o návrhu na zápis změny do rejstříku společenství vlastníků jednotek, k odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. února 2023 č. j. S 1979/RD82/KSUL, Fj 28293/2021/KSUL-200,

1. Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud prvního stupně (rejstříkový soud) v záhlaví označeným usnesením odmítl návrh na zápis změn ze dne 1. června 2021 pod F 28293/2021/KSUL s tím, že vyzval navrhovatele k předložení listin prokazujících vznik skutečností požadovaných k zápisu do rejstříku společenství vlastníků jednotek - k předložení čestného prohlášení zapisovaného předsedy, tj. [Anonymizováno] dle ust. § 152 o. z., dle § 46, § 63 - 67 z. o. k. a souhlasu se zápisem do rejstříku, jakož i k opětovnému předložení oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu ze dne 17. 5. 2021 v originále nebo úředně ověřené fotokopii, a to v případě zaslání do datové schránky s doložkou konverze. Když podle soudu prvního stupně navrhovatel ve stanovené lhůtě požadované listiny nedoložil, soud prvního stupně s odkazem na § 86 písm. e) z. v. r. návrh na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek odmítnout.

2. Soud prvního stupně vyšel ze skutečnosti, že mu byl dne 1. 6. 2021 doručen návrh na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek, přičemž navrhovatelem bylo [Jméno navrhovatele] (dále též jen „společenství“), za něž návrh podal coby zástupce [Jméno advokáta], advokát, z jehož datové schránky návrh odešel.

3. Proti uvedenému usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel (odvolatel) včasné odvolání. Jeho stěžejní odvolací námitky byly následující:

1) Vzhledem k tomu, že [Anonymizováno] při výkonu funkce statutárního orgánu navrhovatele zastupují navrhované fyzické osoby, nezdá se povinnost doložit také čestné prohlášení této právnické osoby účelnou. Takový požadavek nevyplývá z právních předpisů. Podle odvolatele je k provedení zápisu v souladu se zákonem nezbytné doložit pouze čestná prohlášení všech osob, které [Anonymizováno] při výkonu funkce statutárního orgánu zastupují, což bylo řádně a včas doloženo v originálu a bylo tak možné návrhu zcela vyhovět.

2) Na usnesení soudu prvního stupně je třeba hledět jako na překvapivé a rozporné s principem předvídatelnosti soudního rozhodnutí a ochrany legitimního očekávání účastníků, když soud v rámci skutkově podobného řízení o návrhu na zápis změny do rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeného u téhož soudu návrhu navrhovatele částečně vyhověl a zápis [Anonymizováno] jako statutárního orgánu navrhovatele povolil, aniž by požadoval doložit čestné prohlášení právnické osoby zapisované jako statutární orgán.

3) Usnesení je nedostatečně odůvodněné a je nesrozumitelné, až nepřezkoumatelné.

4) Samotný obsah oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu, jehož nepředložení v originále bylo také důvodem odmítnutí návrhu, vyplývá z výzev k hlasování o rozhodnutí mimo zasedání a také z hlasovacích listin členů shromáždění navrhovatele, přičemž tyto listiny byly v originále k původnímu návrhu v červnu 2021 přiloženy.

4. Odvolatel navrhl, aby rozhodnutí bylo zrušeno a návrhu bylo vyhověno v celém rozsahu, případně aby byla věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

6. K odvolací námitce ohledně nedostatečného odůvodnění a jeho nesrozumitelnosti až nepřezkoumatelnosti odvolací soud uvádí, že ji neshledává důvodnou. Je tomu tak proto, že podle obsahu odvolání bylo odvolateli zcela zřejmé, proč soud prvního stupně předmětný návrh odmítl a mohl tedy v odvolání proti usnesení soudu náležitě brojit, což také činil. Soud prvního stupně mohl sice své rozhodnutí lépe a obsáhleji odůvodnit, avšak toto nemělo vliv na uplatnění práv odvolatele v rámci jeho odvolání.

7. Podle právního názoru odvolacího soudu měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly - podle obsahu odvolání - na újmu uplatnění práv účastníků řízení.

8. Ohledně nedoložení oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu v originále nebo v úředně ověřené fotokopii nebo (v případě zaslání do datové schránky) s doložkou konverze, má odvolací soud za to, že z předloženého oznámení není zcela zřejmé, zda se jedná jen o barevnou fotokopii nebo o originál. Na rozdíl od běžného občanskoprávního řízení (sporného) se v rejstříkovém řízení ovládaném registračním principem neprovádí dokazování, a především zde nejsou účastníci v kontrapozici a potud není kromě soudu nikdo, kdo by mohl případně namítat, resp. rozporovat autenticitu předkládaných listin. Je tak nepochybně žádoucí, aby z důvodu zajištění autenticity dokládaných listin byly předkládány listiny v originále či v úředně ověřené kopii.

9. Povinnost předkládat v rejstříkovém řízení listiny v originále či v úředně ověřené kopii sice zákon výslovně nestanoví, avšak v obecné rovině platí, že rejstříkový soud je oprávněn z důvodu zmíněného zajištění autenticity dokládaných listin, požadovat jejich předložení v originále či v úředně ověřené kopii a v případě elektronického podání opatřené konverzní doložkou. Uvedené však neznamená absolutní a bezvýjimečnou povinnost navrhovatele a tomu odpovídající oprávnění rejstříkového soudu takové listiny v této kvalitě automaticky a bez dalšího vyžadovat. Rejstříkový soud by měl vždy postupovat podle konkrétních okolností (specifik) řešeného případu. Za situace, že rejstříkový soud nemá důvodnou pochybnost o pravosti předkládaných listin, resp. ji navrhovateli nevyjeví a současně vyplývá-li jejich autenticita ze spojení s dalšími předloženými listinami, jež byly předloženy v originále, neshledává odvolací soud předmětný požadavek rejstříkového soudu za důvodný.

10. V daném případě rejstříkový soud ani v rámci předmětné výzvy ani v rámci odůvodnění svého usnesení žádnou pochybnost o pravosti předkládaných listin nevznesl, taková pochybnost nevyplývá ani z obsahu spisu. Předmětné oznámení (ve spojení s ostatními listinami - hlasovacími listinami jednotlivých vlastníků jednotek, jež byly předloženy v originále) podle právního názoru odvolacího soudu lze považovat za dostačující.

11. Dále se odvolací soud zabýval důvodností požadavků rejstříkového soudu na předložení listin, jejichž nepředložení bylo důvodem odmítnutí celého návrhu na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek:

1. K požadavku rejstříkového soudu ohledně předložení písemného souhlasu předsedy společenství (tj. [Anonymizováno]) se zápisem do rejstříku dle § 12 z. v. r.

V projednávaném případě byl navrhován zápis změn v rejstříku společenství vlastníků jednotek. Do toho se zapisuje družstvo coby obchodní korporace. Dle § 12 z. v. r. navrhovatel podle § 11 z. v. r. současně s návrhem na zápis doloží souhlas osob, které se podle tohoto nebo jiného zákona zapisují v rámci zápisu osoby, ledaže takovýto souhlas plyne z jiných k návrhu na zápis dokládaných listin.

V daném případě souhlas k zápisu navrženého družstva, coby statutárního orgánu navrhovatele, plyne z doložené plné moci, již udělil navrhovatel svým statutárním orgánem [Anonymizováno] jednajícímu členy jeho statutárního orgánu ([tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]) speciálně k úkonům spojeným s podáním návrhu na změnu údajů v rejstříku společenství vlastníků jednotek. Čestná prohlášení osob, jež navrhovatel požadoval zapsat jako osoby zastupující [Anonymizováno] při výkonu funkce, včetně jejich souhlasu se zápisem do rejstříku společenství vlastníků jednotek v tomto postavení, jsou v rejstříkovém spisu založena v originále s jejich úředně ověřenými podpisy. Nepředložení této požadované listiny tedy důvodem odmítnutí návrhu být nemůže.

2. K požadavku soudu prvního stupně ohledně předložení čestného prohlášení předsedy společenství (tj. [Anonymizováno]) podle § 152 o. z.

Podle § 152 o. z. právnická osoba si tvoří orgány o jednom členu /individuální/ nebo o více členech /kolektivní/. (odst. 1); Fyzická osoba, která je členem orgánu právnické osoby a která je do funkce volena, jmenována či jinak povolána (dále jen „člen voleného orgánu“), musí být plně svéprávná. To platí i pro zástupce právnické osoby, která je sama členem voleného orgánu jiné právnické osoby (odst. 2); Týká-li se hlavní činnost právnické osoby nezletilých nebo osob s omezenou svéprávností a není-li hlavním účelem právnické osoby podnikání, může zakladatelské právní jednání určit, že členem voleného kolektivního orgánu právnické osoby může být i osoba nezletilá nebo osoba s omezenou svéprávností. (odst. 3).

Dle § 151 odst. 1 o. z. zákon stanoví, popřípadě zakladatelské právní jednání určí, jakým způsobem a v jakém rozsahu členové orgánů právnické osoby za ni rozhodují a nahrazují její vůli.

Podle právního názoru odvolacího soudu se v uvedených ustanoveních promítá tzv. teorie fikce znamenající, že právnická osoba je umělý, reálně neexistující útvar, který sám o sobě žádnou vůli nemá, přestože má právní osobnost. Za právnickou osobu jednají a nahrazují její vůli členové orgánu. U právnické osoby nelze hovořit o svéprávnosti ve smyslu shodném se svéprávností fyzických osob. To ostatně konstatuje i právní teorie, podle níž do ustanovení odstavce 1 se promítá vůdčí princip právní úpravy právnických osob v občanském zákoníku, který je postaven na tzv. teorii fikce, tedy na tom, že právnická osoba je pouze umělý konstrukt, který reálně neexistuje, a je jí pouze přičítána vůle fyzických osob (členů orgánů), které za ni jednají (zastupují ji) a nahrazují její vůli. Právnická osoba sice má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku (§ 118), avšak sama o sobě žádnou vůli nemá. V případě právnické osoby proto ani nelze hovořit o její svéprávnosti (tj. o způsobilosti právnické osoby pro sebe vlastním jednáním nabývat práva a povinnosti). Vůli mohou projevit pouze členové orgánů právnické osoby, jak je zřejmé z komentáře k § 151 o. z. autorů Lavického, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654), Komentář 2. vydání, Praha: C.H.Beck, 2022.

Pro projednávaný případ z uvedeného vyplývá nedůvodnost požadavku rejstříkového soudu k předložení čestného prohlášení předsedy společenství (tj. [Anonymizováno]) coby právnické osoby podle § 152 o. z., když toto prohlášení předkládají za něj jen jednající, resp. do rejstříku společenství vlastníků jednotek zapisované osoby. Proto ani tento požadavek rejstříkového soudu nebyl důvodný a nepředložení čestného prohlášení podle § 152 o. z. od samotné právnické osoby - od předsedy společenství ([Anonymizováno]) nemůže být důvodem odmítnutí předmětného návrhu. Nadto čestná prohlášení osob, jež navrhovatel požadoval zapsat jako osoby zastupující [Anonymizováno] při výkonu funkce, jsou v rejstříkovém spisu založena v originále s jejich úředně ověřenými podpisy.

3. K požadavku soudu ohledně předložení čestného prohlášení předsedy společenství (tj. [Anonymizováno]) podle § 46 z. o. k.

Jak je zřejmé z § 46 z. o. k. v rozhodném znění (tedy znění do 30. 6. 2023) osoba, která je členem orgánu a je do funkce volena, jmenována či jinak povolávána (dále jen "člen voleného orgánu"), musí být také bezúhonná podle zákona o živnostenském podnikání a nesmí u ní existovat překážka provozování živnosti. (odst. 1); Kdo se má stát členem voleného orgánu obchodní korporace, předem zakladatele nebo obchodní korporaci informuje, zda ohledně jeho majetku nebo majetku obchodní korporace, v níž působí nebo působil v posledních 3 letech jako člen voleného orgánu, bylo vedeno insolvenční řízení podle jiného právního předpisu nebo řízení podle § 63 tohoto zákona anebo zda u něho není dána překážka výkonu funkce.“ (odst. 2).

Z uvedeného ustanovení vyplývá, že se vztahuje na člena (členy) voleného orgánu obchodní korporace zapisující se do obchodního rejstříku, do něhož se zapisují především obchodní korporace (viz § 42 z. v. r.).

Navrhovatel, v jehož rámci je navrhován zápis změny zapisovaných údajů, je společenstvím vlastníků jednotek, jež se zapisuje do rejstříku společenství vlastníků jednotek - viz § 39 z. v. r., nikoliv do obchodního rejstříku. Toto ustanovení se tedy na daný případ nepoužije.

Z předmětné výzvy rejstříkového soudu ve spojení s odůvodněním napadeného usnesení (v obou usneseních rejstříkový soud hovoří o zápisu do obchodního rejstříku) je zřejmé, že ze strany rejstříkového soudu nejde v tomto o zjevnou nesprávnost. V každém případě ani tento požadavek rejstříkového soudu nebyl důvodný a nepředložení čestného prohlášení podle § 46 z. o. k. od samotné právnické osoby - předsedy společenství (tj. [Anonymizováno]) nemůže být důvodem odmítnutí předmětného návrhu.

Mínil-li snad rejstříkový soud, že je třeba znovu dokládat a prověřovat, zda osoby, které již byly jednou rejstříkovým soudem zapsány do obchodního rejstříku (tudíž u nich byly prověřeny zákonné předpoklady pro výkon funkce) v rámci představenstva [Anonymizováno], splňují předpoklady pro výkon funkce coby členů statutárního orgánu [Anonymizováno] (jsoucího předsedou společenství - navrhovatele), potom by takový požadavek na dvojí prověřování nebyl podle právního názoru odvolacího soudu důvodný.

4. K požadavku soudu ohledně předložení čestného prohlášení předsedy společenství (tj. [Anonymizováno]) podle § 63 - 67 z. o. k.

Jak je zřejmé z § 63 odst. 1 z. o. k., může soud i bez návrhu rozhodnout, že člen statutárního orgánu obchodní korporace, který v posledních 3 letech před zahájením řízení opakovaně nebo závažně porušil své povinnosti při výkonu funkce, nesmí až po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o vyloučení vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace (dále jen "vyloučení člena statutárního orgánu").

Odvolací soud vychází ze skutečnosti, že v § 63 až 66 zákona o obchodních korporacích je zakotven institut vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce (též „diskvalifikace“) rozhodnutím soudu. Ustanovení § 63 až 66 z. o. k. tudíž dopadají jen na členy orgánů obchodních korporací (a s nimi spjaté osoby). Obchodní korporací společenství vlastníků jednotek coby navrhovatel není, jak je zřejmé z § 1 odst. 1 z. o. k., dle něhož obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti a družstva. Toto ustanovení se tedy na daný případ nepoužije.

Požadavek rejstříkového soudu v uvedeném směru proto podle názoru odvolacího soudu nebyl důvodný. Proto nepředložení čestného prohlášení podle § 63 - 67 z. o. k. od samotné právnické osoby - předsedy společenství (tj. od [Anonymizováno]) nemohl být důvodem odmítnutí předmětného návrhu. Navíc ustanovení § 67 z. o. k. platilo toliko do 31. 12. 2020.

Mínil-li rejstříkový soud, že je třeba znovu dokládat a prověřovat, zda osoby, které již byly jednou rejstříkovým soudem zapsány, u nichž byly rejstříkovým soudem prověřeny zákonné předpoklady pro výkon funkce, v rámci představenstva [Anonymizováno], splňují předpoklady pro výkon funkce členů statutárního orgánu [Anonymizováno], zapsaného v obchodním rejstříku (jsoucího předsedou společenství - navrhovatele), byl by takový požadavek na dvojí prověřování podle právního názoru odvolacího soudu nedůvodný.

12. Ze všech výše uvedených důvodů soudem prvního stupně dané důvody pro odmítnutí návrhu dle § 86 písm. e) z. v. r. pro nepředložení listin jím uváděných dány nebyly.

13. Odvolací soud na základě shora uvedeného usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že se předmětný návrh neodmítá.