o zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. října 2023, č. j. 47 Cm 42/2022-113

1. Žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 21.4.2022 se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení směnečné pohledávky ve výši 200 000 Kč s příslušenstvím a odměnou s odkazem na směnku vlastní vystavenou dne 26.1.2022 ve prospěch remitenta [adresa] se splatností dne 11.2.2022 s tím, že dne 15.4.2022 byla směnka převedena rubopisem na žalobce. Soud tomuto návrhu vyhověl a vydal dne 2.5.2022 směnečný platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný v zákonné lhůtě námitky, ve kterých uvedl, že směnečný platební rozkaz byl vydán proti jiné osobě, neboť žalovaný je narozen [rodné přijmení] [Datum narození žalovaného] smlouvu o zápůjčce, kterou žalovanému poskytl původní remitent směnky p. [Anonymizováno] a to dne 26.1.2022 ve výši 100 000 Kč, za což požadoval zaplacení smluvního úroku ve výši 6,25 % denně ve výši 100 000 Kč se splatností 11.2.2022. Žalovaný považuje takové ujednání o výši úroků za nepřiměřené, jež se příčí dobrým mravům, a tudíž za neplatné včetně samotné smlouvy o zápůjčce. Žalovaný podepsal předmětnou směnku, neboť p. [Anonymizováno] se ocitl v tíživé životní situaci a potřeboval si nutně zapůjčit hotovost ve výši 100 000 Kč. [Anonymizováno] si fakticky zapůjčil finanční prostředky prostřednictvím žalovaného, neboť [Anonymizováno] se obával, že mu je [Anonymizováno] následně nesplatí. K předání peněz a k podpisu směnky došlo na adrese [adresa], v [adresa] v bytě žalovaného, který obývá spolu se svými rodiči. Po podpisu směnky si [Anonymizováno] odvezl z bytu i 8 ručně malovaných obrazů a jednu starožitnou ikonu, jež byly ve vlastnictví matky žalovaného, jako pojistku za vrácení částky 200 000 Kč. Matka žalovaného [Anonymizováno], která o této transakci nevěděla, však požadovala vrácení všech 8 obrazů a starožitné ikony s tím, že ze svých prostředků uhradí [adresa] za žalovaného částku 100 000 Kč, k čemuž došlo v garážích domu na adrese [adresa]. Vrácení zapůjčené hotovosti a předání obrazů a ikony byl přítomen [Anonymizováno] s tím, že [Anonymizováno] odmítl směnku předat žalovanému nebo jeho matce, případně směnku zničit[Anonymizováno]

2. Žalobce v svém písemném vyjádření ze dne 15.9.2022 s odkazem na čestné prohlášení [Anonymizováno] uvedl, že tato osoba uvedla, že nebyla přítomna úhrady dluhu, jež byl zajištěn předmětnou směnkou.

3. Soud prvního stupně rozsudkem ze dne 4.10.2023, č. j. 47 Cm 42/2022-113 ve výroku I. ponechal vydaný směnečný platební rozkaz v platnosti ve znění opravného usnesení ze dne 21.9.2022, č. j. 47 Cm 42/2022-39 a ve výroku II. přiznal žalobci dle úspěchu ve věci plnou náhradu nákladů řízení o námitkách ve výši 68 244 Kč. Konstatoval, že směnka představuje cenný papír, v němž je obsažen peněžitý závazek bez ohledu na charakter a stav nesměnečných vztahů, a sama o sobě je právním důvodem peněžitého plnění závazku. Soud prvního stupně uvedl, že k převodu směnky indosací došlo dne 15.4.2022 (po splatnosti směnky) s tím, že žalovanému zůstaly zachovány všechny námitky včetně námitek kauzálních, které mohl uplatnit proti remitentovi. Z provedených důkazů soud prvního stupně dovodil důvod i okolnosti, za kterých došlo k vystavení směnky, jež sloužila k zajištění vrácení zápůjčky ve výši 100 000 Kč poskytnuté pro [Anonymizováno]. Výpověď remitenta směnky, že směnečný peníz nad částku 100 000 Kč představoval předcházející nevrácenou zápůjčku ve výši 70 000 Kč, byla potvrzena čestným prohlášením a výpovědí [Anonymizováno]. Z výpovědi žalovaného, remitenta a Andreje Janoucha vzal soud za prokázané, že matka žalovaného nebyla přítomna vystavení směnky a důvody a okolnosti vystavení se dozvěděla až následně od svého syna (žalovaného) po návratu z ciziny, neboť vypověděla, že neměla povědomí o finančních vztazích mezi žalovaným a [Anonymizováno], jakož i remitentem. V průběhu řízení nebylo prokázáno, že v garáži domu došlo k vrácení částky 100 000 Kč. O vrácení půjčky vypověděl pouze žalovaný a jeho matka s tím, že remitent směnky a [Anonymizováno] tuto skutečnost nepotvrdili. S přihlédnutím k okolnostem a obsahu výpovědi žalovaného a jeho matky soud prvního stupně nepovažoval obě výpovědi za věrohodné. Soudu prvního stupně se rovněž jeví za nevěrohodné, že by matka žalovaného, jež má dlouhodobé zkušenosti v podnikání, předala druhé osobě obálku s hotovostí 100 000 Kč, aniž by bylo vyznačeno částečné splacení, vydáno písemné potvrzení o předání peněz nebo vrácena směnka. Soud prvního stupně vycházel zejména z výpovědi remitenta, jeho otce, [Anonymizováno] (včetně jeho čestného prohlášení) a učinil závěr, že předmětná směnka zajišťovala vrácení zápůjčky poskytnuté v den jejího vystavení ve výši 100 000 Kč, vrácení zápůjčky z předcházejícího období ve výši 70 000 Kč. Právní argumentace žalovaného ohledně nepřiměřeného a nemravného úroku pak neobstojí ve vztahu k částce ve výši 30 000 Kč, jež představuje vzniklý rozdíl, a to vzhledem k rychlosti v poskytnutí zápůjčky i k prodlení s nevrácením dluhu 70 000 Kč.

4. Žalovaný podal proti tomuto rozsudku v zákonné lhůtě blanketní odvolání, které následně doplnil písemným podáním ze dne 15.12.2023, ve kterém navrhl zrušení rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k novému projednání. V odvolání zejména uvedl, že soud prvního stupně nepřipustil zástupci žalovaného položit některé dotazy svědkům a neprovedl veškeré navržené důkazy, zejména komunikaci přes aplikaci WhatsApp) mezi [Anonymizováno] (otcem remitenta) a [Anonymizováno] (matkou žalovaného), jež dokládá, jakým výhružným a agresivním způsobem naléhal [Anonymizováno] na uhrazení směnky a nevybíravým způsobem se vyjádřil k osobě žalovaného. Soud prvního stupně pochybil, pokud provedl výslech svědka [Anonymizováno] za účasti jeho syna - svědka [Anonymizováno], který nebyl vykázán z jednací síně. Soud provedl výslech Iriny Vecherko, i když nebyl přibrán tlumočník z ruského jazyka. I když se výše jmenovaná dokáže vyjádřit v českém jazyce, činí jí to velké obtíže a má horší vyjadřovací schopnosti. Z tohoto důvodu si také svou výpověď připravila v písemné formě. Žalovaný rovněž považuje rozhodnutí soudu za překvapivé, když neseznámil účastníky s jeho předběžným právním názorem. Svědek [Anonymizováno] potvrdil, že částka 100 000 Kč byla poskytnuta v jeho prospěch s tím, že směnka zajišťovala pouze tuto zápůjčku.

5. Žalobce v písemném vyjádření ze dne 23.5.2023 k odvolání žalovaného uvedl, že soud prvního stupně provedl veškeré důkazy, které bylo třeba provést, a není jeho povinností provádět veškeré navržené důkazy s tím, že důkazy svědeckou výpovědí [Anonymizováno] a svědeckou výpovědí Iriny Vecherko byly provedeny. Pokud byl [Anonymizováno] v jednací síní přítomen svědecké výpovědi [Anonymizováno], pak zástupce žalovaného vůči tomuto postupu ničeho nenamítal. Důkaz svědeckou výpovědí [Anonymizováno] navrhl žalovaný, aniž žádal na jednání účast tlumočníka. Rovněž žalovaný neuplatnil žádné námitky vůči písemné protokolaci. K tvrzenému „překvapivému rozhodnutí“ žalobce uvedl, že soud prvního stupně sdělil, že ve věci rozhodne po provedení dokazování, kdy teprve posoudí, zda bylo plněno na směnku či nikoli. Soud prvního stupně řádně odůvodnil své závěry a v tomto směru odkázal na body 28 až 32 odůvodnění rozsudku.

6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

7. Je třeba konstatovat, že žalobce uplatnil svůj nárok z platné směnky vlastní splňující veškeré zákonné náležitosti dle čl. I. § 75 zák. č. 191/1950 Sb. Mezi účastníky není sporným, že směnka sloužila k zajištění zápůjčky ve výši 100 000 Kč poskytnuté jejím remitentem [adresa] žalovanému, který ji následně poskytl [Anonymizováno]. Sporným zůstává, zda zbývající částka „100 000 Kč“ tvořící součást směnečné sumy představuje „odměnu“ za poskytnutí zápůjčky v podobě ústně sjednaného úroku nebo se týká zajištění další dříve poskytnuté zápůjčky ve výši 70 000 Kč s tím, že částka 30 000 Kč představuje odměnu. Tvrzení žalovaného, že částka „100 000 Kč“ představuje ústně sjednaný úrok ve výši 6,25 % denně, nebylo podpořeno žádným důkazem s tím, že matka žalovaného [Anonymizováno] k podmínkám sjednané půjčky ničeho netvrdila a ani tvrdit nemohla, neboť nebyla přítomna jejího sjednání ani předání peněz. K tomu je třeba poznamenat, že v námitkovém řízení tíží důkazní břemeno žalovaného, který je povinen podpořit svá tvrzení relevantními důkazy. Naopak pokud žalobce tvrdí, že směnka zajišťovala i jiné dříve vzniklé závazky v podobě zápůjčky ve výši 70 000 Kč, pak toto tvrzení potvrdili ve svých svědeckých výpovědích remitent směnky [Anonymizováno] i jeho otec [Anonymizováno], který výslovně uvedl, že zapůjčil synovi 70 000 Kč pro potřeby žalovaného za účelem pořízení kytar. Současně uvedl, že [Anonymizováno] poskytl žalovanému cca 10 zápůjček. Na podporu výše uvedeného svědek [Anonymizováno] uvedl, že v době vystavení směnky z obsahu hovoru mezi [adresa] a žalovaným pochopil, že již v předcházejícím období zapůjčil [Anonymizováno] určité finanční prostředky žalovanému. Při existenci dvou zápůjček v celkové výši 170 000 Kč nelze dovodit, že ústně sjednaná odměna ve výši 30 000 Kč by byla nepřiměřená. Pokud dlužník sjedná s věřitelem v ústní formě smlouvu o poskytnutí zápůjčky ve výši 100 000 Kč a současně vystaví zajišťovací směnku na 200 000 Kč, musí si být do budoucna vědom možných rizik s unesením důkazního břemene ohledně prokázání zbývající části kauzy směnky ve výši 100 000 Kč. Lze proto uzavřít, že žalovanému se nepodařilo prokázat, že směnka vystavená na 200 000 Kč zajišťuje závazek, který vzhledem k sjednané výši úroku je neplatný.

8. Sporným mezi účastníky zůstává, zda žalovaný poskytl na směnku částečné plnění v podobě hotovostní platby ve výši 100 000 Kč, kterou měla v únoru 2022 poskytnout [adresa] matka žalovaného [Anonymizováno]. Tvrzení, že [adresa] byla vrácena zápůjčka ve výši 100 000 Kč, vyplývá pouze z účastnické výpovědi žalovaného a jeho matky [Anonymizováno], kterou je třeba označit za osobu blízkou k žalovanému. Není žádných pochybností o tom, že o tvrzeném vrácení zápůjčky 100 000 Kč nebylo sepsáno žádné potvrzení. Toto tvrzení je však zpochybněno svědeckou výpovědí remitenta směnky [adresa] i svědeckou výpovědí [Anonymizováno], který se měl účastnit v bytě žalovaného předání peněz a pouze potvrdil, že [Anonymizováno] (matka žalovaného) držela v ruce bílou obálku s neznámým obsahem a spolu s žalovaným a [adresa] se na chodbě bytu dohadovali a požadovali vrácení směnky. [Anonymizováno] byt následně opustil spolu s [adresa]. Za situace, kdy finanční prostředky nejsou zaslány bezhotovostně na účet, případně nejsou předány v hotovosti s vystaveným potvrzením o úhradě, pak v případě předání hotovosti „z ruky do ruky“ pouze za přítomnosti svědků zde musí existovat nezvratný důkaz o tom, že k takové situaci skutečně došlo. S vědomím důkazního břemene na straně žalovaného a přihlédnutím k obsahu svědeckých výpovědí [adresa] a [Anonymizováno] odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně takový závěr nesdílí. Je to dlužník, který v plném rozsahu nese riziko, pokud se rozhodne výše popsaným způsobem splatit dluh. V případě, kdy neexistuje nezvratný důkaz o předání hotovosti 100 000 Kč žalobci a není ničeho tvrzeno o zaplacení zbývající částky „100 000 Kč“, pak nebylo žalovaným prokázáno, že žalovaný vrátil žalobci finanční plnění v celkové výši 200 000 Kč, jež bylo zajištěno směnkou. V důsledku výše uvedeného nebylo prokázáno, že zanikl závazek zajištěný směnkou.

9. Pokud žalovaný ve svém odvolání zpochybnil nesprávně uvedené jeho datum narození, které je uvedeno ve směnečném platebním rozkazu, je třeba uvést, že směnečný platební rozkaz byl doručen žalovanému, který proti němu podal v zákonné lhůtě námitky s tím, že soud prvního stupně usnesením ze dne 21.9.2022, č. j. 47 Cm 42/2022-39 tuto písařskou chybu spočívající v nesprávně uvedeném letopočtu narození žalovaného opravil.

10. K výhradě žalovaného, že nepřibral k výslechu svědkyně [Anonymizováno] tlumočníka z ruského jazyka, odvolací soud odkazuje na její výslovné prohlášení v protokole z jednání ze dne 18.1.2023, že „rozumí česky a jako cizinka i česky hovoří“. Rovněž žalovaný, případně jeho zástupce nežádali soud prvního stupně o přibrání tlumočníka do řízení. Pokud soud prvního stupně provedl svědeckou výpověď [Anonymizováno] a to za účasti jeho syna [adresa], aniž jej vykázal po dobu výslechu z jednací síně, pak odvolací soud nespatřuje v tomto postupu rozpor s procesní úpravou občanského soudního řádu a jednacího řádu, neboť každý svědek je povinen dle § 126 odst. 1 o. s. ř. vypovídat pravdu a nic nezamlčovat. Současně lze připustit, že bývá zvyklostí provádět výslechy svědků tak, že nejsou v jednací síni přítomni výslechu ostatních svědků před svou svědeckou výpovědí.

11. Ohledně rozsahu provádění jednotlivých důkazů je zcela věcí nalézacího soudu prvního stupně, které důkazy vyhodnotí k jejich provedení, a které nikoli a to ve vztahu k tvrzeným námitkám. Stěžejní námitkou žalovaného byla námitka týkající se specifikace plnění, jež se stalo předmětem zajištění, a námitka splnění kauzálního závazku. Odvolací soud je ve shodě se soudem prvního stupně ohledně rozsahu dokazování ve vztahu k jednotlivým námitkám včetně provedení výpovědí svědků, eventuelně účastnické výpovědi žalovaného. Není v zájmu hospodárnosti řízení provádět další navržené důkazy, které jdou nad rámec uplatněných námitek.

12. Odvolací soud na základě výsledků provedeného dokazování před soudem prvního stupně a v rámci volného hodnocení důkazů za podmínek § 132 o. s. ř. postupoval dle § 219 o. s. ř. a rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil včetně výroku o náhradě námitkového řízení.

13. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 ve vazbě na § 142 odst. 1 o. s. ř. dle úspěchu stran ve věci a za podmínek § 7 a 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. přiznal žalobci odměnu za 2 úkony právní služby po 9 140 Kč za písemné vyjádření ze dne 23.5.2024 k odvolání žalovaného a za účast na jednání u odvolacího soudu dne 22.8.2024, dále náhradu 2 paušálních částek po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše zvýšené o 21 % DPH.