o povolení vkladu do katastru nemovitostí, o nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ ze dne 22. 5. 2024, č. j. V-2221/2024-209-6, o odvolání účastníka proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 1. října 2024, č. j. 79 C 19/2024-71

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně nahradil rozhodnutí [Jméno účastníka B] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] a povolil vklad vlastnického práva ve prospěch [jméno FO], narozené [datum], zemřelé [datum], naposledy bytem [adresa], k pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 v k. ú. a obci [jméno FO] na základě usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne [datum], č. j. [spisová značka] (výrok I.). Účastníkovi uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.).

2. Rozhodnutí odůvodnil tím, že vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. a obci [adresa] (dále jen „předmětný pozemek“) byl podle evidence v katastru nemovitostí [jméno FO], [adresa]. K datu [datum] byl zapsán jako vlastník předmětného pozemku účastník, vklad byl katastrálním úřadem povolen dne [datum]. Notář [tituly před jménem] [jméno FO] upozornil katastrální úřad dopisem ze dne [datum], že probíhá dodatečné projednání dědictví po [jméno FO], na základě, kterého byla na příslušném listu vlastnictví uvedena katastrálním úřadem poznámka. Dne [datum] podal notář [tituly před jménem] [jméno FO] katastrálnímu úřadu ohlášení k zápisu vlastnického práva k předmětnému ve prospěch [jméno FO] na základě usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne [datum], č. j. [spisová značka], o dodatečném projednání dědictví po [jméno FO]. Katastrální úřad zamítl povolení vkladu podle § 18 odst. 1 zák. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „zákon o katastru nemovitostí“), protože podle § 17 odst. 4 vkladová listina není závazná pro účastníka řízení. Soud prvního stupně dospěl k názoru, že katastrální úřad nepostupoval správně, když dne [datum] zahájil vkladové řízení ohledně převodu předmětného pozemku na účastníka a dne [datum] vklad provedl, aniž by respektoval oznámení notáře o probíhajícím řízení o pozůstalosti na základě žádosti ze dne [datum], učiněné dne [datum]. Předmětný pozemek tak měl být ke dni [datum], tj. ke dni podání návrhu na vklad, stále evidován na neznámého vlastníka ([jméno FO]) a byly tak splněny podmínky požadované § 17 odst. 4 katastrálního zákona. Z uvedených důvodů vklad vlastnického práva ve prospěch [jméno FO] povolil a tím dle § 250j odst. 2 o. s. ř. nahradil rozhodnutí katastrálního úřadu. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

3. Proti tomuto rozsudku podal účastník v zákonné lhůtě odvolání. V odvolání namítal, že nebyl účastníkem vkladového řízení, proto mu nesvědčí pasivní legitimace. Měl za to, že katastrální úřad postupoval správně, když chybí návaznost na dosavadní zápisy, které byly provedeny v souladu se zákonem. Jedinou obranou, kterou má žalobkyně k dispozici, je určovací žaloba, a nikoliv žaloba na nahrazení projevu vůle. Uvedl také, že webové stránky účastníka nejsou zákonným předpisem a pokud katastrální úřad postupoval podle zákona, nelze jeho rozhodnutí nahradit soudním rozhodnutím, které v souladu se zákonem není. Účastník navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl.

4. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání uvedla, že je nadbytečné se zabývat argumentací účastníka, zda je pasivně legitimován, neboť v řízení podle části páté o. s. ř. není třeba řešit otázku pasivní legitimace. Zdůraznila, že v tomto řízení se nedomáhá nahrazení projevu vůle účastníka, jak to účastník naznačuje. Katastrální úřad v průběhu vkladového řízení věděl, že vůči předmětnému pozemku probíhá řízení o dodatečném projednání dědictví, přesto vklad povolil ve prospěch účastníka, ačkoliv k tomu nebyly dány zákonné předpoklady. Rozhodnutí o tomto vkladu však není předmětem řízení. Poukázala na názor účastníka prezentovaný na jeho webových stránkách o zákonných pravidlech přechodu vlastnického práva na účastníka. Vklad měl být povolen na základě dědického usnesení soudu, kterým bylo potvrzeno nabytí předmětného pozemku pozůstalé manželce [jméno FO]. Nesouhlasila s názorem katastrálního úřadu, že by předmětné soudní rozhodnutí nemělo být závazné pro účastníka a poukázala na znění § 159a o. s. ř. s tím, že výroky rozhodnutí, které stanoví, kdo je zůstavitelovým dědicem, jsou závazné pro každého. Soud prvního stupně proto rozhodl správně, když povolil navrhovaný vklad vlastnického práva k předmětnému pozemku ve prospěch žalobkyně. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku.

5. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek, jakož i řízení mu předcházející, podle § 212 a § 212a o. s. ř., přihlédl k odvolání účastníka a k vyjádření žalobkyně a poté dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

6. Účastníkem řízení o povolení vkladu potažmo řízení podle části páté o. s. ř. (§ 250a o. s. ř.) je podle § 13 katastrálního zákona ten, jehož právo vzniká, mění se nebo se rozšiřuje, a ten, jehož právo zaniká, mění se nebo se omezuje. V přezkoumávané věci bylo soudním komisařem (notářem) podáno katastrálnímu úřadu ohlášení k zápisu vlastnického práva ve prospěch [jméno FO] dle § 14 odst. 2 katastrálního zákona. Vlastnické právo k předmětnému pozemku svědčí podle údajů v katastru nemovitostí účastníkovi, proto katastrální úřad a soud prvního stupně správně jednaly s Českou republikou – [právnická osoba] jako s účastníkem řízení, neboť povolením vkladu by jeho (vlastnické) právo k předmětnému pozemku zaniklo.

7. Vkladovou listinou bylo usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne [datum], č. j. [spisová značka], o dodatečném projednání dědictví po [jméno FO], na základě, něhož bylo pozůstalé manželce [jméno FO] potvrzeno nabytí předmětného pozemku. Ohlášení k zápisu věcného (vlastnického) práva do katastru nemovitostí bylo katastrálnímu úřadu soudním komisařem podáno [datum] a téhož dne (stejný) soudní komisař podal další ohlášení k zápisu věcného (vlastnického) práva do katastru nemovitostí, a to na základě usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne [datum], č. j. [spisová značka], o dodatečném projednání dědictví po [jméno FO], jímž bylo potvrzeno nabytí vlastnického práva k předmětnému pozemku žalobkyni. Uvedeným dnem [datum] bylo zahájeno vkladové řízení (§ 14 odst. 2 katastrálního zákona).

8. Před datem [datum] byl katastrálnímu úřadu doručen dne [datum] jiný návrh týkající se předmětného pozemku, a to prohlášení o příslušnosti hospodařit s majetkem státu podle § 10 zák. č. 219/2000 Sb., o nabytí vlastnického práva nemovitosti státem podle § 65 odst. 9 katastrálního zákona ze dne 15. 1. 2024, č. j. UZSVM/S/236/2024-HMS. Zápis byl katastrálním úřadem proveden dne [datum], právní účinky zápisu nastaly k datu [datum] v souladu s ustanovením § 10 katastrálního zákona. Účastník je tedy evidován v katastru nemovitostí jako vlastník předmětného pozemku (s účinky) od [datum].

9. Usnesení o dodatečném projednání dědictví předložené soudním komisařem k zápisu vlastnického práva katastrální úřad správně zkoumal jen z hledisek uvedených v ustanovení § 17 odst. 4 katastrálního zákona, tj. zda listina splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru a zda je toto rozhodnutí závazné i pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru dosud zapsáno. V době, kdy katastrální úřad rozhodoval o vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobkyně (tj. dne [datum]), svědčilo vlastnické právo k předmětnému pozemku podle údajů v katastru účastníkovi.

10. Podstatné pro rozhodnutí v přezkoumávané věci je, zda usnesení o nabytí vlastnického práva k předmětnému pozemku po [jméno FO] je závazné i pro účastníka řízení.

11. Žalobkyně poukazovala na to, že rozhodnutí o projednání dědictví je závazné pro všechny. Rozhodnutí o statusové věci fyzické osoby je sice závazné pro všechny (§ 27 z. ř. s.), v tomto případě však není zpochybňováno, kdo je dědicem po zůstaviteli [jméno FO], ale zda je rozhodnutí o potvrzení nabytí vlastnického práva k nemovité věci pozůstalou manželkou [jméno FO] závazné pro účastníka (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 11. 2016, sp. zn. 21 Cdo 3081/2016). Dle názoru odvolacího soudu ta část výroku usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne [datum], č. j. [spisová značka], o dodatečném projednání dědictví po [jméno FO], která se týká potvrzení nabytí nemovité věci pozůstalou manželkou [jméno FO], není rozhodnutím o statusové věci podle § 27 z. ř. s., takže v této části není výrok usnesení závazný pro účastníka řízení.

12. Usnesení o dodatečném projednání dědictví je rozhodnutím ve věci samé (§ 152 odst. 1 o. s. ř., § 25 odst. 1 z. ř. s.). Podle § 159a odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení. Podle odstavce 2 téhož ustanovení v rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány. Podle § 167 odst. 2 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, užije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku.

13. Výrok rozsudku (usnesení ve věci samé) je podle § 159a odst. 1 o. s. ř. závazný pro všechny orgány. V přezkoumávané věci účastník – stát – prostřednictvím svého orgánu (resp. organizační složky) nevystupuje ve vztahu k žalobkyni (resp. [jméno FO]) mocensky (nadřazeně), ale má, protože se jedná o nabytí vlastnického práva k pozemku, stejné postavení jako každá jiná soukromá osoba, takže ani podle § 159a odst. 1 o. s. ř. není dána pro účastníka závaznost výroku usnesení o potvrzení nabytí vlastnického práva předmětného pozemku žalobkyní.

14. Lze tedy shrnout, že usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne [datum], č. j. [spisová značka], o nabytí vlastnického práva k předmětnému pozemku [jméno FO], není v tomto případě pro účastníka (stát) závazné, protože nebyl účastníkem řízení o dodatečném projednání dědictví po [jméno FO].

15. Odvolací soud je tak názoru, že katastrální úřad rozhodl správně, když návrh na vklad zamítl podle § 18 odst. 1 katastrálního zákona, protože rozhodnutí soudu, na základě, kterého měl být povolen vklad, není závazné pro evidovaného vlastníka pozemku – účastníka řízení podle § 17 odst. 4 katastrálního zákona.

16. Soud prvního stupně opřel své rozhodnutí, jímž povolil vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí o právní názor, že účastník neměl být katastrálním úřadem zapsán do katastru nemovitosti jako vlastník předmětného pozemku, když probíhalo ode dne [datum] řízení o dodatečném projednání dědictví. Poukázal také na to, katastrální úřad byl soudním komisařem o tom vyrozuměn dne [datum], o čemž svědčí poznámka zapsaná v katastru nemovitostí, že probíhá dědické řízení ve vztahu k předmětnému pozemku.

17. Pro zápisy v katastru nemovitostí platí pravidlo priority (§ 982 odst. 1 o. z.). Zásada pořadí se vztahuje na všechny zápisy. Vkladové řízení ve prospěch účastníka bylo zahájeno [datum], kdežto vkladové řízení ve prospěch [jméno FO] bylo zahájeno až dne [datum]. Právní účinky zápisu, jak bylo uvedeno, vznikají podle § 10 katastrálního zákona k okamžiku, kdy byl návrh na vklad doručen katastrálnímu úřadu. Odvolací soud zdůrazňuje, že soud prvního stupně v tomto řízení nebyl oprávněn zkoumat, zda mělo či nemělo dojít k předcházejícímu zápisu vlastnického práva k předmětnému pozemku ve prospěch účastníka (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2024, sp. zn. 24 Cdo 2064/2024). Jak správně poznamenala žalobkyně, předmětem tohoto řízení je povolení vkladu vlastnického práva k předmětnému pozemku ve prospěch [jméno FO].

18. Námitky, resp. argumentace soudu prvního stupně, že vlastnické právo ve prospěch účastníka nemělo být katastrálním úřadem zapsáno, protože katastrální úřad byl upozorněn soudním komisařem na dědické řízení zahájené před [datum] a že účastník na svých webových stránkách uvedl, že návrhy nebude podávat, bude-li probíhat dědické řízení, nemohly nic změnit na výsledku tohoto řízení podle části páté o. s. ř., když zápis vlastnického práva ve prospěch účastníka byl realizován s účinky k datu [datum]. Je-li vlastnictví účastníka k předmětnému pozemku žalobkyní zpochybňováno, lze věc řešit toliko v soudním řízení sporném (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2024, sp. zn. 24 Cdo 2064/2024).

19. Odvolací soud s ohledem na shora uvedené důvody napadený rozsudek změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a žalobu podle § 250i o. s. ř. zamítl, protože katastrální úřad rozhodl o věci správně, když zamítl vklad pro nesplnění podmínky stanovené v § 17 odst. 4 katastrálního zákona.

20. Protože odvolací soud napadený rozsudek změnil, musel znovu rozhodnout o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně (§ 224 odst. 2 o. s. ř.) Účastník byl v řízení úspěšný, proto byla mu přiznána podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhrada nákladů řízení ve výši [částka] spočívající v náhradě hotových výdajů za tři úkony po [částka] dle vyhl. č. 254/2015 Sb. (vyjádření k žalobě, příprava účasti na jednání a účast na jednání).

21. Náhrada nákladů odvolacího řízení byla úspěšnému účastníkovi přiznána podle § 142 odst. 1 za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. ve výši [částka], tj. náhrada hotových výdajů za dva úkony po [částka] (odvolání a účast na odvolacím jednání) dle vyhl. č. 254/2015 Sb.

22. Žalobkyně je povinna zaplatit náklady řízení účastníkovi do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.