Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 5 Cmo 58/2024-101 ECLI:CZ:VSPH:2024:5.Cmo.58.2024.1 Usnesení

o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k hromadné akcii, o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze z 24. dubna 2024, č. j. 37 Cm 23/2023-82

JUDr. Ladislav Derka · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 23. 7. 2024

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Ivy Horákové a JUDr. Radima Novotného. ve věci

žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce]

bytem [Adresa žalobce]

zastoupený advokátem [Jméno advokáta A]

sídlem [Adresa advokáta A]

proti

žalovaným: 1. [Jméno žalované A], narozená [Datum narození žalované A]

bytem [Adresa žalované A]

2. [Jméno žalované B], narozená [Datum narození žalované B]

bytem [Adresa žalované B]

obě zastoupené advokátem [Jméno advokáta B]

sídlem [Adresa advokáta B]

o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k hromadné akcii, o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze z 24. dubna 2024, č. j. 37 Cm 23/2023-82


Usnesení se potvrzuje.

1. Městský soud v Praze (dále jen „soud“ nebo „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 24. 4. 2024 přerušil řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. do pravomocného rozhodnutí ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 61 Cm 3/2024.

2. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že žalobce se vůči žalovaným domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k hromadné akcii emitované společností [právnická osoba]., IČO [IČO], číslo [Anonymizováno], o jmenovité hodnotě 25 895 000 Kč, nahrazující akcie č. [Anonymizováno][Anonymizováno], jejíž spoluvlastníky se staly žalované a [Anonymizováno], jako dědičky původního vlastníka [Anonymizováno]. [Anonymizováno] převedla rubopisem svůj spoluvlastnický podíl na žalobce. Žalobce odůvodnil žalobu zájmem stát se jediným vlastníkem. Namítal obavu, že žalované jako 2/3 spoluvlastníci budou jednat vždy ve shodě, jak činily doposud, a práva žalobce jako menšinového spoluvlastníka budou uvedeným způsobem krácena.

3. Usnesením č. j. 37 Cm 23/2023-71 ze dne 6. 2. 2024 byla k návrhu žalobce připuštěna změna žaloby na oddělení podílu žalobce ze spoluvlastnictví podle § 1140 odst. 2 občanského zákoníku v rozsahu 1726 ks akcií č. 2 až 1727, nahrazených hromadnou akcií [Anonymizováno] vydanou emitentem [Anonymizováno]

4. Žalované navrhly podáním doručeným soudu dne 18. 4. 2024 přerušení řízení do doby nabytí právní moci rozhodnutí v řízení vedeném před soudem pod sp. zn. 61 Cm 3/2024 o žalobě žalovaných proti žalobci o soudní úpravě poměrů mezi spoluvlastníky k hromadné akcii. Návrh na přerušení řízení odůvodnily tím, že otázka řešená v řízení sp. zn. 61 Cm 3/2024 má význam pro řízení v dané věci.

5. Z řízení sp. zn. 61 Cm 3/2024 soud zjistil, že žalované se žalobou podanou vůči žalobci domáhají uložení povinnosti žalobci dodržovat při správě hromadné akcie občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích, dále řádně hlasovat podle velikosti spoluvlastnického podílu a uložení povinnosti zvolit si správce hromadné akcie jako společné věci.

6. Soud učinil závěr, že v řízení vedeném pod sp. zn. 61 Cm 3/2024 je řešena otázka disponování žalobce coby spoluvlastníka k hromadné akcii bez vědomí obou žalovaných coby dalších spoluvlastníků a dále otázka ustanovení správce společné věci. Proto soud v souladu s § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. řízení přerušil.

7. Žalobce podal proti usnesení včas odvolání a navrhl napadené usnesení zrušit. Odvolání odůvodnil tím, že ve vztahu k žalobnímu nároku uplatněnému žalovanými (coby žalobkyněmi) v řízení vedeném pod sp. zn. 61 Cm 3/2024 správu společné věci neporušil, a dále o zamýšlené výměně hromadné listiny za 2 hromadné listiny a 1 ks akcie informoval žalované již na valné hromadě dne 18. 1. 2024. Valná hromada byla prohlášena za usnášeníschopnou, přestože společný správce nebyl zvolen. Výměnou hromadné listiny [Anonymizováno] na 1 kmenovou akcii č. 1 o jmenovité hodnotě 5 000 Kč, 1 726 ks kmenových akcií č. 2 až 1727, nahrazených hromadnou akcií [Anonymizováno] a 3 452 ks kmenových akcií č. 1728 až 5179 na hromadnou akcii [Anonymizováno], nebylo zasaženo do spoluvlastnického práva ani nevznikla žalovaným žádná škoda. Společnost [právnická osoba]. již výměnu těchto akcií realizovala, proto odpadl předmět řízení, kvůli kterému bylo dané řízení přerušeno.

8. Žalované ve vyjádření k odvolání žalobce odkázaly na závěry rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 61 Cm 3/2024-54 ze 17. 5. 2024, že žalobce porušil povinnost při správě společné věci tím, že nedal hlasovat o rozhodnutí podat u [právnická osoba]. žádost o výměnu hromadné akcie [Anonymizováno] za dvě hromadné akcie [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a jednu kmenovou akcii, přičemž tuto žádost podal žalobce sám jako spoluvlastník podílu a předseda představenstva [právnická osoba]. a tuto žádost sám schválil. V daném řízení se jedná o spor, pro jehož závěr má výsledek řízení sp. zn. 61 Cm 3/2024 zásadní význam. Žalované navrhly rozhodnutí potvrdit.

9. Odvolací soud, aniž by nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.], podle § 212 o. s. ř. přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

10. Podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. Pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.

11. V usnesení sp. zn. 27 Cdo 3775/2017 z 26. 6. 2018 Nejvyšší soud učinil závěr, podle kterého Ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. neukládá soudu povinnost přerušit řízení, probíhá-li jiné řízení, v němž je řešena otázka významná pro rozhodnutí ve věci, ale pouze soud k takovému postupu opravňuje, a proto závisí na uvážení soudu, zda řízení přeruší. Soud řízení z důvodu uvedeného v § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. přerušit může, ale nemusí.

12. Odvolací soud dodává, že rozhodovací praxe soudů je ustálená v tom smyslu, že § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, tj. normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem, a která tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností, a to s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem každého případu (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3401/2015 ze dne 14. 10. 2015, či sp. zn. 28 Cdo 342/2016 ze dne 17. 5. 2016). Ustanovení § 109 odst. 2 o. s. ř. dává soudu možnost, nikoliv povinnost, řízení přerušit. Důvody přerušení řízení jsou dány zejména tehdy, probíhá-li řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu. Musí jít o otázku, která má podstatný význam pro řešení daného případu, jež se vztahuje k danému skutkovému stavu a kterou si soud může vyřešit sám podle § 135 odst. 2 o. s. ř. Hlavní důvod pro přerušení řízení spočívá v hospodárnosti řízení, tj. aby stejná otázka nebyla posuzována nadbytečně dvakrát. Z hlediska hospodárnosti řízení je třeba posoudit, zda vyčkání výsledku vedlejšího řízení bude i s ohledem na délku původního (hlavního) řízení účelné, tj. zda nebude účelnějším, vyřeší-li si soud otázku, která může mít význam pro jeho rozhodnutí, předběžně sám (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. 30 Cdo 5270/2009, publikovaný v časopise Soudní judikatura z oblasti občanského, obchodního a pracovního práva pod č. 169/2011, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 7. 2019, sp. zn. 28 Cdo 1626/2019 a ze dne 12. 3. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2589/2013).

13. Z napadeného usnesení plyne, že důvodem přerušení řízení bylo rozhodnutí o žalobě, kterou se žalované (coby žalobkyně) domáhají vůči žalobci (coby žalovanému) v řízení vedeném pod sp. zn. 61 Cm 3/2024 určení, že žalovaný je povinen dodržovat v rámci správy společné věci – výkonu spoluvlastnických práv k hromadné akcii [Anonymizováno] společnosti [právnická osoba]. ustanovení občanského zákoníku a zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále, aby bylo řádně hlasováno o žádosti o výměnu podle čl. 3.4 stanov společnosti [právnická osoba]. podle velikosti spoluvlastnických podílů, a dále zvolit si v souladu s § 32 odst. 4 zákona o obchodních korporacích správce společné věci (hromadné akcie [Anonymizováno]).

14. Rozsudkem č. j. 61 Cm 3/2024-54 ze 17. 5. 2024 soud žalobu zamítl, přičemž na rozsudku nebyla dosud vyznačena doložka nabytí právní moci. Z aplikace infoSoud odvolací soud zjistil, že ve věci sp. zn. 61 Cm 3/2024 byl podán opravný prostředek – viz webová stránka (https://infosoud.justice.cz/InfoSoud/public/list.do?druhVec=CM&rocnik=2024&cisloSenatu=61&bcVec=3&kraj=MSPHAAB&org=MSPHAAB&poradiUdalosti=6&cisloSenatuLabel=61&typSoudu=os&agendaNc=CIVIL&druhUdalosti=POD_OP_PR&idUdalosti=null&druhVecId=CM&rocnikId=2024&cisloSenatuId=61&bcVecId=3&orgId=MSPHAAB).

15. V řízení vedeném pod sp. zn. 61 Cm 3/2024 se jedná o řešení otázky oprávnění žalobce (coby žalovaného) podat návrh na výměnu hromadné akcie [Anonymizováno] na 1 kmenovou akcii o jmenovité hodnotě 5 000 Kč, a dále na hromadnou akcii [Anonymizováno] a [Anonymizováno], přičemž předmětem zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je návrh žalobce, aby soud přiznal do výlučného vlastnictví žalobce hromadnou akcii [Anonymizováno]. Otázka formy hromadné akcie [Anonymizováno] (resp. oprávněnost k podání návrhu na její výměnu) nebyla dosud postavena najisto a proto nelze projednat ani žalobu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k této hromadné akcii.

16. Odvolací soud dospěl k závěru, že byly splněny podmínky pro přerušení řízení dle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. Proto postupoval podle § 219 o. s. ř. a napadené usnesení potvrdil.

17. Podle § 151 odst. 1 o. s. ř. bude rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení v rozhodnutí soudu, jímž pravomocně skončí řízení o podané žalobě.

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení rozsudku odvolacího soudu.