Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 5 Cmo 85/2022-33 ECLI:CZ:VSPH:2023:5.Cmo.85.2022.1 Usnesení

o zaplacení částky 115 000 000 000 Kč, o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. května 2022, č. j. 13 Cm 22/2022-22,

JUDr. Ladislav Derka · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 23. 1. 2023

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Ivy Horákové a JUDr. Radima Novotného ve věci

žalobce: [Jméno žalobce], IČO [IČO žalobce],

sídlem [Adresa žalobce]

zastoupený advokátem [Jméno advokáta],

sídlem [Adresa advokáta]

proti

žalovanému: [Jméno žalovaného]., IČO [IČO žalovaného],

sídlem [Adresa žalovaného]

o zaplacení částky 115 000 000 000 Kč, o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. května 2022, č. j. 13 Cm 22/2022-22,


I. Usnesení se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Městský soud v Praze (dále jen „soud“ nebo „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 31. 5. 2022 odmítl žalobu ze dne 10. 2. 2022 s návrhem na zaplacení 115 000 000 000 Kč (bod I. výroku) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku).

2. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že podanou žalobou se žalobce domáhal vůči žalovanému náhrady škody (majetkové újmy) ve výši 115 000 000 000 Kč, kterou měl žalovaný způsobit akcionářům [právnická osoba]. Žaloba neměla veškeré náležitosti dle § 79 odst. 1 o. s. ř., soud proto vyzval žalobce k doplnění žaloby, a to usnesením z 2. 3. 2022 ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení. Žalobce reagoval doplněním žaloby doručeným soudu dne 18. 3. 2022, avšak tímto podáním nebyly vady žaloby odstraněny. Žalobce toliko sdělil, že uplatněné nároky na náhradu škody nabyl od [tituly před jménem] [Anonymizováno], [Jméno advokáta] a [adresa] smlouvami o postoupení pohledávek z 1. 2. 2022, avšak neuvedl výši tvrzených pohledávek ani důvody jejich vzniku, přičemž tyto skutečnosti nevyplynuly ani ze smluv o postoupení pohledávek, když výše pohledávek nebyly ve smlouvách o postoupení uvedeny a důvody jejich vzniku byly vymezeny jen obecně jako „pohledávka z titulu náhrady škody, majetkové újmy (porušení smluvních povinností, nekalé obchodní praktiky)“. Žalobce rezignoval na uvedení povinnosti, kterou měl žalovaný porušit i na popis jednání, jímž měl žalovaný povinnosti porušit a nepopsal ani to, jakým způsobem měla vzniknout škoda. Ke zjištění přesné výše škody žalovaný navrhl provedení znaleckého posudku a odkázal na metodiku výpočtu majetkové újmy akcionáře vycházející z auditní zprávy [právnická osoba] K příčinné souvislosti mezi tvrzeným vznikem škody a porušením právní povinnosti žalovaným neuvedl žalobce ničeho.

3. Soud měl za to, že nedostatek skutkových tvrzení žalobce o vzniku škody, porušení právní povinnosti žalovaným a příčinné souvislosti mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti nelze nahradit znaleckým posudkem či spisy rozhodčího a konkursního soudu. Z toho důvodu žalobu postupem podle § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 146 odst. 3 o. s. ř. v neprospěch žalobce s tím, že žalovanému žádné náklady nevznikly.

4. Žalobce podal proti usnesení včas odvolání a navrhl napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolání odůvodnil tím, že odmítnutím žaloby bylo porušeno právo na spravedlivý proces a soud ignoroval navržené důkazy. Žalovaný odkázal na právo každého na přístup k soudu zakotvené v Listině základních práv a svobod, na Listinu základních práv EU a na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 116/99.

5. Odvolací soud, aniž by nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.], podle § 212 o. s. ř. přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

6. Podle § 79 odst. 1 o. s. ř. Řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech, v nichž je účastníkem řízení svěřenský správce, musí návrh dále obsahovat i označení, že se jedná o svěřenského správce, a označení svěřenského fondu. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních poměrů mezi žalobcem a žalovaným (§ 90), se nazývá žalobou.

7. Podle § 43 odst. 1 o. s. ř. Předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. Podle odst. 2 Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.

8. Odvolací soud z obsahu spisu ověřil, že dne 10. 2. 2022 byla soudu prvního stupně doručena žaloba, kterou se žalobce domáhal náhrady škody vůči žalovanému ve výši 115 000 000 000 Kč. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobce dovozoval ze smluv o postoupení pohledávek akcionářů [právnická osoba]., na které v žalobě toliko odkázal. [právnická osoba]. se u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále jen „rozhodčí soud“) domáhala vydání majetku [právnická osoba]., který žalovaný držel v souvislosti se smlouvou o emisi veřejně obchodovatelných dluhopisů v celkovém objemu 1 000 000 000 Kč zajištěných zárukou [právnická osoba]., [Anonymizováno]. a [právnická osoba]. z 11. 3. 1997 uzavřenou mezi [právnická osoba]. a žalovaným. Předmětem smlouvy o emisi bylo umístění dluhopisů, inkaso jejich kupní ceny a vyplacení této ceny [právnická osoba]. Dne 17. 3. 2016 [právnická osoba]. doručila žalovanému výpověď shora uvedené smlouvy v souladu s čl. 11. 2 smlouvy a žalovaný měl proto mimo jiné povinnost převést zůstatky hotovosti a další dokumenty na účet nového administrátora emise, mimo jiné zůstatky ve výši 1 000 000 Kč pro výplatu majitelům dluhopisů, což však žalovaný neučinil. Rozhodčí soud v řízení vedeném pod sp. zn. RPS 667/17 žalobě žalobce vyhověl a jeho rozhodnutí je v právní moci. Pro výpočet újmy akcionářů, který však žalobce nekonkretizoval přesnou částkou, žalobce odkázal na metodiku auditní zprávy [právnická osoba] z roku 1998 před prohlášením konkursu na [právnická osoba]. Žalobce uvedl jen rámcovou výši škody 115 000 000 000 Kč a pro přesnou výši žalobce navrhl, aby soud nechal zpracovat znalecký posudek.

9. Odvolací soud shodně jako soud prvního stupně dospěl k závěru, že na základě shora uvedených žalobních tvrzení nelze učinit závěr, že by podaná žaloba splňovala náležitosti stanovené v § 79 odst. 1 o. s. ř. Nebylo zřejmé, v jaké výši, od jakých osob žalobce pohledávky nabyl, jakou zákonnou či smluvní povinnost měl žalovaný porušit a jaká škoda měla žalobci vzniknout. Zřejmá nebyla ani příčinná souvislost mezi žalobcem tvrzenou škodou a údajným porušením povinnosti ze strany žalovaného. Soud proto vyzval žalobce usnesením z 2. 3. 2022 na č. l. 17, které bylo žalobci doručeno dne 7. 3. 2022, aby ve lhůtě 10 ode dne doručení usnesení odstranil vady žaloby a uvedl kdy, od koho a v jaké výši měl nabýt pohledávky za žalovaným, jakou zákonnou či smluvní povinnost měl žalovaný porušit, komu vznikla škoda, či došlo ke zmenšení majetku a v jaké výši, a aby popsal příčinnou souvislost mezi tvrzeným vznikem škody a porušením povinnosti žalovaným. Současně soud žalobci uložil povinnost označit k prokázání svých tvrzení důkazy a předložit listinné důkazy. Soud žalobce rovněž poučil o možnosti, že v případě, že nebude žaloba shora uvedeným způsobem opravena a doplněna, soud žalobu usnesením odmítne.

10. Žalobce podáním ze 17. 3. 2022 (č. l. 19 - 20 spisu) uvedené výzvě soudu nedostál. V reakci na výzvu soud žalobce toliko uvedl, že na něj byly postoupeny nároky akcionářů [právnická osoba]. [tituly před jménem] [Anonymizováno], [Jméno advokáta] a [adresa], a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 1. 2. 2022. Žalobce namítal jednání žalovaného v rozporu se smlouvou o emisi, které spočívalo v tom, že žalovaný nevyplatil podstatnou část emitovaných dluhopisů, neinformoval ostatní bankovní instituce a spoluupisovatele dané emise dluhopisů, v čemž žalobce spatřoval porušení smluvní povinnosti žalovaného. V důsledku tohoto porušení povinnosti ze strany žalovaného se [právnická osoba]. dostal v roce 1997 do konkursu. Ohledně porušení smluvních povinností žalovaným odkázal žalobce na řízení vedené před rozhodčím soudem pod sp. zn. RPS 667/17. Ohledně přesného vyčíslení škody žalobce opětovně odkázal na metodiku [Anonymizováno] uvedenou v auditní zprávě za rok před prohlášením konkursu na [právnická osoba]. a navrhl, aby přesnou výši škody vyčíslil znalec. K výzvě soudu, aby žalobce vylíčil, jakou zákonnou či smluvní povinnost žalovaný porušil (popsal skutek, jak k tomu došlo), konkretizoval vznik škody a popsal příčinnou souvislost, žalobce uvedl, že porušení povinností žalovaného, vznik škody a existence příčinné souvislosti mezi tímto porušením povinností a vznikem škody má být předmětem důkazního řízení.

11. Odvolací soud s ohledem na shora uvedené doplnění žaloby shodně jako soud prvního stupně dospěl k závěru, že žaloba i přes výzvu soudu zůstala neopravená a nárok tvrzený žalobcem v žalobě je neprojednatelný z důvodů, pro které byl žalobce vyzván k jeho doplnění soudem prvního stupně. Odvolací soud zdůrazňuje, že žaloba, případně po jejím doplnění na základě výzvy soudu, musí být natolik určitá, aby její obsah byl nezaměnitelný s jinými žalobami a aby bylo mj. možné posoudit např. překážku věci zahájené (§ 83 odst. 1 o. s. ř.) či věci rozsouzené (§ 159a odst. 4 o. s. ř.). To platí jak pro posuzování této žaloby s již dříve podanými žalobami, tak i žalobami podanými po této žalobě. U této žaloby je zřejmé pouze to, že žalobce požaduje po žalovaném zaplacení částky 115 000 000 000 Kč, což nepostačuje k dostatečné individualizaci této žaloby ve smyslu § 79 odst. 1 o. s. ř.

12. Žalobce se mýlí, jestliže v odvolání uvádí, že odmítnutím jeho žaloby došlo k porušení práva na spravedlivý proces a že mu byl odmítnut přístup k soudu. Žalobce zastoupený advokátem by měl rozlišovat mezi postupem, kdy na základě neúplných skutkových tvrzení v žalobě zůstává tvrzený nárok neprojednatelným a mezi přístupem, kdy nemá možnost přistoupit k soudu se svým návrhem (žalobou). V daném případě napadené usnesení netvoří překážku věci rozhodnuté (§ 159a o. s. ř.), a proto nic nebrání žalobci v tom, aby znovu podal žalobu se všemi náležitostmi, jak uvedeno shora.

13. Odvolací soud z uvedených důvodů postupoval podle § 219 o. s. ř. a napadené rozhodnutí jako věcně správné potvrdil, a to včetně rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vydaného dle § 146 odst. 3 o. s. ř. s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalovanému žádné náklady nevznikly.

14. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. ve prospěch žalovaného s přihlédnutím k tomu, že žalovanému tyto náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení rozsudku odvolacího soudu.