o vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků ze dne 29. 11. 2018, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 77 Cm 10/2019-49 ze dne 16. února 2022

1. Shora uvedeným usnesením Městský soud v Praze jako soud I. stupně ve výroku I. zamítl návrh, aby soud vyslovil neplatnost usnesení shromáždění účastníka, ze dne 29. listopadu 2018 a ve výroku II. uložil navrhovateli povinnost zaplatit účastníkovi náklady řízení ve výši 12 342 Kč.

2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že navrhovatel argumentoval ve prospěch svého návrhu tvrzením, že je vlastníkem bytové jednotky č. [Anonymizováno] v domě č. p. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] v obci [adresa] a důvody neplatnosti spatřoval ve skutečnosti, že organizování shromáždění a sčítání hlasů prováděla společnost [právnická osoba]., jež je ve vlastnictví člena výboru, společně s několika cizími lidmi, přičemž správcovská společnost [právnická osoba]., jež má zajišťovat konání shromáždění, nebyla shromáždění vlastníků přítomna.

3. Návrh navrhovatele soud I. stupně neshledal důvodným s ohledem na právní úpravu platnou v rozhodné době a zejména s ohledem na § 1209 odst. 1 nového občanského zákoníku č. 89/2012 (NOZ) a dále zejména na § 1221 NOZ a konstatoval, že se jednak nelze domáhat vyslovení „neplatnosti shromáždění“ vlastníků, jak to činí navrhovatel a jednak ani z dalších důvodů nemůže návrh obstát, když účastník nepochybil.

4. Podle soudu I. stupně neobstojí ani argumentace navrhovatele týkající se tvrzené neplatnosti usnesení přijatých na předmětném, shromáždění vlastníku dne 29. 11. 2018, kdy by v případě navrhovatele muselo jít o přehlasovaného vlastníka a muselo by v případě napadených usnesení jít o důležitý důvod, pro nějž by bylo lze rozhodnutí orgánu účastníka podrobit soudnímu přezkumu. V této souvislosti, když podle soudu I. stupně mezi účastníky nebylo sporu o tom, že navrhovatel byl ke dni konání napadeného shromáždění a ke dni rozhodování soudu vlastníkem bytu a členem účastníka, je podle soudu I. stupně ze zápisu z jednání shromáždění zřejmé, že navrhovatel není přehlasovaným vlastníkem v bodech hlasování č. 2-7.

5. Podle soudu I. stupně skutečnost, že řízením shromáždění byla pověřena třetí osoba, nemůže být důležitým důvodem ve smyslu § 1209 odst. 1 NOZ. To by mohlo nastat pouze tehdy, jestliže by konkrétní rozhodnutí mělo přímý dopad do práv člena společenství vlastníků, což není projednávaný případ. Totéž podle soudu I. stupně platí i pro nepřítomnost správce na shromáždění vlastníků jednotek. Konečně podle soudu I. stupně navrhovatel obsahově shodné námitky neúspěšně vznášel i v řízení vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. 73 Cm 4/2020, když v něm byla rovněž napadána platnost usnesení přijatých shromážděním účastníka dne 14. listopadu 2019, přičemž podle soudu I. stupně ze stanov ani ze zákona nevyplývá způsob asistence při shromáždění vlastníků jednotek a na shromáždění společenství o 448 členech je takovéto organizování shromáždění vlastníků jednotek logické. Konečně v daném případě podle soudu I. stupně shromáždění samo odsouhlasilo tento způsob sčítání hlasů.

6. Proti tomuto rozhodnutí se včas odvolal navrhovatel (odvolatel), jenž se domáhal toho, aby odvolací soud napadené rozhodnutí soudu I. stupně zrušil a vrátil věc Městskému Praze k novému projednání z důvodů, že soud I. stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy svědeckou výpovědí [tituly před jménem], [tituly před jménem], [tituly před jménem], [právnická osoba], [tituly před jménem], [právnická osoba], [tituly před jménem] a dále dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a rozhodnutí soudu I. stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Konečně řízení je podle odvolatele postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

7. Odvolatel zdůraznil, že

1. má důležitý důvod k podání návrhu, neboť procenta přítomných na shromáždění a procenta při hlasování o jednotlivých usneseních jsou v zápisech o shromáždění uváděna nepravdivě,

2. se mohl domáhat vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění, když z jeho návrhu je zřejmé čeho se navrhovatel domáhá, a to neplatnosti všech usnesení shromáždění konaného dne 29. listopadu 2018,

3. shromáždění nebylo usnášeníschopné, ze strany účastníka došlo k nadhodnocení procent usnášeníschopnosti shromáždění, když při vstupu do sálu, kde byly prezenční listiny, došlo k nesprávnému vykazování přítomnosti procentních podílů účastníků na shromáždění společenství vlastníků jednotek,

4. procenta přítomných kontrolovali nesprávně cizí lidé, neboť uváděli více procent, než bylo přítomno členů SVJ,

5. ve společenství vlastníků je mnoho spoluvlastníků, kteří mají byt ve společném jmění manželů a plné moci nebyly na shromáždění vyžadovány a nepředložením plných mocí jsou podle odvolatele veškerá hlasování o usneseních přijatá na shromáždění neplatná,

6. z prezenčních listin ze shromáždění ze dne 29. 11. 2018 vyplývá, že účast na shromáždění nedosahovala tolika procent, jak je uvedeno v zápise, z prezenčních listin vyplývá, že shromáždění nebylo usnášeníschopné,

7. mnoho členů v průběhu shromáždění odcházelo a již se nevrátilo, stav hlasujících se stále snižoval a uváděná procenta o přítomných neodpovídají skutečnému stavu přítomných,

8. hlasování prováděla firma [právnická osoba], kterou si přivedl výbor a která je ve vlastnictví matky členky výboru, ačkoli sčítání měla provádět správcovská firma [právnická osoba].

9. sčítání se konalo elektronicky a nebylo možné zkontrolovat sečtené hlasy kdo byl pro schválení usnesení a kdo se zdržel,

10. navrhovatel požadoval před každým hlasováním o jednotlivých usneseních zkontrolovat procenta přítomných pro hlasování, avšak mu nebylo vyhověno,

11. navrhovatel prokázal, že byl přehlasovaným vlastníkem, když ze zápisu ze shromáždění vyplývá, že měl ke všem bodům výhrady, nehlasoval pro přijetí usnesení, a přesto je v zápise uvedeno, že pro hlasovalo 100% přítomných. V zápise jsou uváděná nesprávná procenta přítomných a nesprávná procenta, kdo byl pro přijetí usnesení,

12. navrhovatel se odvolává rovněž do výroku II. o nákladech řízení, protože účastník řízení nemá na náklady řízení nárok, když celou situaci zavinil.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.

9. Předně odvolací soud, vycházející z podání navrhovatele a z vyjádření jeho advokátky při jednání soudu I. stupně, konstatuje, že se navrhovatel domáhal neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků ze dne 29. 11. 2018. Z tohoto důvodu se odvolací soud dále nezabýval argumentací odvolatele pod bodem 2. jeho odvolání.

10. V dalším odvolací soud konstatuje ve shodě se soudem I. stupně, že není důvodu nevěřit zápisu ze shromáždění účastníka ze dne 29. 11. 2018, jakož i prezenčním listinám společně s elektronickou evidencí účasti a elektronickým vyhodnocením jednotlivých hlasování. Je tomu tak proto, že již běžným součtem osob přítomných podle prezenčních listin na shromáždění vlastníků jednotek je zřejmé, že shromáždění vlastníků jednotek bylo usnášeníschopné, přičemž nebylo tvrzeno ani nevyšlo najevo falšování prezenčních listin. Stejně tak není důvodu nevěřit strojovým výpočtům přítomnosti v tom kterém okamžiku hlasování o jednotlivých dílčích usneseních, když nebyly tvrzeny ani nevyšly najevo chyby ve strojových výpočtech. Odvolací soud nemá důvodu ani pochybovat o tom, že usnesení shromáždění vlastníků ze dne 29. 11. 2018 probíhalo způsobem zaznamenaným v zápisu ze shromáždění účastníka ze dne 29. 11. 2018, když ze spisu jsou zřejmé i nejmenší podrobnosti probíhajícího jednání shromáždění účastníka ze dne 29. 11. 2018 a ze zápisu naopak nejsou patrné výhrady vůči obsahu zápisu ze strany členů společenství vlastníků jednotek (SVJ) ani ze strany ověřovatelů zápisu. Z těchto důvodů neobstála argumentace odvolatele uvedená pod bodem 3., 4., 6. a 9. odvolání, jak je uvedeno shora.

11. Podle právního názoru odvolacího soudu uvedené o věrohodnosti zápisu ze shromáždění vlastníků ze dne 29. 11. 2018 a naopak o účelovosti argumentace odvolatele lze vztáhnout i na tvrzení odvolatele, jemuž ani odvolací soud neuvěřil, že ve vztahu k usnesením 2.-7. hlasoval proti přijetí usnesení, když podle věrohodného zápisu tato usnesení byla přijata 100 % hlasů přítomných členů SVJ. I podle odvolacího soudu v této části navrhovatel nehlasoval proti přijetí uvedených o usnesení. Z těchto důvodů neobstála argumentace odvolatele uvedená pod bodem 11. odvolání. Navíc, i když ze zápisu je zřejmá aktivita navrhovatele v diskusi, to neznamená, že hlasoval proti přijetí usnesení 2.-7. Argumentace odvolatele, že hlasoval proti všem usnesením je zjevně účelová, když podle zápisu výslovně odmítl hlasovat o usnesení č. 11. a vedle usnesení 2.-7. ani v usnesení 11. i navrhovatel nemá podle odvolacího soudu postavení přehlasovaného vlastníka. Navíc si lze stěží představit, že by navrhovatel hlasoval proti i ve vztahu k usnesení 14. tj. proti usnesení o své volbě do kontrolní komise, kam se sám nominoval a stejně je nepravděpodobné, že by hlasoval proti tomu, aby byl odepsán jeho dluh vůči SVJ v hlasování č. 15. Vše uvedené svědčí o důvěře v zápis a naopak o účelovosti argumentace odvolatele.

12. Jak již bylo naznačeno, jestliže navrhovatel v odvolání za shora uvedené situace setrvával na tvrzení, že (vzdor zápisu) hlasoval proti všem usnesením přijatým na shromáždění účastníka dne 29. 11. 2018, je tato jeho argumentace z již uvedených důvodů i pro odvolací soud zcela nevěrohodná., a to vzdor skutečnosti, že ve vztahu k usnesením č. 1, 8., 9., 10., 12., 13., 14. a 15, nelze dovodit, jak navrhovatel hlasoval.

13. Odvolací soud ve vztahu k označeným usnesením 1., 8., 9., 10., 11., 12., 13., 14. a 15. konstatoval, že podle jeho názoru z těchto usnesení splňuje podmínky důležitého důvodu pouze hlasování č. 11., jež však bylo většinově přijato a ohledně něhož odvolatel odmítl hlasovat. Ostatní z uvedených usnesení neřešila důležité záležitosti. Ohledně tohoto právního názoru odvolací soud vychází z § 1209 odst. 1 věty první NOZ ve znění účinném v době konání shromáždění vlastníků jednotek dne 29. 11. 2018, podle něhož, je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí.

14. Odvolací soud dále ve vztahu k § 1209 NOZ a k otázce podmínek aplikace tohoto ustanovení vychází z právního názoru, že rozhodování podle ustanovení nepochybně představuje zásah veřejné moci do soukromoprávních vztahů a Institut upravený v ustanovení § 1209 odst. 1 NOZ proto lze aplikovat pouze ve zcela odůvodněných a výjimečných případech.

15. K podmínkám aplikace § 1209 NOZ odvolací soud dále uvádí, že právo obrátit se na soud s návrhem na přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je z uvedených důvodů omezeno nejen z hlediska osobního a časového, nýbrž i z hlediska věcného, jak bylo naznačeno. Uplatnit je může toliko přehlasovaný vlastník jednotky (osobní omezení), pouze do uplynutí prekluzivní lhůty tří měsíců počítané ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl (omezení časové), a jen tehdy, je-li pro to důležitý důvod (omezení věcné). Právo obrátit se na soud s návrhem na vyslovení neplatnosti usnesení přijatého shromážděním vlastníků musí proto podléhat rovněž věcnému omezení nastavenému v § 1209 odst. 1 NOZ. Z hlediska praktického posuzování věcí obdobných projednávanému případu odvolací soud konstatuje, že aby soud mohl učinit (kladný) závěr o tom, že napadené usnesení shromáždění vlastníků bylo přijato v rozporu se zákonem či stanovami společenství, musí být nejprve splněna podmínka, že k přezkumu napadeného usnesení existuje shora uváděný důležitý důvod ve smyslu § 1209 odst. 1 NOZ. Uvedené prakticky znamená, že přípustnost soudního přezkumu usnesení shromáždění vlastníků je nutno hodnotit podle závažnosti obsahu napadeného usnesení, to značí podle významu záležitosti, o níž bylo rozhodnuto dotčeným usnesením, neboť jinak by věcné omezení takového přezkumu ztrácelo jakýkoli smysl. Při výkladu slovního spojení „důležitý důvod“, užitého v ustanovení § 1209 odst. 1 NOZ přitom lze podle právního názoru odvolacího soudu vyjít z definice pojmu „důležitá záležitost“, k níž dospěla ustálená soudní praxe při aplikaci § 11 odst. 3 věty třetí zákona o vlastnictví bytů. Důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je tak dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití.

16. Z důvodů shora uvedených neobstála argumentace odvolatele uvedená pod bodem 1. odvolání, jak je uvedeno shora.

17. Před odvolacím soudem neobstála ani argumentace odvolatele uvedená pod bodem 5. odvolání, jak je uvedeno shora, když podle právního názoru odvolacího soudu pokud stanovy účastníka nevyžadovaly, aby společný zástupce předložil písemnou plnou moc, může o svém oprávnění jednat za ostatní spoluvlastníky (za druhého manžela) informovat společenství ústně, nejčastěji při zjišťování prezence. I když výslovně neprohlásí, že zastupuje také ostatní spoluvlastníky (druhého manžela). Zástupčí oprávnění podle okolností může vyplývat i ze skutečnosti, že se jako jediný spoluvlastník (jeden z manželů) dostaví na shromáždění a jiný spoluvlastník (druhý manžel) nedá před zahájením shromáždění relevantním způsobem najevo své námitky. Konkludentně tak vyjádří souhlas s tím, aby ho přítomný spoluvlastník (manžel) zastupoval. Jde-li o jednotku, která je ve společném jmění manželů, spravují ji oba manželé nebo jeden z nich podle dohody. Samotným hlasováním však podle odvolacího soudu nedochází k nakládání se součástí společného jmění, nemění se podstata společného jmění ani se nesnižuje (nezvyšuje) jeho hodnota. Jedná se o obvyklé a pravidelné jednání spojené s vlastnictvím jednotky v režimu bytového spoluvlastnictví a s tím souvisejícím členstvím ve společenství vlastníků.

18. Před odvolacím soudem neobstála ani další argumentace odvolatele uvedená pod bodem 7. odvolání, jak je uvedeno shora, když podle právního názoru odvolacího soudu je sice z elektronické evidence účasti při jednotlivých hlasováních zřejmý pohyb členů SVJ, avšak tato skutečnost neměla žádné dopady na platnost hlasování za situace, že neustále při všech hlasováních neklesla účast na shromáždění SVJ pod 50 %.

19. Před odvolacím soudem neobstála ani argumentace odvolatele uvedená pod bodem 8. odvolání, jak je uvedeno shora, když svěření organizace, zjišťování účasti a technické zabezpečení hlasování a sčítání hlasů externí osobě stanovy SVJ nevylučují a v souladu s tím si dokonce předmětné shromáždění vlastníků odsouhlasilo účast společnosti [právnická osoba] za účelem provádění uvedených činností.

20. Před odvolacím soudem neobstála ani argumentace odvolatele uvedená pod bodem 10. odvolání, jak je uvedeno shora, neboť i kdyby navrhovatel požadoval před každým hlasováním o jednotlivých usneseních mechanicky zkontrolovat procenta přítomných pro hlasování, jak tvrdí, nevidí ani odvolací soud důvodu pro provádění těchto navrhovaných, zdlouhavých a náročných na čas a chyby úkonů, a to s ohledem na rychlé a bezchybné elektronické sčítání, o jehož správnosti nemá odvolací soud pochyb vzhledem na shora uvedené.

21. Za situace popsané shora i podle odvolacího soudu bylo nadbytečné vyslýchat svědky [tituly před jménem], [tituly před jménem], [tituly před jménem], [právnická osoba], [tituly před jménem], [právnická osoba] a [tituly před jménem] k průběhu jednání vlastníků na shromáždění dne 29. 11. 2018, neboť jednak průběh jednání byl podle zápisu zaznamenán elektronicky a jednak tito svědci nemohou ničeno změnit na výsledcích strojních výpočtů výsledků jednotlivých hlasování.

22. Konečně, nebyl-li navrhovatel úspěšný ve věci samé, nemůže být úspěšná ani jeho odvolací argumentace odmítající povinnost hradit náklady řízení s poukazem na to, že účastník měl způsobit stávající stav považovaný navrhovatelem za závadný.

23. Ze všech těchto důvodů odvolací soud za podmínek § 219 o. s. ř. napadené usnesení jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

24. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1, o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšnému účastníkovi přiznal proti neúspěšnému navrhovateli právo na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení. Tyto náklady vzniklé účastníkovi v odvolacím řízení byly představovány náklady v celkové výši 8 228 Kč na právní zastoupení za 2 úkony právní služby advokáta podle § 11 odst. 1 AT (účast při jednání odvolacího soudu dne 30. května 2023 a sepis vyjádření k podanému odvolání), v částce 3 100 Kč za každý úkon, k čemu přísluší i 2 režijní paušály po 300 Kč. Advokátu účastníka náleží také náhrada za odvedenou DPH ve výši 1 428 Kč.

25. Proto bylo rozhodnuto ve výroku II. tohoto usnesení tak, že navrhovatel je povinen zaplatit účastníkovi na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 8 228 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce účastníka.