o zaplacení 108 074 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvoláních žalovaných 1. a 2. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 21. února 2024, č. j. 39 Cm 6/2017-85
JUDr. Iva Horáková · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 16. 4. 2024
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivy Horákové a soudců JUDr. Ladislava Derky a JUDr. Radima Novotného ve věci
žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně]
sídlem [Adresa žalobkyně]
zastoupená advokátem [Jméno advokáta A]
sídlem [Adresa advokáta A]
proti
žalovaným: 1. [Jméno žalované], narozená [rodné přijmení] [Datum narození žalované]
bytem [Adresa žalované]
zastoupená advokátem [Jméno advokáta B]
sídlem [Adresa advokáta B]
2. [Jméno advokáta C], narozený [rodné přijmení] [Datum narození advokáta C]
bytem [Adresa advokáta C]
zastoupený advokátem [Jméno advokáta D]
sídlem [Adresa advokáta D]
o zaplacení 108 074 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvoláních žalovaných 1. a 2. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 21. února 2024, č. j. 39 Cm 6/2017-85
I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
1. Napadeným usnesením soud prvního stupně rozhodl, že podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích se pro nezaplacení soudního poplatku zastavují řízení o odvoláních žalovaných 1. a 2. (dále jen „žalovaní“) proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 11. 5. 2017, č. j. 39 Cm 6/2017-35 (výrok I.) a že žádný z účastníků nemá podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. právo na náhradu nákladů odvolacího řízení za situace, kdy účastníkům náklady v odvolacím řízení nevznikly (výrok II.). Usnesení neobsahuje odůvodnění.
2. Žalovaní podali proti usnesení v zákonem stanovené lhůtě odvolání (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), ve kterých namítli, že jim nebyla doručena kvalifikovaná výzva k zaplacení soudního poplatku a že tak nebyli řádně (zákonným způsobem) poučeni o následcích nezaplacení soudního poplatku. Důvod pro zastavení řízení o jimi podaných odvoláních nebyl proto dán. Z těchto důvodů žalovaní navrhli změnu usnesení tak, že odvolací řízení se nezastavují.
3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání podaných odvolání nařídil jednání (§ 214 odst. 2, písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že se jedná o odvolání nedůvodná.
4. Podle § 2 odst. 5 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném do 22. 9. 2017 (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), poplatníkem poplatku za řízení před odvolacím soudem je odvolatel. Podle § 4 odst. 1 písm. b/ zákona o soudních poplatcích, jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním odvolání. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, vyzve soud poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.
5. Z obsahu spisu se podává, že žalovaní napadli odvoláními rozsudek soudu prvního stupně ze dne 11. 5. 2017, č. j. 39 Cm 6/2017-35, jímž byl ponechán v platnosti ve věci vydaný směnečný platební rozkaz a jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů námitkového řízení. Podáním odvolání proti rozsudku vznikla žalovaným poplatková povinnost ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. b/ ve spojení s § 2 odst. 5 zákona o soudních poplatcích. Soudní poplatek nebyl žalovanými zaplacen při podání odvolání, a proto soud prvního stupně vyzval usnesením ze dne 24. 7. 2017, č. j. 39 Cm 6/2017-45, žalovanou 1. k jeho zaplacení ve výši 5 422 Kč podle položky 22. odst. 1 písm. a/ a položky 1. odst. 1 písm. b/ sazebníku soudních poplatků ve lhůtě patnácti dnů od doručení usnesení s poučením, že odvolací řízení bude v případě nezaplacení poplatku zastaveno. Usnesením ze dne 24. 7. 2017, č. j. 39 Cm 6/2017-46, byl k zaplacení soudního poplatku v téže lhůtě, v téže výši a podle téže položky vyzván žalovaný 2., který byl rovněž poučen o zastavení odvolacího řízení pro případ nezaplacení poplatku. Výzvy byly doručeny zástupci žalovaných na základě plné moci ze dne 15. 3. 2017 [Jméno advokáta D], advokátovi, dne 3. 8. 2017, jak prokazuje potvrzení o dodání a doručení do datové schránky ze dne 4. 8. 2017. V reakci na to žalovaní požádali podáním ze dne 21. 8. 2017 o osvobození od placení soudního poplatku za odvolání. Tyto žádosti byly zamítnuty usnesením ze dne 14. 11. 2017, č. j. 39 Cm 6/2017-60, potvrzeným usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 12. 2017, č. j. 5 Cmo 372/2017-69, pokud jde o žalovanou 1., a usnesením ze dne 14. 11. 2017, č. j. 39 Cm 6/2017-61, potvrzeným usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 12. 2017, č. j. 5 Cmo 372/2017-73, pokud jde o žádost žalovaného 2.
6. Přípisem ze dne 12. 1. 2024 soud prvního stupně znovu vyzval žalované k zaplacení soudních poplatků za jimi podaná odvolání, a to ve lhůtě patnácti dnů ode dne jeho doručení. Součástí přípisu bylo opět poučení o tom, že v případě nezaplacení soudního poplatku budou odvolací řízení zastavena. Přípis byl doručen zástupci žalovaných dne 18. 1. 2024, soudní poplatky však žalovanými (či některým z nich) zaplaceny nebyly, v důsledku čehož nelze v řízení o jimi podaných odvoláních pokračovat. Soud prvního stupně tak postupoval správně, pokud po zjištění, že poplatková povinnost nebyla žalovanými splněna, odvolací řízení zastavil postupem podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Správně rozhodl též o nákladech odvolacího řízení, když právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků, neboť žalobkyní nebyly vynaloženy žádné náklady, které by jí byli žalovaní povinni zaplatit s ohledem na procesní zavinění na zastavení odvolacího řízení.
7. Pokud jde o argumentaci žalovaných v podaných odvoláních, že výzva k zaplacení soudních poplatků za odvolání nebyla doručena přímo jim, tato neobstojí, neboť zaplacení soudního poplatku nelze považovat za natolik nezastupitelný úkon, který by musel vykonat pouze účastník osobně. Ustanovení § 50b odst. 4 písm. a/ o. s. ř. se v daném případě nepoužije, v důsledku čehož nelze soudu prvního stupně vytknout pochybení, pokud výzvy k zaplacení soudních poplatků doručoval pouze zástupci žalovaných [srov. plenární nález Ústavního soudu ze dne 13. 11. 2007, sp. zn. Pl. ÚS 2/07 (uveřejněn ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 193, ročník 2007), či na něj navazující usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. IV. ÚS 3182/13, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2019, sp. zn. 32 Cdo 4481/2018].
8. Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ustanovení § 219 o. s. ř.
9. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterých by právo na jejich náhradu měla v odvolacím řízení úspěšná žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalobkyni žádné takové náklady nevznikly, rozhodl odvolací soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů odvolacího řízení právo.
Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.).