o zrušení rozhodčího nálezu, o odvolání žalobců proti opravnému usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. dubna 2022, č. j. 21 Cm 7/2020-107
JUDr. Iva Horáková · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 18. 10. 2022
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivy Horákové a soudců JUDr. Radima Novotného a JUDr. Ladislava Derky ve věci
žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozen [Datum narození žalobce A],
bytem [Anonymizováno]
b) [Jméno žalobce B]., IČO: [IČO žalobce B],
sídlem [Adresa žalobce B]
zastoupená obecným zmocněncem [Jméno zmocněnce],
bytem [Adresa zmocněnce]
proti
žalované: [Jméno žalované]., IČO: [IČO žalované],
sídlem [Adresa žalované]
o zrušení rozhodčího nálezu, o odvolání žalobců proti opravnému usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. dubna 2022, č. j. 21 Cm 7/2020-107
Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.
Opravným usnesením ze dne 20. 4. 2022, č. j. 21 Cm 7/2020-107 opravil soud prvního stupně zjevnou nesprávnost ve výroku II. rozsudku tamního soudu ze dne 24. 11. 2020, č. j. 21 Cm 7/2020-67, kterým k náhradě nákladů řízení zavázal „pouze“ žalobce, aniž výslovně uvedl, který z žalobců, případně oba žalobci, jsou povinni k náhradě nákladů řízení. Soud proto za podmínek § 164 o. s. ř. tuto zjevnou nesprávnost spočívající v nesprávném označení účastníků opravil výše uvedeným usnesením, kterým k náhradě nákladů řízení ve výši 4 956 Kč zavázal oba žalobce společně a nerozdílně ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Opravné usnesení bylo žalobcům doručeno dne 22. 4. 2022.
Písemným podáním ze dne 6. 5. 2022 podali oba žalobci v zákonné lhůtě proti tomuto usnesení odvolání, se kterým nesouhlasili a odmítli hradit náklady řízení protistraně.
Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212, 212a o. s. ř.), aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobců není důvodné.
Podle § 164 o. s. ř. předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům, jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.
V předmětné věci soud prvního stupně rozsudkem ze dne 24. 11. 2020, č. j. 21 Cm 7/2020-67 ve výroku I. rozhodl o zamítnutí návrhu na zrušení rozhodčího nálezu a dle výsledku sporu ve výroku II. uložil „žalobci“ zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 4 956 Kč. Vzhledem k tomu, že na straně žalujících jsou dva žalobci, bylo třeba rozhodnout ohledně náhrady nákladů řízení ve vztahu k žalobci a) i žalobci b). Jelikož soud prvního stupně takto nepostupoval a označil žalujícího účastníka řízení pouze za „žalobce“, dopustil se v jeho označení zjevné nesprávnosti, kterou bylo třeba opravit dle § 164 o. s. ř. vydáním opravného usnesení.
Za stavu, kdy tato zjevná nesprávnost v označení účastníka (účastníků) řízení byla soudem prvního stupně opravena vydáním opravného usnesení, nelze v takovém postupu soudu shledat žádného pochybení.
Vydání opravného usnesení se však nijak nedotýká práva žalobců uplatněných v odvolání proti výroku o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně, o kterém odvolací soud rozhodne společně s jejich odvoláním proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 24. 11. 2020, č. j. 21 Cm 7/2020-67, kterým nebylo návrhu na zrušení rozhodčího nálezu vyhověno.
Odvolací soud proto postupoval dle § 219 o. s. ř. a opravné usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.
O náhradě nákladů odvolacího řízení bude rozhodnuto za podmínek § 151 odst. 1 o. s. ř. v konečném rozhodnutí o odvolání žalobců proti výše uvedenému rozsudku.
Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.)