Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 5 Cmo 63/2025-28 ECLI:CZ:VSPH:2025:5.Cmo.63.2025.1 Usnesení

o zaplacení 1 963 471 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalované 2. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. března 2025, č. j. 49 Cm 107/2024-23

JUDr. Iva Horáková · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 28. 5. 2025

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivou Horákovou ve věci

žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně]

sídlem [Adresa žalobkyně]

proti

žalovaným: 1. [Jméno žalované A]., IČO [IČO žalované A]

sídlem [Adresa žalované A]

2. [Jméno žalované B], narozená [rodné přijmení] [Datum narození žalované B]

bytem [Adresa žalované B]

o zaplacení 1 963 471 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalované 2. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. března 2025, č. j. 49 Cm 107/2024-23


I. Odvolání žalované 2. se odmítá.

II. Žalobkyně a žalovaná 2. nemají vůči sobě navzájem právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Napadeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl, že se vůči žalované 1. ponechává v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 20. 11. 2024, č. j. 49 Cm 107/2024-13 (výrok I.) a že žalobkyně nemá vůči žalované 1. právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Soud prvního stupně takto rozhodl o námitkách žalované 1. podaných proti směnečnému platebnímu rozkazu ve věci vydanému.

Proti rozsudku, jímž směnečný platební rozkaz byl vůči žalované 1. ponechán v platnosti, se odvolala žalovaná 2., a to podáním bez data došlým soudu prvního stupně z její datové schránky dne 19. 4. 2025.

Jak vyplývá z ustanovení § 201 o. s. ř., k podání odvolání je zásadně povolán jen účastník řízení. Právo podat odvolání však přísluší pouze tomu účastníku, jemuž byla rozhodnutím soudu způsobena v jeho právech určitá (byť nepatrná) újma.

V daném případě je každý ze žalovaných vůči žalobkyni jako druhé straně sporu v samostatném procesním vztahu, neboť žaloba byla proti žalovaným 1. a 2. podána jako proti směnečným dlužníkům, kteří coby dlužníci solidárně zavázaní jsou vždy ve smyslu ustanovení § 91 odst. 1 o. s. ř. účastníky samostatnými. Vzhledem k tomu, že samostatný společník je oprávněn podat odvolání jen za svou osobu a že napadeným rozsudkem bylo rozhodováno pouze ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 1., nelze než konstatovat, že odvolání bylo žalovanou 2. podáno jako osobou neoprávněnou, neboť její poměry nebyly tímto rozsudkem nijak řešeny, a tedy do nich nebylo žádným způsobem zasaženo.

Z vyložených důvodů odvolací soud odvolání žalované 2. odmítl postupem podle ustanovení § 218 písm. b/ ve spojení s ustanovením § 218c o. s. ř.

Výrok o nákladech odvolacího řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 2. je odůvodněn ustanovením § 146 odst. 3 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., podle kterých by právo na jejich náhradu měla žalobkyně, neboť odvolání žalované 2. bylo odmítnuto. Žalobkyni však v souvislosti s odvoláním podaným žalovanou 2. žádné náklady nevznikly, v důsledku čehož odvolací soud rozhodl tak, že žalobkyně a žalovaná 2. vůči sobě navzájem právo na jejich náhradu nemají.

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.