o náhradu škody 858 294 Kč, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 4. 2024, č. j. 28 Co 48/2024-136, o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. srpna 2025, č. j. 28 Co 48/2024-15,
JUDr. Irena Ondruszová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 10. 2. 2025
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Ondruszové a soudců JUDr. Michala Mědílka a JUDr. Jany Sedlářové ve věci
žalobce: [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A]
bytem [Adresa žalobce A]
proti
žalované: [Anonymizováno], IČ [IČO]
sídlem [adresa]
za niž jedná [Jméno žalované]
sídlem [Adresa žalované]
o náhradu škody 858 294 Kč, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 4. 2024, č. j. 28 Co 48/2024-136, o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. srpna 2025, č. j. 28 Co 48/2024-15,
I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Usnesením shora uvedeným soud prvního stupně výrokem I. zastavil řízení s odkazem na ustanovení § 9 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“). Výrokem II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle § 146 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Proti usnesení podal žalobce v zákonné lhůtě odvolání, v němž odkázal na podané dovolání.
Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, v souladu s ustanovením § 212, § 212a o. s. ř. a aniž nařídil odvolací jednání v souladu s ustanovením § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř., dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
Odvolací soud zdůrazňuje, že podle § 212a odst. 6 o. s. ř. lze napadené usnesení přezkoumat jen z důvodů, které se týkají toho, co soud prvního stupně řešil ve výroku usnesení. Odvolací soud se proto zabýval toliko tím, zda byly splněny podmínky pro zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku.
Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.
Podle § 9 odst. 3 zákona o soudních poplatcích soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen.
V přezkoumávané věci podal žalobce žalobu pro zmatečnost podle § 229 o. s. ř. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 4. 2024, č. j. 28 Co 48/2024-136. Žalobce byl vyzván soudem prvního stupně k zaplacení soudního poplatku usnesením ze dne 24. 6. 2025, č. j. 28 Co 48/2024-14, ve výši 5 000 Kč do patnácti dnů od doručení výzvy s poučením, že nebude-li uvedený poplatek v soudem dané lhůtě zaplacen, bude řízení zastaveno. Usnesení bylo žalobci doručeno dne 11. 7. 2025. Protože poplatek nebyl v soudem stanovené lhůtě zaplacen, postupoval soud prvního stupně správně, když řízení o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 4. 2024, č. j. 28 Co 48/2024-136, podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích zastavil.
Odvolací soud dodává, že řízení o žalobě pro zmatečnost podléhá poplatkové povinnosti (položka 17 sazebníku poplatků zákona o soudních poplatcích), neboť řízení (resp. žalobce) o náhradu újmy podle zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, není ze zákona osvobozeno (§ 11 zákona o soudních poplatcích).
K námitce věcné nepříslušnosti Městského soudu v Praze nutno dodat, že žalobce podal žalobu pro zmatečnost proti rozsudku uvedeného odvolacího soudu; věcná příslušnost tohoto soudu k projednání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost podle § 229 odst. 3 a 4 o. s. ř. je dána ustanovením § 235a odst. 1 o. s. ř.
S ohledem na shora uvedené důvody odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.
O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že procesně úspěšné žalované žádné náklady v tomto stádiu řízení nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně.