o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, o nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, ze dne 8. 1. 2024, č. j. V-7887/2023-206-10, o odvolání účastníka proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22. května 2024, č. j. 76 C 4/2024-58,

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem povolil vklad vlastnického práva ve prospěch žalobkyně k pozemkům parc. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jehož součástí je rodinný dům č.p. [Anonymizováno], parc. č. [hodnota], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zapsaným v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] a obec [adresa] (dále jen „předmětné nemovitosti“), na základě rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] (výrok I.) a tím nahradil rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] (výrok II.). Účastníkovi uložil povinnost zaplatit žalobci náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok III.).

2. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že vkladovou listinou byl rozsudek Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který je závazný podle § 17 odst. 4 zák. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“) i pro účastníka řízení [jméno FO], neboť je závazný nejen pro účastníky řízení, ale i pro jejich právní nástupce. Účastník [Jméno zainteresované osoby 0/0] sice nebyl uveden jako žalovaný v citovaném rozsudku o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, ale to nic nemění na tom, že vstoupil do vlastnických práv k předmětným nemovitostem namísto žalovaného [jméno FO]. Účastník [Jméno zainteresované osoby 0/0] je právním nástupcem [jméno FO] bez ohledu na způsob nabytí vlastnického práva. Nadto konstatoval, že účastník [Jméno zainteresované osoby 0/0] musel o probíhajícím řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem vědět, když skutečnost, že takové soudní řízení probíhá, byla v katastru nemovitostí vyznačena. Musel si být vědom i důsledků s tím spojených, ať už přijetí stavu řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení, příp. závaznosti rozhodnutí pro něj jako právního nástupce. Soud prvního stupně uzavřel, že není podstatný způsob nabytí vlastnického práva k nemovitostem a není také podstatné, jak bylo či by bylo o odvolání žalobkyně rozhodnuto. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

3. Proti rozsudku podal účastník v zákonné lhůtě odvolání. V odvolání uvedl, že soud prvního stupně měl zkoumat, zda je rozsudek závazný i pro účastníka, když jemu ke dni zaslání rozsudku katastrálnímu úřadu svědčilo k předmětným nemovitostem spoluvlastnické právo o velikosti ½. Soud při uvedeném zkoumání dospěl k závěru, že účastník řízení se stal nástupcem namísto žalovaného [jméno FO] i přesto, že k této skutečnosti došlo až po vyhlášení rozsudku o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. S tímto názorem účastník nesouhlasil. Měl za to, že je třeba vzít v potaz i dobu, kdy došlo ke vstupu do práv původního spoluvlastníka, a tedy kdy se stal účastník spoluvlastníkem předmětných nemovitostí a zda vůbec měl možnost vstoupit do procesního postavení žalovaného v civilním sporném řízení. Uvedl, že v době, kdy byl rozsudek soudu prvního stupně vyhlašován, byl vlastníkem předmětných nemovitostí [jméno FO], účastník předmětné nemovitosti vydražil až dne [datum]. Právním nástupcem by se účastník stal tehdy, kdyby probíhalo odvolací řízení. Tím, že žalobkyně vzala své odvolání zpět, došlo k zafixování stavu k době rozhodnutí soudu prvního stupně. K argumentaci uvedené soudem prvního stupně v odůvodnění napadeného rozsudku účastník uvedl, že ten, kdo nebyl účastníkem řízení a ani podle zákona vůči němu není pravomocné rozhodnutí soudu závazné, může uplatňovat svá práva bez zřetele k tomu, jak o nich bylo pravomocně rozhodnuto v jiném řízení, přičemž odkazoval na judikaturu a komentář k ustanovení § 159a o. s. ř. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl.

4. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání se ztotožnila se závěry soudu prvního stupně a navrhla potvrzení napadeného rozsudku. Opakovala argumentaci soudu prvního stupně, že účastník vstoupil do vlastnických práv k předmětným nemovitostem namísto původního vlastníka [jméno FO] a je tak právním nástupcem jmenovaného bez ohledu na způsob nabytí vlastnického práva. Zdůraznila, že nelze zaměňovat procesní nástupnictví s nástupnictvím hmotněprávním s tím, že judikatura je jednotná v tom, že rozsudek zavazuje i právního nástupce účastníka řízení. Nadto v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se účastník stal i procesním nástupcem a poukázala na usnesení Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], jímž bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví žalovaného [jméno FO], kterým se stal [Jméno zainteresované osoby 0/0], takže účastník se stal účastníkem sporného řízení a dle § 159a odst. 1 o. s. ř. je rozsudek pro něj závazný.

5. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a o. s. ř., přihlédl k odvolání účastníka a k vyjádření žalobkyně a poté dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

6. V přezkoumávané věci byl vkladovou listinou rozsudek Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Tímto rozsudkem, který nabyl právní moci dne [datum], bylo zrušeno a vypořádáno podílové spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem tak, že byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně a žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit žalovanému [jméno FO] vypořádací podíl ve výši [částka]. Žalovaný [jméno FO] zemřel [datum] (dědické řízení bylo zastaveno pro nemajetnost zůstavitele). Žalobkyně proti rozsudku podala odvolání, které vzala dne [datum] zpět, takže odvolací řízení bylo zastaveno usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. V uvedeném usnesení odvolacího soudu byl jako žalovaný označen [Jméno zainteresované osoby 0/0], když o jeho procesním nástupnictví bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Dne [datum] vydražil [Jméno zainteresované osoby 0/0] v exekučním řízení spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na předmětných nemovitostech za částku [částka]; usnesení soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], ze dne [datum], č. j. [spisová značka], o příklepu vydražiteli [jméno FO] nabylo právní moci dne [datum]. Návrh na povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobkyně byl katastrálnímu úřadu podán žalobkyní dne [datum]; k uvedenému datu byl jako spoluvlastník předmětných nemovitostí evidován v katastru nemovitostí [Jméno zainteresované osoby 0/0]. Uvedený skutkový stav byl zjištěn jak katastrálním úřadem, tak soudem prvního stupně.

7. Katastrální úřad i soud prvního stupně správně zkoumaly vkladovou listinu jen z hledisek ustanovení § 17 odst. 4 katastrálního zákona. Katastrální úřad zaujal názor, že vkladová listina není závazná pro [jméno FO], a proto návrh na povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobkyně zamítl. Soud prvního stupně měl za to, že vkladová listina je závazná i pro [jméno FO], a proto nahradil rozhodnutí správního orgánu a vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí povolil.

8. Podle § 17 odst. 4 katastrálního zákona jde-li o rozhodnutí soudu, zkoumá katastrální úřad splnění podmínek jen podle odstavce 2 písm. a) a dále, zda je toto rozhodnutí závazné i pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru dosud zapsáno.

9. Podle § 159a odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení.

10. Obecně lze říci, že rozsudek je závazný nejen pro účastníky řízení, ale i pro jejich právní nástupce, jak konstatoval soud prvního stupně.

11. Podle § 207 odst. 1 o. s. ř. vzdát se odvolání je možno jedině vůči soudu, a to až po vyhlášení (vydání) rozhodnutí. Podle § 207 odst. 2 o. s. ř. dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, je možno vzít je zpět; v takovém případě odvolací soud odvolací řízení zastaví.

12. Podle § 222 odst. 1 o. s. ř. jestliže odvolatel vezme odvolání zpět, právní moc napadeného rozhodnutí nastane, jako kdyby k podání odvolání nedošlo.

13. V přezkoumávané věci sice žalobkyně v nalézacím řízení vedeném u Okresního soudu v [adresa] odvolání proti rozsudku ze dne [datum], č. j. [spisová značka], podala, ale odvolání vzala zpět, proto bylo odvolací řízení odvolacím soudem zastaveno. Právní moc napadeného rozhodnutí tak nastala dne [datum], tj. jako kdyby k podání odvolání nedošlo.

14. Řízení (sporné) je zahájeno žalobou a skončeno pravomocným rozhodnutím ve věci samé. V dané věci bylo sporné řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem skončeno [datum], když nabyl právní moci rozsudek okresního soudu (§ 222 odst. 1 o. s. ř.). Přestože účastník [Jméno zainteresované osoby 0/0] vydražil spoluvlastnický podíl na předmětné nemovitosti před skončením uvedeného řízení dne [datum], nebylo s ním v řízení jako s žalovaným jednáno (žalovanému [jméno FO] byl také doručován rozsudek soudu prvního stupně); takové rozhodnutí pak nemůže být pro účastníka [jméno FO] závazné ve smyslu 159a odst. 1 o. s. ř.

15. Skutečnost, že než bylo zastaveno odvolací řízení pro zpětvzetí odvolání, bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví žalovaného [jméno FO], nemá na vkladové řízení vliv, protože vkladovou listinou je rozsudek soudu prvního stupně a nikoliv procesní rozhodnutí o nástupnictví či o zastavení odvolacího řízení, které byly vydány po pravomocném skončení věci.

16. Dlužno dodat, že žalobkyně, která byla pánem sporu, mohla seznat z výpisu z katastru nemovitostí, že spoluvlastnický podíl [jméno FO] k předmětným nemovitostem je postižen několika exekucemi a s největší pravděpodobností dojde k vydražení spoluvlastnického podílu a ke změně vlastníka spoluvlastnického podílu. Žalobkyně tak mohla např. navrhnout přerušení řízení a poté postup podle § 107a odst. 1 o. s. ř., event. nebrat odvolání zpět, aby odvolací soud mohl rozhodnout ve věci samé s procesním nástupcem původně žalovaného; v takovém případě by řízení bylo pravomocně skončeno až doručením rozhodnutí odvolacího soudu a rozhodnutí by tak bylo závazné i pro [jméno FO].

17. Lze tedy shrnout, že dojde-li během nalézacího sporného řízení ve vztahu k žalovanému k právnímu nástupnictví, v tomto případě dokonce k nabytí spoluvlastnického práva originárním způsobem (a nikoli derivativním) a s právním nástupcem žalovaného není přesto v řízení jednáno (ač žalovaný přestal být pasivně legitimován), nemůže být pro takového právního nástupce žalovaného rozsudek závazný.

18. S ohledem na shora uvedené důvody odvolací soud napadený rozsudek podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že žalobu zamítl, protože správní orgán o věci rozhodl správně (§ 250i o. s. ř.).

19. Protože odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně musel znovu rozhodnout o náhradě nákladů řízení před tímto soudem (§ 224 odst. 2 o. s. ř.). Protože účastník byl v řízení úspěšný, byla mu přiznána podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhrada nákladů řízení ve výši [částka] spočívající v odměně advokáta za dva úkony právní služby po [částka] dle § 7 a § 9 odst. 4 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě), v náhradě hotových výdajů advokáta za uvedené úkony ve výši [částka] dle § 13 téže vyhlášky. Žalobkyně je povinna náklady řízení zaplatit účastníkovi do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

20. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. Úspěšnému účastníkovi byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši [částka], která zahrnuje odměnu advokáta [částka] za dva úkony právní služby po [částka] dle § 7 a § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu (odvolání, účast na odvolacím jednání), náhradu hotových výdajů advokáta [částka] za uvedené právní úkony dle § 13 téže vyhlášky a náhradu za zaplacený soudní poplatek za odvolání [částka]. Náklady odvolacího řízení je povinna žalobkyně zaplatit účastníkovi do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce účastníka (§ 149 odst. 1 o. s. ř.)