o nahrazení projevu vůle, o odvolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. ledna 2023, č. j. 73 Cm 143/2022-43

Žalobou podanou u soudu prvního stupně dne 31. 8. 2022 se žalobce domáhá vydání rozsudku, kterým by soud nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobcem smlouvu o převodu 15 ks akcií [Anonymizováno] společnosti [právnická osoba]., IČO: [IČO] za kupní cenu 300 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že u tohoto soudu prvního stupně probíhá rovněž řízení (č. j. 77 Cm 143/2022) o vydání těchto 15 ks akcií [Anonymizováno] společnosti [právnická osoba]. a soud jako předběžnou otázku bude řešit vlastnické právo k akciím, navrhl žalobce řízení v předmětné věci přerušit za podmínek § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. do pravomocného skončení věci č. j. 77 Cm 143/2022. Doplnil, že předmětnou žalobu uplatnil z důvodu právní jistoty pro případ, že by soud v tamním řízení návrhu nevyhověl a smlouvu o převodu akcií posoudil jako smlouvu o smlouvě budoucí a nikoli jako smlouvu realizační.

Usnesením soudu prvního stupně ze dne 20. 1. 2023 bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u Městského soudu v Praze č. j. 77 Cm 143/2022 s tím, že u tohoto soudu probíhá řízení o vydání akcií, ve kterém soud jako svou předběžnou otázku řeší vlastnictví k těmto akciím.

Žalovaná podala proti tomuto usnesení v zákonné lhůtě odvolání písemným podáním ze dne 8. 2. 2023, ve kterém uvedla, že u soudu prvního stupně probíhají dvě řízení na základě téměř totožných skutkových tvrzení, když předmětnou žalobu uplatnil žalobce pouze „z opatrnosti“ s tím, že posouzení vlastnictví k akciím není ve vztahu k tomuto řízení relevantní. Rozhodným zůstává posouzení, zda došlo k uzavření závazkového vztahu, a zda jeho předmětem je smlouva o smlouvě budoucí o převodu předmětných akcií. Jelikož žalovaná současně s odvoláním uplatnila v řízení č. j. 77 Cm 143/2022 návrh na spojení obou věcí ke společnému řízení, má za to, že takový postup by byl hospodárnější a má přednost před přerušením řízení. Současně uvedla, že žalobce měl předmětný nárok uplatnit v rámci jednoho řízení formou eventuelního petitu, případně soud prvního stupně by měl řízení v této věci zastavit pro překážku litispendence.

Žalobce se k odvolání žalované nevyjádřil.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně bez nařízení jednání dle § 212 a § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

Podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. může soud, pokud neučiní jiná vhodná opatření, řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.

Mezi účastníky není sporným, že žalobce má za to, že je vlastníkem 15 ks akcií [Anonymizováno] společnosti [právnická osoba]. a v řízení č. j. 77 Cm 143/2022 se domáhá vydání těchto akcií s tím, že v předmětné věci „z opatrnosti“ uplatnil návrh na nahrazení projevu vůle k uzavření realizační smlouvy v případě, že by soud dospěl k závěru, že nedošlo k převodu vlastnického práva a smlouva o převodu akcií nebyla uzavřena.

S vědomím toho, že u soudu prvního stupně probíhá řízení mezi stejnými účastníky vycházeje ze zcela shodného skutkového základu s posouzením existence smluvního vztahu a následného převodu vlastnického práva k akciím z žalované na žalobce, nelze vytknout soudu prvního stupně žádného pochybení, pokud bylo řízení z důvodu hospodárnosti přerušeno dle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., když o uplatněném návrhu žalované na spojení věci dle § 112 odst. 1 o. s. ř. nebylo dosud rozhodnuto (viz www.justice.cz, e-justice, infoSoud). Pokud v řízení č. j. 77 Cm 143/2022 by soud dospěl k závěru, že došlo k uzavření smlouvy o převodu akcií a žalobce je jejich řádným vlastníkem, pak by tato otázka měla zásadní význam pro rozhodnutí v dané věci. Pokud by soud rozhodl o tom, že mezi účastníky sporu nedošlo k uzavření (realizační) smlouvy a žalobci nesvědčí vlastnické právo k akciím, pak by soud v předmětné věci zkoumal, zda ujednání stran má znaky smlouvy o smlouvě budoucí. Lze proto konstatovat, že se nejeví hospodárným a účelným, aby u soudu prvního stupně probíhala současně a nezávisle dvě řízení s obdobným skutkovým základem i rozsahem dokazování za situace, kdy žalobce uplatnil dva samostatné návrhy.

Soud prvního stupně postupoval ve shodě § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., pokud řízení v předmětné věci přerušil do pravomocného skončení věci vedené pod č. j. 77 Cm 143/2022.

Odvolací soud proto v souladu s § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

Podle § 151 odst. 1 o. s. ř. rozhodne soud prvního stupně o náhradě nákladů řízení v rozhodnutí, jímž se řízení končí.