o zaplacení 79 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvoláních žalovaných 1. a 2. proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. března 2023, č. j. 34 Cm 123/2022-130

1. Žalobou s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu došlou soudu prvního stupně dne 29. 4. 2022 se žalobkyně domáhala proti žalovaným 1. a 2. (dále jen „žalovaní“) zaplacení částky 79 000 Kč s 6% úrokem z této částky od 22. 4. 2022 do zaplacení a směnečnou odměnou ve výši 237 Kč ze směnky podle tvrzení v žalobě vystavené žalovanou 1. a avalované žalovaným 2. Směnka byla vystavena jako blankosměnka dne 10. 11. 2020 a téhož dne byla předána žalobkyni. Zajišťovala existující a splatné pohledávky žalobkyně za žalovanou 1., které vznikly nezaplacením ceny za krmné směsi, jež žalobkyně dodala žalované 1. Pohledávka byla původně ve výši 108 344,03 Kč. V uznání závazku ze dne 1. 10. 2021 žalovaná 1. potvrdila, že na svůj dluh v této výši zaplatila 13 344,03 Kč. Zbývající částku 95 000 Kč se zavázala uhradit žalobkyni ve splátkách v období od 1. 10. 2021 do 1. 9. 2022. Zaplaceno bylo pouze 16 000 Kč a tedy žalovaná 1. dluží žalobkyni 79 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně dále uvedla, že chybějící údaje do blankosměnky doplnila podle podmínek dohodnutých se žalovanou 1. ve vyplňovacím prohlášení směnečném ze dne 10. 11. 2020. V tomto prohlášení je ustanovení o tom, že jako aval podepsal směnku žalovaný 2., který prohlášení rovněž podepsal. Přes výzvu žalobkyně ze dne 18. 3. 2022 jí žalovaní žádné plnění již neposkytli.

2. Soud prvního stupně vyhověl žalobě směnečným platebním rozkazem ze dne 6. 5. 2022, č. j. 34 Cm 123/2022-17, proti kterému podali žalovaní v zákonem stanovené lhůtě námitky. Uvedli v nich, že žádnou blankosměnku jako společnost ani jako fyzická osoba nikdy nepodepsali ani nevyplnili. Nikdy nepodepsali ani dokumenty, na které je v žalobě odkazováno. [tituly před jménem] [Anonymizováno] jim naopak bylo vyhrožováno.

3. Napadeným rozsudkem ponechal soud prvního stupně směnečný platební rozkaz v platnosti (výrok I.) a žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobkyni rovným dílem náhradu nákladů námitkového řízení ve výši 15 900 Kč (výrok II.) a státu na účet Krajského soudu v Hradci Králové rovným dílem náhradu nákladů řízení ve výši 62 Kč (výrok III.). Výrokem IV. rozsudku soud prvního stupně doplnil směnečný platební rozkaz v části týkající se povinnosti žalovaných zaplatit žalobkyni nároky přiznané tímto platebním rozkazem o údaj „společně a nerozdílně“. V odůvodnění rozsudku uvedl, že předložená směnka má všechny náležitosti vyžadované ustanovením čl. I. § 75 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSŠ“). Směnku vystavila žalovaná 1. a žalovaný 2. ji avaloval. Emitována byla v nehotové podobě, přičemž na ní chyběly údaje o splatnosti a směnečné sumě. Za jakých podmínek mohla žalobkyně blankosměnku vyplnit, bylo dohodnuto ve vyplňovacím prohlášení, resp. v dohodě o vyplňovacím právu směnečném, obojí ze dne 10. 11. 2020. Tohoto práva žalobkyně využila a soudu předložila směnku zcela vyplněnou. Námitku žalovaných, že směnku nepodepsali, shledal soud prvního stupně nedůvodnou, když podpisy žalovaného 2. jednajícího v pozici rukojmího a v pozici osoby jednající za žalovanou 1. jako výstavce směnky shledal pravými podpisy. Vycházel přitom ze znaleckého posudku hodnoceného ve vzájemných souvislostech s výpovědí svědka [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Nedůvodnou, resp. neurčitou a ve své podstatě neprojednatelnou shledal soud prvního stupně námitku žalovaných, že nepodepsali žádné dokumenty, na které žalobkyně odkazuje v žalobě. Žalovaní totiž v námitkách neuvedli výslovně, které dokumenty nepodepsali, a nadto neuvedli ani to, že by žalobkyně překročila vyplňovací prohlášení a směnku doplnila o chybějící údaje v rozporu s ním, že směnka není splatná nebo že zní na směnečnou sumu odlišnou od konkrétního dlužného závazku žalovaných apod. I pokud by snad žalovaní vyplňovací prohlášení, resp. dohodu o vyplňovacím právu směnečném nepodepsali, bylo by možné udělení vyplňovacího prohlášení pro žalobkyni ze strany žalovaných hodnotit jako tzv. konkludentní již z toho, že oba žalovaní v pozici výstavce směnky a rukojmího podepsali spornou blankosměnku a tuto listinu následně předali žalobkyni jako remitentovi. K námitce, že žalovaným bylo vyhrožováno [tituly před jménem] [Anonymizováno], soud prvního stupně uvedl, že tuto žalovaní blíže nepopsali, což ji činí rovněž neurčitou a neprojednatelnou. Směnečný platební rozkaz byl proto ponechán v platnosti. Výrok o nákladech námitkového řízení soud prvního stupně odůvodnil ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého přiznal úspěšné žalobkyni právo na jejich náhradu v rozsahu mimosmluvní odměny za 3 úkony právní služby, 3 paušálních náhrad hotových výdajů a dále v rozsahu žalobkyní zaplacené zálohy na znalecký posudek. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na neúspěch žalovaných. Částka 62 Kč přitom představuje znalečné nekryté žalobkyní složenou zálohou. Pokud jde o výrok IV. rozsudku, tento je odůvodněn ustanovením § 166 odst. 1 o. s. ř. s tím, že směnečný platební rozkaz bylo třeba doplnit o solidární povinnost žalovaných, jež vyplývá z čl. I. § 47 ZSŠ.

4. Žalovaní podali proti rozsudku včasná odvolání, v nichž shodně navrhli zrušení směnečného platebního rozkazu v plném rozsahu. Uvedli, že předmětem soudního sporu je směnka a nikoli dodávky krmných směsí. Popsali, jak žalovaná 1. přešla z plného krmení bramborami a pečivem ke krmným směsím, a uzavřeli, že obchod v řádech milionů korun probíhal „bez zajištění a pohodě“ přes výkyvy výkupních cen prasat a dramatické zdražování krmných směsí. Podle žalovaných je výpověď svědka [tituly před jménem] [Anonymizováno] nevěrohodná a účelová, neboť jde o zaměstnance žalobkyně, kterému hrozí vyhození z práce, pokud nebude říkat, co mu nařídil [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Body 1. a 3. odůvodnění rozsudku jsou účelové s cílem poškodit žalovanou 1. Bod 4. odůvodnění pak úplně ignoruje posudek znalce [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Soud prvního stupně se věcí řádně nezabýval a účelově vybral body, kterými krátil práva žalovaných zajištěná „listinou práv a svobod“. Sám soud se nepozastavil nad bodem 1. odůvodnění rozsudku a nad účelovou výpovědí svědka [tituly před jménem] [Anonymizováno] v bodě 12. odůvodnění a ani nevzal v úvahu znalecký posudek a nezajímal se o sumu a dobu obchodování a do soudního sporu účelově citoval a vtahoval věc jinou, která s touto věcí nesouvisí.

5. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku. Námitky žalovaných byly řádně projednány na jednání, ke kterému se žalovaní nedostavili. Uplynutím lhůty k podání námitek bylo řízení koncentrováno a další nově tvrzené rozhodné skutečnosti nemohou být odvolacím soudem projednány. Odůvodnění rozsudku je jasné, přehledné a dostatečné a žalobkyně se s ním ztotožňuje. K námitce účelovosti výpovědi svědka [tituly před jménem] [Anonymizováno] žalobkyně uvedla, že žalovaní se k tomuto důkazu mohli vyjádřit na jednání, k němuž se však nedostavili. Jelikož svědek sám na výzvu soudu uvedl, že u žalobkyně pracuje asi třicet let, musel soud prvního stupně jistě při hodnocení věrohodnosti tohoto důkazu posoudit i tento aspekt. Žalovaní neuvádějí žádné nové skutečnosti a žádný důkaz k prokázání tvrzené nevěrohodnosti svědka nenavrhují. Jak žalobkyně dále uvedla, samotný fakt, že svědek je zaměstnancem účastníka, sám o sobě nevylučuje pravdivost svědecké výpovědi. K tomu odkázala na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2012, sp. zn. 21 Cdo 4643/2010. Žalobkyni není zřejmé, jaký odvolací důvod žalovaní uplatňují, a tedy jejich odvolání by měla být jako nedůvodná odmítnuta.

6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle ustanovení § 212 a násl. o. s. ř. Předmětem odvolacího řízení bylo přezkoumání věcné správnosti rozsudku soudu prvního stupně vydaného v řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu (§ 175 odst. 4 o. s. ř.). Základ přezkumné činnosti odvolacího soudu tak spočíval v hodnocení správnosti postupu soudu prvního stupně při projednání námitek žalovaných a správnosti závěrů soudem prvního stupně na základě toho přijatých.

7. Z jednání nařízeného odvolacím soudem na den 17. 10. 2023 se žalovaní omluvili, aniž by žádali o odročení jednání. Jednáno proto bylo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 ve spojení s § 211 o. s. ř. v jejich nepřítomnosti.

8. Podle čl. I. § 78 odst. 1 ZSŠ je výstavce vlastní směnky zavázán stejně jako příjemce cizí směnky. Není-li směnka cizí zaplacena, má dle čl. I. § 28 odst. 2 ZSŠ majitel, i když je výstavcem, proti příjemci přímý nárok ze směnky na vše, co lze žádat podle §§ 48 a 49 ZSŠ. Podle čl. I. § 48 odst. 1 ZSŠ může majitel postihem žádat: 1. směnečný peníz, pokud nebyla směnka přijata nebo zaplacena, s úroky, byly-li ujednány, 2. šestiprocentní úroky ode dne splatnosti, 3. útraty protestu a podaných zpráv, jakož i ostatní útraty, 4. odměnu ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze nebo v nižší dohodnuté výši.

9. Podle čl. I. § 30 odst. 1 ZSŠ může být zaplacení směnky pro celý směnečný peníz nebo pro jeho část zaručeno směnečným rukojemstvím. Podle čl. I. § 32 odst. 1 ZSŠ je směnečný rukojmí zavázán jako ten, za koho se zaručil. Podle čl. I. § 31 odst. 4 ZSŠ je třeba v prohlášení udat, za koho se přejímá. Není-li to udáno, platí, že se přejímá za výstavce.

10. Podle čl. I. § 47 odst. 1 ZSŠ jsou všichni, kdož směnku vystavili, přijali, indosovali nebo se za ni zaručili, zavázáni majiteli rukou společnou a nerozdílnou. Podle čl. I. § 47 odst. 2 ZSŠ může majitel žádat plnění na každém z nich nebo na několika z nich anebo na všech dohromady a není vázán pořadím, ve kterém se zavázali.

11. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu, jak byl zjištěn soudem prvního stupně na základě provedeného dokazování, a shodně s ním konstatuje, že směnka k důkazu předložená žalobkyní je platnou směnkou vlastní podle čl. I. § 75 ZSŠ, jejímž podpisem založila žalovaná 1. svůj směnečný závazek jako výstavce směnky (čl. I. § 78 odst. 1 ve spojení s § 28 odst. 2 ZSŠ) a žalovaný 2. jako směnečný rukojmí (čl. I. § 32 odst. 1 ZSŠ ve spojení s čl. I. § 30 odst. 1 ZSŠ), a to vůči žalobkyni, na jejíž řad směnka byla vystavena. Dnem 21. 4. 2022, kdy se směnka stala splatnou, tak vznikl žalobkyni jako řádné majitelce směnky nárok vůči žalovaným na zaplacení směnečného peníze ve výši 79 000 Kč (čl. I. § 48 odst. 1, bod 1. ZSŠ) s 6% úrokem ročně z této částky od data 21. 4. 2022 do zaplacení (čl. I. § 48 odst. 1, bod 2. ZSŠ) a s odměnou ve výši 237 Kč, která odpovídá jedné třetině procenta směnečného peníze (čl. I. § 48 odst. 1, bod 4. ZSŠ). Závazek žalovaných je přitom závazkem společným a nerozdílným, jak vyplývá z čl. I. § 47 odst. 1 ZSŠ.

12. Tvrzení žalovaných v podaných námitkách, že žádnou směnku nikdy nepodepsali, bylo vyvráceno výpovědí v řízení vyslechnutého svědka [tituly před jménem] [Anonymizováno], který jako vedoucí obchodního oddělení žalobkyně potvrdil, že směnka byla sepsána v kanceláři žalobkyně v [adresa] a že žalovaný 2. ji před svědkem podepsal z pozice výstavce směnky a rovněž jako směnečný rukojmí. Vzhledem k tomu, že svědek vypovídal pod hrozbou trestního stíhání pro případ uvedení nepravdy či zamlčení podstatných skutečností, přičemž jeho výpověď byla konzistentní a přirozeně spontánní a v řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by jeho věrohodnost zpochybňovaly či vyvracely, nemá odvolací soud pochybnosti o pravdivosti skutečností svědkem uvedených. Sama okolnost, že svědek je zaměstnancem žalobkyně, neodůvodňuje závěr, že by na svědka bylo možno hledět jako na nevěrohodného.

13. Pokud jde o znalecký posudek č. 941/2022 vypracovaný dne 15. 11. 2022 [tituly před jménem] [Anonymizováno], znalcem v oboru písmoznalectví, specializace ručení písmo, tento není se zjištěními učiněnými z výpovědi svědka [tituly před jménem] [Anonymizováno] v rozporu, neboť znalec v něm po provedeném zkoumání konstatoval, že nelze rozhodnout, zda podpisy výstavce a avala jsou pravými komolenými podpisy žalovaného 2. či zda se jedná o padělky vyhotovené se snahou o nápodobu předlohy. Z posudku se přitom podává, že zkoumané podpisy byly znalcem vyhodnoceny jako výrazně zjednodušené, tvarově připomínající individualizovanou kapitálku „J“ doplněnou o výrazně prodloužený koncový tah. Jedná se o podpisy velmi obtížně zpracovatelné v důsledku jejich jednoduché struktury a v důsledku toho i malého množství identifikačně významných znaků. V rámci dalších zjištění pak znalec učinil závěr, že žalovaný 2. vyhotovil ručně psaný text na předložené směnce v kolonce „Jako aval:“ a u podpisu výstavce. Znalecký posudek tak nevyznívá v neprospěch žalobkyně, když zkoumání znalcem provedené nevyústilo v závěr o nepravosti podpisů žalovaného 2. na směnce v rubrikách určených pro podpis jejího výstavce a směnečného rukojmího. Námitka nepravosti podpisů žalovaných na směnce coby výstavce směnky a směnečného rukojmího je proto nedůvodná.

14. Stran námitky žalovaných, že nepodepsali žádné dokumenty, na které je žalobkyní odkazováno v žalobě (vyplňovací prohlášení směnečné ze dne 10. 11. 2020 a dohoda o vyplňovacím právu směnečném č. 1/2020), odvolací soud uvádí, že tato je irelevantní vzhledem k tomu, že námitky žalovaných žádným způsobem nesměřují do kauzálních vztahů směnkou zajištěných, stejně jako nesměřují do vyplňovacího oprávnění žalobkyně směnku, která podle jejích tvrzení byla vystavena jako blankosměnka, v chybějících údajích doplnit. Zkoumat pravost podpisů na listinách shora uvedených by tak nemělo žádného významu, když předmětem posouzení, zda směnečný platební rozkaz byl vydán po právu, mohla být pouze tvrzení uplatněná ve včasných námitkách žalovaných.

15. K námitce žalovaných, že jim bylo [tituly před jménem] [Anonymizováno] vyhrožováno, odvolací soud uvádí, že z takto formulované námitky není zřejmé, kdy a při jakých jednáních měla uvedená osoba žalovaným vyhrožovat a jakým způsobem se tak mělo stát. Jedná se tedy o námitku neprojednatelnou, jak správně dovodil soud prvního stupně.

16. Vzhledem k tomu, že námitky žalovaných je nemohou z důvodů výše uvedených zprostit jejich povinnosti směnku žalobkyni v plném rozsahu zaplatit, nelze soudu prvního stupně vytknout pochybení, pokud směnečný platební rozkaz ve věci vydaný ponechal v platnosti. Napadený rozsudek byl proto v jeho výroku I. potvrzen jako věcně správný podle ustanovení § 219 o. s. ř.

17. K výrokům II. o nákladech námitkového řízení a III. o nákladech řízení státu odvolací soud uvádí, že o těchto nákladech rozhodl soud prvního stupně správně podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na plný úspěch žalobkyně (výrok II.) a podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. podle výsledku řízení, když žalovaní nebyli v řízení úspěšní (výrok III.). Správně určil též výši nákladů řízení, jak přiznány byly žalobkyni, neboť tato odpovídá výši nákladů, jak jí byly v námitkovém řízení účelně vynaloženy. Náklady řízení státu ve výši 62 Kč pak odpovídají výši nákladů, jež nebyly kryty žalobkyní složenou zálohou. Soud prvního stupně však pochybil, pokud k zaplacení nákladů řízení zavázal žalované rovným dílem, třebaže povinnost k plnění jim měla být uložena společně a nerozdílně s ohledem na jejich postavení ve směnečném vztahu, jak je vyjádřeno v čl. I. § 47 odst. 1 ZSŠ. Odvolací soud proto výroky II. a III. změnil co do způsobu plnění tak, že náhradu nákladů řízení jsou žalovaní povinni zaplatit společně a nerozdílně. V ostatním byly výroky II. A III. potvrzeny.

18. Potvrzen byl rovněž výrok IV. rozsudku, jímž byl směnečný platební rozkaz doplněn postupem podle § 166 odst. 1 o. s. ř. o údaj, že žalovaní jsou povinni plnění žalobkyni poskytnout společně a nerozdílně, byť správně mělo být o tomto doplnění rozhodnuto samostatným usnesením a teprve po jeho právní moci mělo být přistoupeno k projednání námitek žalovaných. Vzhledem k tomu, že se nejedná o vadu, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, potvrdil odvolací soud rozsudek i v tomto výroku.

19. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterých bylo úspěšné žalobkyni přiznáno právo na jejich náhradu proti neúspěšným žalovaným ve výši odpovídající 2 paušálním náhradám po 300 Kč podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vyjádření k odvoláním a účast při jednání odvolacího soudu dne 17. 10. 2023). Žalobkyni dále náleží cestovné ve výši 1 738,60 Kč a hotové výdaje ve výši 55 Kč (parkovné dne 17. 10. 2023). Náklady odvolacího řízení tak činí celkem 2 393,60 Kč.