o zaplacení 291 826,53 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalované 1. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. ledna 2025, č. j. 20 Cm 45/2024-122

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zastavil řízení o odvolání žalované 1. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 2024, č. j. 20 Cm 45/2024-84 (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení tak, že na jejich náhradu nemá právo žádný z účastníků řízení (výrok II.). V odůvodnění usnesení uvedl, že žalovaná 1. napadla ve věci vydaný rozsudek, čímž jí vznikla poplatková povinnost podle § 4 odst. 1 písm. b/ zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSOP“). Jelikož žalovaná 1. soudní poplatek ve výši 14 640 Kč nezaplatila spolu s podáním odvolání, vyzval ji soud prvního stupně k jeho zaplacení usnesením ze dne 9. 12. 2024, č. j. 20 Cm 45/2024-118, a to ve lhůtě patnácti dnů od doručení tohoto usnesení. Výzva byla žalované 1. doručena dne 11. 12. 2024. Lhůta k zaplacení poplatku tak začala žalované 1. běžet dnem následujícím po tomto dni, tedy dnem 12. 12. 2024, a skončila dnem 27. 12. 2024. Vzhledem k tomu, že žalovaná 1. soudní poplatek za podané odvolání ve stanovené lhůtě nezaplatila, postupoval soud prvního stupně podle § 9 odst. 1 ZSOP a po marném uplynutí lhůty určené k zaplacení poplatku odvolací řízení zastavil. Výrok o nákladech odvolacího řízení soud prvního stupně odůvodnil ustanovením § 146 odst. 2 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná 1. zavinila zastavení odvolacího řízení a byla by tak povinna hradit náklady tohoto řízení žalobkyni. Žalobkyni však žádné náklady v odvolacím řízení nevznikly.

2. Žalovaná 1. podala proti usnesení včasné odvolání. Namítla, že v dané věci rozhodl jiný soud a že věc již řeší exekutorský úřad Plzeň-město, soudní exekutor [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Uvedla dále, že žalovanému 2. bylo ze soukromého účtu strženo přes 440 000 Kč.

3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení a řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání podaného odvolání nařídil jednání (§ 214 odst. 2, písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru o jeho nedůvodnosti.

4. Podle § 2 odst. 5 ZSOP je poplatníkem poplatku za řízení před odvolacím soudem odvolatel. Podle § 4 odst. 1, písm. b/ téhož zákona vzniká poplatková povinnost, jde-li o poplatek za řízení, podáním odvolání. Podle § 7 odst. 1 ZSOP je poplatek, s výjimkou poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem, splatný vznikem poplatkové povinnosti. Podle § 9 odst. 1 ZSOP, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň patnácti dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

5. V daném případě vznikla žalované 1. podáním odvolání proti rozsudku ve věci vydanému poplatková povinnost ve smyslu výše citovaného ustanovení § 4 odst. 1, písm. b/ ve spojení s § 2 odst. 5 ZSOP. Vzhledem k tomu, že soudní poplatek za odvolání nebyl žalovanou 1. při podání odvolání zaplacen, vyzval ji soud prvního stupně usnesením ze dne 9. 12. 2024, č. j. 20 Cm 45/2024-118, k jeho zaplacení ve výši 14 640 Kč podle položky 22 bod 1, písm. a/ sazebníku soudních poplatků ve lhůtě patnácti dnů od doručení usnesení s poučením, že odvolací řízení bude v případě nezaplacení poplatku zastaveno a že k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Usnesení bylo doručeno žalované 1. dne 11. 12. 2024, jak prokazuje potvrzení o dodání a doručení do její datové schránky ze dne 13. 12. 2024. Ze sdělení účtárny soudu prvního stupně ze dne 2. 1. 2025 se podává, že soudní poplatek za odvolání ve výši 14 640 Kč nebyl v soudem určené lhůtě uhrazen. Na základě uvedeného odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně postupoval správně, jestliže po zjištění, že poplatková povinnost nebyla žalovanou 1. splněna, odvolací řízení zastavil podle ustanovení § 9 odst. 1 ZSOP.

6. Pokud jde o argumentaci žalované 1. v podaném odvolání, že v dané věci již rozhodl jiný soud a že žalovanému 2. bylo z jeho soukromého účtu strženo 440 000 Kč, tato je z hlediska posouzení správnosti napadeného usnesení zcela irelevantní, neboť předmětem přezkumu bylo posouzení, zda v poměrech projednávané věci byly splněny podmínky pro zastavení odvolacího řízení z důvodu nesplnění poplatkové povinnosti žalovanou 1.

7. Z vyložených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné v jeho výroku I. o zastavení odvolacího řízení potvrdil podle ustanovení § 219 o. s. ř.

8. Usnesení bylo potvrzeno rovněž ve výroku II. o nákladech odvolacího řízení, neboť žalovaná 1. z procesního hlediska zavinila zastavení řízení o jí podaném odvolání a byla by tak povinna zaplatit žalobkyni podle ustanovení § 146 odst. 2, první věta ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů tohoto řízení. Podle obsahu spisu však žalobkyni žádné takové náklady nevznikly.

9. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., podle kterých by právo na jejich náhradu měla v odvolacím řízení úspěšná žalobkyně.

Ani v tomto odvolacím řízení žalobkyní žádné náklady nevznikly, v důsledku čehož odvolací soud rozhodl tak, že žalobkyně a žalovaná 1. vůči sobě navzájem právo na jejich náhradu nemají.