o určení neplatnosti usnesení shromáždění účastníka z 27. listopadu 2018, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 73 Cm 21/2019-127 ze dne 27. května 2021
JUDr. František Švantner · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 23. 11. 2022
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Stanislava Bernarda a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka v právní věci
navrhovatele: [Jméno navrhovatele], IČO [IČO navrhovatele]
sídlem [Adresa navrhovatele]
zastoupené advokátem [Jméno advokáta A]
sídlem [Adresa advokáta A]
za
účasti: [Jméno advokáta B], IČO [IČO advokáta B]
sídlem [Adresa advokáta B]
zastoupený advokátem [Jméno advokáta C]
sídlem [Adresa advokáta C]
o určení neplatnosti usnesení shromáždění účastníka z 27. listopadu 2018, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 73 Cm 21/2019-127 ze dne 27. května 2021
I. Usnesení Městského soudu v Praze č. j. 73 Cm 21/2019127 ze dne 27. května 2021 se potvrzuje.
II. Navrhovatel je povinen zaplatit účastníkovi na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 4 114 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení rukám zástupce účastníka.
1. Městský soud v Praze jako soud I. stupně shora uvedeným usnesením ve výroku I. zamítl návrh na určení neplatnými usnesení přijatá pod č. 2 až 9 na zasedání shromáždění účastníka konaném dne 27. listopadu 2018 a ve výroku II. rozhodl o nákladech řízení tak, že navrhovateli uložil povinnost zaplatit účastníkovi na náhradu nákladů řízení částku ve výši 41 140 Kč.
2. Vyšel ze skutečnosti, že podle navrhovatele, jenž měl být v rozhodné době konání shromáždění účastníka (dále též SVJ) jeho členem, má být neplatné usnesení č. 2 přijaté shromážděním účastníka dne 27. listopadu 2018, když shromáždění účastníka podle navrhovatele neschválilo možnost účasti [právnická osoba] na shromáždění, ačkoli se jmenovaný měl řádně prokázat výpisem z obchodního rejstříku, kde měl být uveden jako předseda představenstva navrhovatele. Měl se rovněž prokázat i plnou mocí ze dne 7. 11. 2018 k jednání za účastníka, avšak z důvodu uvedeného neschválení účasti měl být [Anonymizováno] nucen toto[Anonymizováno]zasedání opustit. Uvedené usnesení shromáždění účastníka ze dne 27. listopadu 2018 je podle účastníka neplatné rovněž ve zbývajících usneseních č. 3 až č. 9, když tato usnesení nemohla být shromážděním platně přijata, neboť navrhovateli jednajícímu svým statutárním orgánem mělo být shora uvedeným způsobem znemožněno účastnit se předmětného zasedání navrhovatele a dále proto, že po odchodu navrhovatele ze shromáždění účastníka uvedeného dne mělo shromáždění SVJ ztratit usnášeníschopnost z důvodu poklesu účasti na shromáždění na pouhých 48 % všech hlasů.
3. Podle soudu I. stupně argumentace navrhovatele o neplatnosti usnesení č. 2 až č. 9 přijatá předmětným shromážděním účastníka neobstojí. Má tomu být proto, že shromáždění účastníka konané dne 27. listopadu 2018 ve vztahu k usnesení č. 2 bylo oprávněno rozhodnout o neschválení přítomnosti [právnická osoba] na shromáždění, když [Anonymizováno] nebyl v době konání shromáždění dne 27. listopadu 2018 statutárním orgánem navrhovatele. Rovněž podle soudu I. stupně nepředložil platnou plnou moc k zastupování družstva, přičemž ve spise založená plná moc ze dne 7. 11. 2018 je i tak podle soudu I. stupně neplatná, neboť k jednání za družstvo by bylo zapotřebí speciální plné moci s uvedením konkrétního jednání na zasedání konkrétního SVJ a neobstojí proto pouze všeobecná (generální) plná moc.
4. Podle soudu I. stupně argumentace navrhovatele rovněž neobstojí ve vztahu k namítané neplatnosti usnesení shromáždění účastníka č. 3 až č. 9, jestliže původní zástupce navrhovatele [Anonymizováno] vybavený perfektní a platnou speciální plnou mocí dobrovolně opustil jednání shromáždění účastníka. Na navrhovatele v této části proto podle soudu I. stupně nelze pohlížet jako na přehlasovaného vlastníka. O nákladech řízení soud I. stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (o. s. ř.).
5. Proti tomuto usnesení se v celém rozsahu odvolal navrhovatel (odvolatel) z důvodů daných v § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e), f) a g) o. s. ř. a domáhal se jeho změny a vyhovění návrhu, případně zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení k doplnění dokazování, když podle jeho názoru soud I. stupně:
1. Nedostatečné odůvodnil napadené rozhodnutí, když dostatečně nevyložil, které skutečnosti má za prokázané a zejména nezaujal kritické stanovisko k nezakládání potřebných listin do rejstříku SVJ a nezaujal kritické stanovisko ani k důkazům předloženým účastníkem, zejména k otázce usnášeníschopnosti předmětného shromáždění účastníka konaného dne 27. listopadu 2018.
2. Nesprávně vedl řízení v režimu nesporném, ačkoli jde o „klasické řízení sporné“, a to rovněž s ohledem na majetkový charakter řízení, když usnesením č. 8 SVJ došlo k výpovědi mandátní smlouvy s následnou škodou v podobě ztráty zisku navrhovatele v roční výši cca 900 000 Kč.
3. Nevzal ohled na nátlak na [Anonymizováno] při shromáždění účastníka konaném dne 27. listopadu 2018, kdy jmenovaný byl nesprávně vykázán ze shromáždění účastníka, ačkoli z úplného výpisu z obchodního rejstříku navrhovatele vyplývá, že [Anonymizováno] je platným a přinejmenším velmi pravděpodobným budoucím předsedou představenstva žalobce.
4. Nevzal v úvahu, že navrhovatel je přehlasovaným vlastníkem s ohledem na nátlak na něho vyvinutý, aby shromáždění účastníka opustil, přičemž soud I. stupně nepřihlédl k navrhovanému rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1423/2009 ze dne 25. 5. 2011 týkajícímu se situace, kdy e za přehlasovaného vlastníka lze v určitých případech považovat i vlastníka jednotky, jenž nebyl na shromáždění přítomen.
5. V rámci nesprávného hodnocení důkazů nevzal v úvahu plnou moc udělenou [Anonymizováno], když navrhovatel obecně uděluje plné moci běžně pověřeným osobám v mezidobích, kdy má konzistentní představenstvo, ale není ještě zvolen předseda či místopředseda daného představenstva.
6. Neprovedl výslech ostatních členů představenstva navrhovatele, již by mohli prokázat, jak představenstvo navrhovatele v minulosti pravidelně řešilo nastalá mezidobí, kdy je představenstvo ustaveno, ale nemá zvoleného předsedu
7. Nevzal v úvahu, že účastník neprokázal, jak se dozvěděl, že [Anonymizováno] nebyl předsedou představenstva dne 27. 11. 2018 v den konání shromáždění účastníka, když z obchodního rejstříku vyplývá, že skončení funkce předsedy bylo účinné ve vztahu k třetím osobám až výmazem této skutečnosti z rejstříku (zásada formální a materiální publicity), přičemž návrh na provedení změn v obchodním rejstříku byl podle odvolatele učiněn až dne 10. 12. 2018 a skutečny výmaz měl zpoždění oproti skutečnosti.
8. Nevzal ohled na porušení zákona a zároveň stanov účastníka vzhledem k neusnášeníschopnosti uvedeného shromáždění účastníka po odchodu [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a z toho důvodu s ohledem na absolutní neplatnost shromáždění účastníka, přičemž otázka případného vzniku škody nemá význam, neboť by šlo o vztah mezi [Anonymizováno] a navrhovatelem.
9. Nesprávně aplikoval zákon, když postupoval podle § 1209 odst. 1 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (NOZ), ačkoli z návrhu na zahájení řízení se podává, že je podán z důvodů ustanovení § 258 NOZ ve spojení s § 1221 NOZ a návrh proto může podat osoba, jež nemusí být přehlasovaným vlastníkem.
10. Dostatečně nezjistil skutkový stav věci.
6. Účastník navrhl napadené usnesení jako věcné správné potvrdit, když soud I. stupně zjistil věc správně, učinil správné závěry o skutkovém stavu věci a věc rovněž správně posoudil z hlediska právních norem.
7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.
8. Z hlediska skutkového odvolací soud vychází ze správných závěrů o skutkovém stavu věci přijatých soudem I. stupně po řádně provedeném a úplném dokazování, podle nichž se dne 27. listopadu 2018 konalo zasedání shromáždění účastníka, na němž byla postupně přijata všechna usnesení, jež jsou předmětem tohoto řízení tj. usnesení č. 2 o neschválení přítomnosti [právnická osoba], usnesení č. 3 o schválení účetní závěrky účastníka za rok 2017, usnesení č. 4 o schválení rozpočtu účastníka pro rok 2019, usnesení č. 5 o zvolení nových členů výboru účastníka, usnesení č. 6 o zvolení nových členů kontrolní komise účastníka, usnesení č. 7 o schválení plánu oprav a údržby, usnesení č. 8 o schválení ukončení spolupráce s dosavadním správcem domu a o pověření výboru výběrem nového správce domu a usnesení č. 9 o vyklizení odpadu ze společných prostor. Za navrhovatele se tohoto zasedání účastnil [Anonymizováno], a to jakožto zmocněnec navrhovatele, přičemž své oprávnění účastnit se tohoto zasedání za navrhovatele doložil vystavenou speciální plnou mocí předloženou účastníkovi při presenci před zahájením shromáždění účastníka. Po přijetí usnesení č. 1 se však na zasedání dostavil [právnická osoba]. Jmenovaný se domáhal umožnění účastnit se tohoto zasedání za navrhovatele a toto své oprávnění dovozoval z toho, že je předsedou představenstva navrhovatele, avšak tuto tvrzenou skutečnost ani přes výzvu účastníka neprokázal. Na to účastník nechal shromáždění hlasovat o usnesení č. 2, zda se [Anonymizováno] smí zasedání shromáždění účastnit alespoň jako host. To shromáždění SVJ neodsouhlasilo, když pro jeho přijetí hlasovalo pouze 14,87 % přítomných členů a ostatní byli proti. Následně potom [Anonymizováno] s [Anonymizováno] opustili zasedání shromáždění.
9. Dále odvolací soud vycházel ze skutečnosti, že [tituly před jménem] byl členem a předsedou představenstva navrhovatele od 27. listopadu 2013 do 23. listopadu 2018. Od 24. listopadu 2018 začalo nové funkční období členů představenstva navrhovatele, zvolených členskou schůzí navrhovatele. [tituly před jménem] byl zvolen předsedou představenstva navrhovatele až 28. listopadu 2018, tedy následující den po té, co proběhlo projednávané shromáždění účastníka konané dne 27. listopadu 2018. Za navrhovatele byl v listopadu 2018 vůči třetím osobám oprávněn jednat (po zvolení výborem) předseda představenstva navrhovatele, místopředseda představenstva navrhovatele nebo jiný pověřený člen představenstva navrhovatele.
10. Konečně odvolací soud vycházel ze skutečnosti, že navrhovatel vystavil [právnická osoba] plnou moc, jíž zmocnil [právnická osoba] (obecně) k zastupování [Anonymizováno] na shromáždění společenství vlastníků jednotek. Touto plnou mocí se však jmenovaný na shromáždění účastníka dne 27. listopadu 2018 neprokazoval, když své oprávnění účastnit se tohoto zasedání za navrhovatele dovozoval pouze z toho z toho, že je předsedou představenstva navrhovatele, což dokládal neaktuálním výpisem z obchodního rejstříku. Uvedené účastník neakceptoval a [právnická osoba] nesnesl při zasedání ani jako hosta.
11. Z hlediska právního odvolací soud vycházel z § 1209 odst. 1 NOZ ve znění do 30. 6. 2020, z něhož je zřejmé, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl.
12. Podle odvolacího soudu postupem podle § 1209 odst. 1 NOZ ve znění do 30. 6. 2020 se přehlasovaný vlastník jednotky (omezení osobní) mohl u soudu domáhat pouze určení (vyslovení) neplatnosti usnesení přijatého shromážděním; mohl tak učinit pouze do uplynutí prekluzivní lhůty tří měsíců počítané ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl (omezení časové), a jen tehdy, byl-li pro to důležitý důvod (omezení věcné).
13. Již z výše uvedeného důvodu před odvolacím soudem neobstála argumentace odvolatele uvedená pod bodem 9. odvolání neboť soud I. stupně postupoval správně podle § 1209 NOZ, když ustanovení § 1209 odst. 1 NOZ je ustanovením speciálním, zařazeným v rámci ustanovení o společenství vlastníků a řeší ochranu vlastníka jednotky z hlediska osobního, časového i věcného a je pro tento případ vyloučena podpůrná aplikace (ve smyslu § 1221 NOZ) ustanovení § 258 a § 259 NOZ o spolku (jež formulují tato hlediska odlišně), neboť ustanovení o spolku připadá v úvahu pouze tehdy, nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného.
14. Podle právního názoru odvolacího soudu v případě, že by členovi SVJ (v daném případě navrhovateli) nebylo umožněno zúčastnit se předmětného shromáždění účastníka konaného dne 27. listopadu 2018, jednalo by se o důležitý důvod, pro nějž by se navrhovatel jako přehlasovaný vlastník jednotky soudu mohl domáhat u soudu, aby prohlásil za neplatná usnesení přijatá za uvedených okolností, přičemž pro závažnost takovéhoto pochybení by takto postižený člen SVJ měl značnou naději na úspěch v soudním řízení o neplatnost usnesení shromáždění SVJ. To však není projednávaný případ a odvolací soud proto také neakceptoval 4. odvolací důvod poukazující na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1423/2009 ze dne 25. 5. 2011, jenž řeší zcela jinou situaci.
15. Podle právního názoru odvolacího soudu přehlasovaným vlastníkem není ten, kdo se ze shromáždění vzdálil a nezúčastnil se tedy bez vážných důvodů hlasování o zpochybňovaném usnesení SVJ, jež bylo v jeho nepřítomnosti přijato.
16. V projednávané věci se na shromáždění účastníka konané dne 27. listopadu 2018 dostavil za navrhovatele zástupce na základě plné moci [Anonymizováno], jenž své oprávnění zastupovat navrhovatele řádně prokázal a při hlasování o usneseních č. 1 a č. 2 s ním bylo nejvyšším orgánem SVJ jako se zástupcem navrhovatele jednáno. Ježto však jmenovaný zástupce po přijetí usnesení č. 2 shromáždění účastníka opustil, aniž by k tomu měl vážný důvod, vzdal se tak možnosti hlasovat o následujících usneseních č. 3 až č. 9. Před odvolacím soudem proto neobstála argumentace odvolatele uvedená pod bodem 4. odvolání (shora), podle níž [Anonymizováno] pod nátlakem musel jednání shromáždění účastníka konaného dne 27. listopadu 2018 opustit v návaznosti na usnesení č. 2 shromáždění účastníka. Tato argumentace je nepřiléhavá, neboť uvedené usnesení se podle správného zjištění soudu I. stupně týkalo pouze [právnická osoba], jenž nebyl oprávněn jednat za navrhovatele na předmětném shromáždění účastníka dne 27. listopadu 2018, když nebyl předsedou představenstva účastníka, ačkoli se za něho vydával předložením neaktuálního výpisu z obchodního rejstříku obsahujícího deklaratorní zápis statutárního orgánu navrhovatele. Stejně tak [právnická osoba] nepředložil k jednání na zasedání účastníka ani plnou moc k zastupování navrhovatele, ačkoli mu tato byla navrhovatelem vystavena, přičemž podle odvolacího soudu [právnická osoba] udělená generální plná moc byla vyhovující v případě zastupování před nejvyšším orgánem SVJ, a to s ohledem na nepoužitelnost (v těchto případech jednání SVJ) analogie ustanovení o zastoupení při jednáních nejvyšších orgánů obchodních korporací. Z těchto důvodů před odvolacím soudem neobstála argumentace odvolatele uvedená pod bodem 6. a 7. odvolání, neboť k dostatečnosti plné moci pro [právnická osoba] nebylo zapotřebí provádět další dokazování. Postačilo by pouze to, aby jmenovaný uvedenou plnou moc předložil. Před odvolacím soudem z uvedených důvodů neobstála ani argumentace odvolatele uvedená pod body 3. a 5. odvolání.
17. Ve vztahu k usnesení č. 2 shromáždění účastníka navrhovatel sice byl přehlasován, avšak podle právního názoru odvolacího soudu obsah uvedeného usnesení sám o sobě nemůže představovat důležitý důvod, pro nějž by se mohl přehlasovaný vlastník jednotky domáhat u soudu vyslovení neplatnosti takovéhoto usnesení. Je tomu tak proto, že rozhodnutím učiněným v usnesení č. 2 o nemožnosti hosta účastnit se shromáždění účastníka nebylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníka jednotky, nebo do podstaty předmětu jejího vlastnictví z hlediska účelu jeho využití. Z tohoto důvodu se odvolací soud ztotožnil se soudem I. stupně v závěru, že ani ve vztahu k usnesení č. 2 není dán důvod neplatnosti předmětného usnesení SVJ. Z uvedených důvodů proto před odvolacím soudem neobstála argumentace odvolatele uvedená pod bodem 3. odvolání.
18. Před odvolacím soudem dále neobstála ani další argumentace odvolatele uvedená pod bodem 1. a 10. odvolání neboť soud I. stupně v souladu s § 157 odst. 2 o. s. ř. ve svém rozhodnutí zcela dostatečně a v rozsahu požadovaném zákonem uvedl, čeho se navrhovatel domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřil účastník řízení, stručně a jasně vyložil, které skutečnosti měl prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce, přičemž odůvodnění napadeného rozhodnutí respektovalo linii předmětu řízení, bylo vypracováno velmi pečlivě a je přesvědčivé.
19. Před odvolacím soudem neobstála ani další argumentace odvolatele uvedená pod body 2. a 9. odvolání, neboť soud I. stupně věc správně projednal v režimu nesporného řízení. Důvodem je skutečnost, že řízení ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků podle § 1209 NOZ, ať se jedná o přezkum jeho přijatých rozhodnutí či nahrazení jeho rozhodnutí, nebylo-li přijato, je svou povahou řízením o statusové věci, jež se týká samotné podstaty právního života této právnické osoby (§ 85 písm. a/ z.ř.s.). Řízení se proto řídí speciální úpravou z.ř.s. (§ 2 písm. e/). Účastníky řízení je proto nutno označovat jako navrhovatele a další účastníky (§ 6 odst. 1 z.ř.s.), nikoliv jako žalobce a žalovaného, jak nesprávně dovozuje odvolatel.
20. Před odvolacím soudem neobstála ani další argumentace odvolatele uvedená pod bodem 7. odvolání, neboť podle odvolacího soudu na rozhodnutí nemělo žádný vliv to, kde a jak se účastník dozvěděl, že [právnická osoba] nebyl dne 27. 11. 2018 předsedou představenstva navrhovatele.
21. Konečně před odvolacím soudem neobstála ani další argumentace odvolatele uvedená pod bodem 8. odvolání, neboť nebyl-li dán důležitý důvod pro podání návrhu na vyslovení neplatnosti napadeného usnesení SVJ č. 2 a napadal-li usnesení SVJ č. 3 až č. 9 vlastník, jenž nebyl přehlasován, nebyl soudu I. stupně dán zákonem vymezený prostor, v rámci něhož by mohl přistoupit k přezkumu napadených usnesení z hlediska jejich možné kolize se zákonem nebo se stanovami.
22. Ze všech těchto důvodů odvolací soud za podmínek § 219 o. s. ř. napadené usnesení jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.
23. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšnému účastníkovi přiznal proti neúspěšnému navrhovateli právo na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení. Tyto náklady vzniklé účastníkovi v odvolacím řízení byly představovány náklady v celkové výši 4 114 Kč na právní zastoupení za 1 úkon právní služby advokáta podle § 11 odst. 1 AT (účast při jednání odvolacího soudu dne 23. listopadu 2022), v částce 3 100 Kč, k čemu přísluší i 1 režijní paušál 300 Kč. Advokátu účastníka náleží také náhrada za odvedenou DPH ve výši 714 Kč.
24. Proto bylo rozhodnuto ve výroku II. tohoto usnesení tak, že navrhovatel je povinen zaplatit účastníkovi na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 4 114 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení rukám zástupce účastníka.
Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, za podmínek § 237 a násl. o. s. ř. Dovolání je možno podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu I. stupně.