o zaplacení 2 000 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. ledna 2022, č. j. 53 Cm 117/2021-43

Napadeným usnesením soud prvního stupně odmítl námitky žalované ze dne 2. 11. 2021 proti směnečnému platebnímu rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 22. 9. 2021, č. j. 53 Cm 117/2021-26. V odůvodnění usnesení odkázal na ustanovení § 175 odst. 1 a 3 o. s. ř. a konstatoval, že směnečný platební rozkaz ve věci vydaný byl žalované doručen dne 30. 9. 2021, kdy jej dle doručenky převzala od poštovní doručovatelky. Patnáctidenní lhůta k včasnému podání námitek tak skončila žalované dne 16. 10. 2021. Vzhledem k tomu, že žalovaná podala námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu až dne 2. 11. 2021, stalo se tak po lhůtě předpokládané ustanovením § 175 odst. 1 o. s. ř. Postupováno bylo proto podle ustanovení § 175 odst. 3 o. s. ř. a námitky žalované byly jako pozdě podané odmítnuty.

Proti usnesení podala žalovaná v zákonem stanovené lhůtě odvolání (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), ve kterém namítla, že zásilka byla vydána osobě, která nebyla k jejímu převzetí zmocněna, a že žalovaná se se směnečným platebním rozkazem obeznámila až dne 27. 10. 2021, kdy jí byla zásilka předána. Žalovaná odkázala na důvody, které uvedla v námitkách, tj. že žalobce žádá víc, než na co má právo, a že Městský soud v Praze nemá pravomoc ve věci rozhodovat.

Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání podaného odvolání nařídil jednání (§ 214 odst. 2, písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že se jedná o odvolání důvodné.

Podle ustanovení § 175 odst. 1 o. s. ř, předloží-li žalobce v prvopisu směnku nebo šek, o jejichž pravosti není důvodu pochybovat, a další listiny nutné k uplatnění práva, vydá na jeho návrh soud směnečný (šekový) platební rozkaz, v němž žalovanému uloží, aby do patnácti dnů zaplatil požadovanou částku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal námitky, v nichž musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítá. Směnečný (šekový) platební rozkaz musí být doručen do vlastních rukou žalovaného. Nelze-li návrhu na vydání platebního rozkazu vyhovět, nařídí soud jednání. Podle ustanovení § 175 odst. 4 o. s. ř., podá-li žalovaný včas námitky, nařídí soud k jejich projednání jednání; k námitkám později vzneseným však již nelze přihlížet. V rozsudku soud vysloví, zda směnečný (šekový) platební rozkaz ponechává v platnosti nebo zda ho zrušuje a v jakém rozsahu.

Podle ustanovení § 57 odst. 1 o. s. ř. se do běhu lhůty nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin. Podle ustanovení § 57 odst. 3 o. s. ř. je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.

Z obsahu spisu se podává, že směnečný platební rozkaz ve věci vydaný byl podle údajů na poštou vrácené doručence doručen žalované spolu se žalobou dne 18. 10. 2021. Pokud jde o datum 30. 9. 2021, které vzal soud prvního stupně za rozhodující pro počítání lhůty k podání námitek, toto je datem, kdy zásilka byla převzata k doručení podací poštou [adresa], nikoli datem jejího doručení žalované. Aniž by tak bylo třeba zkoumat, zda zásilku převzala za žalovanou osoba k tomu oprávněná, lze učinit závěr o včasnosti podaných námitek. I při počítání patnáctidenní lhůty běžící od data následujícího po datu 18. 10. 2021 (§ 57 odst. 1 o. s. ř.) nemůže být totiž pochyb o tom, že k předání námitek žalovanou k poštovní přepravě dne 2. 11. 2021 došlo v této lhůtě, neboť na uvedený den připadl její poslední den (§ 57 odst. 3 o. s. ř.).

Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení změnil podle ustanovení § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 a § 211 o. s. ř. tak, že námitky žalované ze dne 2. 11. 2021 proti směnečnému platebnímu rozkazu ve věci vydanému se neodmítají, neboť se nejedná o námitky opožděné ve smyslu ustanovení § 175 odst. 3 o. s. ř.