o zaplacení 230 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 10. července 2023, č. j. 79 Cm 33/2023-36

Usnesením soudu prvního stupně ze dne 10.7.2023, č. j. 79 Cm 33/2023-36 bylo odmítnuto odvolání žalovaného proti rozsudku téhož soudu ze dne 25.5.2023, č. j. 79 Cm 33/2023-29 pro opožděnost. Soud prvního stupně své usnesení odůvodnil tím, že výše uvedený rozsudek doručil žalovanému náhradním způsobem dle § 49 odst. 4 o. s. ř. dne 15.6.2023 uplynutím desátého dne od uložení zásilky na poště (5.6.2023) s tím, že poslední den patnáctidenní odvolací lhůty připadl na 30.6.2023. Jelikož žalovaný podal své odvolání až dne 4.7.2023, stalo se tak po uplynutí odvolací lhůty. Soud prvního stupně proto postupoval dle § 208 odst. 1 o. s. ř. a pozdě podané odvolání odmítl.

Písemným podáním ze dne 24.7.2023 podaným doporučeně na poštu dne 25.7.2023 podal žalovaný proti výše uvedenému usnesení včasné odvolání, ve kterém uvedl, že odvolání proti výše uvedenému rozsudku odeslal včas ve stanovené lhůtě 15 dnů.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212, 212a o. s. ř.), aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.).

Dle § 204 odst. 1, věta prvá o. s. ř. se odvolání podává do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Podle § 57 odst. 3 o. s. ř. je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.

Dle § 49 odst. 4 o. s. ř. nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu.

Z obsahu spisu se podává, že soud prvního stupně doručoval rozsudek ze dne 25.5.2023, č. j. 79 Cm 33/2023-29 na adresu trvalého bydliště žalovaného s tím, že doporučená zásilka do vlastních rukou dle přiložené doručenky byla uložena u doručující pošty dne 5.6.2023. V takovém případě desetidenní lhůta pro vyzvednutí zásilky běžela od 6.6.2023 a její poslední den připadl na čtvrtek 15.6.2023. Ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř. se poslední den této lhůty považuje za den doručení zásilky. Patnáctidenní lhůta pro podání odvolání tak plynula od 16.6.2023 a její poslední den připadl na pátek 30.6.2023. Jelikož žalovaný podal své odvolání doporučeně na poštu až dne 4.7.2023, stalo se tak po uplynutí zákonné patnáctidenní lhůty pro podání odvolání s tím, že rozsudek nabyl právní moci dne 1.7.2023.

Dle § 208 odst. 1 o. s. ř. opožděně podané odvolání předseda senátu soudu prvního stupně usnesením odmítne.

Pokud soud prvního stupně vyhodnotil písemné podání žalovaného ze dne 4.7.2023 podané téhož dne doporučeně na poštu jako opožděně podané odvolání, postupoval ve shodě s § 208 odst. 1 o. s. ř., pokud jej usnesením ze dne 10.7.2023, č. j. 79 Cm 33/2023-36 jako pozdě podané odmítl, a proto odvolací soud předmětné usnesení ve shodě s § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že na straně úspěšného žalobce žádné náklady odvolacího řízení nevznikly.