o povolení vkladu věcného břemene, o nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň-jih ze dne 24. 7. 2023, č. j. V-2581/2023-406, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 6. března 2024, č. j. 19 C 11/2023-29,
JUDr. Irena Ondruszová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 12. 9. 2024
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Ondruszové a soudců JUDr. Michala Mědílka a JUDr. Jany Sedlářové ve věci
žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně]
bytem [adresa]
zastoupená advokátem [Jméno advokáta]
sídlem [Adresa advokáta]
za [Anonymizováno]
účastníka: [Jméno účastníka A], narozený [Datum narození účastníka A]
bytem [adresa]
o povolení vkladu věcného břemene, o nahrazení rozhodnutí [úřad] [Anonymizováno], [Anonymizováno] pracoviště [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno], č. j. [Anonymizováno], o odvolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 6. března 2024, č. j. 19 C 11/2023-29,
I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala vkladu věcného břemene – služebnosti spočívající v právu žalobkyně užívat pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. a obci [adresa] v rozsahu 1/1 za účelem umisťování reklamního banneru nebo reklamních bannerů propagujících podnikatelské aktivity žalobkyně nebo třetích subjektů dle smlouvy o zřízení služebnosti práva užívání nemovité věci ze dne 9. 5. 2023 a tím nahrazení rozhodnutí [úřad] [Anonymizováno], [Anonymizováno] pracoviště [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] (výrok I.). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).
2. V odůvodnění uvedl, že dle jazykového a logického výkladu byla zřízena služebnost k pozemku uvedenému v čl. I. odst. 1.1 smlouvy ze dne 9. 5. 2023 za účelem vymezeným v čl. II. odst. 2.2 smlouvy. V čl. III. odst. 3.2 uvedené smlouvy se upřesňuje, kde služebnost má být vykonávána, tedy jaké části pozemku se má týkat. Soud byl toho názoru, že nelze vyčlenit část pozemku mimo služebnost jakousi reálnou dohodou mezi smluvními stranami, tedy že nemůže být zřízena služebnost na celý pozemek a v dalším odstavci smlouvy chtít po oprávněném ze služebnosti používat pouze část pozemku, která bude „vyšrafována“ v příloze 1. smlouvy obsahující „internetovou“ mapu. Soud prvního stupně uzavřel, že se v dané věci jedná o zřízení služebnosti jen k části pozemku, takže musí být v souladu s § 7 odst. 3 zák. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“) ke smlouvě připojen geometrický plán. Přílohou smlouvy není geometrický plán odpovídající § 48 katastrálního zákona a § 84 vyhl. č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální vyhláška“). Žalobu proto zamítl podle § 250i o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.
3. Proti rozsudku podala žalobkyně v zákonné lhůtě odvolání. V odvolání namítala, že soud prvního stupně nesprávně interpretoval obsah smlouvy. Z obsahu smlouvy zcela jednoznačně plyne, že s účinky erga omnes je zřizována služebnost v čl. II. odst. 2.2 smlouvy, a tímto ujednáním je služebnost zřízena na celém služebném pozemku, a to bez jakéhokoli omezení, což dovodil i soud prvního stupně. Při řádné aplikaci logického výkladu by pak soud prvního stupně nemohl dospět k jinému závěru o právním účinku ujednání čl. III. odst. 3.2 než takovému, že žalobkyně a účastník toliko ujednali faktický způsob výkonu zřizované služebnosti, když takové ujednání nemá a nemůže mít jiného účinku co do okruhu adresátů než inter partes žalobkyně a účastníka. Žalobkyně a účastník předmětnou smlouvou zřídili služebnost k celému pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. a obci [adresa] a v takovém rozsahu navrhli katastrálnímu úřadu vklad služebnosti do katastru nemovitostí. Žalobkyně a účastník do smlouvy zahrnuli ujednání v čl. III. odst. 3.2, kterým nedochází ke změně obsahu věcného práva sjednaného v odst. 2.2 smlouvy, a proto takové ujednání s účinkem jen mezi žalobkyní a účastníkem nemůže být překážkou vkladu zřizované služebnosti do katastru nemovitostí, když obsah zřizované služebnosti takovým ujednáním co do věcného účinku není nijak limitován. Pokud by si žalobkyně a účastník v grafické příloze smlouvy ujednali směrový způsob umisťování reklamních návěstí a billboardů na služebném pozemku, jistě by v tom nalézací soud neshledal důvod pro zamítnutí projednávané žaloby. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a zcela vyhověl podané žalobě.
4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek a řízení, které mu předcházelo, podle § 212 a § 212a o. s. ř., přihlédl k odvolání žalobkyně a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
5. Žalobkyně se návrhem podaným u katastrálního úřadu dne [datum] domáhala povolení vkladu věcného břemene na základě vkladové listiny – smlouvy o zřízení služebnosti práva užívání nemovité věci, kterou uzavřela s účastníkem dne 9. 5. 2023. V uvedené smlouvě bylo v čl. I. odst. 1.1 uvedeno, že účastník (povinný) je vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. a obci [adresa]; v čl. II. odst. 2.2 účastník jako vlastník pozemku zřídil žalobkyni (oprávněné) k uvedenému pozemku právo užívat tento pozemek za účelem umisťování (tzn. instalace stojanu zahrnující zemní práce) reklamního banneru nebo reklamních bannerů propagujících podnikatelské aktivity žalobkyně nebo třetích subjektů. Služebnost byla sjednána za úplatu 5 000 Kč na dobu života žalobkyně (čl. II. odst. 2.5 a 2.6 smlouvy). V čl. III. odst. 3.2 smlouvy bylo uvedeno: „Z dohody smluvních stran se Oprávněná zavazuje k výkonu služebnosti zřízené touto Smlouvou využívat část služebného pozemku, která je vyznačena v příloze č. 1 této Smlouvy a nezasahovat výkonem služebnosti zřízené touto Smlouvou do části Služebného pozemku sloužícího k vjezdu na pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], k. ú. [adresa].“ Součástí smlouvy byla příloha, a to ortofotomapa, na které
byla vyšrafována část pozemku parc. č. [Anonymizováno] k příloze č. 1 bylo ve smlouvě uvedeno, že se jedná o grafické znázornění využitelné části pozemku dle odst. 3.2 smlouvy. Příloha byla spojena se smlouvou.
6. Katastrální úřad návrh zamítl s tím, že předložená listina nesplňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru nemovitostí dle § 17 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona, neboť věcné břemeno zřizované smlouvou nelze do katastru zapsat v rozsahu přílohy č. 1 smlouvy, ale pouze v rozsahu, který bude vymezen geometrickým plánem a bude nedílně spojen se smlouvou o zřízení věcného břemene, jak stanoví § 7 odst. 3 katastrálního zákona. Příloha, která je součástí plánu, nemůže být považována za geometrický plán, protože nesplňuje náležitosti § 48 katastrálního zákona a § 84 katastrální vyhlášky. Stejný závěr jako správní orgán zaujal i soud prvního stupně.
7. Podle § 1257 odst. 1 o. z. věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.
8. Podle § 1262 odst. 1 o. z. zřizuje-li se právním jednáním služebnost k věci zapsané ve veřejném seznamu, vzniká zápisem do takového seznamu.
9. Podle § 1283 o. s. služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu.
10. Žalobkyně v odvolání namítala, že výklad smlouvy, že služebnost byla zřízena jen k části pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. a obci [adresa], je nesprávný. Služebnost byla zřízena k celému pozemku a ujednání v čl. III. smlouvy, že žalobkyně bude užívat jen část předmětného pozemku, je závazkem jen mezi smluvními stranami, který nemá věcně právní účinky.
11. Z obsahu vkladové listiny se podává, že služebnost měla spočívat v užívání pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. a obci [adresa] za účelem umisťování reklamního banneru nebo reklamních bannerů propagujících podnikatelské aktivity žalobkyně nebo třetích osob; rozsah pozemku, na němž měla (a mohla) být služebnost realizována, byl omezen na ortofotomapě šrafovanou část pozemku. Ortofotomapa byla nedílnou přílohou smlouvy.
12. Lze tedy souhlasit s názorem jak katastrálního úřadu, tak soudu prvního stupně, že služebnost spočívající v užívání pozemku žalobkyní pro účely specifikované ve smlouvě se týkala jen části pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. a obci [adresa] a v takovém případě měl být nedílnou součástí smlouvy geometrický plán, který by takovou část pozemku vymezil (§ 7 odst. 3, § 48 katastrálního zákona). Obsah a náležitosti (samotného) geometrického plánu jsou pak stanoveny v § 84 vyhlášky. Ortofotomapa se šrafovanou částí pozemku, jež byla přílohou smlouvy, náležitosti geometrického plánu nesplňuje.
13. Názor žalobkyně, že služebnost měla zatěžovat celý pozemek, a nikoliv jeho část a že část pozemku, kde měla být (fakticky) realizována služebnost, byla jen obligačním závazkem mezi smluvními stranami, odvolací soud nesdílí, neboť takový závěr nelze z obsahu vkladové listiny dovodit.
14. Protože vkladová listina, která je soukromou listinou, nesplňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru dle § 17 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona, katastrální úřad nepochybil, když návrh podle § 18 odst. 1 katastrálního zákona zamítl.
15. Protože soud prvního stupně žalobu podle § 250o o. s. ř. zamítl, odvolací soud s ohledem na shora uvedené důvody napadený rozsudek, a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.
16. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř. Úspěšnému účastníkovi žádné náklady v odvolacím řízení nevznikly, proto o jejich náhradě bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně.