o zaplacení 723 516,53 Kč s příslušenstvím a odměnou

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivy Horákové a soudců JUDr. Ladislava Derky a JUDr. Radima Novotného ve věci

žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně]

sídlem [Adresa žalobkyně]

proti

žalovaným: 1. [Jméno žalované A]., IČO [IČO žalované A]

sídlem [Adresa žalované A]

2. [Jméno žalované B], narozený [rodné přijmení] [Datum narození žalované B]

bytem [Adresa žalované B]

¨ zastoupený advokátkou [Jméno advokátky A]

sídlem [Adresa advokátky A]

3. [Jméno advokátky B], narozená [rodné přijmení] [Datum narození advokátky B]

bytem [Adresa advokátky B]

zastoupená advokátkou [Jméno advokátky C]

sídlem [Adresa advokátky C]

o zaplacení 723 516,53 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvoláních žalovaných 2. a 3. proti směnečnému platebnímu rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 8. listopadu 2023, č. j. 7 Cm 195/2023-32

takto

I. Směnečný platební rozkaz Městského soudu v Praze ze dne 8. listopadu 2023, č. j. 7 Cm 195/2023-32, se ve výroku pod bodem d/ o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanými 2. a 3. potvrzuje.

II. Žalobkyně a žalovaní 2. a 3. nemají vůči sobě navzájem právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

1. Napadeným směnečným platebním rozkazem uložil soud prvního stupně žalovaným 1., 2. a 3. povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně směnečný peníz ve výši 723 516,53 Kč (bod a/ výroku) se 6% úrokem z této částky od 11. 8. 2023 do zaplacení (bod b/ výroku), směnečnou odměnu ve výši 2 412 Kč (bod c/ výroku) a náhradu nákladů řízení ve výši 36 897 Kč (bod d/ výroku).

2. Žalovaní 1., 2. a 3. napadli směnečný platební rozkaz námitkami ze dne 4. 12. 2023, které byly odmítnuty usnesením soudu prvního stupně ze dne 4. 1. 2024, č. j. 7 Cm 195/2023-40, pro opožděnost, pokud jde o žalovanou 1. (výrok I. usnesení), a pro neodůvodněnost, pokud jde o žalované 2. a 3. (výrok II. usnesení).

3. Žalovaní 1., 2. a 3. napadli směnečný platební rozkaz též odvoláním proti výroku d/ směnečného platebního rozkazu o nákladech řízení, a to z důvodu namítané předčasnosti uplatnění směnky, z níž žalobkyně právo proti nim v soudním řízení uplatnila.

4. Vzhledem k tomu, že odvolání žalované 1. proti nákladovému výroku směnečného platebního rozkazu bylo odmítnuto jako opožděné výrokem III. usnesení soudu prvního stupně ze dne 4. 1. 2024, č. j. 7 Cm 195/2023-40, přezkoumal odvolací soud směnečný platební rozkaz v jeho výroku pod bodem d/ pouze ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanými 2. a 3., a to včetně řízení, které vydání směnečného platebního rozkazu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž by za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2, písm. e/ o. s. ř.).

5. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přizná účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

6. Podle ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. má žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně sedmi dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění.

7. V daném případě podala žalobkyně u soudu prvního stupně dne 25. 10. 2023 žalobu s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu, kterou se proti žalovaným 1., 2. a 3. domáhala zaplacení směnečné pohledávky ve výši 723 516,53 Kč s příslušenstvím a odměnou ze směnky ze dne 2. 10. 2019. Jak v žalobě uvedeno, směnka byla vystavena žalovanou 1. na řad žalobkyně v [Anonymizováno], zní na částku 723 516,53 Kč a splatnou se stala dne 10. 8. 2023. Na směnce, jejímž platebním místem je [adresa], převzali svým podpisem aval za výstavce žalovaní 2. a 3. Předžalobními výzvami ze dne 10. 8. 2023 byli žalovaní 2. a 3. vyzváni žalobkyní k úhradě nároků ze směnky ve lhůtě nejpozději do 24. 8. 2023. Výzva, která obsahuje též upozornění žalobkyně na možnost vymáhat pohledávku ze směnky soudní cestou v případě, že nebude ve stanovené lhůtě uhrazena, byla žalovaným 2. a 3. odeslána dne 21. 8. 2023, jak prokazují žalobkyní předložené dodejky. Soud prvního stupně vyhověl žalobě směnečným platebním rozkazem ze dne 8. 11. 2023, č. j. 7 Cm 195/2023-32, jímž žalovaným 2. a 3. uložil povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně se žalovanou 1. směnečný peníz ve výši 723 516,53 Kč se 6% úrokem z této částky od 11. 8. 2023 do zaplacení, odměnu ve výši 2 412 Kč a dále náhradu nákladů řízení ve výši 36 897 Kč.

8. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a že doložila odeslání výzvy k plnění žalovaným 2. a 3. ve lhůtě požadované ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř., náleží jí podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. proti neúspěšným žalovaným 2. a 3. právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva. Soud prvního stupně proto správně rozhodl o povinnosti žalovaných 2. a 3. zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení, které jí byly vynaloženy ve výši 36 897 Kč, jež odpovídá součtu soudního poplatku za žalobu zaplaceného ve výši 36 297 Kč a 2 paušálních náhrad po 300 Kč podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za úkon předžalobní výzvy a podání žaloby. Zda žaloba byla podána předčasně, jak žalovaní 2. a 3. v podaném odvolání namítli, by bylo možno zkoumat pouze v rámci námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu. Tyto sice byly žalovanými 2. a 3. podány, nicméně pro jejich neodůvodněnost byly soudem prvního stupně pravomocně odmítnuty. Uvedená výhrada žalovaných 2. a 3. je tak z hlediska jejich povinnosti žalobkyni náhradu nákladů řízení zaplatit irelevantní.

9. Z vyložených důvodů odvolací soud směnečný platební rozkaz soudu prvního stupně v jeho výroku pod bodem d/ o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanými 2. a 3. potvrdil jako věcně správný podle ustanovení § 219 o. s. ř.

10. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého by právo na jejich náhradu náleželo žalobkyni, která byla v odvolacím řízení úspěšná. Žalobkyni však podle obsahu žádné takové náklady nevznikly, a proto odvolací soud rozhodl tak, že žalobkyně a žalovaní 2. a 3. nemají na jejich náhradu vůči sobě navzájem právo.