o zaplacení částky 28 000 000 Kč s přísl., o odvolání obou žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 6. 2025, č. j. 37 Cm 342/2023-483

1. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně v bodě I. výroku zamítl návrh žalované 1) na přiznání osvobození od soudních poplatků, v bodě II. výroku zamítl návrh žalované 2) na přiznání osvobození od soudních poplatků, v bodě III. výroku uložil žalované 1) povinnost zaplatit do 15 dnů od právní moci usnesení soudní poplatek za odvolání ve výši 1 404 667 Kč a v bodě IV. výroku uložil žalované 2) povinnost zaplatit do 15 dnů od právní moci usnesení soudní poplatek za odvolání ve výši 1 404 667 Kč.

2. Podle odůvodnění obě žalované o přiznání osvobození od soudních poplatků požádaly v návaznosti na doručení usnesení soudu prvního stupně ze dne 7. 4. 2025, č. j. 37 Cm 342/2023-387 a č. j. 37 Cm 342/2023-388, jimiž byly vyzvány k zaplacení soudního poplatku z podaného odvolání proti rozsudku ve věci.

3. Žalovaná 1) v žádosti uvedla, že majetek nezanedbatelné hodnoty, který vlastní, nelze v současné době považovat za disponibilní zdroj prostředků k úhradě soudního poplatku, protože byl součástí společného jmění manželů a je blokován v řízení o pozůstalosti po jejím manželovi [Anonymizováno].

4. Rovněž žalovaná 2) v žádosti odkázala na blokaci veškerého majetku v řízení o pozůstalosti po svém otci [Anonymizováno], jehož by měla být dědičkou s tím, že tento majetek nelze z uvedených důvodů v současné době považovat za disponibilní zdroj prostředků k úhradě soudního poplatku. Dále uvedla, že jako matka dlouhodobě pečuje o dvě malé děti.

5. Ohledně majetkových poměrů žalované 1) soud z vyplněného majetkového prohlášení zjistil, že je jednatelkou ve společnosti [právnická osoba] Podle Potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2024 činil úhrn jejích příjmů ze závislé činnosti za toto období 2 160 497 Kč. Žádné další příjmy nemá. Žádný movitý či nemovitý majetek ani závazky v prohlášení neuvedla. Jako okolnosti, které by mohly mít vliv na osvobození uvedla, že z důvodu extrémní výše soudního poplatku se nachází v situaci, kdy by jí na jedné straně mělo náležet dědictví po jejím zemřelém manželovi a zejména majetek náležící do společného jmění manželů, ale v důsledku šikanózního přístupu správce pozůstalosti nemá ani přímý, ani nepřímý přístup k jakýmkoliv prostředkům z pozůstalosti, ani ke svému vlastnímu majetku a fakticky s ním nemůže jakkoliv disponovat.

6. Ohledně majetkových poměrů žalované 2) soud z vyplněného majetkového prohlášení zjistil, že je vdaná, domácnost sdílí se svými dvěma nezletilými dcerami. Je jednatelkou ve společnostech [právnická osoba] a společnosti [právnická osoba]. Podle Potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2024, činil úhrn jejích příjmů ze závislé činnosti ve společnosti [právnická osoba] za toto období 2 416 685 Kč, za období 01-04/2024 částku 588 496 Kč a ve společnosti [právnická osoba]. za období 01-04/2025 částku 1 300 000 Kč. Žádné další příjmy nemá. Žádný movitý či nemovitý majetek ani závazky v prohlášení neuvedla. Jako okolnosti, které by mohly mít vliv na osvobození uvedla, že z důvodu extrémní výše soudního poplatku se nachází v jakémsi vakuu, kdy by jí na jedné straně mělo náležet dědictví po jejím zemřelém otci, ale v důsledku šikanózního přístupu správce pozůstalosti nemá ani přímý ani nepřímý přístup k jakýmkoliv prostředkům z pozůstalosti ani ke svému vlastnímu majetku a fakticky s ním nemůže, jakkoliv disponovat

7. Soud prvního stupně z výpisů z katastru nemovitostí dále zjistil, že žalovaná 1) je výlučným vlastníkem velmi rozsáhlého nemovitého majetku (specifikovaného v usnesení) a rovněž žalovaná 2) je výlučným vlastníkem nemovitého majetku (dvou pozemků), o nichž v majetkovém prohlášení ničeho neuvedly.

8. S poukazem na zákonnou úpravu moderace poplatkové povinnosti v § 138 o. s. ř., její účel a předpoklady, za nichž lze účastníku osvobození přiznat a povinnost účastníka, který žádá o moderaci poplatkové povinnosti, úplně a pravdivě vyjevit své majetkové poměry, soud prvního stupně uzavřel, že žalované nepravdivě vyplnily formulář o prohlášení fyzické osoby o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, když soudu zatajily nemovitý majetek a proto na jejich straně předpoklady pro přiznání osvobození neshledal. Podle ustálené soudní judikatury v případě, že z tvrzení účastníka, případně ze zjištění, jež na základě jiných zdrojů učiní soud, vyplyne, že své poměry popsal neúplně či přímo nepravdivě, zatajiv kupříkladu určité majetkové hodnoty, musí žadatel nést nepříznivé následky tohoto svého postupu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. 33 Cdo 1967/2015). Dále poukázal také na roční příjmy obou žalovaných v řádech milionu korun za rok, vzhledem k nimž nelze ani výši soudního poplatku shledat nepřiměřeně vysokou. Při nenaplnění jednoho z kumulativně stanovených předpokladů moderace poplatkové povinnosti neshledal soud nezbytné zabývat se druhým předpokladem a posouzením, zda podaná odvolání žalovaných 1) a 2) nepředstavují zjevně bezúspěšné bránění práva.

9. Žalovaná 1) podala proti výroku I. usnesení, jímž soud zamítl její návrh na přiznání osvobození od soudních poplatků, včasné odvolání. V něm uvedla, že rozhodnutí bylo vydáno na základě nesprávného posouzení její skutečné majetkové situace, nezohledňuje širší souvislosti věci. V důsledku tak vede k zásahu do jejího ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces. Byť je v katastru nemovitostí vedena jako výlučný vlastník určitých nemovitostí, skutečný majetkoprávní stav je výrazně složitější. Není proto možné vycházet pouze z formální evidence, protože katastrální úřady nezkoumají důvody nabytí a vychází pouze z předložených listin. Protože řízení o pozůstalosti po jejím manželovi není dosud ukončeno a nedošlo k vypořádání SJM, nelze s jistotou určit, které z nemovitých věcí skutečně náleží výlučně žalované 1) a které spadají do majetku zaniklého společného jmění manželů. Stav zapsaný v katastru proto nemůže být považován za důkaz o majetkových poměrech žalované 1). Žalovaná 1) nezamlčela existenci nemovitostí v majetkovém prohlášení, pouze se oprávněně domnívala, že pokud s nimi nemůže nakládat, nejedná se o disponibilní majetek a nelze jí proto vytýkat údajnou neúplnost majetkového prohlášení. Nesprávná je úvaha soudu o příjmové situaci žalované 1), neboť nezohledňuje skutečnost, že soudní poplatek činí více než šedesát pět procent jejích příjmů, z nichž ovšem hradí veškeré své náklady a v případě úhrady poplatku by zbytek příjmů k úhradě běžných životních potřeb nepostačoval.

10. Žalovaná 2) podala proti výroku II. usnesení, jímž soud zamítl její návrh na přiznání osvobození od soudních včasné odvolání. V něm uvedla, že napadené rozhodnutí je nesprávné jak z hlediska skutkového, tak i právního, neboť nezohledňuje její složitou situaci. Soud formálně vycházel pouze ze zápisů v katastru nemovitostí, podle nichž je žalovaná 2) zapsána jako výlučný vlastník určitých nemovitostí. V souvislosti s rozvodovým řízením žalované 2) je však vypořádáván i majetek obou manželů a jejich společné jmění a do ukončení řízení o vypořádání společného jmění manželů nelze s jistotou určit, které z nemovitých věcí skutečně náleží výlučně žalované 2) a které spadají do společného jmění manželů. Shodně se žalovanou 1) uvedla, že jí nelze vytýkat údajnou neúplnost majetkového prohlášení, protože se oprávněně domnívala, že pokud s nemovitostmi nemůže nakládat, nejedná se o disponibilní majetek. Soud také nesprávně poukazuje na její příjmy, jejichž výše nedosahuje výše poplatkové povinnosti žalované 2).

11. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání odvolání nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.). Odvolání žádné ze žalovaných neshledal důvodné.

12. Při přezkumu soudem přijatých závěrů vyšel odvolací soud z obsahu spisu a zjištění, učiněných soudem prvního stupně z vyplněných majetkových prohlášení obou žalovaných a z katastrálních výpisů.

13. Vlastním šetřením odvolací soud dále zjistil, že žalovaná 1) působila od 30. 9. 2022 do 11. 2. 2025 ve funkci člena dozorčí rady společnosti [právnická osoba] a je jediným akcionářem společnosti [právnická osoba]. se základním kapitálem 67 482 000 Kč.

14. Ohledně žalované 2) odvolací soud dále zjistil, že působila od 30. 9. 2022 do 11. 2. 2025 ve funkci předsedy představenstva společnosti [právnická osoba] a je současně jediným akcionářem této společnosti se základním kapitálem 5 420 570 Kč. Od 18. 10. 2024 do 27. 2. 2025 dále působila ve funkci člena představenstva společnosti [právnická osoba].

15. O svém působení a případných příjmech spojených s výkonem funkce v majetkovém prohlášení ani jedna ze žalovaných ničeho neuvedla. Jakkoliv zákon o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. vychází z premisy, že výkon funkce člena orgánu společnosti, není-li ve smlouvě o výkonu sjednáno jinak, je bezplatný, v obchodní praxi je tomu zpravidla naopak, mimo jiné s ohledem na časovou i jinou náročnost funkce a odpovědnost spojenou s jejím výkonem. Výlučné vlastnictví akcií společností s multimilionovým základním kapitálem pak obě žalované zcela zamlčely.

16. Předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků vymezuje ustanovení § 138 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody. Poplatkovou povinnost spojenou se soudním řízením upravuje zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Účastníku vzniká poplatková povinnost ze zákona bez ohledu na jeho aktuální majetkovou situaci. Smyslem moderačního oprávnění soudu ve smyslu § 138 o. s. ř. není řešit aktuální finanční situaci poplatníka, ale zabránit tomu, aby bylo pouze z důvodu nemajetnosti komukoli odepřeno právo na přístup k soudu zaručené Listinou základních práv a svobod. Podmínkou pro poskytnutí osvobození je naplnění obou zákonných předpokladů upravených ve shora citovaném ustanovení. Účastník, který žádá přiznání osvobození od soudních poplatků, tak musí doložit, že jeho majetkové poměry jsou natolik nepříznivé, že takový postup odůvodňují, a současně, že poplatný úkon nepředstavuje zřejmě bezúspěšné uplatnění či bránění práva. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků byla Nejvyšším soudem ČR zdůrazněna v celé řadě jeho rozhodnutí (viz usnesení ze dne 19. 6. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, usnesení ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, usnesení ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015). Rovněž Ústavní soud ČR opakovaně zdůraznil povinnost žadatele poskytnout soudu úplný a přesný obraz o svých poměrech (např. usnesení ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16).

17. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že ani jedna ze žalovaných nesplnila svoji výhradní povinnost tvrdit veškeré rozhodné skutečnosti stran svých majetkových poměrů a tyto také prokázat příslušnými listinami nebo jinými prostředky. Naopak jimi uvedené údaje o majetku byly zjevně neúplné. Relevantní skutečnosti, týkající se jejich majetkových poměrů, vlastnictví akcií a nemovitostí, jakož i případné příjmy v souvislosti s výkonem funkcí člena orgánu společnosti, žádná ze žalovaných ve svých majetkových prohlášeních neuvedla. Obstát nemůže ani jejich argumentace, že tak učinily oprávněně v přesvědčení, že se jedná o majetek, s nímž nemohou až do ukončení řízení o pozůstalosti po [Anonymizováno] resp. v případě žalované 2) řízení o majetkovém vypořádání společného jmění manželů v souvislosti s jejím rozvodovým řízením nakládat, tudíž se nejedná o disponibilní majetek. Jde o zjevně účelové tvrzení. Z formuláře majetkového prohlášení nelze dovodit, že by se údaje o movitém a nemovitém majetku měly týkat pouze majetku, s nímž žadatel může disponovat. Nadto zjištění soudu prvního stupně se nijak netýkalo majetku náležejícího do SJM zůstavitele a žalované 1), ani majetku náležejícího do SJM žalované 2) a jejího manžela, ale nemovitého majetku, jehož jsou žalované 1) a 2) podle zápisu v katastru nemovitostí výlučnými vlastníky. Zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vychází z principu materiální publicity údajů uveřejněných v katastru nemovitostí. Jeho § 980 odst. 1 stanoví, že je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje, přičemž podle druhého odstavce téhož paragrafu, je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem.

18. K hodnocení majetkových poměrů žadatele může soud přitom přistoupit až poté, co jsou jeho majetkové poměry řádně vylíčeny a doloženy. Nedostatečné, případně vědomě nepravdivé údaje o nich vylučují možnost jejich komplexního vyhodnocení z hlediska naplnění předpokladů moderace poplatkové povinnosti. Soud prvního stupně nepochybil, když žádné ze žalovaných nepřiznal osvobození od soudních poplatků za situace, kdy podstatnou část svého majetku v majetkových prohlášeních neuvedly. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu proto jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.