Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 5 Co 105/2025-11 ECLI:CZ:VSPH:2025:5.Co.105.2025.1 Usnesení

o zaplacení mzdy a náhrady cestovních výdajů s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 11. 2024, č. j. 62 Co 396/2024-58, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 26. 8. 2024, č. j. 7 C 201/2023-51, o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. září 2025, č. j. 62 Co 396/2024-6,

JUDr. Irena Ondruszová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 10. 12. 2025

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Ondruszové a soudců JUDr. Michala Mědílka a JUDr. Jany Sedlářové ve věci

žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce]

bytem [Adresa žalobce]

proti

žalované: [Jméno žalované]., IČ [IČO žalované]

sídlem [Adresa žalované]

o zaplacení mzdy a náhrady cestovních výdajů s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 11. 2024, č. j. 62 Co 396/2024-58, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 26. 8. 2024, č. j. 7 C 201/2023-51, o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. září 2025, č. j. 62 Co 396/2024-6,


I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Usnesením shora uvedeným soud prvního stupně žalobu pro zmatečnost ze dne 30. 6. 2025 proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne č. j. 62 Co 102/2024-34 (správně 62 Co 396/2024-58) podanou žalobcem podle § 229 odst.1, 2, 3 a 4 o. s. ř. odmítl. Rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobce přes výzvu soudu neodstranil vady žaloby tak, aby byla projednatelná, a proto žalobu podle § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl.

Proti tomuto usnesení podal žalobce v zákonem stanovené lhůtě odvolání s odkazem na ustanovení § 205 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g) o. s. ř. Namítal, že jeho žaloba ze dne 30. 6. 2025 vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 62 Co 396/2024 obsahuje všechny zákonné náležitosti. Navrhl zrušení napadeného usnesení.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a o. s. ř., přihlédl k odvolání žalobce a poté, aniž nařídil odvolací jednání v souladu s ustanovením § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř., dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 232 odst. 1 o. s. ř. žaloba pro zmatečnost musí vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu je napadá, důvod žaloby (důvod zmatečnosti), vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas, označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána, jakož i to, čeho se ten, kdo podal žalobu, domáhá.

Podle § 43 odst. 1, 2 o. s. ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.

Protože podání žalobce neobsahovalo všechny zákonné náležitosti stanovené v § 232 odst. 1 o. s. ř., soud prvního stupně postupoval správně, když usnesením ze dne 15. 7. 2025, č. j. 62 Co 396/2024-2 vyzval žalobce k odstranění vad žaloby pro zmatečnost ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy a současně žalobce instruktivně poučil, jakým způsobem má vady žaloby odstranit a o následcích, které jsou spojeny s neodstraněním vad. Usnesení bylo žalovanému doručeno dne 18. 7. 2025 v souladu s ustanovením § 50 odst. 1 o. s. ř., když doručenka (č. l. 2 spisu) obsahuje všechny náležitosti stanovené § 50g odst. 1, 5 o. s. ř. Na výzvu soudu žalobce nereagoval, takže soud prvního stupně rozhodl napadeným usnesením o odmítnutí žaloby.

V žalobě pro zmatečnost je třeba mj. uvést důvod (důvod zmatečnosti) nejen tak, aby bylo zřejmé, který z důvodů uvedených v ustanovení § 229 odst. 1 až 4 o. s. ř. byl uplatněn, ale současně způsobem, aby bylo nepochybné v čem (v jakém konkrétním protiprávním stavu nebo postupu) je spatřován. Z uvedeného je zřejmé, že nestačí pouhý odkaz na zákonné ustanovení nebo jeho citace či obecná tvrzení o vadách řízení, ale je třeba uvedení konkrétních skutečností, ve kterých je spatřován důvod zmatečnosti (jak ostatně byl žalobce soudem prvního stupně poučen), což žalobce neuvedl ani v odvolání. Protože uvedená vada brání pokračování v řízení, odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady v tomto stádiu řízení nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně.