o zaplacení částky 1 600 000 € s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 1. 2025, č. j. 24 Cm 237/2024-16

1. V záhlaví citovaným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalobkyni osvobození od soudních poplatků.

2. Podle odůvodnění žalobkyně o přiznání osvobození od soudních poplatků požádala současně s podaným žalobním návrhem. Soud ohledně majetkových poměrů žalobkyně z jí vyplněného majetkového prohlášení zjistil, že je vdaná a společnou domácnost sdílí s manželem, dcerou a dvěma vnoučaty. Pobírá starobní důchod ve výši 22 564 Kč a dále odměnu na základě dohody o provedení práce ve výši 8 500 Kč na měsíc. Vlastní nemovitost v k. ú. [adresa] oceněnou na 76 740 000 Kč a pozemek v k. ú. [adresa] v hodnotě cca 50 000 Kč. Nemovitosti jsou zatíženy zástavním právem v souvislosti s refinancováním závazků žalobkyně. Dále vlastní 40 % podíl ve společnosti [právnická osoba], kde je rovněž jednatelkou bez nároku na odměnu. Je majitelkou pěti splatných směnek za žalovaným o celkové nominální hodnotě 6 000 000 EUR. Má úspory na vkladní knížce ve výši 1 000 Kč. Na bankovních účtech má zůstatky ve výši 32 108 Kč, 145,90 EUR a 34 445,32 Kč. Její manžel pobírá důchod ve výši 29 187 Kč, na jeho majetek je prohlášen konkurz. Mezi dluhy uvedla závazky z půjček od [Anonymizováno], [právnická osoba] a [Anonymizováno]. Jako pravidelné výdaje vykázala roční daň z nemovitosti ve výši 10 427 Kč ročně a náklady na bydlení ve výši 17 000 Kč měsíčně, jejichž část hradí dcera.

3. Z výpisu z účtů, vedených u UnitcreditBank, a. s., soud zjistil, že žalobkyně měla v září až říjnu 2024 na jednom z účtů měsíční zůstatky postupně ve výši 457 EUR, 452 EUR a 145 EUR, na druhém měla na počátku října počáteční zůstatek 459 565 Kč, konečný zůstatek 121 582 Kč, v listopadu činil zůstatek 15 945 Kč. Na účtu, vedeném u [právnická osoba] měla žalobkyně ke konci listopadu 2024 zůstatek ve výši 32 108,54 Kč. Z připojených insolvenčních rozhodnutí soud zjistil, že insolvenční návrh proti žalobkyni byl pravomocně zamítnut. Z rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 6. 2022 soud zjistil, že pro účely insolvenčního řízení měla žalobkyně dluhy ve výši 13 415 079,04 Kč, přičemž jako dlužnice byla dle insolvenčního soudu schopna tyto pohledávky uhradit, protože má majetek přesahující pohledávky věřitelů o více než 44 miliónů Kč.

4. S odkazem na § 138 o. s. ř., v něm vymezené předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků a účel této právní úpravy a s poukazem na skutečnosti, které je nutno zohlednit a posoudit při rozhodování o osvobození od soudních poplatků, soud konstatoval, že osvobodit účastníka od placení soudních poplatků lze jen tehdy, pokud účastník nemá žádnou rozumnou možnost, jak splnit svou poplatkovou povinnost. Zdůraznil, že povinnost tvrzení, jakož i povinnost důkazní ohledně skutečností rozhodných pro posouzení majetkových poměrů účastníka leží výhradně na účastníku a nelze zohledňovat jeho závazky vůči dalším věřitelům, když ze žádného zákonného ustanovení nelze dovodit, že úhrada jakýchkoli jiných závazků má přednost před splněním poplatkové povinnosti.

5. Zákonné předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků neshledal soud prvního stupně na straně žalobkyně splněny, protože své majetkové poměry nevylíčila úplně. Tvrdila, že zhruba třetinu měsíčních příjmů, které činí 60 341 Kč, jsou s manželem nuceni vynaložit na náklady na bydlení, tudíž jim na další základní výdaje pro dvě osoby zbývá částka 43 341 Kč. Jestliže podle výpisu z účtu UnitcreditBank za měsíc říjen 2024 (č. ú. [Anonymizováno]) činil počáteční zůstatek na účtu 459 565 Kč a výdaje částku 408 213 Kč, je zjevné, že žalobkyně reálně disponuje mnohem vyššími prostředky, než jsou jí deklarované příjmy. Jen výdaje jen za měsíc říjen se pohybovaly v řádu statisíců, přitom měsíční příjmy měly být jen v řádu desítek tisíc korun. Z jakých příjmů byly prostředky na tyto výdaje nashromážděny, co dané výdaje představovaly, popřípadě zda žalobkyně prostředky nadále disponuje, zřejmé není. Není ani zřejmé, zda a případně z jakých důvodů žalobkyně vykonává funkci jednatelky bezplatně, ačkoliv se běžně jedná o placenou funkci. Žalobkyně pomlčela o tom, jaké jsou její příjmy spojené s vlastnictvím obchodního podílu v [právnická osoba] Dle insolvenčního soudu měla být žalobkyně schopna v relativně nedávné době hradit pohledávky věřitelů v řádu desítek milionů korun, což byl ostatně důvod zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu. Je majitelkou nemovitosti, oceněné na více než 76 milionů Kč, kterou dle svých tvrzení použila k refinancování dluhů, o nichž žádné podrobnosti neuvedla. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně neosvědčila své poměry ani tvrzení, že nemá možnost získat prostředky na úhradu soudního poplatku. Skutečnost, že žalobkyně má být vlastníkem směnek za 6 milionů EUR také nekoresponduje s jí prezentovanými majetkovými poměry. Na základě neúplného a nevěrohodného přehledu o majetku nelze učinit závěr o naplnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků na straně žalobkyně. Proto soud osvobození od soudních poplatků žalobkyni nepřiznal.

6. Žalobkyně podala proti usnesení včasné odvolání, domáhá se jeho změny tak, že jí bude osvobození od soudních poplatků přiznáno. Podle žalobkyně soud prvního stupně nezohlednil všechny rozhodné skutečnosti a nesprávně dovodil, že své majetkové poměry dostatečně neobjasnila. Žalobkyně soudu předložila řádně a pravdivě vyplněné majetkové prohlášení a doložila je listinami prokazujícími skutečnosti v prohlášení uvedené. Potřebnými finančními prostředky k úhradě soudního poplatku v současné době nedisponuje a není v jejích reálných možnostech si je obstarat. Vzhledem k výši jejích příjmů nelze očekávat, že by si byla schopna vytvořit úspory ve výši umožňující úhradu soudního poplatku. Finanční prostředky nemůže zajistit prodejem nemovitostí ve svém vlastnictví ani žádným jiným způsobem. Hodnota nemovitosti v k. ú. [adresa] se ani nepřibližuje výši soudního poplatku v předmětném řízení, nehledě na to, že tento pozemek je v zásadě neprodejný, neboť jeho užívání je úzce spjato s vedlejším pozemkem, který nevlastní žalobkyně. Hodnota nemovitosti v k. ú. [adresa] sice převyšuje výši soudního poplatku, avšak tuto nemovitost užívá k bydlení a nadto je zatížena zástavním právem a souvisejícím zákazem zcizení a zatížení ve prospěch společnosti [právnická osoba] Bez dalšího ji tak nelze prodat ani zatížit dalším zástavním právem pro účely případné zápůjčky. Ke zřízení zástavního práva žalobkyně přistoupila především s ohledem na potřebu řešení svých již exekučně vymáhaných závazků, kdy společnost [právnická osoba]. byla ochotna poskytnout zápůjčku společnosti [právnická osoba] a ta byla ochotna část zápůjčky poskytnout žalobkyni k úhradě exekučně vymáhaných nároků. K refinancování svých závazků žalobkyně přistoupila až po pravomocném skončení insolvenčního řízení, v žádném případě se však nejednalo o úhradu závazků v řádu několika desítek milionů korun, jak dovozoval soud prvního stupně. Důvodem zamítnutí konkurzního návrhu nebyla úhrada závazků, ale důvodně uplatněná námitka promlčení přihlášené pohledávky. Podle žalobkyně soud nesprávně vyhodnotil skutečnosti vyplývající i z dalších předložených listin, včetně výpisů z účtů. Nedůvodná je výhrada soudu, že žalobkyně zamlčela informace týkající se odměny za jednatelství ve společnosti [právnická osoba] V majetkovém prohlášení řádně uvedla, že funkci vykonává bez nároku na odměnu. Skutečnost, že je vlastníkem nemovitostí a několika směnek nemůže vést k závěru, že žalobkyně nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků. [právnická osoba], v k. ú. [adresa] za účelem zajištění finančních prostředků na úhradu soudního poplatku po ní nelze spravedlivě požadovat, neboť by tak ztratila jediné bydlení, což by vedlo ke zhoršení finanční a sociální situace nejen jí samotné, ale také členů její rodiny s ní sdílejících společnou domácnost. K výhradě soudu, že potřebné finanční prostředky si může opatřit úplatným převodem některé ze směnek, uvedla, že se o to opakovaně neúspěšně pokoušela. Na území České republiky nenalezla žádného potenciálního investora, který by byl ochoten bez předchozího podrobného zjišťování aktiv a bonity žalovaného investovat do úplatného převodu jedné ze směnek. Obrátila se také na zahraniční organizace zabývající se vymáháním pohledávek v Německu. Místo pobytu žalovaného, který po určitou dobu pobýval na území České republiky, poté v Německu a Lucembursku a na žádné z adres si nepřebíral poštu, se podařilo zjistit až prostřednictvím detektivní kanceláře [Anonymizováno]. Následně žalobkyně oslovila více společností zabývajících se vymáháním pohledávek v Německu, včetně dvou v tomto odvětví významných společností [Anonymizováno], obě však návrh na odkoupení pohledávky za žalovaným odmítly. V rámci vyhledávání obdobných subjektů kontaktovala společnost [právnická osoba] ve Velké Británii, za niž jedná [Anonymizováno]. Tato společnost však požadovala před zahájením dalších úkonů platbu předem a nemalou provizi. Žalobkyně uvedené společnosti uhradila dne 21. 8. 2024 částku 12 500 EUR, což byla částka za hranicí jejích možností. Od té doby se uvedená společnost zabývá vyhledáváním potencionálního investora na odkup některé ze směnek. Přestože jich byla nalezena řada, do dnešního dne se nepodařilo úplatný převod směnek realizovat. Hlavní překážkou byla skutečnost, že o žádné ze směnek dosud nebylo soudem rozhodnuto. V případě vydání soudního rozhodnutí by naděje nalézt investora byla vyšší. S podáním žaloby nemohla vyčkávat s ohledem na hrozící promlčení nároku. Rozhodnutí považuje za nedostatečně odůvodněné a nepřezkoumatelné s ohledem na to, že se soud nezabýval možností přiznání alespoň částečného osvobození od sousedních poplatků.

7. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.).

8. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že soud prvního stupně dne 29. 11. 2024 žalobkyni vyzval k předložení vyplněného formuláře majetkového prohlášení a výpisů z bankovních účtů za období posledních tří měsíců a k doložení skutečností uvedených v majetkovém prohlášení. Žalobkyně v podání ze dne 18. 12. 2024, jehož přílohou byl vyplněný formulář majetkového prohlášení, výpisy z bankovních účtů a další listiny, v reakci na výzvu soudu sdělila, že o úhradě závazků specifikovaných v majetkovém prohlášení s věřiteli dlouhodobě jedná, jednání jí značně zkomplikoval podaný insolvenční návrh. K podání žaloby byla nucena přistoupit s ohledem na hrozící promlčení nároku. Pohledávky ze směnek představují jediný majetek, s nímž může volně disponovat.

9. Z majetkového prohlášení odvolací soud shodně se soudem prvního stupně zjistil, že žalobkyně sdílí společnou domácnost s manželem, dcerou a dvěma nezletilými vnuky. Příjmy žalobkyně sestávají ze starobního důchodu ve výši 22 564 Kč a odměny ve výši 8 500 Kč měsíčně na základě dohody o provedení práce pro společnost [právnická osoba]. Jediným příjmem jejího manžela je důchod ve výši 29 157 Kč. Žalobkyně vlastní nemovitosti v k. ú. [adresa] oceněné na 76 740 000 Kč a dále v k. ú. [adresa] v hodnotě cca 50 000 Kč, dále 40% podíl ve společnosti [právnická osoba], kde je rovněž jednatelkou bez nároku na odměnu. Kromě směnky, jejíhož zaplacení se domáhá v tomto řízení, je majitelkou dalších čtyř splatných směnek za žalovaným o celkové nominální hodnotě 4 400 000 Kč. Má úspory na vkladní knížce (Česká spořitelna, a.s.) ve výši 1 000 Kč. Na její jméno jsou vedeny tři bankovní účty. Z výpisu z účtu, vedeného u UniCredit Bank, a. s., č. ú. [Anonymizováno] odvolací soud zjistil výši zůstatků na účtu v období 09-11/2024, a to 457 EUR k 30.9. 2024, 452 EUR k 31. 10. 2024 452 a 145 EUR k 30.11. 2024. Z výpisů z účtu, vedeného u UniCredit Bank, a.s., č. ú. [Anonymizováno], odvolací soud zjistil, že počáteční zůstatek na účtu k 1. 10. 2024 činil 459 565 Kč, konečný zůstatek k 31. 10. 2024 činil 121 582 Kč, počáteční zůstatek k 1. 11. 2024 korespondoval konečnému zůstatku z předcházejícího měsíce a konečný zůstatek k 30. 11. 2024 činil 15 945,32 Kč. Podle výpisů z účtu, vedeného u [právnická osoba]., č. ú. [Anonymizováno], za období 09-11/20224 zůstal stav zůstatku na účtu fakticky nezměněn a činil 32 108 Kč. Mezi dluhy vykázala závazky ze zápůjček vůči čtyřem různým subjektům v celkové výši 54 293 512 Kč. Mezi pravidelnými výdaji vykázala roční daň z nemovitosti ve výši 10 427 Kč a náklady na bydlení (voda, energie) ve výši 17 000 Kč měsíčně. Z dalších listin doložených žalobkyní odvolací soud neučinil žádná další zjištění nad ta, která uvedl soud prvního stupně v napadeném usnesení.

10. K podanému odvolání k tvrzení ohledně částky nákladů, uhrazených společnosti [právnická osoba] v souvislosti se zajištěním odkupu směnek, předložila fakturu č. [Anonymizováno] vystavenou [právnická osoba], [Anonymizováno] dne 31. 7. 2024 na částky ve výši 20 000 EUR –poplatek za činnost související s prodejem vlastní směnky (splatný ihned) a ve výši 225 000 EUR – provize za obstarání prodeje směnky a výpis z účtu u UniCredit Bank, a.s. o provedení úhrady částky 12 500 EUR na účet příjemce [Anonymizováno] dne 21. 8. 2024.

11. Předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků vymezuje ustanovení § 138 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody. Poplatková povinnost spojená se soudním řízením, vzniká účastníku ze zákona (zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) zcela bez ohledu na jeho aktuální majetkovou situaci. Výjimky z této zásady jsou upraveny v ustanovení § 11 citovaného zákona, přičemž v posuzovaném případě se o žádný z případů tam uvedených nejedná. Smyslem moderačního oprávnění soudu ve smyslu § 138 o. s. ř. není řešit aktuální finanční situaci poplatníka, ale zabránit tomu, aby bylo komukoli pouze z důvodu nemajetnosti odepřeno právo na přístup k soudu zaručené Listinou základních práv a svobod. Podmínkou pro poskytnutí osvobození je naplnění obou zákonných předpokladů upravených ve shora citovaném ustanovení. Účastník, který žádá přiznání osvobození od soudních poplatků, musí doložit, že jeho majetkové poměry jsou natolik nepříznivé, že takový postup odůvodňují, a současně, že poplatný úkon nepředstavuje zřejmě bezúspěšné uplatnění či bránění práva.

12. Při posuzování naplnění prvního z předpokladů, vyšel odvolací soud z toho, že prvopis směnečné listiny, jejíž zaplacení je předmětem řízení, žalobkyně soudu předložila, přičemž výsledek řízení nelze nijak předjímat. Výhradně pro účely rozhodnutí o návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků lze první předpoklad považovat za splněný.

13. Stejný závěr však již nelze přijmout ohledně druhého z výše uváděných předpokladů poplatkové moderace, vymezených ustanovením § 138 odst. 1 o. s. ř. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků byla Nejvyšším soudem ČR zdůrazněna v celé řadě jeho rozhodnutí (viz usnesení ze dne 19. 6. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, usnesení ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, usnesení ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015). Rovněž Ústavní soud ČR opakovaně zdůraznil povinnost žadatele poskytnout soudu úplný a přesný obraz o svých poměrech (např. usnesení ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16). V projednávané věci byla žalobkyně soudem řádně vyzvána k předložení vyplněného formuláře majetkového prohlášení a doložení skutečností v něm uvedených spolu s výpisy z bankovních účtů za poslední tři měsíce. Žalobkyně soudu předložila řádně vyplněný formulář majetkového prohlášení a výpisy z bankovního účtu, vedeného u [právnická osoba]., výpisy z dalších dvou bankovních účtů, vedených u UniCredit Bank, a.s., ovšem z účtu vedeného u Unicredit Bank, a. s., č. ú. [Anonymizováno] doložila pouze výpisy za dva předcházející měsíce. Soud prvního stupně správně dovodil, že z hlediska posouzení majetkových poměrů žadatele nejsou relevantní jen aktuální zůstatky na bankovních účtech, ale především předchozí pohyby na účtech za delší období, protože právě ty umožňují soudu učinit si představu o příchozích platbách a provedených úhradách. V této věci se ze dvou výpisů žalobkyně z účtu, vedeného u Unicredit Bank, a. s., č. ú. [Anonymizováno] za období října a listopadu 2024 (výpis za měsíc září předložen nebyl) podává, že počáteční zůstatek na účtu činil k 1. 10. 2024 částku 459 565,02 Kč. Podle přehledu transakcí na účtu byly z účtu za tento měsíc odepsány částky přesahující 300 000 Kč, přičemž jen v hotovosti byly žalobkyní vybrány částky v celkové výši 160 000 Kč. V následujícím měsíci byla žalobkyní v hotovosti vybrána částka 40 000 Kč a byly poukázány částky příjemcům, z nichž žádný není uveden mezi věřiteli žalobkyně. Jaký byl počáteční stav tohoto účtu v září 2024, nebylo vůbec doloženo. S ohledem na vykazované příjmy žalobkyně lze přisvědčit soudu prvního stupně, že nebylo objasněno, z jakých zdrojů byly prostředky na tyto výdaje nashromážděny, co dané výdaje představovaly, k čemu byly použity hotovostní výběry ve výši 200 000 Kč, když tyto částky nijak nekorespondují žalobkyní tvrzením výdajům. Pokud jde o tvrzení žalobkyně o úhradě nákladů spojených se zajištěním potencionálního zájemce o odkup některé ze směnečných pohledávek, předloženým výpisem o provedení úhrady z účtu u UniCredit Bank, a.s. ze dne 21. 8. 2024 bylo pouze osvědčeno, že z předmětného bankovního účtu č. [IBAN] byla ve prospěch příjemce [Anonymizováno] odepsána částka 12 500 EUR. Bližší identifikaci důvodu platby, např. číslem faktury shodným s předloženou kopií faktury, výpis neobsahuje. Tvrzení žalobkyně, že uvedená platba souvisela s činností společnosti [právnická osoba], za niž měl jednat [Anonymizováno], se nejeví věrohodné s ohledem na to, že výše poukázané částky neodpovídá výši tvrzeného poplatku v doložené faktuře, která nadto nebyla vystavena společností [právnická osoba], ale zcela jinou společností, [právnická osoba].

14. Odvolací soud se tak ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobkyně nesplnila povinnost řádně vylíčit a také doložit své majetkové poměry, ač k jejich doložení byla soudem vyzvána. Ničím nedoloženo zůstalo také tvrzení žalobkyně o bezúplatném výkonu funkce jednatelky ve společnosti [právnická osoba] Žalobkyně sice uvedla, že funkci vykonává bezplatně, nedoložila však např. smlouvu o výkonu funkce nebo jiný důkaz toto tvrzení osvědčující. Neúplnost žalobkyní poskytnutých údajů o jejích majetkových poměrech znemožňuje jejich objektivní posouzení z hlediska předpokladů moderace poplatkové povinnosti a přijetí závěru, že splnění poplatkové povinnosti není v možnostech žalobkyně.

15. Z uvedených důvodů proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil.