o zaplacení náhrady škody 16 736 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. října 2023, č. j. 41 ECm 1/2021-14
JUDr. Ladislav Derka · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 21. 3. 2024
Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Ivy Horákové a JUDr. Radima Novotného ve věci
žalobce: [Jméno žalobce]., IČO [IČO žalobce]
sídlem [Adresa žalobce]
zastoupený advokátem [Jméno advokáta A]
sídlem [Adresa advokáta A]
proti
žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného]
bytem [Adresa žalovaného]
zastoupený advokátem [Jméno advokáta B]
sídlem [Adresa advokáta B]
o zaplacení náhrady škody 16 736 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. října 2023, č. j. 41 ECm 1/2021-14
Usnesení se mění tak, že se toto usnesení nevydává.
Městský soud v Praze (dále jen „soud“ nebo „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 24. 10. 2023 přerušil řízení do pravomocného skončení insolvenčního řízení [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa], vedeného pod sp. zn. MSPH 94 INS 5296/2018.
V odůvodnění usnesení soud uvedl, že se žalobce návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu vůči žalovanému domáhá náhrady škody podle § 99 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „insolvenční zákon“). Žalobce navrhl řízení přerušit. Soud přihlédl k tomu, že nárok uplatněný žalobou není možné definitivně určit s ohledem na skutečnost, že výši škody vzniklé opožděným podáním insolvenčního návrhu lze stanovit až po skončení insolvenčního řízení. Z toho důvodu soud učinil závěr, že důvod pro přerušení řízení je dán. Soud proto podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. řízení přerušil.
Žalovaný podal proti usnesení včas odvolání a navrhl napadené usnesení zrušit. Odvolání odůvodnil tím, že vůči žalovanému je vedeno insolvenční řízení, v rámci kterého bylo žalovanému schváleno oddlužení. Žalovaný dovodil přerušení řízení ze zákona podle § 140a insolvenčního zákona k 17. 12. 2021.
Žalobce k odvolání žalovaného ve vyjádření ze dne 15. 1. 2024 odkázal na § 140a insolvenčního zákona a odvolání žalovaného měl za nedůvodné a s ohledem na přerušení řízení považoval odvolání za neprojednatelné. Navrhl rozhodnutí potvrdit.
Odvolací soud, aniž by nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.], podle § 212 o. s. ř. přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné.
Podle § 140a odst. 1 insolvenčního zákona „Účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Rozhodnutím o úpadku se přerušují soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, nebo na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené, anebo o pohledávkách, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170). Není-li dále stanoveno jinak, v těchto řízeních nelze pokračovat po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku.“ Podle odst. 4 „Jakmile se soud nebo jiný orgán příslušný k projednání a rozhodnutí věci dozví o přerušení řízení podle odstavce 1, vyrozumí o tom účastníky řízení; současně je poučí, že v řízení nelze pokračovat po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku. Rozhodnutí již vydaná se v době, kdy je řízení přerušeno, nedoručují, ledaže se týkají i jiných pohledávek; bylo-li řízení přerušeno po doručení rozhodnutí, avšak ještě předtím, než rozhodnutí nabylo právní moci, nenabývá rozhodnutí v rozsahu, v němž bylo řízení přerušeno, právní moci. Jestliže se v řízení pokračuje, rozhodnutí se doručuje znovu.“
Odvolací soud z obsahu insolvenčního řízení vedeného vůči žalovanému pod sp. zn. KSLB 87 INS 22170/2021 před Krajským soudem v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci, ověřil, že usnesením č. j. KSLB 87 INS 22170/2021-A-9 ze dne 17. 12. 2021, zveřejněným v insolvenčním rejstříku téhož dne, byl zjištěn úpadek dlužníka – žalovaného. Z obsahu insolvenčního rejstříku plyne, že insolvenční řízení žalovaného dosud nebylo pravomocně skončeno, a proto trvají účinky přerušení předmětného řízení o zaplacení částky 16 737 Kč ve smyslu § 140a odst. 1 insolvenčního zákona i v době rozhodování odvolacího soudu.
Jak plyne z § 140a odst. 1 insolvenčního zákona, nalézací řízení se z důvodu úpadku žalovaného přerušuje za zákona (o tomto přerušení soud pouze vyrozumí účastníky řízení, ale žádné rozhodnutí v tomto směru nevydává, neboť řízení je již přerušeno), soud proto neměl vydat rozhodnutí podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., kterým se přerušuje řízení, neboť řízení již přerušeno bylo ode dne 17. 12. 2021.
Vzhledem k nesplnění podmínek pro vydání rozhodnutí o přerušení řízení odvolací soud v souladu s § 211, § 167 odst. 2 a § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. napadené usnesení změnil způsobem uvedeným ve výroku tohoto usnesení.
Podle § 151 odst. 1 o. s. ř. bude rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení v rozhodnutí soudu, jímž pravomocně skončí řízení o zaplacení náhrady škody.
Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení rozsudku odvolacího soudu.