Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 5 Cmo 147/2023-83 ECLI:CZ:VSPH:2024:5.Cmo.147.2023.1 Usnesení

o zaplacení 345 478,77 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného 2. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. října 2023, č. j. 37 Cm 161/2021-77

JUDr. Iva Horáková · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 11. 1. 2024

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivou Horákovou ve věci

žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně]

se sídlem [Adresa žalobkyně]

zastoupená advokátkou [Jméno advokátky]

se sídlem [Adresa advokátky]

proti

žalovaným: 1. [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované]

se sídlem [Adresa žalované]

2. [Anonymizováno], narozený [rodné přijmení] [Anonymizováno]

bytem [Adresa žalované]

o zaplacení 345 478,77 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného 2. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. října 2023, č. j. 37 Cm 161/2021-77


I. Odvolání žalovaného 2. se odmítá.

II. Žalobkyně a žalovaný 2. nemají vůči sobě navzájem právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Napadeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl, že žalovaná 1. je povinna zaplatit žalobkyni směnečný peníz ve výši 345 478,77 Kč spolu se 6% úrokem ročně z této částky od 14. 10. 2021 do zaplacení a směnečnou odměnu 1 151,60 Kč (výrok I.) a dále že žalovaná 1. je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 59 863,50 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně (výrok II.). Zcela tak vyhověl žalobě ze dne 19. 11. 2021, nakolik směřovala vůči žalované 1.

Proti rozsudku se odvolal žalovaný 2.

Jak vyplývá z ustanovení § 201 o. s. ř., k podání odvolání je zásadně povolán jen účastník řízení. Právo podat odvolání však přísluší pouze tomu účastníku, jemuž byla rozhodnutím soudu způsobena v jeho právech určitá (byť nepatrná) újma.

V daném případě je každý ze žalovaných vůči žalobkyni jako druhé straně sporu v samostatném procesním vztahu, neboť žaloba byla proti žalovaným 1. a 2. podána jako proti směnečným dlužníkům, kteří coby dlužníci solidárně zavázaní jsou vždy ve smyslu ustanovení § 91 odst. 1 o. s. ř. účastníky samostatnými. Vzhledem k tomu, že samostatný společník je oprávněn podat odvolání jen za svou osobu a že napadeným rozsudkem bylo rozhodováno pouze ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 1., nelze než konstatovat, že odvolání bylo žalovaným 2. podáno jako osobou neoprávněnou, neboť jeho poměry nebyly tímto rozsudkem nijak řešeny, a tedy do nich nebylo žádným způsobem zasaženo.

Z vyložených důvodů odvolací soud odvolání žalovaného 2. odmítl postupem podle ustanovení § 218 písm. b/ ve spojení s ustanovením § 218c o. s. ř.

Výrok o nákladech odvolacího řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 2. je odůvodněn ustanovením § 146 odst. 3 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., podle kterých by právo na jejich náhradu měla žalobkyně, neboť odvolání žalovaného 2. bylo odmítnuto. Žalobkyni však v souvislosti s odvoláním podaným žalovaným 2. žádné náklady nevznikly, v důsledku čehož odvolací soud rozhodl tak, že žalobkyně a žalovaný 2. vůči sobě navzájem právo na jejich náhradu nemají.

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.