o návrhu na zápis změny do rejstříku společenství vlastníků jednotek, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. dubna 2023 č. j. S 1823/RD68/KSUL, Fj 65140/2022/KSUL-232

1. V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud prvního stupně (rejstříkový soud) v rejstříků společenství vlastníků jednotek vedeném u Krajského soudu v Ústí and Labem v oddílu S, vložce číslo 1823 vymazal předsedu společenství - [právnická osoba] a osoby jej při výkonu funkce zastupující tj. [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], zapsal den zániku funkce k datu 27. dubna 2021, zapsal jako předsedu společenství vlastníků jednotek - [právnická osoba] a zapsal jako den vzniku funkce datum 10. června 2021 (výrok I.) a dále odmítl návrh na zápis osob zastupujících právnickou osobu [právnická osoba] při výkonu funkce statutárního orgánu navrhovatele - tj. [jméno FO], [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] (výrok II.).

2. Soud prvního stupně vyšel ze skutečnosti, že mu dne 2. 7. 2021 byl doručen návrh na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek, přičemž navrhovatelem bylo [Jméno navrhovatele] (dále též jen „společenství“), za něž návrh podal jako zástupce [Jméno advokáta], advokát, z jehož datové schránky návrh odešel. Podle soudu prvního stupně navrhovatel v návrhu označil následující přílohy návrhu: plná moc, výzva k rozhodnutí, oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu, hlasovací listiny a čestné prohlášení. K návrhu však podle soud prvního stupně žádnou z označených listin nedoložil.

3. Z důvodu nedoložení plné moci rejstříkový soud usnesením ze dne 27. června 2022 předmětné řízení zastavil, přičemž v rámci odvolacího řízení navrhovatel doložil řádnou plnou moc a odvolací soud odvoláním napadené usnesení změnil tak, že se řízení nezastavuje.

4. Po vrácení věci soud prvního stupně v rámci úvah o návrhu vycházel ze skutečnosti, že v rámci své poslední výzvy vyzval navrhovatele k tomu, aby ve stanovené lhůtě z návrhu odstranil zde uvedené fyzické osoby, popř. předložil jejich zmocnění k výkonu funkce jménem zapisované právnické osoby ve smyslu § 154 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník), popř. doložil jejich oprávnění jednat jako statutární orgán [Anonymizováno]. Podle soudu prvního stupně na jeho výzvu reagoval navrhovatel přípisem ze dne 4. 4. 2023 a sdělil, že všechny listiny k provedení zápisu byly doloženy již v červnu 2021 s tím, že ze zápisu [Anonymizováno] (dále jen [Anonymizováno]) v obchodním rejstříku jasně vyplývá, že v době konání shromáždění vlastníků navrhovatele mělo [Anonymizováno] řádně zvolený a zapsaný statutární orgán. Tento orgán podle navrhovatele navrhl ke schválení a zápisu fyzické osoby, jakožto fyzické osoby zastupující [Anonymizováno] při výkonu funkce statutárního orgánu a tento návrh byl členy navrhovatele, tj. nejvyšším orgánem navrhovatele, schválen. Navrhovatel byl v řízení před soudem prvního stupně proto přesvědčen, že původní návrh na zápis změny ve veřejném rejstříku lze provést a žádal o vyhovění tomuto návrhu rejstříkovým soudem, když den vzniku funkce, tj. den 28. 5. 2021, má [Anonymizováno] statutární orgán, který pak lze zapsat v souladu s předmětným návrhem navrhovatele. Zápis měl být podle navrhovatele proveden rovněž s informací, kdy došlo ke vzniku funkce, která podle jeho názoru řádně vznikla. Tato skutečnost měla podle navrhovatele vyplývat z veřejně přístupného zápisu v obchodním rejstříku týkajícího se [Anonymizováno]. Soud prvního stupně dále v rámci rozhodování o projednávaném návrhu vyšel ze skutečnosti, že podle navrhovatele v případě odmítnutí návrhu na zápis nebo v případě zastavení řízení bude rejstříkovým soudem zamezeno snaze navrhovatele o soulad zápisu ve veřejném rejstříku se skutečností. Navrhovatel měl za to, že byly soudu ve výše uvedeném období doloženy všechny listiny nezbytné k provedení zápisu změny a na svém původním návrhu na zápis změny nadále trval, přičemž s tímto podáním navrhovatel doložil oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu ze dne 28. 5. 2021 a dále výzvu k rozhodnutí a hlasovací listinu.

5. Své rozhodnutí (ohledně odmítavé části) soud prvního stupně odůvodnil tím, že navrhovatele vyzval k předložení zmocnění k výkonu funkce jménem zapisované právnické osoby - [Anonymizováno], popř. k předložení listin prokazujících oprávnění zapisovaných osob jednat jako jeho statutární orgán, přičemž návrh byl k výzvě soudu doplněn pouze o sdělení navrhovatele, že v době konání shromáždění vlastníků mělo [Anonymizováno] řádně zvolený statutární orgán, který navrhl zapsat fyzické osoby zastupující [právnická osoba] a tento orgán byl schválen navrhovatelem, tj. nejvyšším orgánem navrhovatele.

6. Soud prvního stupně vyšel z § 86 odst. 1 písm. e) z. v. r. a § 154 o. z. s tím, že zatímco právní zástupce navrhovatele považuje oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu ze dne 18. 6. 2021 za dostatečný podklad pro prokázání zmocnění uváděných fyzických osob k jednání jménem právnické osoby - [Anonymizováno] oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu ze dne 18. 6. 2021 a jeho bod 4, rejstříkový soud tento názor nesdílel, neboť podle jeho názoru zmocnění musí být uděleno vždy přímo právnickou osobou.

7. Proti usnesení soudu prvního stupně ohledně výroku II. podal navrhovatel (odvolatel) včasné odvolání. Stěžejní byly následující odvolací námitky:

1) Rejstříkový soud nepostupoval správně, kdy zapsal pouze [Anonymizováno] jako statutární orgán navrhovatele, neboť tento postup je podle odvolatele v rozporu s právní úpravou analogicky aplikovatelnou také na zápisy skutečností v rejstříku společenství vlastníků jednotek.

Odvolatel má za to, že na posuzovanou situaci lze analogicky aplikovat výše uvedená ustanovení a § 46 odst. 3 zákona o obchodních korporacích, dle kterého měl soud prvního stupně postupovat tak, že zapíše jako předsedu společenství [Anonymizováno] a k tomu uvede všech 5 navrhovaných fyzických osob, které jej zastupují při výkonu funkce.

2) Ke vzniku funkce [Anonymizováno], jakožto předsedy společenství došlo dne 18. 6. 2021, kdy jej při výkonu funkce zastupují [jméno FO], [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], a to na návrh a z rozhodnutí [Anonymizováno] jako statutárního orgánu, přičemž tento návrh byl také řádně schválen nejvyšším orgánem navrhovatele, tj. shromážděním vlastníků. V této době přitom podle navrhovatele měl [Anonymizováno] řádně v obchodním rejstříku zapsán statutární orgán, jenž výčet fyzických osob uvedl a tudíž schválil. Z opatrnosti jej podle odvolatele nechal ještě schválit shromážděním vlastníků navrhovatele. Skutečnost, že [Anonymizováno] měl, v době vzniku funkce předsedy společenství platně zvolený a zapsaný statutární orgán podle odvolatele vyplývá také z rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, na nějž rejstříkový soudu odkazuje v odůvodnění napadeného usnesení. Z uvedeného podle odvolatele vyplývá, že fyzické osoby byly řádně [Anonymizováno] označeny, určeny a stanoveny a není důvod návrh na jejich zápis odmítnout, když byly splněny všechny zákonné požadavky na stanovení fyzických osob zastupujících [Anonymizováno] při výkonu funkce předsedy společenství u navrhovatele a návrh neměl být v této části odmítnut, ale naopak mu mělo být vyhověno a zápis ve veřejném rejstříku měl být proveden.

Odvolatel navrhl, aby návrhu bylo vyhověno v celém rozsahu, případně aby byla věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení se závazným právním závěrem odvolacího soudu k vyhovění celému návrhu na zápis změn.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

9. Jak je zřejmé z § 152 odst. 1 o. z., právnická osoba si tvoří orgány o jednom členu (individuální) nebo o více členech (kolektivní). Pro společenství (vlastníků jednotek) platí dle § 1205 odst. 1 věta druhá o. z., že statutárním orgánem je výbor, ledaže stanovy určí, že je statutárním orgánem předseda společenství vlastníků. Podle stanov navrhovatele - výše jmenovaného společenství (viz čl. 10 odst. 1 písm. b) a čl. 14 stanov ve znění ke dni 27. 04. 2016 založených ve sbírce listin jako poslední přijaté stanovy společenství) je statutárním orgánem společenství předseda společenství vlastníků jednotek. Statutárním orgánem předmětného společenství - jeho předsedou (individuální statutární orgán) je ode dne 10. června 2021 [právnická osoba], tedy právnická osoba. To vyplývá z odvoláním nenapadeného (tedy již pravomocného) výroku I. usnesení soudu prvního stupně.

10. Ve smyslu § 152 odst. 2 o. z. je voleným orgánem právnické osoby ta osoba, jež je do funkce zvolena, jmenována či jinak povolána. Předseda společenství, volený shromážděním, je tudíž voleným orgánem společenství. Podle § 154 o. z. je-li členem voleného orgánu právnické osoby jiná právnická osoba, zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala, jinak právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu.

11. Z ustanovení § 154 o. z. jednoznačně vyplývá, že zákon předpokládá, že pro zastoupení právnické osoby při výkonu funkce člena voleného orgánu jiné právnické osoby, právnická osoba zmocní konkrétní fyzickou osobu, která bude právnickou osobu ve voleném orgánu jiné právnické osoby při výkonu její funkce zastupovat; jinak právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu.

12. Jak je dále zřejmé z § 154 o. z., zákon explicitně neuvádí, zda právnickou osobu může ve voleném orgánu jiné právnické osoby zastupovat více zástupců (ať již smluvních, nebo zástupců „sui generis“ - tj. členů statutárního orgánu této právnické osoby). Zákon však tuto možnost výslovně nevylučuje a podle právního názoru odvolacího soudu tudíž právnická osoba (člen voleného orgánu) je oprávněna zmocnit více zmocněnců pro své zastupování v tomto orgánu. Jde tak svým způsobem o obdobu většího počtu členů statutárního orgánu, kteří právnickou osobu v případě nezmocnění nikoho, ve voleném orgánu zastupují, což vzhledem ke speciální právní úpravě neplatí pro kapitálové společnosti a družstva (§ 46 odst. 3 z. o. k.).

13. Více členů statutárního orgánu jednajících za právnickou osobou odvolací soud ve své praxi připouští - viz jeho usnesení ze dne 27. září 2022 sp. zn. 9 Cmo 100/2022 („…nebyla-li žádná fyzická osoba zmocněna k výkonu funkce předsedy společenství, je oprávněn vykonávat tuto funkci kterýkoli člen představenstva družstva.“). Stěžejní pro danou věc stran zmocnění fyzické osoby či osob je skutečnost, že volba zmocněnce je plně v rukou právnické osoby, která je členem voleného orgánu. To v dané věci znamená, že je plně v rukou [Anonymizováno], koho zmocní k tomu, aby jej zastupoval při výkonu funkce předsedy předmětného společenství. Vyjde-li tedy družstvo ze své zákonné povinnosti být zastoupeno v rámci výkonu funkce předsedy společenství zmocněncem, pak družstvo uzavře s vybranou fyzickou osobou (osobami) smlouvu o zastoupení a udělí jí (jim) plnou moc. Ke stejným závěrům dochází i odborná právní teorie - viz např. komentář k § 154 o. z. in Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, 2292 s.). Taková skutečnost však nebyla navrhovatelem v rámci rejstříkového řízení ani tvrzena, tím spíše pak dokládána. Na uvedeném nic nemění ani žádnou listinou nedoložené tvrzení odvolatele, že [Anonymizováno] řádně určilo a schválilo fyzické osoby, které jej při výkonu funkce u navrhovatele zastupují.

14. Odmítnout je třeba argumentaci odvolatele o nutnosti analogického použití právní úpravy § 46 odst. 3 z. o. k. na společenství vlastníků jednotek. Je tomu tak proto, že podle § 46 odst. 3 z. o. k. v rozhodném znění (znění účinné od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2023) je-li členem voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva právnická osoba, zmocní bez zbytečného dokladu jedinou fyzickou osobu, která splňuje požadavky pro výkon funkce stanovené zákonem pro samotného člena voleného orgánu, aby ji v orgánu zastupovala; ustanovení občanského zákoníku o důsledcích nezpůsobilosti a ztráty způsobilosti pro výkon funkce se použijí na zástupce obdobně. Přímo ze zákona o obchodních korporacích (zák.č. 90/2012 Sb.), tedy ze speciálního právního předpisu ve vztahu k občanskému zákoníku (zák.č. 89/2012 Sb.), plyne, že v něm uvedená speciální právní úprava se použije výlučně na kapitálové společnosti a družstva, tedy dokonce nikoli na všechny obchodní korporace (§ 1 z. o. k.). Její přímé použití i na společenství tak nemá zákonné opodstatnění. Opodstatnění však nemá ani použití analogické. Společenství vlastníků jednotek coby speciální typ korporace je upraveno speciálně v občanském zákoníku viz § 1194 - 1222 o. z. a jestliže se na ně přiměřeně neuplatní ustanovení o spolcích (viz § 1221 odst. 1 o. z.), řídí se obecnými ustanoveními občanského zákoníku, tedy též i obecným § 154 o. z. Toto ustanovení výslovně upravuje výkon funkce právnické osoby jsoucí voleným orgánem jiné právnické osoby a platí tedy potud, pokud jiný právní předpis nestanoví něco jiného (např. § 46 odst. 3 z. o. k. v rozhodném znění). To pro společenství stanoveno není a není tedy důvodu, aby na ně nebyl přímo použit § 154 o. z.

15. Analogické použití speciální právní úpravy dopadající výlučně na kapitálové společnosti a družstva by (kromě rozporu se zákonem) nebylo ani logické, ani systematické a systémové. Systematika je zřejmá vzhledem k tomu, že je výkon funkce člena voleného orgánu v kapitálových společnostech a v družstvu upraven speciálně (viz § 46 z. o. k.). Tato speciální úprava výslovně odkazuje na tu část úpravy obecné, jež je i za této situace na kapitálové společnosti a družstva použitelná, což je ust. § 155 o. z., a to na základě § 46 odst. 3 věta druhá z. o. k. v rozhodném znění.

16. Lze tak uzavřít, že na společenství vlastníků jednotek se plně použije § 154 o. z., pročež je-li členem voleného orgánu společenství právnická osoba, tato právnická osoba zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala, jinak právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu, přičemž § 46 odst. 3 z. o. k. se na společenství nepoužije, a to ani analogicky.

17. Navrhovatel označil ve formulářovém návrhu na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek u předmětného společenství za rozhodnou skutečnost, a následně i doložil oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu [Jméno navrhovatele], hlasování per rollam, v němž je uvedeno, že vlastníci hlasovali o těchto bodech: Usnesení - výsledek hlasování:…4/ Usnesení: společenství vlastníků schvaluje volbu statutárního orgánu - předsedu SVJ - [právnická osoba] …zastoupené při výkonu funkce fyzickými osobami: [jméno FO], [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], když každá z nich jedná při výkonu funkce samostatně (dále též jen „usnesení bod ad 4/“). Za rozhodnou skutečnost pro navržené zápisy změn tedy navrhovatel - společenství, považovalo a považuje uvedené rozhodnutí shromáždění per rollam.

18. Jak vyplývá z výše konstatovaného, v daném případě mělo výlučně [právnická osoba] (coby předseda společenství - právnická osoba) dle § 154 o. z. zmocnit fyzickou osobu (osoby) k zastupování při výkonu funkce předsedy společenství - navrhovatele. Shromáždění vlastníků jednotek navrhovatele (lhostejno zda na zasedání či mimo zasedání - per rollam) nebylo vůbec oprávněno rozhodovat o zmocnění osob, jež mají zastupovat při výkonu funkce předsedy společenství tohoto předsedu - jinou právnickou osobu - družstvo. Oprávnění učinit takové rozhodnutí není v působnosti shromáždění společenství a z toho důvodu se na takto učiněné rozhodnutí (orgánu navrhovatele ve věci nespadající do jeho působnosti) hledí jako by nebylo přijato (viz § 245 o. z. ve spojení s § 1221 o. z.). Takové rozhodnutí proto stíhá fikce nepřijetí rozhodnutí, právní teorií označované za nicotné. Možnost aplikace ustanovení § 245 o. z. i na poměry společenství vlastníků jednotek přitom potvrzuje i judikatura Nejvyššího soudu - viz jeho usnesení ze dne 20. 7. 2022 sp. zn. 26 Cdo 3352/2021 dle něhož je zřejmé, že soudní praxe se již ustálila v závěru, že § 245 o. z., který definuje vady, pro které se na rozhodnutí členské schůze nebo orgánu spolku hledí, jako by nebylo přijato (jde o rozpor rozhodnutí s dobrými mravy, změnu stanov v rozporu s kogentními ustanoveními zákona a rozhodnutí v záležitosti, která nepatří do jeho působnosti), se podle § 1221 o. z. použije i v poměrech společenství vlastníků (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 4639/2018, uveřejněné pod číslem 84/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2022, sp. zn. 26 Cdo 2275/2021). Rozhodnutí, na něž se hledí, jako by nebyla přijata, jsou touto soudní praxí označována jako nicotná (nulitní), nevyvolávající žádné právní následky, nikoho nezavazují.

19. Je tak dána opora pro dílčí závěr odvolacího soudu, podle něhož projednávané rozhodnutí shromáždění společenství o zmocnění fyzických osob k zastupování družstva - předsedy společenství při výkonu jeho funkce je nicotné a nemá žádné právní účinky.

20. Reagoval-li navrhovatel na výzvu rejstříkového soudu ohledně požadovaného doložení zmocnění tak, že uvedl, že všechny listiny k provedení zápisu byly doloženy a fyzické osoby zastupující [Anonymizováno] při výkonu funkce statutárního orgánu navrhovatele byly jeho nejvyšším orgánem schváleny, potom nutno konstatovat shodně se soudem prvního stupně, že zmocnění k zápisu navrhovaných fyzických osob, které zastupují při výkonu funkce družstvo, z doložené listiny - bodu 4. oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu ze dne 18. 6. 2021, rozhodně nevyplývá. Z uvedené doložené listiny tedy nevyplývá, že došlo k navrhovatelem tvrzené rozhodné skutečnosti - ke zmocnění osob, jež navrhovatel navrhl zapsat jako osoby zastupující [právnická osoba] při výkonu funkce předsedy společenství.

21. Ve smyslu § 90 odst. 1 z. v. r. nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86 z. v. r., rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy. V daném případě z doložených listin (navrhovatelem doloženého usnesení bod ad 4/ a ani z ostatních listin - hlasovací listiny, výzva k rozhodnutí) nevyplývá k zápisu do rejstříku společenství vlastníků jednotek navržená skutečnost. Takový závěr je však důvodem pro zamítnutí předmětné části návrhu, nikoliv pro jeho odmítnutí.

22. Návrh na zápis do veřejného rejstříku vedeného soudy se odmítá, není-li navrhovatelem tvrzená rozhodná skutečnost doložena, zatímco se návrh zamítá, je-li navrhovatelem sice doložena určitá skutečnost, nicméně ta neopodstatňuje zápis do příslušného veřejného rejstříku (fakticky není rozhodnou skutečností, jak tomu bylo i v daném případě doloženého rozhodnutí zcela jiného orgánu zcela jiné právnické osoby a navíc rozhodnutí nicotného). Řečené by však platilo pouze za předpokladu, že by navrhovatel odvozoval předmětnou část návrhu jen z jedné rozhodné skutečnosti - ze zmocnění, jež dokládal usnesením bod ad 4/.

23. Nepominutelné v daném případě je, že navrhovatel v rámci průběhu rejstříkového řízení postupem času tvrdil nejen existenci zmocnění osob navržených k zápisu do rejstříku společenství coby osob jednajících za předsedu společenství - za družstvo, ale též i to, že do rejstříku mají být zapsáni členové představenstva družstva vykonávajícího funkci předsedy společenství. Tuto druhou „rozhodnou skutečnost“ takto vymezil, resp. začal ji tvrdit až cca po skoro dvou letech od zahájení rejstříkového řízení. Učinil tak ve svém sdělení ze dne 4. 4. 2023. Dle obsahu tohoto sdělení má být do rejstříku společenství vlastníků jednotek rejstříkovým soudem zapsán u družstva jsoucího členem voleného orgánu jiné právnické osoby - společenství, řádně zvolený a v obchodním rejstříku zapsaný statutární orgán družstva resp. jeho členové, nedošlo-li ovšem ke zmocnění. Jinak řečeno navrhovatel de facto tvrdil, že navržené osoby lze zapsat do rejstříku společenství i jen z titulu členů statutárního orgánu voleného funkcionáře - předsedy - družstva, tedy coby zástupce „sui generis“ ve smyslu § 154 o. z. (dále též jen „druhá rozhodná skutečnost“). Z odůvodnění odvoláním napadeného rozhodnutí je přitom zřejmé, že soud prvního stupně se zabýval jen jedinou rozhodnou skutečností, a to zmocněním, nikoli posléze navrhovatelem tvrzenou druhou rozhodnou skutečností, a to že navržené osoby požaduje zapsat coby členy statutárního orgánu družstva (dle § 154 o. z. druhá část věty). Kdyby se rejstříkový soud druhou rozhodnou skutečností zabýval, musel by například ohledně [jméno FO] dospět k závěru o nutnosti zamítnutí návrhu na jeho zápis coby člena statutárního orgánu předsedy společenství - družstva, neboť dle výpisu z obchodního rejstříku družstva (na kterýžto výpis odkazuje i sám navrhovatel - odvolatel) [jméno FO] navržený k zápisu coby člen představenstva družstva (družstvu měla funkce vzniknout ke dni 10. 6. 2021) nebyl k tomuto dni, ani od tohoto dne vzniku funkce předsedy (jak vyplývá i z odvoláním nenapadeného výroku I. usnesení soudu prvního stupně - již pravomocného), a ani nikdy později členem jeho představenstva. Dle výpisu z obchodního rejstříku družstva byl [jméno FO] místopředsedou představenstva a členem představenstva družstva naposled v období od 15. 6. 2006 do 15. 6. 2011 a nikoliv později. Neposuzoval-li rejstříkový soud vůbec osoby navržené k zápisu do rejstříku společenství ve vztahu ke druhé rozhodné skutečnosti, je předmětné rozhodnutí pro absenci jakýchkoliv úvah ve vztahu k tomuto nepřezkoumatelné. To brání odvolacímu soudu přezkoumat správnost rozhodnutí v této části. Jinak řečeno, posouzení věci rejstříkovým soudem není úplné, a tudíž ani správné.

24. Odvolací soud konečně poukazuje i na to, že je nezbytné a v souladu s účelem veřejného rejstříku, aby byla ve veřejném rejstříku vedeném soudy zapisována celá historie všech do rejstříku obligatorně zapisovaných skutečností a údajů. V důsledku absentujícího zmocnění osob majících jednat za právnickou osobu jsoucí předsedou společenství a zároveň nenavržení k zápisu a současně i k výmazu do rejstříku všech osob, které družstvo coby statutární orgán navrhovatele zastupovaly coby zástupci „sui generis“ dle § 154 o. z. v době, kdy byly ještě ve funkcích, nebyly fyzické osoby s oprávněním jednat za právnickou osobu - předsedu společenství nikdy zapsány v rámci zápisu povinně zapisovaných údajů (viz § 25 odst. 1 písm. g) z. v. r.) do rejstříku společenství (u navrhovatele). Odvolací soud připomíná, že předmětné družstvo má dle stanov kolektivní statutární orgán - představenstvo o sedmi členech a oprávněno zastupovat ve smyslu § 154 o. z. proto bylo všech 7 osob, samozřejmě v době, kdy byly ve svých funkcích (viz zápis družstva v příslušném obchodním rejstříku). Rejstříkový soud je tedy sice vázán návrhem, nicméně v případě deklaratorního zápisu, což je i posuzovaný případ, soud může překročit návrh (§ 26 z. ř. s. ve spojení s § 120 z. v. r.), za účelem dosažení shody mezi stavem zápisu v příslušném rejstříku a skutečným stavem. Skutečnému stavu, který by měl být ohledně deklaratorních zápisů následně promítnut do veřejného rejstříku, ovšem odpovídá i to, aby byla v rejstříku promítnuta celá historie všech do rejstříku obligatorně zapisovaných skutečností a údajů, jak odvolací soud uvedl výše. Nedotčeno tímto závěrem nicméně zůstává, že coby členy statutárního orgánu družstva - předsedy společenství, by do rejstříku společenství nebylo možné zapsat osoby, u nichž by nebyly splněny předpoklady výkonu jejich funkce - zjistila-li by se tato skutečnost. Existence takovéto skutečnosti by eventuálně mohla být i důvodem pro nenavržení některých osob k zápisu, což však z dosavadního průběhu řízení a tam prezentovaných skutečností nijak neplyne.

25. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. b) zrušil usnesení soudu prvního stupně v rozsahu výroku II. a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. mu věc vrátil k dalšímu řízení.