o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, o nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, ze dne 8. 1. 2024, č. j. V-7887/2023-206-10, o odvolání účastníka proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22. května 2024, č. j. 76 C 4/2024-58,

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem povolil vklad vlastnického práva ve prospěch žalobkyně k pozemkům parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je rodinný dům č. p. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno], zapsaným v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa] a obec [adresa] (dále jen „předmětné nemovitosti“), na základě rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 17. 3. 2022, č. j. 6 C 290/2018-553 (výrok I.) a tím nahradil rozhodnutí Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], ze dne [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno] (výrok II.). Účastníkovi uložil povinnost zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 15 342 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok III.).

2. Rozhodnutí odůvodnil tím, že vkladovou listinou byl rozsudek Okresního soudu v Mělníku ze dne 17. 3. 2022, č. j. 6 C 290/2018-553, který je závazný podle § 17 odst. 4 zák. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“) i pro účastníka řízení [Anonymizováno], neboť je závazný nejen pro účastníky řízení, ale i pro jejich právní nástupce. Účastník [Jméno účastníka] sice nebyl uveden jako žalovaný v citovaném rozsudku o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, ale to nic nemění na tom, že vstoupil do vlastnických práv k předmětným nemovitostem namísto žalovaného [Anonymizováno]. Účastník [Jméno účastníka] je právním nástupcem [Anonymizováno] bez ohledu na způsob nabytí vlastnického práva. Nadto konstatoval, že účastník [Jméno účastníka] musel o probíhajícím řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem vědět, když skutečnost, že takové soudní řízení probíhá, byla v katastru nemovitostí vyznačena. Musel si být vědom i důsledků s tím spojených, ať už přijetí stavu řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení, příp. závaznosti rozhodnutí pro něj jako právního nástupce. Soud prvního stupně uzavřel, že není podstatný způsob nabytí vlastnického práva k nemovitostem a není také podstatné, jak bylo či by bylo o odvolání žalobkyně rozhodnuto. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

3. Proti rozsudku podal účastník v zákonné lhůtě odvolání. V odvolání uvedl, že soud prvního stupně měl zkoumat, zda je rozsudek závazný i pro účastníka, když jemu ke dni zaslání rozsudku katastrálnímu úřadu svědčilo k předmětným nemovitostem spoluvlastnické právo o velikosti ½. Soud při uvedeném zkoumání dospěl k závěru, že účastník řízení se stal nástupcem namísto žalovaného [Anonymizováno] i přesto, že k této skutečnosti došlo až po vyhlášení rozsudku o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. S tímto názorem účastník nesouhlasil. Měl za to, že je třeba vzít v potaz i dobu, kdy došlo ke vstupu do práv původního spoluvlastníka, a tedy kdy se stal účastník spoluvlastníkem předmětných nemovitostí a zda vůbec měl možnost vstoupit do procesního postavení žalovaného v civilním sporném řízení. Uvedl, že v době, kdy byl rozsudek soudu prvního stupně vyhlašován, byl vlastníkem předmětných nemovitostí [Anonymizováno], účastník předmětné nemovitosti vydražil až dne 22. 3. 2022. Právním nástupcem by se účastník stal tehdy, kdyby probíhalo odvolací řízení. Tím, že žalobkyně vzala své odvolání zpět, došlo k zafixování stavu k době rozhodnutí soudu prvního stupně. K argumentaci uvedené soudem prvního stupně v odůvodnění napadeného rozsudku účastník uvedl, že ten, kdo nebyl účastníkem řízení a ani podle zákona vůči němu není pravomocné rozhodnutí soudu závazné, může uplatňovat svá práva bez zřetele k tomu, jak o nich bylo pravomocně rozhodnuto v jiném řízení, přičemž odkazoval na judikaturu a komentář k ustanovení § 159a o. s. ř. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl.

4. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání se ztotožnila se závěry soudu prvního stupně a navrhla potvrzení napadeného rozsudku. Opakovala argumentaci soudu prvního stupně, že účastník vstoupil do vlastnických práv k předmětným nemovitostem namísto původního vlastníka [Anonymizováno] a je tak právním nástupcem jmenovaného bez ohledu na způsob nabytí vlastnického práva. Zdůraznila, že nelze zaměňovat procesní nástupnictví s nástupnictvím hmotněprávním s tím, že judikatura je jednotná v tom, že rozsudek zavazuje i právního nástupce účastníka řízení. Nadto v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se účastník stal i procesním nástupcem a poukázala na usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 20. 7. 2023, č. j. 6 C 290/2018-664, jímž bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví žalovaného [Anonymizováno] kterým se stal [Jméno účastníka], takže účastník se stal účastníkem sporného řízení a dle § 159a odst. 1 o. s. ř. je rozsudek pro něj závazný.

5. Ve věci odvolací soud rozhodl rozsudkem ze dne 21. 11. 2024, č. j. 5 Co 78/2024-85, kterým rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobu zamítl. Rozhodnutí odůvodnil tím, že sporné řízení je zahájeno žalobou a skončeno pravomocným rozhodnutím ve věci samé. V dané věci bylo řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem skončeno dne 15. 6. 2022, když nabyl právní moci rozsudek okresního soudu (§ 222 odst. 1 o. s. ř.). Přestože účastník [Jméno účastníka] vydražil spoluvlastnický podíl na předmětné nemovitosti před skončením uvedeného řízení dne 22. 3. 2022, nebylo s ním v řízení jako s žalovaným jednáno (žalovanému [Anonymizováno] byl také doručován rozsudek soudu prvního stupně); takové rozhodnutí pak nemůže být pro účastníka [Anonymizováno] závazné ve smyslu 159a odst. 1 o. s. ř. Skutečnost, že než bylo zastaveno odvolací řízení pro zpětvzetí odvolání, bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví žalovaného [Anonymizováno], nemá na vkladové řízení vliv, protože vkladovou listinou je rozsudek soudu prvního stupně a nikoliv procesní rozhodnutí o nástupnictví či o zastavení odvolacího řízení, které byly vydány po pravomocném skončení věci.

6. Na základě dovolání žalobkyně Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 3. 4. 2025, č. j. 24 Cdo 376/2025-110, rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 11. 2024, č. j. 5 Co 78/2024-85, zrušil a věc vrátil Vrchnímu soudu v Praze k dalšímu řízení se závazným právním názorem, že pokud je účastník v konečném rozhodnutí odvolacího soudu označen jako účastník řízení, je pro něj výrok takového rozhodnutí závazný, včetně výroku prvostupňového rozsudku (§ 159a odst. 3 o. s. ř.).

7. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a o. s. ř., přihlédl k odvolání účastníka a k vyjádření žalobkyně a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. O odvolání rozhodl bez nařízení odvolacího jednání v souladu s ustanovením § 214 odst. 3 o. s. ř.

8. V přezkoumávané věci byl vkladovou listinou rozsudek Okresního soudu v Mělníku ze dne 17. 3. 2022, č. j. 6 C 290/2018-553. Tímto rozsudkem, který nabyl právní moci dne 15. 6. 2022, bylo zrušeno a vypořádáno podílové spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem tak, že byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně a žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit žalovanému [Anonymizováno] vypořádací podíl ve výši [částka]. Žalovaný [Anonymizováno] zemřel [Anonymizováno] (dědické řízení bylo zastaveno pro nemajetnost zůstavitele). Žalobkyně proti rozsudku podala odvolání, které vzala dne 29. 9. 2023 zpět, takže odvolací řízení bylo zastaveno usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 16. 10. 2023, č. j. 28 C 220/2023-671. V uvedeném usnesení odvolacího soudu byl jako žalovaný označen [Jméno účastníka], když o jeho procesním nástupnictví bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Mělníku ze dne 20. 7. 2023, č. j. 6 C 290/2018-664. Dne 22. 3. 2022 vydražil [Jméno účastníka] v exekučním řízení spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na předmětných nemovitostech za částku [částka]; usnesení soudního exekutora [Anonymizováno]. [právnická osoba], Exekutorský úřad [adresa], ze dne [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno] o příklepu vydražiteli[Anonymizováno][Anonymizováno] nabylo právní moci dne 20. 4. 2022. Návrh na povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobkyně byl katastrálnímu úřadu podán žalobkyní dne 30. 11. 2023; k uvedenému datu byl jako spoluvlastník předmětných nemovitostí evidován v katastru nemovitostí [Jméno účastníka]. Uvedený skutkový stav byl zjištěn jak katastrálním úřadem, tak soudem prvního stupně.

9. Podle § 17 odst. 4 katastrálního zákona jde-li o rozhodnutí soudu, zkoumá katastrální úřad splnění podmínek jen podle odstavce 2 písm. a) a dále, zda je toto rozhodnutí závazné i pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru dosud zapsáno.

10. Podle § 159a odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení.

11. Nejvyšší soud ve svém zrušovacím rozhodnutí konstatoval, že dne 17. 3. 2022 byl vyhlášen rozsudek Okresního soudu v Mělníku o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobkyně a předchozího spoluvlastníka. Dne 22. 3. 2022 byl účastníkovi udělen příklep ke spoluvlastnickým podílům předmětných nemovitostí. Příklep nabyl právní moci dne 20. 4. 2022. Dne 20. 7. 2023 Okresní soud v Mělníku rozhodl podle § 107a o. s. ř., že v řízení bude pokračováno s nynějším účastníkem. Dne 15. 6. 2022 nabyl právní moci rozsudek o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví po zpětvzetí odvolání žalobkyní v důsledku fikce zpětnosti nabytí právní moci podle § 222 odst. 1 o. s. ř. Z uvedeného je zřejmé, že s nynějším účastníkem před vyhlášením prvostupňového rozsudku být jednáno nemohlo, když spoluvlastnické podíly vydražil až později. S nynějším účastníkem naopak v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví jako s účastníkem bylo jednáno, když po vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně bylo rozhodnuto, že v řízení bude namísto s původním žalovaným pokračováno s nynějším účastníkem. Nynější účastník se proto stal účastníkem řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, což se přirozeně projeví také v tom, že je jako účastník označen v usnesení odvolacího soudu, kterým odvolací řízení (pro zpětvzetí odvolání) skončilo. Jestliže je nynější účastník v rozhodnutí, kterým se řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví končí, označen jako účastník řízení, potom je pro něj takové rozhodnutí včetně předcházejícího prvostupňového rozsudku závazné, resp. vůči tomuto účastníkovi nastávají účinky právní moci. Není rozhodné, zda bylo odvolání věcně projednáno a odvolací řízení bylo skončeno rozsudkem, nebo zda bylo odvolací řízení skončeno procesně usnesením, neboť výrok usnesení, kterým se odvolací řízení končí, příp. usnesení o procesním nástupnictví, je v rozsahu, v jakém je závazný pro účastníky, závazný též pro všechny orgány, obdobně jako výrok rozsudku (§ 167 odst. 2 o. s. ř.). Pokud je nynější účastník v konečném rozhodnutí odvolacího soudu označen jako účastník řízení, je pro něj výrok takového rozhodnutí závazný, včetně výroku prvostupňového rozsudku, stejně jako je závazný též pro všechny orgány na základě § 159a odst. 3 o. s. ř. Výsledek řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je proto pro nynějšího účastníka procesně závazný.

12. Katastrální úřad i soud prvního stupně správně zkoumaly vkladovou listinu jen z hledisek ustanovení § 17 odst. 4 katastrálního zákona. Katastrální úřad zaujal názor, že vkladová listina není závazná pro [Anonymizováno], a proto návrh na povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobkyně zamítl. Soud prvního stupně měl za to, že vkladová listina je závazná i pro [Anonymizováno], a proto nahradil rozhodnutí správního orgánu a vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí povolil. Stejný názor zaujal i Nejvyšší soud, a proto odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil včetně výroku o náhradě nákladů řízení.

13. O náhradě nákladů odvolacího a dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 za použití § 224 odst. 1 a § 243g odst. 1 o. s. ř. Úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů odvolacího a dovolacího řízení. Náhrada nákladů odvolacího řízení byla přiznána ve výši 8 228 Kč, což zahrnuje odměnu advokáta 6 200 Kč za dva úkony právní služby po 3 100 Kč dle § 7 a § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu (vyjádření k odvolání, účast na odvolacím jednání) ve znění účinném do 31. 12. 2024, náhradu hotových výdajů advokáta 600 Kč za uvedené právní úkony dle § 13 téže vyhlášky a náhradu 21 % daně z přidané hodnoty ve výši 1 428 Kč; náhrada nákladů dovolacího řízení 18 114 Kč představuje odměnu advokáta ve výši 3 100 Kč za jeden úkon právní služby (dovolání z 16. 12. 2024) dle § 7 a § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024, náhradu hotových výdajů advokáta 300 Kč dle § 13 téže vyhlášky, náhradu 21 % daně z přidané hodnoty 714 Kč a zaplacený soudní poplatek za dovolání ve výši 14 000 Kč. Náklady odvolacího a dovolacího řízení v celkové výši 26 342 Kč je povinen účastník zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.)