně stanov,

b) změně prohlášení vlastníka budovy učiněného podle zákona o vlastnictví bytů,

c) udělení předchozího souhlasu k uzavření smlouvy o zřízení zástavního práva k jednotce, pokud dotčený vlastník jednotky v písemné formě s uzavřením zástavní smlouvy souhlasil,

d) způsobu rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky,

e) rozdělení zisku z hospodaření společenství.

(15) Souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů společenství je zapotřebí k přijetí usnesení o:

a) zvolení členů výboru,

b) stavebních úpravách spočívajících v modernizaci, rekonstrukci a opravách společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu.

(16) Při rozhodování o zařazení záležitosti na pořad zasedání shromáždění, která nebyla uvedena

na pozvánce, je zapotřebí souhlasu všech členů společenství.

(17) Tvoří-li společenství pouze 3 členové, je zapotřebí k přijetí usnesení shromáždění vždy souhlasu všech členů společenství.

(18) Z jednání shromáždění se do 30 dnů od jeho konání pořizuje zápis, za jehož pořízení odpovídá svolavatel. Zápis musí obsahovat nezbytné údaje prokazující schopnost shromáždění k jednání a usnášení, dále údaje o průběhu jednání, plné znění přijatých usnesení a výsledky voleb,

pokud byly volby prováděny. Přílohu zápisu tvoří zejména listina přítomných s jejich podpisy a písemné podklady, které byly předloženy k jednotlivým projednávaným bodům.

(19) Zápis podepisuje předsedající a zapisovatel. Zápisy včetně písemných podkladů k jednání shromáždění musí být uschovány u předsedy výboru.

(20) Hlasování per rollam. Není-li svolané shromáždění usnášeníschopné, může osoba, která je oprávněna shromáždění svolat, navrhnout v písemné formě do jednoho měsíce ode dne, na který bylo zasedání původně svoláno, aby členové společenství rozhodli o týchž záležitostech mimo zasedání. Návrh dle věty první musí obsahovat návrh usnesení, které má být přijato, podklady potřebné pro jeho posouzení popř. údaj, kde jsou uveřejněny a údaj o lhůtě, ve které se mají vlastníci jednotek vyjádřit, min. však 15 dní. K platnosti hlasování člena společenství je třeba jeho vyjádření s uvedením dne, měsíce a roku, kdy bylo učiněno, podepsané vlastní rukou na listině obsahující plné znění návrhu rozhodnutí. Výsledek hlasování mimo shromáždění oznámí členům společenství statutární orgán v písemné formě včetně celého obsahu usnesení, bylo-li přijato. Rozhodnutí se při hlasování mimo zasedání přijímá většinou hlasů všech vlastníků jednotek, ledaže stanovy vyžadují vyšší počet hlasů. Mění-li se však všem vlastníkům jednotek velikost podílů na společných částech nebo mění-li se poměr výše příspěvků na správu domu a pozemku jinak než v důsledku změny podílů na společných částech, vyžaduje se souhlas všech vlastníků jednotek.

(21) Mimo zasedání shromáždění lze dále rozhodovat o otázkách, které, ač v pravomoci výboru, přenechá výbor k rozhodnutí shromáždění. Takovýmito otázkami se rozumí zejména záležitosti, které nesnesou odkladu nebo havarijní situace, případně jakékoli jiné otázky, u kterých to výbor uzná za vhodné. O náležitostech návrhu usnesení, jakož i způsobu hlasování a přijetí usnesení platí obdobně odst. 20.

(22) Ustanovení odstavců 18 a 19 se přiměřeně použijí pro zápisy z jednání výboru a kontrolní komise. Podle čl. XII. stanov náležela členovi SVJ následující práva:

(1) Člen společenství má práva vlastníka jednotky a člena společenství uvedená v příslušných ustanoveních občanského zákoníku, jiných právních předpisů a těchto stanov a má zejména právo:

a) účastnit se veškeré činnosti společenství způsobem a za podmínek stanovených příslušnými

právními předpisy a těmito stanovami,

b) účastnit se jednání shromáždění a hlasováním se podílet na jeho rozhodování; člen společenství je oprávněn nechat se za účelem účasti a hlasování na schůzi shromáždění zastoupit jiným členem společenství nebo třetí osobou na základě písemné plné moci, úřední ověření podpisu zmocnitele se nevyžaduje; udělené plné moci jsou k nahlédnutí členům společenství ve lhůtě tří měsíců ode dne konání shromáždění,

c) volit a být volen do orgánů společenství,

d) předkládat orgánům společenství návrhy a podněty ke zlepšení činnosti společenství a k odstranění nedostatků v jejich činnosti,

e) obdržet vyúčtování záloh na úhradu jednotlivých služeb a vrácení případných přeplatků,

f) nahlížet do písemných podkladů pro jednání shromáždění, do zápisu ze schůze shromáždění, do smluv sjednaných společenstvím a do podkladů, z nichž vychází určení výše jeho povinnosti podílet se na nákladech spojených se správou domu a pozemku a s dodávkou služeb spojených s užíváním jednotky.

Z původních stanov platných od vzniku SVJ 27. 5. 2004 odvolací soud zjistil, že podle čl. 14 stanov náležela členovi SVJ práva uvedená v příslušných ustanoveních zákona o vlastnictví bytů a ve stanovách, a to má zejména na právo

a) účastnit se veškeré činnosti Společenství způsobem a za podmínek stanovených zákonem o vlastnictví bytů a těmito stanovami,

b) účastnit se jednání shromáždění a hlasováním se podílet na jeho rozhodování,

c) volit a být volen do orgánů Společenství,

d) předkládat orgánům Společenství návrhy a podněty ke zlepšení činnosti Společenství a k odstranění nedostatků v jejich činnosti,

e) obdržet vyúčtování záloh na úhradu jednotlivých služeb a vrácení případných přeplatků,

f) nahlížet do písemných podkladů pro jednání shromáždění, do zápisu ze schůze shromáždění, do smluv sjednaných Společenství a do podkladů, z nichž vychází určení výše jeho povinnosti podílet se na nákladech spojených se správou domu a pozemku a s dodávkou služeb spojených s užíváním jednotky.

Z hlediska skutkového vychází odvolací soud ze svých skutkových zjištění nelišících se zásadně od zjištění soudu I. stupně, na základě čehož odvolací soud učinil závěr o skutkovém stavu. Zjištěný skutkový stav odvolací soud podrobil právnímu posouzení, avšak ani v právních závěrech neshledal významné odlišnosti od právních závěrů soudu I. stupně.

Odvolací soud tak vycházel ze závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož účastník uskutečnil předmětné 15. shromáždění SVJ po té, co svolal členy SVJ pozvánkami, jež z hlediska právního lze hodnotit jako souladné s tehdy platnými novými stanovami SVJ. Předmětem jednání 15. shromáždění SVJ, jež se mělo uskutečnit za více jak měsíc od vyhotovení pozvánek, mělo být podle pozvánky z 1. 10. 2017 zahájení, přednes zprávy kontrolní komise, informace o provozu domu, zpráva o hospodaření společenství, schvalování hospodaření, vyúčtování a účetní závěrky SVJ za rok 2014, 2015 a 2016, plán rozpočtu a záloh pro rok 2018, projednání oprav domu (výměny části dřevěných stojen, opravy omítek a balkónových desek, kalibraci měřičů, volba členů a náhradníků výboru, dovolba kontrolní komise, diskuse a závěr zasedání.

Jestliže pozvánka vyzývala členy v případě jakýchkoli dotazů k obrácení se na výbor, nemá odvolací soud pochyb o tom, že zde by se zájemci musely dostat k nahlédnutí také doklady, jež by člen SVJ případně požadoval, jestliže by tyto doklady nenašel na nástěnce nebo na internetových stránkách, na něž pozvánka také odkazovala. Jestliže odvolatel tvrdí, že neobdržel s pozvánkou doklady, jež pozvánka uvádí, byly mu tyto doklady, jakož i jakékoli jiné doklady dostupné, jak je uvedeno shora. Proto neobstála odvolatelova argumentace uvedená pod bodem 3., 4., 6., 7., 9., 10., 11.,12.,17.a19. jeho odvolání.

Podle odvolacího soudu nemohla obstát ani argumentace odvolatele ve prospěch vyslovení neplatnosti předmětného usnesení, vycházející z tvrzeného nevyhovění předkládaných účetních dokladů právním předpisům, neboť je sice pravdou, že by doklady měly být v souladu s právními předpisy upravujícími tvorbu dokladů, avšak z hlediska načerpání potřebných informací z dokladů je významná toliko obsahová stránka těchto dokumentů bez ohledu na jejich formální stránku. I v případě takovýchto dokumentů byl o členovi SVJ zachováno právo požádat o vysvětlení. Proto neobstála odvolatelova argumentace uvedená pod bodem 18. a 19. jeho odvolání.

Dále odvolací soud vychází ze skutečnosti, že při vlastním průběhu 15. shromáždění SVJ byl program schůze v základních bodech dodržen, což je zřejmé ze zapsaného průběhu schůze, ze zápisu o hlasování a z konečného usnesení 15. shromáždění SVJ, byť jej navrhovatel svým návrhem na zahájení řízení také napadl. Jestliže bysezápissezasedání15. shromáždění SVJ snad lišil v podrobnostech nebo v otázkách nenapadaných v rámci projednávaného návrhu, nemohou tyto drobné odlišnosti mít vliv na otázky platnosti usnesení 15. shromáždění SVJ. Proto neobstála odvolatelova argumentace uvedená podbodem4.jehoodvolání.

Stejně tak, jestliže 15. shromáždění SVJ nestihlo projednat některou otázku, ačkoli to shromáždění SVJ mělo podle programu v úmyslu, bude uvedené nepochybně předmětem následných jednání shromáždění SVJ. Ostatně takovéto případné neprojednání některé dílčí otázky nepředstavovalo problém pro hlasující členy SVJ v přijímání konečných rozhodnutí na předmětném 15. shromáždění SVJ, o čemž svědčí výsledek hlasování. Pokud by absence projednání některé otázky shromážděním SVJ tvořila zásadní překážku pro rozhodování členů SVJ, projevilo by se to nepochybně v jejich zamítavém hlasování Proto neobstála odvolatelova argumentace uvedená pod bodem 4. jeho odvolání.

Odvolací soud rovněž vychází ze skutečnosti, že vlastní hlasování ohledně nejzávažnějších rozhodnutí SVJ přijatých 15. shromážděním SVJ se uskutečnilo v souladu se zákonem a novými stanovami tak, jak je zaznamenáno v předloženém přehledu o hlasování, když bylo hlasováno pomocí elektronického zařízení majícího v každém okamžiku přehled o vydaném počtu elektronických karet při příchodu členů SVJ a vrácených kartách při odchodu jednotlivců ze zasedání. Při takto průběžném přehledu o počtu přítomných členů SVJ a o počtu hlasujících nebylo problémem zjišťování usnášeníschopnosti před každým hlasováním. I z tohoto pohledu považuje odvolací soud údaje o výsledcích hlasování za důvěryhodné. Proto neobstála odvolatelova argumentace uvedená pod bodem 2., 4., 5., 8., 13., 16. a 20. jeho odvolání.

Jestliže 15. shromáždění SVJ většinově akceptovalo způsob hlasování, nemůže zpochybnit výsledky hlasováním zjištěné většinové kolektivní vůle členů SVJ tvrzení navrhovatele, že některý ze členů SVJ nechápal systém hlasování a schůzi vnímal jako zmatek. Z tohoto důvodu odvolací soud také považoval za nadbytečné slyšení audiozáznamu průběhu uvedeného jednání shromáždění SVJ. Odvolací soud ostatně neshledal, což nebylo ani tvrzeno, že by došlo k odmítnutí některého ze členů SVJ v jeho případném dotazu, na způsob a ovládání hlasovacího zařízení. Podle názoru odvolacího soudu i v případě, že by strop schopností některého ze členů SVJ neumožňoval volit uvedeným elektronickým hlasováním, mělo by mu být umožněno vyjádřit vůli způsobem ano-ne, případně běžným zdvižením paže. Ani takovýto případ ovšem v projednávaných hlasováních nenastal. Proto neobstály odvolatelovy argumenty týkající se tvrzeného nesouladu hlasování se zákonem a se stanovami a týkající se výsledku hlasování uvedené pod bodem 13. a 20. jeho odvolání.

Výsledky hlasování jsou důvěry hodné i z hlediska postupu SVJ podle nových stanov, jak tyto vznikly pravomocným rozhodnutím soudu I. stupně v řízení sp. zn. 79 Cm 107/2016. Případné úvahy o možném podání mimořádného opravného prostředku nemohou zpochybnit postup SVJ podle aktuálního právního stavu. Stejně tak nemůže zpochybnit postup SVJ podle nových stanov ani postup navrhovatele, jenž zastává právní názor, že je schopen zvrátit pravomocné rozhodnutí soudu nikoliv opravným prostředkem řádným či mimořádným, ale jiným hmotněprávním návrhem. Ostatně tento jeho právní názor se nejeví života schopný s ohledem na prvostupňové zamítnutí takovéhoto návrhu v řízení před soudem I. stupně sp. zn. 79 Cm 47/2017. Proto neobstála odvolatelova argumentace brojící proti postupu SVJ podle nových stanov, uvedená pod bodem 2., 4., 5., 7., 8. a 15. jeho odvolání.

Se správnou aplikací nových stanov soudem I. stupně, umožňujících hlasování na základě členem udělených plných mocí jinému členovi SVJ, včetně plných mocí udělených členům výboru SVJ, souvisí i nesouhlas odvolacího soudu s argumentací odvolatele zpochybňujícího možnost udělování plných mocí řadových členů SVJ členům výboru SVJ. Soud I. stupně v této souvislosti správně poukázal na nemožnost omezování členů SVJ v udělování plných mocí k jednání a hlasování na shromážděních SVJ. Stejně tak nelze ničeho vytýkat členům výboru, jestliže vahou svého hlasu prosazují v rámci hlasování svůj zájem, případně pokud po dohodě se zmocnitelem prosazují při hlasování i zájmy zmocnitele. Za takovýto způsob formování kolektivní vůle SVJ hlasováním, nedochází-li k porušování jiných právních předpisů, nelze člena výboru postihovat. Proto neobstála odvolatelova argumentace uvedená pod bodem 2., 4., 5., 7., 8., 13. a 16. jeho odvolání.

Z uvedených důvodů, ve shodě se soudem I. stupně, ani odvolací soud neshledal důvody neplatnosti návrhem na zahájení řízení napadených rozhodnutí Společenství vlastníků jednotek domu č.p. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] - ul. [Anonymizováno]. Proto také neobstála odvolatelova argumentace uvedená pod bodem 14.jehoodvolání.

Před odvolacím soudem neobstála další argumentace odvolatele uvedená pod bodem 1. jeho odvolání, když rozhodnutí soudu I. stupně ve spojení s tímto rozhodnutím odvolacího soudu je dostatečně odůvodněno co do myšlenkových konstrukcí racionálně logickým způsobem a vypořádává se s podstatnými a pro předmět řízení zásadními skutkovými i právními otázkami a s argumentačními tvrzeními uplatněnými účastníky řízení. Současně podle právního názoru odvolacího soudu rozhodnutí soudu I. stupně ve spojení s tímto rozhodnutím odvolacího soudu nepředstavuje nepřezkoumatelné rozhodnutí, když po doplnění dokazování skutkové a právní závěry nevycházely ze souhrnných zjištění a byly též vysvětleny případné nesrovnalosti mezi důkazními zjištěními.

Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

Ve vztahu k přiznaným nákladům řízení odvolací soud shledal argumentaci odvolatele uvedenou pod bodem 21. jeho odvolání částečně důvodným.

Z hlediska účelně vynaložených nákladů řízení před soudem I. stupně bylo možno přiznat účastníkovi právo na náhradu nákladů na zaplacený soudní poplatek 1.000,-Kč a právo na náhradu nákladů právního zastoupení podle § 6 odst. 1,§ 7, § 9odst.4, § 11,§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), kdy zástupce účastníka vykonal ve prospěch zcela úspěšného účastníka následující úkony podle§ 11odst.1AT honorované plnou odměnou 3.100,-Kč za úkon - převzetí věci a příprava zastoupení (č.l.18), vyjádření k návrhu ve věci samé (č.l.22), účast při jednání soudu (č.l. 62), účast při jednání soudu (č.l.69), účast při jednání soudu (č.l.72) a následující úkony podle§ 11odst. 2AT honorované poloviční odměnou- odvolání do rozhodnutí o předběžném opatření (č.l.17), vyjádření k výzvě soudu (č.l.41), návrh na zrušení rozhodnutí o předběžném opatření (č.l.785). Zástupce účastníka má podle § 137 odst.3, odst.4 o.s.ř. právo rovněž na náhradu za advokátem odvedenou DPH v sazbě 21 %.

Celkově má zcela úspěšný účastník za řízení v I. stupni nárok na náhradu nákladů řízení v částce nižší, než stanovil soud I. stupně, když má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 29.161,-Kč. Proto odvolací soud napadené rozhodnutí v této části příslušenství změnil tak, že neúspěšného navrhovatele zavázal k zaplacení náhrady řízení za řízení v I. stupni toliko ve výši 29.161,-Kč.

O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst.1 a § 142odst. 3 o.s.ř. a převážně úspěšnému účastníkovi, jenž neměl úspěch pouze v nepatrném rozsahu - v části příslušenství - přiznal proti neúspěšnému navrhovateli právo na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení představované náklady na právní zastoupení podle § 6 odst. 1,§ 7, § 9odst.4, § 11,§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) v celkové výši 8.228,- Kč.

Náklady advokáta tvoří odměna za zastoupení advokátem podle ustanovení § 7 bodu 5 § 9 odst. 4 písm. c) a § 12 odst. 4 AT za2 úkony dle §11 odst. 1 za vyjádření se k odvolání navrhovatele a za účast na jednání dne 5. 8. 2020 po 3.100,- Kč/úkon. Zástupce účastníka má právo ke každému z úkonů na režijní paušál 300,- Kč a má podle § 137 odst.3, odst.4 o.s.ř. právo na náhradu za advokátem odvedenou DPH ve výši1.428,- Kč.

Proto bylo rozhodnuto v bodu II. výroku tohoto usnesení tak, že navrhovatel je povinen nahradit účastníkovi náklady odvolacího řízení ve shora uvedené výši 8.228,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupce účastníka.

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, za podmínek § 237 a násl. o.s.ř. Dovolání je možno podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně.