o vyslovení neplatnosti usnesení přijatých účastníkem dne 17. ledna 2021, o návrhu na nařízení předběžného opatření, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 74 Cm 246/2021-5 ze dne 6. prosince 2021

1. Shora uvedeným usnesením Městský soud v Praze (dále jen soud I. stupně) zamítl návrh na nařízení předběžného opatření požadovaného podle § 1209 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (NOZ), na základě něhož by bylo zakázáno členům SVJ a statutárnímu orgánu jednat dle hlasování ze dne 17. 1. 2021.

2. Soud I. stupně vycházel ze skutečnosti, že návrhem doručeným soudu I. stupně dne 3. prosince 2021 se navrhovatel domáhal, aby soud I. stupně vyslovil neplatnost usnesení účastníka - [Jméno navrhovatele B], přijatých účastníkem dne 17. ledna 2021 a uvedených v zápise ze dne 18. ledna 2021. Současně s návrhem ve věci samé navrhl i nařízení předběžného opatření, podle něhož by mělo být dočasně zakázáno členům účastníka (SVJ) a statutárnímu orgánu SVJ jednat podle hlasování účastníka ze dne 17. ledna 2021, jímž účastník přijal změny stanov a společnost [právnická osoba]., IČ [IČO] byla zvolena do funkce předsedy statutárního orgánu SVJ.

3. Podle soud I. stupně pro nařízení předběžného opatření musí být kumulativně splněny dva základní předpoklady, a to

- navrhovatelem prokázaná potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků řízení či důvodná obava, že by výkon rozhodnutí posléze vydaného v řízení mohl být ohrožen, a zároveň osvědčení základních skutečností odůvodňujících uplatněný nárok,

- nařízení předběžného opatření musí být přiměřené okolnostem a zejména zásahu do práv a zájmů povinného, byť to občanský soudní řád (o. s. ř.) výslovně neuvádí, avšak vyplývá to podle soudu I. stupně z obecné zásady proporcionality i ze soudní judikatury.

4. Soud I. stupně dospěl k závěru, že navrhovatel neprokázal důvody pro nařízení předběžného opatření, když netvrdil a ani neosvědčil, v čem má spočívat tvrzené ohrožení jeho zájmů a krácení jeho práv, netvrdil souvislost s napadeným usnesením a ani v čem spočívá riziko možného vzniku škody. Podle soudu I. stupně navrhovatel neosvědčil obavu odůvodňující nařízení předběžného opatření a ani existenci podmínek pro úspěch v řízení ve věci samé, když k návrhu ani nedoložil listiny osvědčující, že usnesení ze dne 17. ledna 2021 mělo být podkladem pro zápis změn ve veřejném rejstříku. Tvrzení navrhovatele v řízení o neplatnost usnesení účastníka o možném podvodu nebo pokusu o podvod ve spojení s uvedeným hlasováním je podle soudu I. stupně nekonkrétní a neosvědčené.

5. Ve vztahu k právním aspektům věci podle soudu I. stupně navrhovatel netvrdil, v čem spatřuje důležitý důvod pro vyslovení neplatnosti napadeného rozhodnutí, což je zásadní podmínka pro aktivní legitimaci v řízení podle ustanovení § 1209 odst. 1 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (NOZ), podle něhož je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby rozhodl o záležitosti týkající se správy domu a pozemku, a v rámci toho rovněž navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí.

6. Uvedené usnesení soudu I. stupně napadl včas podaným odvoláním ze dne 16. prosince 2021 pro nesprávnost a nepřezkoumatelnost navrhovatel (odvolatel) a navrhl jeho změnu tak, aby, odvolací soud návrhu v plném rozsahu vyhověl.

7. Navrhovatel v odůvodnění svého opravného prostředku argumentoval v tom smyslu, že potřebné listiny doložil již při podání návrhu, přičemž soud I. stupně zcela ignoroval jeho tvrzení o porušení zákona a platných stanov účastníka ve spojení s hlasováním o změně stanov a volbě statutárního orgánu, když odvolatel v návrhu připomenul náležitosti potřebné ke svolání shromáždění SVJ dle stanov a náležitosti pozvánky. Poukázal na to, že mu pozvánka nebyla doručena a nebyla ani zveřejněna na nástěnce. Tyto skutečnosti podle odvolatele ohrožují jeho práva a umožňují vznik škody samotnému účastníkovi změnami stanov a statutárního orgánu nezákonnou volbou v rozporu se stanovami účastníka. Samotné odepření možnosti účastnit se na chodu účastníka, hlasovat o změnách stanov a volit statutární orgán by podle odvolatele mělo stačit k vyslovení neplatnosti a k nařízení předběžného opatření při naplnění požadavků ustanovení § 1209 odst. 1 NOZ. Jestliže bude dle uvedeného hlasování nadále jednáno, existuje podle odvolatele riziko vzniku škody způsobené účastníkovi i navrhovateli a takovýto negativní příklad by i do budoucna mohl uvedené nezákonné jednání proměnit v běžný postup se všemi z toho plynoucími důsledky a členové statutárního orgánu by mohli učinit běžnou praxí svolávání shromáždění bez patřičných formalit a např. záměrně nepozvat všechny členy SVJ.

8. Navrhovatel dále namítl, že se soud I. stupně nevypořádal s tvrzením, že v době konání údajného shromáždění platila protiepidemická opatření, neumožňující shromažďování osob, a účastníci shromáždění by v případě jeho řádného svolání porušovali tato opatření a vystavovali by se případné nákaze. V rámci návrhu podle odvolatele sice nebylo doloženo usnesení soudu I. stupně ohledně zápisu změn v rejstříku ani příloha k návrhu, však byly sděleny identifikátory tvrzeného usnesení ze dne 18. října 2021, jež mělo být soudu I. stupně známo z jeho činnosti.

9. S ohledem na uvedené podle odvolatele osvědčil tvrzení o případném podvodu resp. pokusu o podvod, když předložil dokumenty osvědčující provedení zápisu změn v rejstříku a zveřejnění nových stanov na základě hlasování ze dne 17. ledna 2021 a dokumenty prokazující oznámení o hlasování per rollam ve stejné věci dne 25. ledna 2021 s podpisem 5 členů účastníka, doručené a vyvěšené na nástěnce, jehož se navrhovatel účastnil podáním návrhu na přijetí usnesení k hlasovacím bodům i řádným hlasováním.

10. Odvolatel rovněž poukázal na skutečnost, že mu nebyl znám výsledek hlasování shromáždění svolaného na den 25. listopadu 2021, na němž se měl opět volit výbor a měla být posouzena nabídka předsednictví jiné firmy, aniž předcházelo odvolání aktuálně zapsaného předsedy. Podle všeho se podle názoru odvolatele aktuálně dva subjekty považují za řádné statutární orgány účastníka, a to právě v důsledku ignorování stanov a zákonů. Odvolatel dále vyjádřil obavu, že na uvedeném zasedání shromáždění účastníka nehlasovali členové účastníka, neboť v době konání zasedání shromáždění i v době hlasování per rollam probíhala vlastnická změna u jedné bytové jednotky a není vyloučena neúčast řádného člena na hlasování.

11. Dále odvolatel zdůraznil, že podal návrh na určení opatrovníka za předpokladu, že členové po odstoupení posledního výboru nebudou schopni činnosti v souladu se zákonem a stanovami a do rozhodnutí soudu I. stupně o nevyhovění návrhu navrhovatel podal dosud nevyřízené odvolání.

12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu I. stupně podle ustanovení § 212 a násl. o. s. ř., a to včetně řízení předcházejícího jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání navrhovatele není důvodné.

13. Z návrhu na zahájení řízení vyplývá, že v projednávaném případě se navrhovatel domáhá vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění SVJ, jež mělo přijmout změnu stanov v části názvu orgánu SVJ z názvu „výbor“ na název „předseda“ a zvolit předsedu účastníka, jak tato usnesení měla být přijata na shromáždění účastníka dne 17. 1. 2021, když podle názoru navrhovatele bylo shromáždění SVJ nesprávně svoláno a nemohlo se konat ani z hygienických důvodů, přičemž s krátkým odstupem mělo o shodném návrhu hlasovat SVJ též postupem per rollam dne 17. 2. 2021. Současně s podaným návrhem ve věci samé navrhovatel navrhl i nařízení předběžného opatření zakazující členům SVJ a statutárnímu orgánu jednat dle usnesení ze dne 17. 1. 2021.

14. Nesprávné svolání shromáždění účastníka dne 17. 1. 2021 mělo podle navrhovatele spočívat zejména v tom, že, bylo nutné, aby shromáždění vlastníků proběhlo na základě formální pozvánky, která má obsahovat též informace o tom, kdo svolává shromáždění účastníka, kdy se bude shromáždění konat, jaký bude program shromáždění a kde se bude konat. Součástí pozvánky mají být podklady, případně má být sděleno, kde je možné do podkladů nahlédnout. Dále měla být podle navrhovatele pozvánka doručena všem vlastníkům poštou, do schránek, případně do emailů a zároveň vyvěšena na nástěnce a to nejméně 15 dnů před datem konání shromáždění. Podle navrhovatele se hlasování dne 17. 1. 2021 vůbec nekonalo, byť o něm existuje zápis datovaný dnem 18. 1. 2021, když hlasování nepředcházela žádná formální pozvánka a bránila mu také vládní protiepidemická opatření.

15. Jak dále vyplývá z návrhu na zahájení řízení, ve vztahu k hlasování ze dne 17. 1. 2021 per rollam se navrhovatel ve svém shora uvedeném návrhu vyjádřil tak, že zápis s výsledky hlasování dne 17. 1. 2021 per rollam o shora uvedených změnách stanov a o statutárním orgánu byl zveřejněn na nástěnce, byl vložen do schránek a zaslán emailem členům SVJ dne 25. 1. 2021. V tomto zápisu mělo být podle návrhu na zahájení řízení uvedeno, že se hlasování per rollam konalo na základě vládních opatření, které neumožňují konání prezenčního shromáždění SVJ. Podle návrhu na zahájení řízení by se navrhovatel účastí na hlasování vystavil riziku nákazy. Konečně podle navrhovatele „…v případě, že bude dle uvedeného hlasování nadále jednáno, budou ohroženy jeho zájmy, bude krácen na svých právech a stejně tak je zde riziko škody způsobené samotnému SVJ….. a navrhovatel má za to, že mohlo dojít k podvodu, případně k pokusu o podvod ve spojení s uvedeným hlasování...“

16. Konečně z návrhu vyplývá i to, že navrhovatel svůj shora uvedený návrh na zahájení řízení a návrh na vydání předběžného opatření osvědčoval toliko emailem obsahujícím svolání členů SVJ k hlasování per rollam ze dne 25. 1. 2021 a listinu určenou k hlasování per rollam dne 17. 2. 2021.

17. Z hlediska právního odvolací soud v projednávaném případě podaného návrhu na zahájení řízení a na vydání předběžného opatření vyšel shodně se soudem I. stupně z § 12 z.ř.s., § 1 z.ř.s. a § 102 odst. 1 o. s. ř.

18. Jak vyplývá zejména ze shora uvedených ustanovení zákona, je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

19. Odvolací soud vychází z § 1209 odst. 1 věty první NOZ ve znění účinném od 1. 7. 2020, podle něhož, je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti týkající se správy domu a pozemku rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí.

20. Podle právního názoru odvolacího soudu návrh na zákaz jednání podle napadeného usnesení shromáždění je svou povahou předběžným opatřením, které vychází přímo z hmotněprávní úpravy (§ 1209 odst. 1 NOZ), a pro jeho vydání musí být splněny podmínky řízení ve věci samé a osvědčeny rozhodné skutečnosti vedoucí k úspěchu ve věci.

21. Podle názoru odvolacího soudu právo obrátit se na soud s návrhem na přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je z uvedených důvodů omezeno nejen z hlediska osobního a časového, nýbrž i z hlediska věcného. Uplatnit je může toliko přehlasovaný vlastník jednotky (osobní omezení), pouze do uplynutí prekluzivní lhůty tří měsíců počítané ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl (omezení časové), a jen tehdy, je-li pro to důležitý důvod (omezení věcné). Právo obrátit se na soud s návrhem na vyslovení neplatnosti usnesení přijatého shromážděním vlastníků musí proto podléhat rovněž věcnému omezení nastavenému v § 1209 odst. 1 NOZ. Z hlediska praktického posuzování věcí obdobných projednávanému případu odvolací soud konstatuje, že aby soud mohl učinit (kladný) závěr o tom, že napadené usnesení shromáždění vlastníků bylo přijato v rozporu se zákonem či stanovami společenství, musí být nejprve splněna podmínka, že k přezkumu napadeného usnesení existuje důležitý důvod ve smyslu § 1209 odst. 1 NOZ. Uvedené prakticky znamená, že přípustnost soudního přezkumu usnesení shromáždění vlastníků je nutno hodnotit podle závažnosti obsahu napadeného usnesení, to značí podle významu záležitosti, o níž bylo rozhodnuto dotčeným usnesením, neboť jinak by věcné omezení takového přezkumu ztrácelo jakýkoli smysl.

22. Při výkladu slovního spojení „důležitý důvod“, užitého v ustanovení § 1209 odst. 1 NOZ lze podle právního názoru odvolacího soudu vyjít z definice pojmu „důležitá záležitost“, k níž dospěla ustálená soudní praxe při aplikaci § 11 odst. 3 věty třetí zákona o vlastnictví bytů. Důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je tak dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití.

23. Konečně odvolací soud vychází rovněž z právního názoru, že rozhodování podle ustanovení § 1209 odst. 1 NOZ nepochybně představuje zásah veřejné moci do soukromoprávních vztahů a Institut upravený v ustanovení § 1209 odst. 1 NOZ proto lze aplikovat pouze ve zcela odůvodněných a výjimečných případech.

24. V projednávaném případě z čl. XIII stanov účastníka přijatých dne 31. 3. 2017 v části týkající se rozhodnutí mimo zasedání shromáždění (per rollam) je zřejmé, že osoba, která je oprávněna shromáždění svolat, může navrhnout v písemné formě, aby vlastníci jednotek rozhodli o záležitostech, které náleží do působnosti shromáždění, mimo zasedání a návrh musí obsahovat alespoň návrh usnesení, podklady potřebné pro jeho posouzení nebo údaj, kde jsou uveřejněny, a údaj o lhůtě, ve které se má vlastník jednotky vyjádřit. Lhůta k vyjádření činí minimálně 15 dnů. K platnosti hlasování se vyžaduje vyjádření vlastníka jednotky s uvedením dne, měsíce a roku, kdy bylo učiněno, podepsané vlastní rukou na listině obsahující plné znění návrhu rozhodnutí. Výbor oznámí vlastníkům jednotek v písemné formě výsledek hlasování, a pokud bylo usnesení přijato, oznámí jim i celý obsah přijatého usnesení. Neučiní-li to bez zbytečného odkladu, může oznámení učinit na náklady společenství vlastníků ten, kdo usnesení navrhl. Rozhodnutí se přijímá podle hlasovacího kvóra uvedeném v článku XII odstavci 7 stanov.

25. Jak je zřejmé ze shora uvedeného návrhu na nařízení předběžného opatření vytýká navrhovatel účastníkovi, že nesvolal členy SVJ na jednání dne 17. 1. 2021, přičemž současně konstatuje, že se jednání ani nekonalo, což dokládá (velmi krátce po té proběhlým) hlasováním postupem per rollam uskutečněným se shodným programem hlasování z důvodů epidemiologických, jak to umožňoval čl. XIII stanov účastníka přijatých dne 31. 3. 2017, vůči němuž odvolatel nemá výhrady.

26. S ohledem na obsah spisu ani odvolací soud pro potřeby rozhodnutí o předběžném opatření, nemá důvodu zpochybňovat správnost postupu účastníka ohledně hlasování per rollam a proto konstatuje, že má pro potřeby rozhodnutí o předběžném opatření osvědčeno, že účastník při předmětném způsobu hlasování (per rollam) postupoval v souladu se stanovami a v souladu s § 158 odst. 2 NOZ a § 1211 NOZ. Odvolací soud dále pro potřeby rozhodnutí o předběžném opatření, nemá důvodu zpochybňovat ani další tvrzení účastníka, podle něhož se jednání shromáždění SVJ dne 17. 1. 2021 nekonalo.

27. Za této situace odvolací soud dále pro potřeby rozhodnutí o předběžném opatření konstatuje, že podle obsahu spisu bylo právním důvodem pro změnu stanov (v označení jednoho z orgánů SVJ) a pro volbu předsedy SVJ, zapsaných do veřejného rejstříku až se značným odstupem dne 17. 11. 2021, usnesení přijaté hlasováním per rollam dne 17. 2. 2021 a nikoliv navrhovatelem uváděné neexistující usnesení ze zasedání shromáždění SVJ ze dne 17. 1. 2021, jež se ani podle navrhovatele neuskutečnilo, byť navrhovatel předložil listinu, jež má být zápisem o konání uvedeného shromáždění SVJ.

28. Proto, jestliže v procesu osvědčování podmínek pro nařízení předběžného opatření podle § 1209 NOZ lze učinit předběžný závěr, že navrhovatelem uváděné změny v orgánech SVJ se neuskutečnily na základě namítaného zasedání shromáždění SVJ ze dne 17. 1. 2021 a změny proběhly až na základě nerozporovaného hlasování ze dne 17. 2. 2021 uskutečněného per rollam, jež se tak konalo krátce po 17. 1. 2021, odvolací soud neshledává důvod pro zatímní úpravu poměrů v SVJ postupem podle § 1209 NOZ, neboť pro takovýto postup neshledává jakýkoli důvod. To vyplývá ze skutečnosti, že v projednávaném případě z hlediska hmotněprávní úpravy (§ 1209 odst. 1 NOZ) nebyly osvědčeny rozhodné skutečnosti, jež by mohly vést k úspěchu navrhovatele ve věci. To je také důvodem, proč podle odvolacího soudu nelze ve shodě se soudem I. stupně ani podle právního názoru odvolacího soudu návrhu podle § 1209 NOZ na nařízení předběžného opatření vyhovět. V rámci řízení ve věci samé však může dojít k hlubšímu objasnění otázek souvisejících je zápisem ze shromáždění účastníka ze dne 17. 1. 2021, jenž je podle navrhovatele zápisem o skutečnosti, jež se nikdy neudála.

29. Ze všech těchto důvodů, když navrhovatel v této fázi řízení nesplňuje podmínky, za nichž by mu mohlo být vyhověno ve věci samé, podle odvolacího soudu neosvědčuje ani podmínky pro úspěch s návrhem na vydání předběžného opatření podle § 12 z.ř.s., § 1 odst. 3 z.ř.s. a podle § 102 odst. 1 o. s. ř.

30. Proto navrhovateli nelze vyhovět ani v jeho návrhu podle § 1209 odst. 1 NOZ na vydání předběžného opatření.

31. Ze všech těchto důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 219 odst. 1 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

32. O nákladech tohoto řízení rozhodne soud v rozhodnutí, jímž bude u něho řízení skončeno.