o neplatnost rozhodnutí shromáždění účastníka ze dne 4. 4. 2019, o odvolání účastníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci č. j. 38 Cm 67/2019-65 ze dne 22. ledna 2020

1. Shora uvedeným usnesením ve věci samé Krajský soud v Ústí nad Labem pobočka v Liberci jako soud I. stupně ve výroku I. vyhověl společnému návrhu shora uvedených navrhovatelů na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění [právnická osoba] (účastník, dále též SVJ), konaného dne 4. 4. 2019. Takto soud I. stupně shledal neplatným uvedené usnesení pod bodem 3) zápisu ze zasedání shromáždění, jímž bylo odsouhlaseno provedení stavebních úprav spočívajících v zateplení domu v rozsahu a za podmínek uvedených v tomto rozhodnutí a usnesení pod bodem 4) zápisu ze zasedání shromáždění, jímž bylo rozhodnuto o způsobu financování stavebních úprav spočívajících v zateplení domu dle bodu 3) zápisu. V dalších výrocích soud I. stupně přiznal úspěšnýmnavrhovatelům právo na náhradu nákladů řízení.

2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že podle návrhu na zahájení řízení se navrhovatelé domáhali vyslovení neplatnosti uvedených usnesení účastníka, a to především z důvodu, že způsob přijetí usnesení pod bodem 3) zápisu ze zasedání shromáždění o odsouhlasení stavebních úprav týkající se zateplení domu a usnesení pod bodem 4) zápisu ze zasedání shromáždění o způsobu financování uvedených stavebních úprav zásadním způsobem má porušovat stanovy SVJ a má být v rozporu se zákonem. To mělo vyplývat ze skutečnosti, že program uvedený na pozvánce na shromáždění SVJ podle navrhovatelů neodpovídal následnému jednání shromáždění SVJ, když z programu nebylo zřejmé, že by měly být shromážděním SVJ projednávány stavení úpravy domu spočívající v jeho zateplení a jejich financování a rovněž z pozvánky nebylo zřejmé, že by měla být v tomto směru přijímána jakákoli rozhodnutí. Jestliže podle navrhovatelů za tohoto stavu předmětné zasedání shromáždění SVJ projednávalo uvedené záležitosti a přijalo ohledně nich napadená rozhodnutí, ačkoli se změnou programu nevyslovili souhlas všichni vlastníci jednotek, měl by soud takováto rozhodnutí prohlásit za neplatná.

3. Soud I. stupně posuzoval i stanovisko účastníka, podle něhož výbor neměl dostatek informací o stavu domu, o možnostech jeho oprav, přínosech pro jednotlivé vlastníky a o finančních dopadech oprav domu a z toho důvodu měl výbor SVJ svolat zasedání shromáždění na den 4. 4. 2019 s cílem celou situaci prodiskutovat a zjistit názor členů SVJ. Soud I. stupně tak vycházel ze skutečnosti, že podle účastníka zasedání shromáždění bylo svoláno a uskutečnilo se v souladu s obecnými zvyklostmi, jako v případě předchozích zasedání shromáždění SVJ, když pozvánka na dané zasedání shromáždění konané dne 4. 4. 2019 byla vyvěšena na nástěnce. Navíc podle účastníka 15 dnů před konáním zasedání pozvánka měla být vhozena do schránky navrhovatelům c) a d), jejichž postoj k jakýmkoliv opravám domu byl negativní. Navrhovatelé c), d) a f) měli účastníkovi sdělit, že se zasedání shromáždění nezúčastní. Naopak navrhovatelé a) a e) měli telefonicky přislíbit účast na předmětném zasedání shromáždění SVJ. Konečně ve vztahu k navrhovateli b) měl účastník poukazovat na skutečnost se tento člen SVJ nikdy zasedání shromáždění SVJ neúčastnil a z toho důvodu podle stanoviska účastníka nebyl ani o konání předmětného shromáždění SVJ vyrozuměn.

4. Výsledkem uvedeného zasedání shromáždění bylo podle účastníka vyslovení většinového názoru, podle něhož je potřeba dům kompletně opravit s tím, že uvedený záměr zrealizuje společnost [Anonymizováno] a záměr bude financován na základě smlouvy o úvěru s [právnická osoba]. Když nepolevovaly následné diskuse o provedení oprav, představenstvo SVJ se podle účastníka rozhodně uskutečnilo nové zasedání shromáždění dne 21. 5. 2019, jehož měli být podle účastníka přítomni i všichni navrhovatelé a většinou vlastníků bylo podle účastníka odhlasováno rozhodnutí, jež fakticky potvrzuje rozhodnutí napadená v tomto řízení.

5. Podle závěrů soudu I. stupně o skutkovém stavu věci svolává výbor SVJ v souladu se stanovami shromáždění písemnou pozvánkou, jež se 15 dnů předem doručuje všem vlastníkům jednotek v domě, a která se zároveň vyvěšuje na domovní vývěsce účastníka, přičemž pozvánka na shromáždění musí obsahovat datum, hodinu, místo a pořad jednání. K pozvánce se připojí podklady týkající se pořadu jednání.

6. Předmětné shromáždění SVJ konané dne 4. 4. 2019 bylo podle zjištění soudu I. stupně oznámeno písemnou pozvánkou, podle níž bylo na programu zasedání shromáždění předně zahájení shromáždění SVJ, následně prezentace zástupce firmy [Anonymizováno] o možném snížení energetické náročnosti budovy a s tím spojených nákladů na vytápění, dále diskuse, hlasování a závěr, nikoliv však provedení stavebních úprav, rozsahu a podmínek stavebních úprav a rovněž ani to, že by mělo být rozhodováno o způsobu financování uvedených stavebních úprav. Soud I. stupně přitom vycházel též ze závěru o skutkovém stavu, podle něhož pozvánka na shromáždění na den 4. 4. 2019 nebyla zaslána ani předána proti podpisu vlastníkům jednotek a byla pouze vyvěšena na domovních vývěskách účastníka v obou vchodech domu č. p. 3137, 3138.

7. Z hlediska právního soud I. stupně vycházel především z § 1209 a násl. nového občanského zákoníku (NOZ), jakož i z § 258 a násl. NOZ a návrh shledal důvodným, když podle jeho názoru společný návrh byl podán v zákonné lhůtě přehlasovanými vlastníky pro tvrzený důležitý důvod.

8. Podle závěrů soudu I. stupně navrhovatelé za daných okolností nebyli řádně vyrozuměni o konání předmětného shromáždění, když svolání daného zasedání shromáždění na den 4. 4. 2019 bylo vadné, neboť pozvánka na toto zasedání byla pouze vyvěšena na domovních vývěskách účastníka a nebyla zaslána nebo předána vlastníkům jednotek. Výsledkem bylo, že shromáždění SVJ nebyly přítomni navrhovatelé e) a f), neboť neměli možnost se o konání předmětného zasedání shromáždění svolaného na den 4. 4. 2019 dozvědět, jelikož podle zjištění soudu I. stupně nemají bydliště v domě č. p. 3137, 3138. Zasedání se zúčastnil společný zmocněnec navrhovatelů a) a b) a společný zástupce navrhovatelů c) a d).

9. Na základě právního posouzení věci podle soudu I. stupně předmět dvou shora napadených usnesení shromáždění SVJ nebyl obsažen v pozvánce a pořad jednání předmětného zasedání shromáždění neodpovídal programu uvedenému na pozvánce. Na daném zasedání byly podle soudu I. stupně projednávány záležitosti, jež nebyly na programu tohoto zasedání shromáždění, a to stavební úpravy domu, jejich rozsah a podmínky, a způsob jejich financování, a to včetně úvěrového financování, čehož se týkala napadená usnesení.

10. Podle závěrů soudu I. stupně došlo při svolávání uvedeného shromáždění SVJ a v jeho průběhu k podstatnému a závažnému porušení zákona a stanov účastníka, na základě čehož soud I. stupně uzavřel, že jsou dány důvody pro vyslovení neplatností obou napadených usnesení pro jejich rozpor se zákonem a se stanovami.

11. Podle soudu I. stupně nejsou v daném případě dány důvody, proto, aby neplatnost napadených usnesení nebyla vyslovena ve smyslu ustanovení § 260 NOZ, když shora uvedené porušení zákona a stanov v daném případě mělo závažné právní následky, neboť v důsledku daných porušení zákona a stanov bylo zvlášť závažným způsobem zasaženo do základních práv navrhovatelů. Současně soud I. stupně konstatoval, že vyslovením neplatnosti napadených usnesení nemůže být podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře, zvláště za situace, kdy již bylo dílo ohledně stavebních úprav provedeno a cena za něj uhrazena.

12. Z uvedených důvodů soud I. stupně shledal návrh na zahájení řízení důvodným, když obě napadená usnesení jsou neplatná pro rozpor se zákonem a stanovami při neexistenci žádného relevantního důvodu k tomu, aby neplatnost napadených usnesení nebyla vyslovena.

13. O náhradě nákladů řízení soud I. stupně rozhodl podle § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.

14. Proti tomuto usnesení se včas odvolal účastník (odvolatel) a navrhl jeho změnu a zamítnutí návrhu, když podle jejich názoru rozhodnutí soudu I. stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

15. Podle odvolatele nelze souhlasit s právním posouzením věci podle § 258 NOZ, když na danou věc dopadá pouze § 1209 NOZ a tudíž je vyloučena podpůrná aplikace ustanovení o spolku ve smyslu § 1221 NOZ, neboť ta připadá v úvahupouze tehdy, nevyplývá-li z ustanovení o společenství něco jiného ve smyslu usnesení Nejvyššího soudu České republiky z 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016.

16. Dále podle obsahu podaného odvolání, v rámci ingerence veřejné moci do soukromých věcí vlastníků jednotek, musí být příslušný zásah státu činěn pouze ve zcela odůvodněných a výjimečných případech, což není projednávaný případ, kdy stavební práce související se zateplením budovy byly v době rozhodování soudu I. stupně téměř dokončeny a profinancovány, přičemž návrh na vyslovení neplatnosti usnesení podle odvolatele ani neuvádí, že by v jednání účastníka byl shledáván podstatný zásah do právního postavení nebo do podstaty předmětu vlastnictví navrhovatelů z hlediska účelu jeho využití.

17. Podle odvolatele se soud I. stupně dostatečným způsobem nezabýval důvody k nevyslovení neplatnosti usnesení ve smyslu § 260 NOZ, když tyto důvody soud I. stupně neposuzoval ve vztahu k zájmu společenství a vlastníků jednotek, kteří s provedením opravy a financováním prostřednictvím úvěru souhlasili, a to podle odvolatele vzhledem ke skutečnosti, že rekonstrukce domu byla dokončena a došlo k uvolnění úvěru a k zaplacení ceny díla.

18. Soud I. stupně podle odvolatele měl návrh posuzovat v širším kontextu i s ohledem na zájmy ostatních vlastníků jednotek a na vnitřní poměry společenství, když podle účastníka nejde pouze o to, jak závažné právní následky mělo porušení právních předpisů a stanov v právní sféře navrhovatelů, ale i posouzení, zda a jaké právní následky takové porušení vyvolalo uvnitř společenství či ve vztahu ke všem osobám, jichž se vnitřní poměry společenství dotýkají.

19. Soud I. stupně podle odvolatele posuzoval pouze dobrou víru zhotovitele, aniž by se však zabýval dopady dotčených usnesení do vnitřních poměrů účastníka a většiny vlastníků jednotek, kteří s provedením stavebních úprav souhlasili vzhledem ke stáří a stavebně-technickému stavu domu, což vyžadovalo provedení předmětných stavebních prací, aby se předešlo havarijním stavům a zlepšila se kvalita bydlení vlastníků jednotek.

20. Podle odvolatele se soud I. stupně nezabýval právy nabytými v dobré víře úvěrující bankou, když měl posoudit, jaký dopad na právní poměry zmíněných subjektů (zhotovitele a úvěrující banky) by mělo vyslovení neplatnosti předmětného usnesení, bez čehož není možné náležitě posoudit, zda by takový zásah do jejich práv bylo možné považovat za závažný. Jestliže by tak podle odvolatele soud I. stupně učinil, musel by učinit závěr, podle něhož existují důvody k nevyslovení neplatnosti dotčených usnesení, když navíc podle odvolatele je vyslovení neplatnosti nepřiměřeným prostředkem nápravy újmy, jež mohla být navrhovatelům způsobena, případným, byť doposud neprokázaným, postupem v rozporu s právními předpisy nebo stanovami.

21. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně, jakož i řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

22. Předně odvolací soud konstatuje ve shodě se soudem I. stupně, že navrhovatelé za účelem napadení platnosti předmětných usnesení shromáždění účastníka vyhověli osobnímu, časovému i věcnému omezení k podání takovéhoto návrhu, jak tato omezení vyplývají z § 1209 NOZ. Za situace, kdy se podle zjištění soudu I. stupně navrhovatelé e) a f) nezúčastnili předmětného zasedání shromáždění SVJ, když obsah pozvánky nekorespondoval s programem jednání shromáždění SVJ., je třeba i na uvedené navrhovatele pohlížet jako na osoby aktivně legitimované k podání předmětného návrhu.

23. Skutková zjištění a závěry o skutkovém stavu věci, jakož i právní závěry soudu I. stupně jsou správné ve vztahu k předmětným dvěma usnesením přijatým shromážděním účastníka konaném dne 4. 4. 2019. Proto ani odvolací soud neměl pochyb o tom, že v projednávaném případě v rozporu s článkem VII odst. 6 stanov účastník pozvánku na předmětné shromáždění SVJ neodeslal nebo nepředal osobně proti podpisu všem vlastníkům jednotek, ale tuto pouze vyvěsil na domovní vývěsce. Tím nepochybně i podle právního názoru odvolacího soudu došlo k porušení práva navrhovatelů účastnit na zasedání shromáždění jako nejvyššího orgánu účastníka. Je tomu tak s ohledem na skutečnost, že podle § 1205 odst. 1 NOZ je nejvyšším orgánem společenství vlastníků shromáždění. Jak je zřejmé z § 1207 odst. 1 věty první NOZ statutární orgán (výbor) svolá shromáždění k zasedání tak, aby se konalo nejméně jedenkrát do roka. Ve smyslu § 1207 odst. 2 NOZ nejsou-li k pozvánce připojeny podklady týkající se pořadu zasedání, umožní svolavatel každému vlastníku jednotky včas se s nimi seznámit. Nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku (§ 1221 o. z.). Podle § 249 odst. 1 NOZ zasedání členské schůze (spolku) se svolá vhodným způsobem ve lhůtě určené stanovami, jinak nejméně třicet dnů před jeho konáním. Z pozvánky musí být zřejmé místo, čas a pořad zasedání.

24. Jelikož ustanovení o společenství vlastníků, jde-li o pozvánku na zasedání shromáždění, jsou velmi kusá, zastává odvolací soud názor, že ohledně této otázky jsou použitelná ustanovení o spolku, konkrétně shora uvedené ustanovení § 249 odst. 1 a 3 NOZ, v daném případě ve spojení s čl. VII. odst. 6 Stanov účastníka.

25. S ohledem na skutečnost, že shromáždění vlastníků jednotek je nejvyšším orgánem společenství vlastníků, potom právo účastnit se zasedání shromáždění a jeho prostřednictvím se podílet na chodu společenství podle právního názoru odvolacího soudu patří mezi základní práva vlastníků jednotek. Účelem právní úpravy svolání zasedání shromáždění je podle odvolacího soudu zajistit, aby vlastníci jednotek mohli toto své právo plnohodnotně realizovat, a to s dostatečným časovým předstihem (podle čl. VII. odst. 6 stanov nejméně 15 dnů před konáním shromáždění), aby si tak mohli vytvořit předpoklady pro účast na něm. Povinností subjektu, jenž zasedání shromáždění svolává, je podle právního názoru odvolacího soudu učinit vše, co po něm lze spravedlivě požadovat, aby takovou informovanost vlastníků jednotek zajistil.

26. Podle právního názoru odvolacího soudu, jestliže podle nezpochybnitelného skutkového zjištění soudu I. stupně nebyla na zasedání shromáždění konané dne 4. 4. 2019 navrhovatelům doručena pozvánka stanovami určeným způsobem, z kteréhož důvodu se navrhovatelé e) a f) nemohly dozvědět o konání jednání, došlo tím podle odvolacího soudu k závažnému zásahu do práv navrhovatelů a zejména uvedených vlastníků jednotek, jež se z tohoto důvodu objektivně nemohly zasedání shromáždění zúčastnit a bylo jim tím upřeno základní právo podílet se prostřednictvím účasti na shromáždění SVJ na chodu společenství.

27. Stejně tak z čl. VII odst. 6 stanov SVJ vyplývají náležitosti pozvánky na zasedání shromáždění - mimo jiné je povinností uvést na pozvánce pořad zasedání. V případě, že má být shromáždění předložena k rozhodnutí věc neobsažená v pozvánce, lze tak učinit pouze se souhlasem všech vlastníků jednotek. Pokud se tak v projednávaném případě nestalo a předmětné zasedání shromáždění SVJ hlasovalo o otázkách, jež nebyly na pořadu jednání vymezeném v pozvánce, nepochybně tak podle právního názoru odvolacího soudu došlo i v důsledku tohoto nesprávného postupu výboru SVJ k zásahu do práv odvolatelů.

28. Ani před odvolacím soudem neobstál poukaz odvolatele na možnou aplikaci § 260 NOZ. Důvodem je skutečnost, že způsob svolávání zasedání shromáždění SVJ v projednávané věci, jakož i způsob vlastního jednání shromáždění SVJ v projednávaném případě odporuje účelu právní úpravy, a to především právní úpravy svolání shromáždění SVJ a jednání shromáždění SVJ, jež spočívá v zajištění řádného výkonu práv členů SVJ na jednání shora specifikovaného nejvyššího orgánu SVJ.

29. Podle právního názoru odvolacího soudu shora popsané předmětné, zákon i stanovy porušující, závažné zásahy do základních práv shora uvedených členů SVJ při svolávání zasedání shromáždění SVJ a při vlastním jednání, kdy shromáždění jednalo o otázkách, jež nebyly na programu zasedání shromáždění SVJ, se v projednávaném případě projevily závažnými negativními právní následky. Tyto následky podle odvolacího soudu spočívaly minimálně v nejistotě, zda by při splnění všech předpokladů pro svolávání shromáždění SVJ a pro jednání SVJ předmětnou investici s dopady na SVJ vůbec odsouhlasil potřebný počet vlastníků SVJ a zda tak předmětná investiční akce nebyla provedena v rozporu se základními demokratickými pravidly SVJ, což by nepochybně závažným způsobem narušovalo důvěru v demokratické základy fungování občanských samosprávných celků, v daném případě v otázkách zásadních investic do nemovitostí spravovaných SVJ. Uvedené platí i vzdor skutečnosti, že výbor SVJ svolal k uvedené investiční akci následně shromáždění SVJ na den 21. 5. 2019 s tím, že uvedené řádně svolané a vedené shromáždění SVJ mělo odmítnout revokovat nyní projednávané závěry přijaté shromážděním SVJ dne 4. 4. 2019.

30. Odvolací soud se, a to rovněž s ohledem na shora uvedené týkající se § 260 NOZ, neztotožnil ani s argumentací odvolatele poukazujícího na dopad rozhodnutí o neplatnosti uvedených usnesení shromáždění SVJ na právní poměry zmíněných subjektů (zhotovitele a úvěrující banky), když odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně zastává právní názor, podle něhož neplatnost uvedených usnesení shromáždění SVJ v zásadě nedopadá do právních poměrů osob stojících mimo SVJ (např. účastníkem uváděného zhotovitele a úvěrující banky), jestliže tyto osoby vstoupily do právních vztahů s účastníkem, kdy za účastníka jednaly osoby zapsané v rejstříku SVJ. Na takovéto právní vztahy založené v dobré víře společenstvím vlastníků jednotek a jejich obchodními partnery nemohou dopadnout následně soudem zjištěné neutěšené poměry uvnitř účastníka (předmětného SVJ). Proto podle právního názoru odvolacího soudu přezkoumávané rozhodnutí soudu I. stupně plně obstojí.

31. Ze všech těchto důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu I. stupně pro jeho věcnou správnost podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

32. O nákladech tohoto odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 ve spojení s §142 odst. 1 o. s. ř. a ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s., neboť navrhovatelé byli v odvolacím řízení plně úspěšní a účastník je proto povinen nahradit navrhovatelům náklady odvolacího řízení spočívající v nákladech právního zastoupení, kdy zástupkyně navrhovatelů provedla v jejich prospěch 1 společný úkon právní služby vykonaný ve prospěch šesti navrhovatelů představovaný účastí při jednání odvolacího soudu a honorovaný částkou 14.880,-Kč podle § 9 odst. 4 písm. c), § 12 odst.4 advokátního tarifu (AT). Advokátka navrhovatelů má rovněž právo na paušální náhradu příslušející k tomuto společnému úkonu právní služby ve výši 300,- Kč podle § 13 odst. 3 AT. Má rovněž právo na náhradu cestovného ve výši 1.595,- Kč vynaloženého na cestu z [adresa] a zpět tj. celkem 2x112 km, osobním automobilem [Anonymizováno] reg. zn. [SPZ], při průměrné spotřebě benzinu 9,8 l/100 km vyhl. ceně benzinu 33.20 Kč /l. Zástupkyně navrhovatelů má rovněž právo na náhradu za promeškaný čas, 8 půlhodin po 100,- Kč podle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb. a má právo podle § 137 odst. 3, odst. 4 o. s. ř. na náhradu za advokátkou odvedenou DPH ve výši 3.691,- Kč.

33. Náklady odvolacího řízení navrhovatelů tak činily celkem částku 21.266,- Kč, k jejichž náhradě byl neúspěšný účastník ve výroku II. zavázán.