o zaplacení 100 449,13 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. února 2022, č. j. 80 Cm 7/2019-155

1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 1. 2019 se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky v úhrnné výši 100 449,13 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně od 18. 1. 2019 do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení, kterým se měla žalovaná na úkor žalobce obohatit tím, že žalobce hradil za žalovanou výdaje za reklamu umístěnou na facebookové stránce žalobce, přičemž se jednalo o plnění za období od ledna 2016 do září 2019 v rozsahu 24 faktur.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 9. 4. 2019 neuznala nárok žalobce a uvedla, že žalobce neinformoval [tituly za jménem] [Anonymizováno] o svém záměru týkajícím se zajištění reklamy žalovaného na facebookovém účtu žalobce s tím, že smlouvu jménem žalované by musel uzavřít žalobce sám se sebou. V doplňujícím vyjádření 27. 2. 2019 uvedla, že v květnu 2018 byl žalobce odvolán z funkce jednatele, přičemž při kontrole účetnictví bylo zjištěno, že v období od roku 2010 do roku 2018 vybral z pokladny žalované částky ve výši 4 011 687 Kč a 2 400 EUR, aniž [tituly za jménem] [Anonymizováno] jako druhá jednatelka tyto platby obdržela nebo měla o tom povědomí. V písemném podání ze dne 2. 9. 2018 uplatnila žalovaná vůči žalobci zápočet pohledávky ve výši 400 000 Kč sestávající z částky 100 000 Kč vybrané z pokladny pod výdajovým dokladem č. [Anonymizováno] ze dne 2. 5. 2012, z částky 100 000 Kč vybrané z pokladny pod výdajovým dokladem VPD ze dne 12. 12. 2011 a z částky 200 000 Kč vybrané z pokladny pod výdajovým dokladem č. [Anonymizováno] ze dne 17. 7. 2012. V písemném vyjádření ze dne 29. 12. 2021 žalovaná doplnila, že částka 100 000 Kč vybraná z pokladny dne 12. 12. 2011 je evidována pod výdajovým dokladem č. [Anonymizováno]. Žalobce byl osobou, která pro žalovaného výhradně zajišťovala vedení účetnictví, účetní závěrky, daňová přiznání, vyplácení mzdy, uzavírání pracovních smluv a veškeré další úkony týkající se obchodního vedení firmy. Účetnictví zpracovávala společnost [právnická osoba]., jejímž jediným společníkem byl bratr žalobce. Žalobce uvedl policejnímu orgánu v rámci vyšetřování padělaných výdajových dokladů, že byl jedinou osobou, která byla oprávněna nakládat s hotovostí žalované.

3. [tituly za jménem] [Anonymizováno] jako druhá jednatelka žalované ve své výpovědi ze dne 14. 9. 2021 uvedla, že sama požádala žalobce cca před 10-12 lety o založení facebookových stránek, které byly založeny v roce 2013 s tím, že mu posílala texty za účelem jejich vložení na facebook. Bylo jí známo, že stránky jsou placené, i když nevěděla v jaké výši, když v Německu to představuje cca 30 EUR za měsíc. Žalobce nikdy nesdělil výši konkrétních výdajů reklamy na facebooku. Předpokládala, že žalobce si z pokladny společnosti bral za tuto činnost určitou hotovost, nikdy totiž nežádal jmenovanou o proplacení reklamy, a proto nepochopila, z jakého důvodu hradil výdaje ze svých prostředků. Stránky facebooku sledovala 1x až 2x za dva týdny, někdy 1x za měsíc. Z důvodu ztráty důvěry odmítla poskytnout žalobci jakékoli platby. Žalobce přislíbil zpřístupnit pro žalovanou facebookové stránky, nikdy však tak neučinil.

4. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně ve výroku I. vyhověl žalobnímu návrhu a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 100 449,13 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 18. 1. 2019 do zaplacení, ve výroku II. uložil žalované povinnost zaplatit České republice – Městskému soudu v Praze náklady řízení ve výši 1 970,60 Kč a ve výroku III. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 70 846 Kč. Soud prvního stupně dovodil mezi účastníky sporu existenci závazkového vztahu založeného v roce 2013 nepojmenovanou smlouvou dle § 51 obč. zák. s tím, že za žalovanou uzavřela smlouvu [tituly za jménem] [Anonymizováno]. Soud měl za prokázanou vůli smluvních stran zřídit pro žalovanou facebookový profil s označením „[Jméno žalované]“. Uzavření smlouvy bylo prokázáno shodným tvrzením účastníků s tím, že [tituly za jménem] [Anonymizováno] věděla, že reklama na facebooku je placená. V dané věci žalobce zpřístupnil na svém facebooku další facebookový profil „[Jméno žalované]“ a umožnil žalované jej užívat. Žalovaná porušila svou povinnost ze smlouvy, když neuhradila žalobci platby za využívání facebooku za období od 31. 1. 2016 do 30. 9. 2018. Ohledně uplatněného zápočtu uvedl, že není způsobilý k započtení. I když pohledávka žalované k započtení není promlčena, neboť se žalovaná o její existenci dozvěděla až okamžikem předání účetnictví, pak důkazy označené žalovanou jednoznačně neprokázaly, že žalobce předmětnou hotovost vybral z pokladny žalované, a tím jí způsobil škodu.

5. Žalovaná podala proti výše uvedenému rozsudku v zákonné lhůtě blanketní odvolání podáním ze dne 4. 4. 2022, které následně doplnila podáním ze dne 19. 4. 2022, ve kterém uvedla, že z výsledků provedeného dokazování neplyne, že by mezi účastníky sporu došlo v roce 2013 k uzavření ústní nepojmenované smlouvy. Z vůle [tituly za jménem] [Anonymizováno] k založení facebookové stránky nelze dovodit uzavření smlouvy. Soud prvního stupně nevysvětlil, o jaký smluvní typ se mělo jednat, jaká ustanovení zákona by na něj měla dopadat, a z toho důvodu nelze napadené rozhodnutí přezkoumat. Soud prvního stupně zejména přehlédl obsah výpovědi [tituly za jménem] [Anonymizováno], která uvedla, že žádnou smlouvu neuzavřela, nevěděla, že žalobce učinil přístup na facebook prostřednictvím svého profilu, že platil reklamu ze svých prostředků, nebyla jí známa cena reklamy, nikdy neobdržela vyúčtování ceny reklamy, facebookový profil jí nebyl zpřístupněn. Ohledně pohledávky, jež byla předmětem započtení, pak soud neprovedl navrhované důkazy a neúplně tak zjistil skutkový stav věci. Žalovaná na základě výše uvedeného navrhla zrušit rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátit soudu prvního stupně k novému projednání.

6. Žalobce v písemném vyjádření k odvolání ze dne 1. 10. 2022 navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně s odůvodněním, že mezi účastníky došlo k uzavření ústní smlouvy ohledně zřízení a provozování reklamy na facebookovém profilu žalobce, neboť [tituly za jménem] [Anonymizováno] o existenci reklamy věděla s tím, že prospěch z reklamy měla žalovaná. Ve vztahu k započítávané pohledávce žalované uvedl, že její existence nebyla prokázána s tím, že důkazní břemeno tíží žalovanou.

7. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné. Vyšel přitom ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a na základě výsledků dokazování dospěl k následujícímu závěru:

8. Odvolací soud zejména nesdílí právní závěry učiněné soudem prvního stupně ohledně existence závazkového vztahu mezi účastníky sporu na základě ústně uzavřené nepojmenované smlouvy týkající se zřízení a provozování reklamy žalované na facebookovém profilu žalobce. Není pochyb o tom, že [tituly za jménem] [Anonymizováno] jako druhý jednatel žalované projevila zájem o zřízení takové reklamy „Očního centra [tituly za jménem] [Anonymizováno]“ na facebooku, není sporným, že žalobce zřídil a od roku 2013 takovou reklamu provozoval na svém facebooku, což bylo žalovanému v zastoupení [tituly za jménem] [Anonymizováno] známo včetně toho, že reklama je placená. Odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně, že taková dohoda mezi účastníky sporu mohla být neformálně uzavřena i v ústní formě. Z výsledků dokazování, zejména z výpovědi [tituly za jménem] [Anonymizováno], nevyplynulo, že (s výjimkou vůle k umístění reklamy na facebook), byly mezi účastníky sjednány základní smluvní podmínky, zda reklamu očního centra bude obhospodařovat právě žalobce na svém soukromém facebookovém profilu, v jakém časovém horizontu budou reklamy prezentovány, za jakou cenu včetně dalších výdajů s tím spojených, jakým způsobem bude žalobce účtovat cenu reklamy na facebooku žalované a v jaké lhůtě splatnosti včetně dalších podmínek s tím spojených. Lze proto konstatovat, že na základě dosud zjištěného skutkového stavu je předčasný závěr soudu ohledně dovozené existence smluvního ujednání mezi spornými stranami. V této souvislosti lze rovněž odkázat na skutková tvrzení žalobce v návrhu ze dne 18. 1. 2019, ve kterém ničeho netvrdil ohledně uzavření smlouvy, když nárok uplatnil z titulu bezdůvodného obohacení. V průběhu řízení však nebyl proveden žádný důkaz účetními doklady (fakturami) žalobce, že platby byly z jeho strany zaplaceny společnosti [Anonymizováno], a že právě v této výši se žalovaná obohatila na úkor žalobce s tím, že účastníci neučinili proplacení veškerých faktur za nespornou skutečnost. Žalobcem rovněž nebylo spolehlivě vysvětleno, jakým způsobem jím byly výdaje na reklamu za období od roku 2013 do roku 2015 placeny a účtovány žalované, a zda následné platby od roku 2016 byly přeúčtovány žalované, a z jakého důvodu je nehradila žalobci, případně nebyl dán pokyn k zaplacení.

9. Na soudu prvního stupně bude zopakování účastnického výslechu [tituly za jménem] [Anonymizováno] v postavení jednatele žalované a provedení účastnického výslechu žalobce s případnými svědeckými výpověďmi dalších osob, aby mohl soud přijmout spolehlivý závěr o tom, zda došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy a v kladném případě o jakém obsahu a za jakých podmínek. V případě, že soud prvního stupně nebude moci takový závěr přijmout, bude nezbytné nárok žalobce posoudit z titulu bezdůvodného obohacení a dovodit závěr, proč právě v takové výši se žalovaná obohatila na úkor žalobce.

10. Za situace, kdy soud prvního stupně shledá nárok žalobce oprávněným, je třeba opětovně posoudit návrh žalované k započtení ve výši 400 000 Kč v příslušné specifikaci tří pohledávek z titulu obrany dle § 98 o. s. ř. do výše žalované částky. Soud poskytl žalované poučení k doplnění skutkových tvrzení a důkazů v rámci jednání dne 30. 11. 2021 s tím, že žalovaná v písemném podání ze dne 29. 12. 2021 doplnila skutková tvrzení a navrhla provedení jednotlivých důkazů, které soud zčásti provedl v rozsahu 3 pokladních výdajových dokladů a znaleckých posudků [tituly před jménem] [Anonymizováno] a učinil z nich zjištění, že některá data na pokladních dokladech byla měněna žalobcem. Návrhy na provedení ostatních důkazů soud zamítl, aniž u každého z navržených důkazů konkrétně uvedl, z jakého důvodu jej neprovedl. Pokud soud vycházel ze znaleckých posudků [tituly před jménem] [Anonymizováno], které provedl na jednání dne 15. 2. 2022 jako důkaz, tak tyto byly vypracovány pro [právnická osoba] pro účely trestního řízení, a to zda podpisy na dokladech jsou pravými podpisy [tituly za jménem] [Anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že tyto znalecké posudky byly vypracovány pro [právnická osoba] pro jiné řízení, nelze z nich v daném řízení vycházet jako ze znaleckých posudků za podmínek § 127 o. s. ř. s tím, že pro tento případ lze důkaz provést pouze listinou dle § 129 o. s. ř. (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2001, sp. zn. 25 Cdo 347/2000). O takovém postupu soudu měli být účastníci poučeni. Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně tak nepostupoval a zatížil tím řízení vadou, poskytne žalované opětovně poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. ve vztahu k jejímu tvrzení ohledně neoprávněné dispozice s finančními prostředky ve výši 400 000 Kč na účtu žalované včetně označení příslušných důkazů.

11. Odvolací soud proto postupoval dle § 219a odst. 2 o. s. ř. a napadený rozsudek zrušil a vrátil věc soudu prvého stupně (§ 221 odst. 1, písm. a) o. s. ř.) k novému projednání a rozhodnutí, ve kterém doplní dokazování, jak shora uvedeno.

12. V konečném rozhodnutí rozhodne o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů dle § 151 odst. 1 o. s. ř.