o určení obsahu budoucí smlouvy o převodu akcií, o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. října 2024, č. j. 73 Cm 143/2022-108,

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Praze (dále jen „soud“ nebo „soud prvního stupně“) dne 31. 8. 2022 domáhal vůči žalovanému nahrazení projevu žalovaného uzavřít s žalobcem smlouvu o převodu 15 ks akcií (dále jen „Akcie“) společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [Jméno žalovaného B] 1096/8, tj. 15% podílu na uvedené společnosti:

„Smluvní strany

[Jméno žalovaného A]., IČO.: [Anonymizováno] [adresa], dále jen „převodce“ a [Jméno žalobce], narozen [Datum narození žalobce], trvale bytem [adresa], dále jen „nabyvatel“.

Předmět smlouvy

Převodce se tímto zavazuje převést na nabyvatele úplné a neomezené vlastnické právo k 15 ks. Akcií B společnosti [právnická osoba], IČ.: [Anonymizováno] [adresa] (dále jen společnost), každá o jmenovité hodnotě ve výši 20.000,00 Kč (dále jen akcie) se všemi právy s akciemi souvisejícími.

Nabyvatel se tímto zavazuje akcie od převodce přijmout.

Smluvní strany se dohodly, že akcie, opatřené řádným rubopisem na jméno nabyvatele, budou předány nabyvateli nejpozději do sedmi dnů ode dne uzavření této smlouvy.

Kupní cena

Na základě a za podmínek stanovených touto smlouvou se nabyvatel zavazuje zaplatit převodci za převod akcií kupní cenu ve výši o jmenovité hodnotě, to je v celkové hodnotě 300.000,00 Kč (kupní cena), jež bude převodci uhrazena do 30 kalendářních dnů ode dne podpisu této smlouvy, a to na bankovní účet převodce, jehož identifikaci nabyvatel sdělí, nedohodnou-li se smluvní strany jinak.

Prohlášení

Převodce prohlašuje, že podle jeho nejlepšího svědomí k datu podepsání této smlouvy

Společnosti akciovou, společnosti na ni založenou uplatňuji existující v souladu s právním řádem ČR;

S akciemi jsou spojena veškerá práva akcionáře, která s nimi spojuje zákon a stanovy;

Akcie nejsou předmětem zástavního práva, zajišťovacího převodu, práva ani jiného práva jakékoliv třetí osoby, které by tuto třetí osobu opravňovalo prodat akcie nebo si je ponechat na úhradu dluhů převodce nebo jiných osob;

Společnost není v úpadku nebo v hrozícím úpadku ve smyslu ustanovení § 3 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení ve znění pozdějších předpisů (dále jen insolvenční zákon), proti společnosti nebyl podán insolvenční návrh nebo návrh na nařízení výkonu rozhodnutí, resp. obdobný návrh v příslušné jurisdikci a podle nejlepšího vědomí prodávajícího podání takového návrhu ani nehrozí;

Závěrečná ustanovení

Bude-li kterékoliv ustanovení této smlouvy shledáno příslušným soudem nebo jiným orgánem neplatným, neúčinným nebo nevymahatelným, bude takové ustanovení považováno za vypuštěné ze smlouvy, a ostatní ustanovení této smlouvy zůstanou v plném rozsahu v platnosti a účinnosti, pokud z povahy takové ustanovení nebo z jeho obsahu a nebo z okolností, za niž bylo uzavřeno, nevyplývá, že je nelze oddělit od ostatního obsahu této smlouvy, smluvní strany v takovém případě uzavřou takové dodatky této smlouvy, které budou nezbytné k dosažení výsledku stejného, a pokud to není možné, pak co nejbližšího tomu, jakého mělo být dosaženo neplatným nebo nevymahatelným ustanovením.

Tato smlouva může být účinně měněna či doplňována výlučně formou číslovaných písemných dodatků.

Tato smlouva je vyhotovena ve dvou stejnopisech, z nichž každá ze smluvních stran obdrží po jednom vyhotovení.

[právnická osoba] a [Jméno žalobce].“

2. Žalobu odůvodnil žalobce tím, že ji podává z procesní opatrnosti, kdyby soud dospěl k závěru, že nebyla uzavřena smlouva o převodu Akcií, nýbrž smlouva o smlouvě budoucí. Žalobce již dříve zahájil soudní řízení o vydání Akcií žalobci. Žalovaný už dříve potvrdil, že žalobce je akcionářem společnosti [právnická osoba]. Žalobce spolupracoval se společností [právnická osoba]., IČO [IČO], [právnická osoba]. a žalovaným. Ústně byla uzavřena (nejpozději 26. 2. 2021) smlouva o převodu Akcií, což mohou dosvědčit zástupci žalovaného [tituly před jménem] [Anonymizováno]

3. Žalovaný namítl neurčitost žaloby (není zřejmé, kdy a k jaké dohodě mělo dojít a co mělo být obsahem dohody), nebyla uzavřena smlouva o převodu akcií. Žalovaný vždy uzavíral dohody písemně s podpisem statutárního orgánu. Žalobce již dříve podal proti žalovanému žalobu o vydání Akcií, tato je vedena pod sp. zn. 77 Cm 143/2022, přičemž obě žaloby se opírají o totožný skutkový základ. Žalovaný považoval tento procesní postup za nepřijatelný a navrhl řízení zastavit dle § 104 odst. 1 o. s. ř.

4. Žalobce replikoval podáním ze dne 14. 3. 2024, ve kterém mj. uvedl, že mu ze smlouvy o smlouvě budoucí, ústně uzavřené nejpozději dne 26. 2. 2021, vznikl nárok na převod Akcií. Tentýž den 26. 2. 2021 žalovaný v e-mailu potvrdil, že žalobce „má povinnost prodat svých 15 % na konci roku 2021.“

5. Při jednání dne 21. 3. 2024 soud poučil žalobce dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnil tvrzení a předložil důkazy ke svému tvrzení, že byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí, a aby prokázal obsah této smlouvy. Po tomto poučení žalobce v podání ze dne 19. 4. 2024 uvedl, že uzavření smlouvy o smlouvě budoucí prokazuje audionahrávkami. Za žalovaného jednal p. [Anonymizováno]. Ve smyslu § 1786 o. z. žalobce vyzval žalovaného dne 29. 10. 2021 k realizaci převodu Akcií.

6. Soud v rozsudku ze dne 1. 10. 2024 v bodu I. výroku žalobu o uzavření smlouvy o převodu Akcií zamítl. V bodu II. výroku uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení 20 691 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

7. V odůvodnění rozsudku soud uvedl, že žalobce sice v letech 2020–2021 spolupracoval s žalovaným a s dalšími osobami, avšak k uzavření smlouvy o převodu akcií nedošlo. Ze žalobních tvrzení nebylo zřejmé, zda měla být uzavřena smlouva o smlouvě budoucí nebo smlouva o převodu Akcií, ani datum a obsah této smlouvy a kdo měl za žalovaného tuto smlouvu uzavřít. K poučení soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. žalobce tvrdil, že jednal s vícero osobami, a že nejpozději k 26. 2. 2021 došlo k dohodě s žalovaným, kdy žalobce jednal o nabytí 15 % Akcií s p. [Anonymizováno].

8. Soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by na jednání dne 26. 2. 2021 ani předtím za žalovaného jednala o převodu akcií k tomu oprávněná osoba, tj. statutární orgán žalovaného [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Nebylo prokázáno, že by za žalovaného byla oprávněna jednat jiná osoba. Žalobce potvrdil, že jednání přímo s [tituly před jménem] [Anonymizováno] nikdy neprobíhala. Žalobce přitom předložil návrhy smluv mezi žalobcem a žalovaným, které podepsal za žalovaného [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Nejednalo se o případ nedostatku zmocnění podle § 444 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb., dále jen „o. z.“), tj. o případ, kdy by žalovaný vyvolal u jiné osoby mylnou domněnku, že za něj jedná jiná osoba.

9. Soud nedovodil, že by dne 26. 2. 2021 či dříve byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí. Proto žalobu zamítl a o náhradě nákladů řízení rozhodl ve prospěch úspěšného žalovaného.

10. Žalobce napadl rozsudek včas podaným odvoláním, ve kterém navrhl rozhodnutí zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V odůvodnění odvolání vylíčil průběh spolupráce s [Anonymizováno] a [tituly před jménem] [Anonymizováno], jediným akcionářem žalovaného, která spočívala v budování obchodní strategie společnosti [právnická osoba]. v oblasti obchodování na komoditních trzích. Za tuto činnost měl žalobce přislíbenu odměnu v rozsahu 30% podílu na společnosti [právnická osoba]., tj. 15% podíl na základním kapitálu uvedené společnosti po splnění prvních „milníků“ a další 15% podíl na společnosti na základě dohody o opčním právu (v tomto rozsahu bylo vedeno řízení pod sp. zn. 68 Cm 107/2022). Žalobce tvrdil existenci ústní dohody, na základě které mu vznikl nárok na převod „prvních“ 15 % akcií o jmenovité hodnotě 20 000 Kč společnosti za kupní cenu 300 000 Kč na základě smlouvy o smlouvě budoucí, která byla uzavřena nejpozději dne 26. 2. 2021 v ústní formě. K prokázání existence ústně uzavřené smlouvy o smlouvě budoucí navrhl žalobce důkaz výslechy svědků (dotčených stran) a nahrávkou, jejichž provedení soud zamítl pro nadbytečnost a rovněž z důvodu nejednoznačných tvrzení žalobce, což je překvapivé s ohledem na doplňující vyjádření žalobce k výzvě soudu podle § 118a o. s. ř. Žalobce opakovaně tvrdil, že nejpozději 26. 2. 2021 došlo k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, jejímž obsahem byl závazek žalovaného převést na žalobce 15 Akcií o jmenovité hodnotě 20 000 Kč, tj. podíl 15 % na společnosti [právnická osoba]., za kupní cenu 300 000 Kč. Žalovaného při uzavření smlouvy zastupoval [Anonymizováno] na základě buď „přímého zmocnění“ nebo tzv. zdánlivé plné moci podle § 444 o. z. Žalovaný byl s jednáním [Anonymizováno] s žalobcem srozuměn, když sám uvedl, že jeho statutární orgán [tituly před jménem] [Anonymizováno] si „udržoval přehled o aktuálním stavu jednání“. [tituly před jménem] [Anonymizováno] byl členem skupiny [právnická osoba], vedené [Anonymizováno], do které [Anonymizováno] patřil. [tituly před jménem] jednali v součinnosti. [Anonymizováno] se prezentoval jako zástupce žalovaného a akcionáře žalovaného [Anonymizováno]. K prokázání, že [Anonymizováno] vystupoval jako zástupce žalovaného, měl sloužit žalobcem navržený důkaz nahrávkou, která představuje jediný důkaz žalobce k prokázání uzavření smlouvy o smlouvě budoucí. Nahrávka zachycuje projevy osob při obchodní činnosti, a proto ji ve smyslu závěrů ustálené judikatury nelze považovat za zachycení projevu osobní povahy a nejde o nepřípustný důkaz. Žalobce opakovaně navrhl důkaz výslechem [Anonymizováno]. O údajně zásadní roli [tituly před jménem] [Anonymizováno] se žalobce dozvěděl teprve z procesních podání žalovaného. Žalobce opakovaně odkazuje na závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 338/2012 ze dne 10. 10. 2012.

11. Žalovaný ve vyjádření k odvolání žalobce navrhl rozsudek potvrdit. Ztotožnil se se závěry soudu prvního stupně a uvedl, že žalobce netvrdil, jak [tituly před jménem] [Anonymizováno] coby jediný člen statutárního orgánu vyvolal v žalobci zdání o zmocnění [Anonymizováno] k tvrzenému jednání.

12. Odvolací soud podle § 212 o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek a po provedeném jednání dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

13. Podle § 1785 o. z.: „Smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.“

14. Podle § 1786 o. z.: „Zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.“

15. Podle § 1787 odst. 1 o. z.: „Nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud.“ Podle odst. 2: „Obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.“

16. Podle § 1788 odst. 1 o. z.: „Nevyzve-li oprávněná strana zavázanou stranu k uzavření smlouvy včas, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká.“

17. Odvolací soud poukazuje na to, že ustálená rozhodovací praxe soudů vychází ze závěru, že předmětem civilního sporného řízení je zákonem uplatněné právo na plnění (procesní nárok), které zahrnuje základ (žalobou tvrzené právně významné skutečnosti) a předmět (žalobní petit). Vylíčením právně významných rozhodujících skutečností (§ 79 odst. 1 o. s. ř.) žalobce určuje, o čem a na jakém skutkovém základě má soud rozhodnout. Žalobce je proto povinen v žalobě uvést takové skutečnosti, jimiž vylíčí skutek, na jehož základě svůj nárok uplatňuje, a to v rozsahu, který umožní jeho jednoznačnou individualizaci (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2020, sp. zn. 23 Cdo 1512/2020, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 33 Cdo 3791/2016).

18. V dané věci se žalobce domáhá, aby soud dle § 1787 odst. 1 o. z. určil obsah budoucí smlouvy, v předmětném sporu obsah smlouvy o převodu Akcií, podle které by byl žalovaný povinen převést Akcie na žalobce. Jak žalobce uvedl, tuto žalobu podal jen z procesní opatrnosti, protože se domnívá, že má již nárok na vydání Akcií žalovaným. Odvolací soud poznamenává, že jak v textu žaloby, tak i v dalších podáních a přednesech při jednáních soudu prvního stupně žalobce sice tvrdil, že budoucí smlouva (smlouva o převodu Akcií) není uzavřena, a proto se touto žalobou domáhá jejího uzavření, ale zase na druhé straně v rozporu s těmito tvrzeními uváděl, že již tato smlouva o převodu Akcií uzavřena je a má už nárok na vydání těchto Akcií. Žalobce ve svém podání ze dne 14. 3. 2024 (č. l. 72 až 75 spisu) v bodu 25 uvádí, že rozdíl mezi ústně uzavřenou smlouvou o převodu Akcií a smlouvou o smlouvě budoucí je v zásadě jen formální. Tento názor považuje odvolací soud za nesprávný – jedná se o zcela jinou skutkovou situaci, pokud se nabyvatel akcií na základě již uzavřené smlouvy o převodu akcií domáhá vydání smluvených akcií (v takovém případě se jedná o žalobu na plnění dle již uzavřené smlouvy) nebo zda jinou žalobou se teprve domáhá „uzavření“ této dosud neexistující budoucí smlouvy o převodu akcií (řečeno slovy zákona, domáhá se určení obsahu budoucí smlouvy).

19. Skutková tvrzení uvedená žalobcem v žalobě a i v průběhu řízení u soudu prvního stupně si vzájemně protiřečí a z hlediska výsledku sporu se i vyvracejí (je-li již uzavřena smlouva o převodu Akcií, nemůže žalobce uspět s žalobou o „uzavření“ této smlouvy dle § 1787 odst. 1 o. z.).

20. Při jednání předseda odvolacího senátu upozornil dle § 118a odst. 2 o. s. ř. účastníky na to, že jak plyne z § 1785 až 1788 o. z., je-li uzavřena smlouva o smlouvě budoucí, pak ve lhůtě v ní dohodnuté, a není-li dohodnuta, tak do jednoho roku je dána povinnost uzavřít budoucí smlouvu. Před uplynutím této lhůty musí oprávněná strana vyzvat stranu zavázanou k uzavření budoucí smlouvy a výzvu musí zaslat dostatečně včas, aby měla zavázaná strana dostatek času k tomu, aby „bez zbytečného odkladu“ mohla smlouvu uzavřít ve stanovené lhůtě, tj. ve lhůtě buď dohodnuté ve smlouvě o smlouvě budoucí nebo v jednoroční lhůtě. Nebude-li tato výzva včas učiněna, zaniká povinnost zavázané strany uzavřít budoucí smlouvu.

21. V souladu s tímto poučením odvolací soud zopakoval důkaz listinnou výzvou žalobce ze dne 29. 10. 2021 adresovanou žalovanému, nadepsané „VÝZVA K PŘEVODU AKCIÍ“ (založené v přílohách spisu), a to z toho důvodu, aby mohl zhodnotit, zda tato výzva je výzvou žalobce k uzavření budoucí smlouvy. V této výzvě žalobce s odkazem na § 1785 a násl o. z. vyzývá žalovaného k vydání 15 % všech akcií ve společnosti [právnická osoba]., a to bez zbytečného odkladu po doručení této výzvy.

22. K provedenému důkazu ani k poučení odvolacího soudu se účastníci nevyjádřili. Žalobce setrval na svých odvolacích tvrzeních, že měly být provedeny jím navržené důkazy k prokázání existence smlouvy o smlouvě budoucí. Žalovaný uvedl, že žalobce neprokázal obsah jím tvrzené smlouvy o smlouvě budoucí.

23. Odvolací soud z důkazu provedeného výzvou ze dne 29. 10. 2021 zjistil, že tato neobsahuje výzvu k uzavření budoucí smlouvy o převodu Akcií, nýbrž obsahuje výzvu již k vydání Akcií. Předmětná výzva tedy vychází z názoru, že smlouva o převodu Akcií již byla uzavřena.

24. Jak plyne z poučení, které odvolací soud poskytl účastníkům při jednání (viz výše 20. odstavec), byla-li by uzavřena žalobcem tvrzená smlouva o smlouvě budoucí, která měla být podle tvrzení žalobce uzavřena dne 26. 2. 2021, pak by nejpozději do 26. 2. 2022 musela být žalovanému doručena výzva k uzavření smlouvy o převodu Akcií (přesněji řečeno o něco dříve než 26. 2. 2022, aby žalovaný mohl bez zbytečného odkladu uzavřít uvedenou smlouvu do uvedeného dne 26. 2. 2022). Žalobce netvrdil, že by v jím tvrzené smlouvě o smlouvě budoucí byla sjednána lhůta pro uvedenou výzvu, proto odvolací soud vycházel ze zákonné jednoroční lhůty. Nebylo zjištěno, že by žalobce vyzval v uvedené lhůtě žalovaného dle § 1786 o. z. k uzavření smlouvy o převodu Akcií, proto i kdyby byla ve skutečnosti uzavřena žalobcem tvrzená smlouva o smlouvě budoucí (odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o smlouvě budoucí), pak by v souladu s § 1788 odst. 1 o. z. zanikla povinnost žalovaného uzavřít smlouvu o převodu Akcií.

25. Vzhledem k uvedeným závěrům nebyly splněny předpoklady pro určení obsahu budoucí smlouvy dle § 1787 odst. 1 o. z. Soud prvního stupně postupoval po právu, když zamítl předmětnou žalobu a správně též rozhodl o náhradě nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve prospěch úspěšného žalovaného. Jeho náklady spočívaly v odměně za právní zastoupení v rozsahu 4 úkonů právní služby po 2 500 Kč (převzetí zastoupení, 2 podání soudu ve věci samé a účast při jednání soudu dne 24. 9. 2024), v 1 úkonu právní služby 5 000 Kč (účast při jednání soudu dne 21. 3. 2024, které trvalo déle než 2 hodiny), v 2 úkonech právní služby po 1 250 Kč (odvolání proti usnesení ze dne 20. 1. 2023, kterým bylo přerušeno řízení a účast při jednání, při kterém došlo jen k vyhlášení rozsudku) a v hotových výdajích v rozsahu 7 paušálních úhrad výdajů po 300 Kč k 7 úkonům právní služby podle § 1 odst. 2, § 2 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a odst. 2 písm. c) a f) a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů (advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024) a v náhradě 21 % daně z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Odvolací soud proto napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, byť ve věci samé tak učinil zčásti z jiného důvodu, než který uvedl soud prvního stupně.

26. S ohledem na plný úspěch žalovaného rozhodl odvolací soud o náhradě nákladů odvolacího řízení v jeho prospěch dle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. Tyto náklady spočívaly v odměně za právní zastoupení v rozsahu 2 úkonů právní služby po 3 700 Kč (vyjádření k odvolání a účast při jednání odvolacího soudu), v hotových výdajích v rozsahu 2 paušálních úhrad výdajů po 450 Kč k 2 úkonům právní služby podle § 1 odst. 2, § 2 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. d) a g) a § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 a v náhradě 21 % daně z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů.