o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, o nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy ze dne 6. 1. 2021, č. j. V-4938/2020-404, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. července 2024, č. j. 19 C 2/2021-148

1. Soud prvního stupně rozsudkem v záhlaví označeným zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala povolení vkladu vlastnického práva ke spoluvlastnickým podílům o velikosti 1/3 pozemků parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa], podle dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví uzavřené dne 9. 7. 2020 mezi [Anonymizováno], [Anonymizováno]., nar. [Datum narození účastníka B], [Jméno účastníka C], nar. [Datum narození účastníka C] a [Anonymizováno], nar. [Datum narození žalobkyně], a tím nahrazení rozhodnutí [Jméno účastníka E] pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] ze dne 6. 1. 2021, č. j. V-4938/2020-404 (výrok I.). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

2. Rozhodnutí odůvodnil tím, že v době, než byl dne 21. 9. 2020 podán návrh na vklad vlastnického práva katastrálnímu úřadu dle dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, bylo žalobkyni a ostatním účastníkům kromě [Anonymizováno] doručeno vyrozumění o zahájení řízení o vyvlastnění za účelem zřízení věcného břemene k pozemku parc. č. 684/6 ve prospěch společnosti [právnická osoba]. Od doručení vyrozumění o zahájení vyvlastňovacího řízení podle § 19 odst. 3 zák. č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (dále jen „zákon o vyvlastnění“), nesměli vyvlastňovaní nakládat s pozemkem s tím, že právní úkony, kterými vyvlastňovaný poruší tuto povinnost jsou neplatné. Uvedl, že na uvedeném závěru nic nemění ani skutečnost, že [Anonymizováno] bylo doručeno oznámení o zahájení vyvlastňovacího řízení po podání návrhu na vklad (dne 23. 9. 2020), protože nabyvatelkou byla žalobkyně a té bylo vyrozumění o zahájení vyvlastňovacího řízení doručeno 19. 9. 2020. Soud prvního stupně tak uzavřel, že rozhodnutí katastrálního úřadu je správné a žalobu zamítl. Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení pro jejich neúspěch ve věci.

3. Proti rozsudku podala žalobkyně v zákonné lhůtě odvolání. V odvolání namítala, že § 19 zákona o vyvlastnění sice zakazuje nakládání s pozemkem po doručení vyrozumění o zahájení vyvlastňovacího řízení, ale v tomto případě se jednalo o vypořádání spoluvlastnictví převzetím spoluvlastnického podílu. Soud prvního stupně odhlíží od smyslu a účelu vedeného řízení o vyvlastnění, které nesměřuje k zániku vlastnictví žalobkyně, ale ke zřízení věcného břemene k uložení plynárenského potrubí a nijak se nezabývá otázkou, jak může dispozice se spoluvlastnicím podílem ohrozit či mařit účel nebo rozsah „vyvlastnění“. Z odůvodnění napadeného rozsudku se nepodává, jak by mohla dohoda ztížit vedené správní řízení, když namísto čtyř subjektů založila účastenství jen jednoho z nich a řízení tím zjednodušila. Přestože soud prvního stupně dospěl k závěru, že se jedná o relativní neplatnost právního jednání, nijak nezohlednil, že námitku neplatnosti nikdo nevznesl. Nesouhlasil také s názorem soudu, že i u [Anonymizováno] platil zákaz nakládání s pozemkem, přestože[Anonymizováno][Anonymizováno] bylo vyrozumění o zahájení vyvlastňovacího řízení doručeno až po podání návrhu na vklad s tím, že vyrozuměna byla druhá smluvní strana – žalobkyně. Zdůraznila, že dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví byla uzavřena dne 9. 7. 2020, tedy v době, kdy vyvlastňovací řízení ještě nebylo zahájeno. Dohoda nabyla platnosti a účinnosti jejím podpisem, a nikoliv dnem podání návrhu na vklad. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě v celém rozsahu vyhověl.

4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek a řízení mu předcházející podle § 212 a § 212a o. s. ř., přihlédl k odvolání žalobkyně a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Odvolací soud zdůrazňuje, že soud, který na základě podané žaloby v řízení podle části páté občanského soudního řádu projednává a rozhoduje věc vkladu práva do katastru nemovitostí, v níž byl rozhodnutím katastrálního úřadu návrh na vklad zamítnut, se může (protože projednává a rozhoduje znovu právě takový návrh) věcí zabývat jen v rámci těch zákonných hmotněprávních limitů, jež jsou stanoveny pro rozhodnutí o takové věci samotnému katastrálnímu úřadu. Jinými slovy, omezení daná katastrálnímu úřadu pro zkoumání právního jednání, na jehož podkladě má být právo do katastru zapsáno, jen z hledisek taxativně vypočtených v ustanovení § 17 odst. 1 zák. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“), se uplatní také v následném (navazujícím) soudním řízení podle části páté občanského soudního řádu o téže věci.

6. Návrh katastrálnímu úřadu na povolení vkladu podali všichni účastníci dne 21. 9. 2020. Účastníci se domáhali povolení vkladu ve prospěch žalobkyně ke spoluvlastnickému podílu o velikosti 1/3 pozemků parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] (dále jen „předmětné pozemky“). Vkladovou listinou byla dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví uzavřená účastníky (resp. [Anonymizováno] právní předchůdkyní účastníků 1. a 4.) dne 9. 7. 2020. [Anonymizováno] vlastnila spoluvlastnický podíl na předmětných pozemcích o velikosti 1/12, stejný spoluvlastnický podíl vlastnil [Jméno účastníka B] a [Jméno účastníka C] vlastnil spoluvlastnický podíl na předmětných pozemcích velikosti 1/6. Dohoda obsahovala vypořádací podíly za předmětné pozemky, které byly sjednány celkovou částkou ve výši [částka] pro [Anonymizováno], ve stejné výši pro [Anonymizováno]. a ve výši 130 000 Kč pro [Jméno účastníka C]. Ještě před podáním návrhu na vklad bylo doručeno Městským úřadem v Klatovech účastníkům, vyjma [Jméno účastníka C], oznámení o zahájení vyvlastňovacího řízení; [Anonymizováno] bylo oznámení doručeno dne 16. 9. 2020, [Anonymizováno] a [Anonymizováno] dne 17. 9. 2020 a [Jméno účastníka C] dne 23. 9. 2020. Oznámení o zahájení vyvlastňovacího řízení obsahovalo poučení o zákazu nakládání s nemovitostí s tím, že porušení této povinnosti má za následek neplatnost právního jednání. Vyvlastňovací řízení se týkalo pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a předmětem uvedeného řízení bylo omezení vlastnického práva zřízením věcného břemene ve prospěch společnosti [právnická osoba]. (zřízení a provozování plynárenského zařízení distribuční soustavy). Ve vyvlastňovacím řízení bylo jednáno se všemi podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a každému z nich byla přiznána podle velikosti spoluvlastnických podílů peněžitá náhrada za zřízení věcného břemene. Vyvlastňovací řízení bylo pravomocně skončeno dne 19. 2. 2024.

7. Podle § 19 odst. 3 zákona o vyvlastnění po doručení uvědomění o zahájení vyvlastňovacího řízení nesmí vyvlastňovaný nakládat s pozemkem nebo stavbou, a to v rozsahu, kterého se vyvlastnění týká, převést je, pronajmout nebo jinak zatížit. Právní úkony, kterými vyvlastňovaný poruší tuto povinnost, jsou neplatné; to neplatí v případě smluv uzavíraných s vyvlastnitelem nebo s jeho souhlasem. Při vyvlastnění se neuplatní smluvní ani zákonná předkupní práva k vyvlastňovanému pozemku nebo stavbě. O tomto následku musí být vyvlastňovaný poučen v uvědomění o zahájení řízení.

8. Pro účely zákona o vyvlastnění se rozumí vyvlastněním odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku (§ 2 zákona o vyvlastnění). V dané věci bylo zahájeno vyvlastňovací řízení pro zřízení věcného břemene.

9. Žalobkyně je toho názoru, že se zákaz uvedený v § 19 odst. 3 zákona o vyvlastnění, nevztahuje na dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Citované ustanovení § 19 odst. 3 zakazuje vyvlastňovanému po doručení uvědomění o zahájení vyvlastňovacího řízení nakládat s pozemkem, a to v rozsahu, kterého se vyvlastnění týká. Výslovně se uvádí zákaz převodu. Smyslem ustanovení § 19 odst. 3 zákona o vyvlastnění je zamezit převodu pozemku v průběhu vyvlastňovacího řízení a tím ke změně okruhu účastníků a ztížení vyvlastňovacího řízení. Zákaz převodu není v zákoně nijak specifikován, týká se proto jakéhokoliv převodu, tj. i převodu spoluvlastnického podílu v rámci zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Skutečnost, že spoluvlastnické podíly k pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] byly převáděny na jednoho ze stávajících spoluvlastníků, zákon opět neřeší jako možnou výjimku z jinak obecného zákazu převodu pozemku. Lze tedy dovodit, že uvedený zákaz se vztahuje i na taková právní jednání.

10. Je-li porušen zákaz nakládání s pozemkem stanovený v § 19 odst. 3 zákona o vyvlastnění, jedná se o právní úkon neplatný (§ 580 odst. 1 o. z.). Pro rozhodnutí v přezkoumávané věci není podstatné, zda se jedná o úkon absolutně či relativně neplatný, protože dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví byla uzavřena ještě před doručením vyrozumění o zahájení vyvlastňovacího řízení, takže uvedené právní jednání nemůže být neplatné (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2010, sp. zn. 21 Cdo 3682/2009).

11. V případě převodu nemovité věci (byť spoluvlastnického podílu), zapsané ve veřejném seznamu, se nabývá věc do vlastnictví až zápisem do takového seznamu (§ 1105 o. z.).

12. V době podání návrhu katastrálnímu úřadu na povolení vkladu byli účastníci s výjimkou [Anonymizováno] omezeni v nakládání s pozemkem, neboť jim bylo předtím doručeno oznámení o zahájení vyvlastňovacího řízení. Okamžik zahájení vkladového řízení podáním návrhu je pro rozhodnutí katastrálního úřadu podstatný, neboť katastrální úřad zkoumá obsah listinu podle stavu, jaký tu byl v době zahájení řízení (§ 17 odst. 5 katastrálního zákona), protože právní účinky zápisu nastávají právě k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu zákonu (§ 10 katastrálního zákona).

13. Podle § 17 odst. 1 písm. d) katastrálního zákona ve vkladovém řízení katastrální úřad zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda účastník vkladového řízení není omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí.

14. Povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobkyně tak bránilo ustanovení § 17 odst. 1 písm. d) katastrálního zákona, protože účastníci vkladového řízení byli v době podání návrhu na povolení vkladu omezeni zákonem o vyvlastnění v oprávnění nakládat s nemovitostí. Povolit vklad vlastnického práva ve prospěch žalobkyně ve vztahu ke spoluvlastnickému podílu [Jméno účastníka C], kterému bylo vyrozumění doručeno až dva dny po zahájení vkladového řízení, nebylo možné, protože návrhem bylo požadováno povolení vkladu spoluvlastnického podílu o velikosti 1/3 (tedy souhrnně za všechny tři podílové spoluvlastníky) a nikoliv vkladu spoluvlastnických podílů toho kterého ze spoluvlastníků (u [Anonymizováno] se konkrétně jednalo o spoluvlastnický podíl o velikosti 1/6). Správný byl proto závěr katastrálního úřadu, že se jednalo o neoddělitelné právní jednání, takže nemohl být povolen vklad ve prospěch žalobkyně ve vztahu toliko k tomuto účastníkovi.

15. Zákaz převodu se sice týkal jen jednoho pozemku, a to pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], ač uzavřenou dohodou ze dne 9. 7. 2020 bylo zrušeno a vypořádáno podílové spoluvlastnictví k celkem čtyřem pozemkům. V přezkoumávané věci nebylo možné povolit částečný vklad vlastnického práva, jak správně dovodil katastrální úřad potažmo soud prvního stupně, ke zbývajícím třem pozemkům, neboť náhrada za spoluvlastnické podíly všech pozemků byla určena jednou (celkovou) částkou a nelze tak určit, jaká výplata (náhrada) byla sjednána za ten který pozemek. (Náhrada je obligatorní náležitostí dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podle § 1141 o. z.).

16. Nad rámec uvedeného lze uvést, že žalobkyně může znovu podat návrh na povolení vkladu dle uvedené dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne 9. 7. 2020, protože v současné době povolení vkladu nebrání vyvlastňovací řízení (bylo již pravomocně skončeno).

17. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek včetně výroku o náhradě nákladů řízení jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil, když soud prvního stupně zamítl žalobu podle § 250i o. s. ř. s odůvodněním, že katastrální úřad rozhodl o právní věci správně.

18. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. Účastníci měli shodný názor, jak má být ve věci rozhodnuto, proto žádnému z nich nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.