o zaplacení 5 000 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalované a Jiřího Hnidáka, narozeného dne 14. 4. 1962, bytem Komenského 236, 252 25 Jinočany proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. listopadu 2022, č. j. 50 Cm 458/2002-562

1. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně vyhověl návrhu žalobce ze dne 19. září 2013, aby na místě dosavadního žalobce [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. bylo v řízení pokračováno se společností [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa].

2. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 7. 7. 1999 se původní žalobce [právnická osoba] domáhal proti žalovaným 1., 2. a původnímu žalovanému 3. [jméno FO], narozenému dne [Datum narození žalované B], bytem [adresa] zaplacení směnečné sumy 5 000 000 Kč s příslušenstvím a odměnou. Ve věci byl vydán směnečný platební rozkaz ze dne 20. září 1999, č. j. Sm 575/99-11, kterým bylo návrhu zcela vyhověno. Směnečný platební rozkaz ze dne 20. září 1999, č. j. Sm 575/99-11 nabyl vůči původnímu žalovanému 1. Nakladatelství [právnická osoba], [Anonymizováno]. [Anonymizováno]., IČO [IČO], sídlem [adresa], PSČ [adresa] právní moci dne 27. 9. 1999. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22. února 2005, č. j. 50 Cm 458/2002-125 byl směnečný platební rozkaz vůči původním žalovaným 2. a 3. ponechán v platnosti. Proti rozsudku bylo podáno původními žalovanými 2. a 3. odvolání. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14. září 2015, č. j. 50 Cm 458/2002-347 bylo odvolací řízení vůči původním žalovaným 2. a 3. zastaveno. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 14. září 2015, č. j. 6 Cmo 264/2012-422 bylo odvolání původních žalovaných 2. a 3. odmítnuto. V průběhu řízení došlo k opakovanému procesnímu nástupnictví podle § 107a o. s. ř., kdy na místo původního žalobce vstoupil do řízení [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]., IČO [Anonymizováno]. Dne 19. září 2013 předložil tehdejší žalobce, společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. soudu návrh na rozhodnutí podle § 107a odst. 1 o. s. ř., aby na jeho místo vstoupila do řízení společnost [právnická osoba]. Téhož dne došlo k indosaci předmětné směnky žalobcem, [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. na společnost [právnická osoba]. Nový nabyvatel práv, [právnická osoba]. se svým vstupem do řízení souhlasil. Usnesením ze dne 13. ledna 2017, č. j. 50 Cm 458/2002-480 byla věc projednávaná mezi žalobcem a původním žalovaným 2. [jméno FO], narozeným dne [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], bytem [Anonymizováno] [Anonymizováno], PSČ [Anonymizováno] [Anonymizováno], vyloučena k samostatnému projednání. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 16. 1. 2017. Dne 22. 12. 2014 žalobce zanikl.

3. Soud prvního stupně odůvodnil předmětné usnesení tím, že žalobce, [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. zanikl ke dni 22. 12. 2014, nicméně jelikož ještě předtím požádal společně se společností [právnická osoba]. o změnu na straně žalobce, neboť v důsledku indosace směnky převedl práva ze směnky na nového nabyvatele. Jelikož o tomto návrhu nemohl soud rozhodnout ihned, neboť řízení bylo z důvodu insolvenčního řízení vedeného na žalovanou ze zákona přerušeno, soud prvního stupně v souladu s § 107 odst. 1 o. s. ř. až následně rozhodl, že v řízení bude na straně žalobce nadále pokračováno se společností [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa]. Soud prvního stupně konstatoval, že práva ze směnky, která je předmětem tohoto řízení, byla řádně žalobcem převedena na nový subjekt v době, kdy žalobce měl právní subjektivitu a nový právní subjekt se vstupem do řízení souhlasil.

4. Proti tomuto usnesení podala žalovaná a [Jméno žalované B], narozený dne [Datum narození žalované B], bytem [adresa] odvolání s odůvodněním, že na majetek původních žalovaných 2. a 3. byl usneseními Krajského soudu v Praze č. j. KSPH 66 INS 6953/2016-B-287 ze dne 19. listopadu 2018 a č. j. KSPH 36 INS 28162/2012-A-470 ze dne 15. listopadu 2018 prohlášen konkurs. Došlo tak k přerušení řízení ze zákona.

5. Dle ustanovení § 107 odst. 1 o. s. ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.

6. Podle § 107a o. s. ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v § 107 (odstavec první). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (odstavec druhý). Ustanovení § 107 odst. 4 platí obdobně (odstavec třetí).

7. Předně je potřeba konstatovat, že usnesením soudu prvního stupně ze dne 13. ledna 2017, č. j. 50 Cm 458/2002-480 byla věc projednávaná mezi žalobcem a původním žalovaným 2. [jméno FO], narozeným dne [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], bytem [Anonymizováno] [Anonymizováno], PSČ [Anonymizováno] [Anonymizováno], vyloučena k samostatnému projednání. [Jméno žalované B] tak již není účastníkem předmětného řízení.

8. Dále je třeba konstatovat, že směnečný platební rozkaz ze dne 20. září 1999, č. j. Sm 575/99-11 nabyl vůči původnímu žalovanému 1. [Anonymizováno] [právnická osoba], [Anonymizováno]. [Anonymizováno]., IČO [IČO], sídlem [adresa], PSČ [adresa] právní moci dne 27. 9. 1999. [Anonymizováno] [právnická osoba], [Anonymizováno]. [Anonymizováno]., IČO [IČO] tak již není účastníkem řízení, neboť řízení proti němu bylo již pravomocně skončeno.

9. Podle § 201 o. s. ř. účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

10. Podle § 218 písm. b) o. s. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn.

11. Za dané procesní situace tak odvolacímu soudu nezbylo, než postupovat dle ustanovení § 218 písm. b) o. s. ř. a odvolání [Jméno žalované B], narozeného dne [Datum narození žalované B], bytem [adresa], jako podané někým, kdo k odvolání není oprávněn, odmítnout.

12. Následně odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a shledal, že jsou dány taxativní důvody pro jeho zrušení.

13. Na majetek žalované byl totiž usnesením ze dne 15. listopadu 2018, č. j. KSPH 36 INS 28162/2012-A-470 prohlášen konkurs. Podle § 263 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ), došlo k přerušení vedeného řízení - které se týká majetkové podstaty žalované (dlužnice) - což má (mimo jiné) za následek, že do doby, než bude v řízení ze zákona přerušeném případně pokračováno, nemohou soudy činit žádné úkony.

14. Odvolací soud má za to, že rozhodnutí soudu prvního stupně je stiženo vadou, kdy soud prvního stupně vydal rozhodnutí v době, kdy řízení bylo přerušeno za zákona. Vzhledem k tomu, že odvolací soud může podle § 212a odst. 6 o. s. ř. přezkoumat usnesení, jímž nebylo rozhodnuto ve věci samé, jen z důvodů, které se týkají toho, co soud prvního stupně řešil ve výroku usnesení, nemůže rozhodnutí soudu prvního stupně změnit tak, že je řízení přerušeno ze zákona (vydáním deklaratorního usnesení o přerušení řízení, viz komentář Mgr. Jana Kozáka k § 263 IZ dostupný na ASPI).

15. Na základě shora uvedeného odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

16. V dalším řízení soud prvního stupně vyrozumí účastníky řízení o přerušení řízení; současně je poučí, za jakých podmínek lze v řízení pokračovat. Poté, co odpadne stávající překážka řízení, soud prvního stupně znovu v dané věci přezkoumá podmínky řízení. Odvolací soud připomíná, že soud prvního stupně nemůže přistoupit k rozhodnutí o procesním nástupnictví podle § 107a o. s. ř. za předpokladu, že účastník, který má z řízení vystoupit, před rozhodnutím soudu ztratí procesní subjektivitu, nýbrž je nezbytné nejprve rozhodnout o procesním nástupnictví podle § 107 o. s. ř. [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 25 Cdo 3910/2010 (uveřejněné pod č. C 11 113 v Souboru), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. 21 Cdo 117/2008 (uveřejněné pod č. C 9 286 v Souboru), či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2010, sp. zn. 29 Cdo 316/2010 (uveřejněné pod č. C 8 804 v Souboru)]; nelze-li pro povahu věci či absenci právního nástupce rozhodnout o procesním nástupnictví podle § 107 odst. 1 až 3 o. s. ř., je nezbytné řízení podle § 107 odst. 5 o. s. ř. zastavit. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. července 2010, sp. zn. 32 Cdo 1441/2010, při rozhodování o tom, s kým bude v řízení pokračováno na místě účastníka, který ztratil způsobilost být účastníkem řízení, soud nepřihlíží k právním skutečnostem, jež nastaly do doby ztráty způsobilosti být účastníkem řízení, i když s nimi právní předpisy spojují převod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde; takové právní skutečnosti lze zohlednit pouze při postupu podle § 107a o. s. ř. (obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. února 2009, sp. zn. 21 Cdo 117/2008).

17. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž řízení skončí (§ 224 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).