o povolení vkladu do katastru nemovitostí, o nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ ze dne 13. 5. 2024, č. j. V-2222/2024-209-6, o odvolání účastníka proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 19. listopadu 2024, č. j. 76 C 17/2024-78

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně nahradil rozhodnutí [úřad] [Anonymizováno], [Anonymizováno] pracoviště [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], a povolil vklad vlastnického práva ve prospěch žalobkyně k pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 v k. ú. a obci [jméno FO], na základě usnesení Okresního soudu [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] (výrok I.). Účastníkovi uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 23 570 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.).

2. Soud prvního stupně vyšel ze skutkového stavu, že vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. a obci [jméno FO] (dále jen „předmětný pozemek“) byl podle evidence v katastru nemovitostí (nedostatečně identifikovaný) [jméno FO], [jméno FO]. Notář [tituly před jménem] [jméno FO] upozornil katastrální úřad dopisem ze dne 15. 1. 2024, že probíhá pod sp. zn. [spisová značka] dodatečné projednání dědictví, které bylo zahájeno dne [datum]. Zápis poznámky byl na příslušném listu vlastnictví proveden dne 17. 1. 2024, právní účinky zápisu nastaly k 15. 1. 2024. K datu 16. 1. 2024 byl zapsán jako vlastník předmětného pozemku účastník s odkazem na § 1045 odst. 2 o. z. Notář [tituly před jménem] [jméno FO] podal dne 27. 2. 2024 katastrálnímu úřadu ohlášení k zápisu vlastnického práva předmětného pozemku ve prospěch žalobkyně, a to na základě usnesení Okresního soudu [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], o dodatečném projednání dědictví po [jméno FO]. [právnická osoba] návrh zamítl podle § 18 odst. 1 zák. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „zákon o katastru nemovitostí“), protože vkladová listina není podle § 17 odst. 4 katastrálního zákona závazná pro účastníka řízení.

3. Soud prvního stupně uzavřel, že katastrální úřad pochybil, když povolil vklad ve prospěch účastníka, neboť k dodatečnému projednání dědictví došlo ještě před 1. 1. 2024. I po 1. 1. 2024 do skončení řízení o dodatečném projednání dědictví měl být jako vlastník evidován [jméno FO]. Postupnou řadu vlastníků, kdy žalobkyně nabyla pozemek po zůstavitelce [jméno FO], doplňuje usnesení Okresního soudu [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], na základě, kterého předmětný pozemek po [jméno FO] nabyla pozůstalá manželka [jméno FO]. Dovodil, že je dána logická řada vlastníků předmětného pozemku, takže vkladová listina je závazná jak pro [jméno FO], tak i pro neoprávněně zapsaného vlastníka pozemku, tj. pro účastníka řízení. Konstatoval přitom, že v řízení vedeném u téhož soudu pod sp. zn. [Anonymizováno], bylo již rozhodnuto, že se povoluje vklad vlastnického práva k předmětnému pozemku ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně [jméno FO]. Soud dospěl k závěru, že byly splněny podmínky stanovené § 17 odst. 4 katastrálního zákona, proto nahradil rozhodnutí katastrálního úřadu a vklad vlastnického práva ve prospěch žalobkyně povolil. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

4. Proti tomuto rozsudku podal účastník v zákonné lhůtě odvolání. V odvolání namítal, že nebyl účastníkem vkladového řízení, proto není pasivně legitimován. Měl za to, že katastrální úřad postupoval správně, když chybí návaznost na dosavadní zápisy, které byly provedeny v souladu se zákonem. Vkladu vlastnického práva k předmětnému pozemku ve prospěch účastníka řízení nemohla zabránit ani vyznačená poznámka na listu vlastnictví. Jedinou obranou, kterou měla žalobkyně k dispozici podle stávající judikatury, je určovací žaloba, a nikoliv nahrazení projevu vůle. Uvedl také, že webové stránky účastníka nejsou zákonným předpisem a pokud katastrální úřad postupoval podle zákona, nelze jeho rozhodnutí nahradit soudním rozhodnutím, které v souladu se zákonem není. Účastník navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl.

5. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání uvedla, že je nadbytečné se zabývat argumentací účastníka, zda je pasivně legitimován, neboť v řízení podle části páté o. s. ř. není třeba řešit otázku pasivní legitimace. Zdůraznila, že v tomto řízení se nedomáhá nahrazení projevu vůle účastníka, jak to účastník naznačuje. Katastrální úřad v průběhu vkladového řízení věděl, že o předmětném pozemku probíhá řízení o dodatečném projednání dědictví, přesto vklad povolil ve prospěch účastníka, ačkoliv k tomu nebyly dány zákonné předpoklady. Rozhodnutí o tomto vkladu však není předmětem řízení. Poukázala na názor účastníka prezentovaný na jeho webových stránkách o zákonných pravidlech přechodu vlastnického práva na účastníka. Vklad měl být povolen na základě dědického usnesení soudu, kterým bylo potvrzeno nabytí předmětného pozemku žalobkyní. Nesouhlasila s názorem katastrálního úřadu, že by předmětné soudní rozhodnutí nemělo být závazné pro účastníka a poukázala na znění § 159a o. s. ř. s tím, že výroky rozhodnutí, které stanoví, kdo je zůstavitelovým dědicem, jsou závazné pro každého. Soud prvního stupně proto rozhodl správně, když povolil navrhovaný vklad vlastnického práva k předmětnému pozemku ve prospěch žalobkyně. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku.

6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek, jakož i řízení mu předcházející, podle § 212 a § 212a o. s. ř., přihlédl k odvolání účastníka a k vyjádření žalobkyně a poté dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

7. Účastníkem řízení o povolení vkladu potažmo řízení podle části páté o. s. ř. (§ 250a o. s. ř.) je podle § 13 katastrálního zákona ten, jehož právo vzniká, mění se nebo se rozšiřuje, a ten, jehož právo zaniká, mění se nebo se omezuje. V přezkoumávané věci bylo soudním komisařem (notářem) podáno katastrálnímu úřadu ohlášení k zápisu vlastnického práva ve prospěch žalobkyně dle § 14 odst. 2 katastrálního zákona. Vlastnické právo k předmětnému pozemku svědčí podle údajů v katastru nemovitostí účastníkovi, proto soud prvního stupně správně jednal s [Anonymizováno] – [právnická osoba] jako s účastníkem řízení, neboť povolením vkladu by jeho (vlastnické) právo k předmětnému pozemku zaniklo.

8. Vkladovou listinou bylo usnesení Okresního soudu [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], o dodatečném projednání dědictví po [jméno FO], na základě, kterého bylo žalobkyni potvrzeno nabytí předmětného pozemku. Ohlášení k zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí bylo podáno soudním komisařem katastrálnímu úřadu dne [datum]. Tímto dnem bylo zahájeno vkladové řízení (§ 14 odst. 2 katastrálního zákona). Dlužno dodat, že téhož dne stejný soudní komisař podal katastrálnímu úřadu další ohlášení k zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí k předmětnému pozemku, a to ve prospěch [jméno FO] na základě usnesení Okresního soudu [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], o dodatečném projednání dědictví po [jméno FO].

9. Před datem 27. 2. 2024 byl katastrálnímu úřadu doručen dne [datum] jiný návrh týkající se předmětného pozemku, a to prohlášení o příslušnosti hospodařit s majetkem státu podle § 10 zák. č. 219/2000 Sb., o nabytí vlastnického práva nemovitosti státem podle § 65 odst. 9 katastrálního zákona ze dne 15. 1. 2024, č. j. [Anonymizováno]. Zápis byl katastrálním úřadem proveden dne [datum], právní účinky zápisu nastaly k [datum] v souladu s ustanovením § 10 katastrálního zákona. Účastník je tedy evidován v katastru nemovitostí jako vlastník předmětného pozemku (s účinky) od [datum].

10. Usnesení o dodatečném projednání dědictví předložené soudním komisařem k zápisu vlastnického práva katastrální úřad správně zkoumal jen z hledisek uvedených v ustanovení § 17 odst. 4 katastrálního zákona, tj. zda listina splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru a zda je toto rozhodnutí závazné i pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru dosud zapsáno. V době, kdy katastrální úřad rozhodoval o vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobkyně (tj. dne 13. 5. 2024), svědčilo vlastnické právo k předmětnému pozemku podle údajů v katastru účastníkovi.

11. Podstatné pro rozhodnutí v přezkoumávané věci je, zda usnesení o nabytí žalobkyní vlastnického práva k předmětnému pozemku po zůstavitelce [jméno FO] je závazné i pro účastníka řízení.

12. Žalobkyně poukazovala na to, že rozhodnutí o projednání dědictví je závazné pro všechny. Rozhodnutí o statusové věci fyzické osoby je sice závazné pro všechny (§ 27 z. ř. s.), v tomto případě však není zpochybňováno, kdo je dědicem po zůstavitelce [jméno FO], ale zda je rozhodnutí o potvrzení nabytí vlastnického práva k nemovité věci žalobkyní závazné pro účastníka (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 11. 2016, sp. zn. 21 Cdo 3081/2016). Dle názoru odvolacího soudu ta část výroku usnesení Okresního soudu [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], o dodatečném projednání dědictví po [jméno FO], která se týká potvrzení nabytí nemovité věci žalobkyní, není rozhodnutím o statusové věci podle § 27 z. ř. s., takže v této části není výrok usnesení závazný pro účastníka řízení.

13. Usnesení o dodatečném projednání dědictví je rozhodnutím ve věci samé (§ 152 odst. 1 o. s. ř., § 25 odst. 1 z. ř. s.). Podle § 159a odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení. Podle odstavce 2 téhož ustanovení v rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány. Podle § 167 odst. 2 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, užije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku.

14. Výrok rozsudku (usnesení ve věci samé) je podle § 159a odst. 1 o. s. ř. závazný pro všechny orgány. V přezkoumávané věci účastník – stát – prostřednictvím svého orgánu (resp. organizační složky) nevystupuje ve vztahu k žalobkyni mocensky (nadřazeně), ale má, protože se jedná o nabytí vlastnického práva k pozemku, stejné postavení jako každá jiná soukromá osoba, takže ani podle § 159a odst. 1 o. s. ř. není dána pro účastníka závaznost výroku usnesení o potvrzení nabytí vlastnického práva předmětného pozemku žalobkyní.

15. Lze tedy shrnout, že usnesení Okresního soudu [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], o nabytí vlastnického práva k předmětnému pozemku žalobkyní, není v tomto případě pro účastníka (stát) závazné, protože nebyl účastníkem řízení o dodatečném projednání dědictví po [jméno FO].

16. Odvolací soud je tak názoru, že katastrální úřad rozhodl správně, když návrh na vklad zamítl podle § 18 odst. 1 katastrálního zákona, protože rozhodnutí soudu, na základě, kterého měl být povolen vklad, není závazné pro evidovaného vlastníka pozemku – účastníka řízení podle § 17 odst. 4 katastrálního zákona.

17. Soud prvního stupně opřel své rozhodnutí, jímž povolil vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí o právní názor, že účastník neměl být katastrálním úřadem zapsán do katastru nemovitosti jako vlastník předmětného pozemku, když probíhalo ode dne [datum] řízení o dodatečném projednání dědictví. Poukázal také na to, katastrální úřad byl soudním komisařem o tom vyrozuměn dne [datum], o čemž svědčí poznámka zapsaná v katastru nemovitostí, že probíhá dědické řízení ve vztahu k předmětnému pozemku.

18. Pro zápisy v katastru nemovitostí platí pravidlo priority (§ 982 odst. 1 o. z.). Zásada pořadí se vztahuje na všechny zápisy. Vkladové řízení ve prospěch účastníka bylo zahájeno 16. 1. 2024, kdežto vkladové řízení ve prospěch žalobkyně bylo zahájeno až dne 27. 2. 2024. Právní účinky zápisu, jak bylo uvedeno, vznikají podle § 10 katastrálního zákona k okamžiku, kdy byl návrh na vklad doručen katastrálnímu úřadu. Odvolací soud zdůrazňuje, že soud prvního stupně v tomto řízení nebyl oprávněn zkoumat, zda mělo či nemělo dojít k předcházejícímu zápisu vlastnického práva k předmětnému pozemku ve prospěch účastníka (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2024, sp. zn. 24 Cdo 2064/2024). Jak správně poznamenala žalobkyně, předmětem tohoto řízení je povolení vkladu vlastnického práva k předmětnému pozemku ve prospěch žalobkyně, která je dědičkou [jméno FO].

19. Námitky, resp. argumentace soudu prvního stupně, že vlastnické právo ve prospěch účastníka nemělo být katastrálním úřadem zapsáno, protože katastrální úřad byl upozorněn soudním komisařem na dědické řízení zahájené před 1. 1. 2024 a že účastník na svých webových stránkách uvedl, že návrhy nebude podávat, bude-li probíhat dědické řízení, nemohly nic změnit na výsledku tohoto řízení podle části páté o. s. ř., když zápis vlastnického práva ve prospěch účastníka byl realizován s účinky k datu 16. 1. 2024. Je-li vlastnictví účastníka k předmětnému pozemku žalobkyní zpochybňováno, lze věc řešit toliko v soudním řízení sporném (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2024, sp. zn. 24 Cdo 2064/2024).

20. Odvolací soud s ohledem na shora uvedené důvody napadený rozsudek změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a žalobu podle § 250i o. s. ř. zamítl, protože katastrální úřad rozhodl o věci správně, když zamítl vklad pro nesplnění podmínky stanovené v § 17 odst. 4 katastrálního zákona.

21. Protože odvolací soud napadený rozsudek změnil, musel znovu rozhodnout o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně (§ 224 odst. 2 o. s. ř.) Účastník byl v řízení úspěšný, proto byla mu přiznána podle § 142 odst. 1 náhrada nákladů řízení ve výši 900 Kč spočívající v náhradě hotových výdajů za tři úkony po 300 Kč dle vyhl. č. 254/2015 Sb. (vyjádření k žalobě, příprava účasti na jednání a účast na jednání dne [datum]).

22. Náhrada nákladů odvolacího řízení byla úspěšnému účastníkovi přiznána podle § 142 odst. 1 za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. ve výši 600 Kč, tj. náhrada hotových výdajů za dva úkony po 300 Kč (odvolání a účast na odvolacím jednání dne [datum]) dle vyhl. č. 254/2015 Sb.

23. Žalobkyně je povinna zaplatit náklady řízení účastníkovi do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.