Rozhodnutí 5 CO 1/2022-51

1. Soud prvního stupně usnesením v záhlaví označeným zamítl žalobu pro zmatečnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20.4.2021, č.j. 68Co 124/2021-345 (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

2. Zamítavé rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobou pro zmatečnost bylo napadeno jednak usnesení o předběžném opatření, které není rozhodnutím ve věci samé podle § 229 odst. 3 o.s.ř. a jednak rozhodnutí o námitce podjatosti, které bylo vydáno nadřízeným soudem, proti němuž nejsou přípustné žádné (řádné či mimořádné) opravné prostředky. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 23 z. ř. s. a § 235a odst. 2 o.s.ř.

3. Proti tomuto usnesení podal otec včasné odvolání. V odvolání namítal, že v posuzované věci byla námitka podjatosti řešena v rámci odvolání (odvolacích důvodů); o námitce podjatosti tedy nerozhodoval nadřízený soud, ale soud odvolací. Nesouhlasil také s názorem soudu prvního stupně, že žalobou pro zmatečnost napadené usnesení není rozhodnutím ve věci samé. Rozhodnutí o vydání předběžného opatření má povahu mezitimního, dočasného rozhodnutí, v dané věci styk otce s jeho dětmi. Jde o dočasné řešení situace v opatrovnickém řízení. Takové řízení nelze vést samostatně, ale jen v rámci jiného, v této věci opatrovnického řízení. Svou povahou jde o dílčí řízení o návrhu na vydání předběžného opatření, které se ukončuje rozhodnutím, a tedy jde o věc samu. Pokud o takové věci rozhoduje podjatý soudce, pak je zde přímá souvislost mezi rozhodnutím ve věci samé a tím, kdo o ní rozhoduje. V odvolání se také vyjadřoval k samotné námitce podjatosti, kterou vznesl vůči soudkyni JUDr. [jméno] [příjmení]. Otec navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení s tím, že podmínky žaloby pro zmatečnost podle § 229 odst. 3 o.s.ř. jsou splněny.

4. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a o.s.ř., přihlédl k odvolání otce a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. V řízení péče o nezletilé bylo žalobou pro zmatečnost napadeno usnesení odvolacího soudu – Městského soudu v Praze ze dne 20.4.2021, č.j. 68Co 124/2021-345, jímž bylo jednak rozhodnuto o námitce otce tak, že JUDr. [jméno] [příjmení], soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 8, není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci (výrok I.) a jednak bylo usnesení soudu prvního stupně změněno tak, že byl zamítnut návrh otce na vydání předběžného opatření o styku otce s nezletilými dětmi (výrok II.). Zmatečnostní důvod (po vyloučení části věci k samostatnému řízení usnesením Městského soudu v Praze ze dne 9.6.2021, č.j. 68C 124/2021-21) se opíral o ustanovení § 229 odst. 3 o.s.ř., tedy že otci byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.

6. Podle § 229 odst. 3 o.s.ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout též pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Totéž platí, jde-li o pravomocný rozsudek soudu prvního stupně, proti němuž není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2.

7. Soud prvního stupně žalobu pro zmatečnost zamítl proto, že žaloba nesměřovala proti rozhodnutí ve věci samé. Věcí samou se míní rozhodnutí o předmětu řízení. Předmětem řízení je úprava poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu manželství rodičů. V dané věci byl zamítnut návrh otce na vydání předběžného opatření o úpravě styku otce s nezletilými dětmi. Uvedené rozhodnutí není rozhodnutím ve věci samé, ale jedná se toliko o zatímní úpravu poměrů účastníků, než bude rozhodnuto o věci samé. Bylo-li žalobou pro zmatečnost podle § 229 odst. 3 o.s.ř. napadeno jiné rozhodnutí než ve věci samé, pak je třeba žalobu (bez dalšího) zamítnout, jak správně rozhodl soud prvního stupně.

8. V dané věci otec vznesl (samostatnou) námitku podjatosti soudkyně (po jednání) a také v odvolání proti odmítnutí jeho návrhu na vydání předběžného opatření tvrdil, že rozhodnutí vydala vyloučená soudkyně. Jestliže byla námitka podjatosti soudce uplatněna samostatně, pak o ní rozhoduje nadřízený soud (§ 16 odst. 1 o.s.ř.), je-li uplatněna jako odvolací důvod (§ 205 odst. 2 písm. a/ o.s.ř.) v rámci opravného prostředku, pak o ní rozhoduje odvolací soud (za tohoto stavu již nikoliv samostatným výrokem). Městský soud v Praze (jedním) usnesením ze dne 20.4.2021, č.j. 68Co 124/2021-345 rozhodl jak podle § 16 odst. 1 o.s.ř. (výrok I.), tak o podaném odvolání (výrok II.). Proti rozhodnutí nadřízeného soudu o námitce podjatosti nejsou přípustné žádné řádné či mimořádné opravné prostředky. Odvolacím důvodem podle § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř., že rozhodnutí měla vydat vyloučená soudkyně, se nelze v této věci zabývat, protože žaloba pro zmatečnost v přezkoumávané věci byla podána podle § 229 odst. 3 o.s.ř. (tj. že účastníkovi byla v průběhu řízení byla nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem), tvrzení, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, je zmatečnostním důvodem podle § 229 odst. 1 písm. e) o.s.ř. a ohledně uvedeného důvodu zmatečnosti byla věc vyloučena k samostatnému řízení.

9. Odvolací soud s ohledem na shora uvedené napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné ve výroku I. potvrdil. Změnil však výrok o náhradě nákladů řízení (§ 220 odst. 1 o.s.ř.), protože o jejich náhradě bude rozhodnuto v rozhodnutí, jímž se řízení končí.

10. Nad rámec uvedeného nutno dodat, že řízení ve věcech péče soudu o nezletilé je podle § 11 odst. 1 písm. a) zák. č. 549/1991, o soudních poplatcích, od poplatku osvobozeno; uvedené osvobození se vztahuje i na řízení o žalobě pro zmatečnost (§ 11 odst. 3 písm. d/ citovaného zákona). Otci proto neměla být uložena povinnost zaplatit soudní poplatek, jak se podává z obsahu spisu (výzvy č. l. 27 a 35 spisu); zaplacené soudní poplatky bude proto třeba postupem podle § 10 odst. 2 uvedeného zákona vrátit.