o zaplacení směnečného peníze 591 412 Kč s příslušenstvím a směnečné odměny 1 971 Kč

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Ivy Horákové a JUDr. Blanky Trávníkové ve věci

žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce]

bytem [Adresa žalobce]

zastoupený advokátem [Jméno advokáta A]

sídlem [Adresa advokáta A]

proti

žalovanému: [Jméno žalovaného A], narozený [Datum narození žalovaného A]

bytem [Adresa žalovaného A]

zastoupený advokátem [Jméno advokáta B]

sídlem [Adresa advokáta B]

o zaplacení směnečného peníze 591 412 Kč s příslušenstvím a směnečné odměny 1 971 Kč, o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 1. března 2023, č. j. 79 Cm 54/2020-156,

Usnesení:

Usnesení se potvrzuje.

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Praze (dále jen „soud“ nebo „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 1. 3. 2023 nepřiznal žalovanému osvobození od placení soudních poplatků.

2. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že žalovaný podal odvolání proti rozsudku č. j. 79 Cm 54/2020-108 ze dne 1. 12. 2022, kterým soud uložil žalovanému zaplatit žalobci 591 412 Kč s 6% úrokem od 31. 3. 2020 do zaplacení a směnečnou odměnu 1 971 Kč (bod I. výroku), náhradu nákladů řízení 156 827 Kč (bod II. výroku) a dále uložil žalovanému zaplatit České republice náhradu znalečného 17 246,59 Kč (bod III. výroku). Žalovaný po obdržení soudní výzvy k zaplacení soudního poplatku 29 670 Kč požádal o osvobození od soudního poplatku za odvolání.

3. Soud vyzval žalovaného usnesením z 1. 2. 2023 k doložení relevantních listin, jež by jeho žádost o osvobození osvědčovaly. Žalovaný předložil Prohlášení fyzické osoby o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech (dále jen „Prohlášení“), ze kterého vyplývá, že má ve své péči dceru [Anonymizováno] a syna [Anonymizováno], narozeného 28. 8. 2010, na které jejich matka hradí výživné ve výši 3 500 Kč. Matka nad rámec výživného ničeho nehradí. Další osobou finančně závislou na žalovaném je jeho matka [Jméno matky A], za kterou mimo jiné hradí nájemné za byt, ve kterém žije. Nájemní smlouva doložena nebyla. Žalovaný je vlastníkem podílu ve výši [Anonymizováno] na nemovitosti [adresa], [Anonymizováno] (jedná se o byt, ve kterém žije žalovaný s dětmi). Přílohy Prohlášení tvoří rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 31. ledna 2013, č. j. 27 Co 635/2012-62; výpisy z účtu č. [č. účtu] vedeného u [Jméno žalovaného C]; výpis z doplňkového penzijního spoření; výpisy z účtu č. [č. účtu] vedeného u společnosti [Anonymizováno]; potvrzení zaměstnavatele [Anonymizováno] o průměrném čistém výdělku za poslední kalendářní kvartál spolu s potvrzením mzdovým účetním a mzdovým výměrem a přehledy půjček od společnosti [Anonymizováno].

4. Z výpisů z účtu č. [č. účtu] vedeného na jméno žalovaného u společnosti [Jméno žalovaného D] soud dovodil, že ačkoli ke 2. 2. 2023 byl konečný zůstatek v záporné hodnotě ve výši -783,40 Kč, na účtu je měsíční pohyb finančních prostředků v řádech vyšších desetitisíců Kč, což žadatel v Prohlášení odůvodňuje tím, že vlastníkem finanční hotovosti v řádech desítek tisíc Kč obratem poukazované na účet č. [č. účtu] je jeho přítel, avšak tuto skutečnost nedoložil. Z výpisů z účtu je rovněž zřejmé, že žadatel měsíčně hradí v řádech několika stovek Kč poplatky za streamovací služby ([Anonymizováno].). Z výpisu doplňkového penzijního spoření a garance za období od 31. 12. 2021 do 31. 12. 2022 vyplývá, že hodnota osobního penzijního účtu činí 56 315,41 Kč a žalovaný přispívá měsíční částkou 525 Kč. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] vedeného na jméno žalovaného u společnosti [Anonymizováno] vyplývá, že konečný zůstatek k 31. 1. 2023 činí 2 809,67 Kč a slouží zejména k hrazení plateb mimo ČR, kdy žadatel měsíčně hradí v řádech několika stovek Kč poplatky za streamovací služby ([Anonymizováno].). Z potvrzení zaměstnavatele [Anonymizováno]. ze dne 2. 2. 2023 soud zjistil, že průměrný měsíční čistý výdělek žalovaného za poslední kalendářní čtvrtletí roku 2022 činí 43 324 Kč, přičemž nenároková složka činí 22 200 Kč. Ze mzdového výměru ze dne [Datum narození advokáta A] vyplývá, že žalovanému náleží za vykonanou práci pro zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dne 30. 11. 2017 hrubá mzda ve výši 31 000 Kč měsíčně. Z přehledů půjček od společnosti [Jméno žalovaného E] soud zjistil, že žalovaný má dvě půjčky. Původní výše poskytnuté jedné půjčky je 341 262 Kč, měsíční splátka činí 4 173 Kč a zbývá uhradit 87 splátek (s bonusem 83 splátek), původní výše poskytnuté druhé půjčky je 120 000 Kč, měsíční splátka činí 1 693 Kč a zbývá uhradit 70 splátek (s bonusem 62 splátek).

5. Soud prvního stupně zdůraznil, že k osvobození od soudních poplatků přistupuje soud zcela výjimečně, při zohlednění konkrétních skutečností, které uvedený postup odůvodňují, zejména toho, že se v případě žadatele o osvobození jedná o osobu zcela nemajetnou, popřípadě osobu, která ze závažných důvodů není schopna opatřit si prostředky k zaplacení poplatku. Nelze pouze ze skutečnosti, že účastník není schopen zaplatit soudní poplatek z důvodu své finanční situace, automaticky vyvodit povinnost státu prominout soudní poplatek, neboť se jedná o objektivní povinnost žalobce zaplatit soudní poplatek, podá-li u soudu návrh na zahájení řízení. O osvobození od soudního poplatku lze dle § 138 odst. 1 o. s. ř. rozhodnout za kumulativního splnění dvou podmínek. Podmínkou první jsou poměry účastníka řízení, druhou pak skutečnost, že v dané věci nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Ze zjištění, která soud učinil, má soud za to, že žalovaný nesplnil podmínku týkající se jeho poměrů, když z předložených listin vyplývá, že žalovaný není v tíživé finanční tísni a nejsou zřejmé ani jiné skutečnosti, jež by žalovanému bránily soudní poplatek zaplatit. Výše čistého výdělku žalovaného za poslední čtvrtletí roku 2022, činí 43 324 Kč a současně žalovaný hradí služby v řádech několika stovek Kč. Soud proto žádost o osvobození od placení soudního poplatku zamítl.

6. Žalovaný podal proti usnesení včas odvolání a navrhl napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolání odůvodnil tím, že má ve své péči dvě nezletilé děti, na které hradí jejich matka jen malé výživné celkem 3 500 Kč na obě děti. Další finančně závislou osobou na žalovaném je jeho matka [Jméno matky B], za kterou žalovaný hradí nájemné 7 300 Kč v bytě, ve kterém jeho matka žije. Majitelem účtu č. [č. účtu] je p. [Anonymizováno], bytem [adresa]. Majitelem finančních prostředků vkládaných na účet žalovaného č. [č. účtu] v řádu desítek tisíc korun je též [Anonymizováno]. Za veškeré užívání bytu v [Anonymizováno], ve kterém žalovaný se svými dvěma dětmi žije, platí měsíčně celkem 6 920 Kč. Měsíční náklady na zabezpečení základních potřeb činí v průměru 15 000 Kč. Za aktivity dětí včetně jejich oblečení žalovaný platí přibližně 3 000 až 5 000 Kč měsíčně. Dvě půjčky, které si žalovaný vzal u [Jméno žalovaného F] na rekonstrukci bytu, žalovaný splácí v celkové výši měsíčně 5 866 Kč. Náklady na mobilní telefony v rodině společnosti Vodafone činí přibližně 1 100 Kč měsíčně. Náklady na dopravu automobilem do zaměstnání činí v průměru 2 000 Kč měsíčně. Žalovaný má tedy náklady 34 220 Kč, tudíž mu z jeho čistého příjmu zůstává měsíčně částka 3 638 Kč (43 324+3 500-7 300-6 920-15 000-5 000-5 866-1 100-2 000).

7. K odvolání žalovaný přiložil smlouvu o nájmu bytu ze dne 25. 5. 2020 uzavřenou mezi pronajímatelem [Anonymizováno] a [Jméno matky B].

8. Odvolací soud, aniž by nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.], podle § 212 o. s. ř. přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

9. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. Na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

10. Osvobodit od soudních poplatků lze dle § 138 odst. 1 o. s. ř. za kumulativního splnění dvou podmínek. Podmínkou první jsou poměry účastníka řízení, druhou pak skutečnost, že v dané věci nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Účelem institutu osvobození od soudních poplatků je zajistit přístup k soudu a s ním spjatou ochranu práv i v podmínkách tíživé materiální a sociální situace žadatele. Posouzení naplnění tohoto účelu je striktně vázáno na konkrétní věc a konkrétní uplatňované právo (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2856/08 ze dne 9. 2. 2009).

11. Účastníku nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat právo před soudem. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem. U fyzických osob bere v úvahu také jejich sociální poměry a zdravotní stav. Soud přihlédne nejen k výši příjmů žadatele a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit, jakož i k důsledkům, které by pro jeho poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního poplatku. Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se pak musí promítnout do závěru, zda účastník řízení (žadatel) je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením, včetně nákladů spojených s právním zastoupením. Jestliže mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen mu přiznat tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků (v plném rozsahu, zčásti, pro část řízení nebo jen pro některé úkony). Účastník je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti.

12. Při zkoumání toho, zda je doložen nedostatek prostředků pro úhradu soudního poplatku, účastníka řízení tíží jak břemeno tvrzení, tak i břemeno důkazní. Jinak řečeno, pokud chce být účastník ohledně své žádosti o osvobození od soudních poplatků procesně úspěšný, musí uvést, v čem spatřuje svůj nedostatek prostředků, který dle jeho názoru vede k tomu, že nemůže soudní poplatek uhradit, a dále musí takové tvrzení řádně doložit. Jak dovodil Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod pořadovým číslem 99/2013, má-li být účastník osvobozen od soudních poplatků, je povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti, přičemž celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se pak musí promítnout do závěru, zda účastník je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3632/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod pořadovým číslem 96/2014, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. 23 Cdo 4417/2013). Z toho vyplývá, že břemeno tvrzení, jakož i důkazní břemeno ohledně skutečností, které jsou rozhodné pro posouzení toho, zda poměry žadatele odůvodňují osvobození od soudních poplatků, zatěžují účastníka, který o osvobození od soudních poplatků žádá (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2004, sp. zn. 1 Afs 5/2003, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, sp. zn. 7 Ans 15/2012, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. 32 Cdo 3047/2014). Zásadně tedy platí, že neuvede-li žadatel o osvobození od soudních poplatků skutečnosti, z nichž dovozuje důvodnost svého návrhu, či nepodaří-li se mu tyto skutečnosti prokázat, soud mu osvobození od soudního poplatku nepřizná.

13. Žalovaný tvrdí, že účet č. [č. účtu] není jeho, nýbrž pana [Anonymizováno]. Toto své tvrzení ničím nedoložil, naopak tomuto tvrzení nesvědčí předložené výpisy z účtu, které jsou adresovány žalovanému, nikoliv panu [Anonymizováno]. Dále postrádá smysl, proč by na údajně cizí účet byla každý měsíc vyplácena mzda zaměstnavatele žalovaného. Jak správně uvedl soud prvního stupně, na uvedeném účtu je měsíční pohyb finančních prostředků v řádech vyšších desetitisíců Kč (konkrétně v srpnu 2022 bylo připsáno na účet 91 031 Kč a odepsáno 98 133,61 Kč, v září 2022 připsáno 56 069,40 Kč a odepsáno 63 397,31 Kč, v říjnu 2022 připsáno 103 293,50 Kč a odepsáno 83 965,29 Kč, v listopadu 2022 připsáno 43 796,50 Kč a odepsáno 39 302,89 Kč, v prosinci 2022 připsáno 107 580,70 Kč a odepsáno 122 098,84 Kč, v lednu 2023 připsáno 70 282,60 Kč a odepsáno 81 140,23 Kč). Odvolací soud proto stejně jako soud prvního stupně vychází z toho, že tento účet patří žalovanému a pohyb finančních prostředků na tomto účtu skutečně neosvědčuje, že by žalovaný nebyl schopen zaplatit soudní poplatek 29 670 Kč.

14. I kdyby odpovídalo skutečnosti tvrzení žalovaného, že měsíčně uspoří jen částku 3 638 Kč, i v takovém případě je v jeho možnostech zaplatit soudní poplatek, který svou výší odpovídá necelému devítinásobku měsíční uspořené částky. Jak správně uvedl soud prvního stupně v 15. odstavci svého odůvodnění, každý, kdo podává návrh na zahájení řízení ve věci samé, předpokládá, že bude úspěšný a v tom případě se mu vrátí v rámci náhrady nákladů řízení též zaplacený soudní poplatek. Navrhovatel, přesvědčený o správnosti svého nároku či své obrany, vychází z předpokladu, že soudní poplatek je částkou, kterou platí jen pro určitou dobu.

15. Je správný závěr soudu prvního stupně, že u žalovaného nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Odvolací soud proto napadené usnesení dle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

16. Podle § 151 odst. 1 o. s. ř. bude rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení v rozhodnutí soudu, jímž pravomocně skončí řízení o podaném odvolání žalovaného proti rozsudku.