o zaplacení 2 776 504 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvoláních žalovaných 1. a 2. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. září 2023, č. j. 7 Cm 11/2022-170

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zastavil řízení o odvolání žalovaných 1. a 2. (dále jen „žalovaní“) proti rozsudku téhož soudu ze dne 6. 12. 2022, č. j. 7 Cm 11/2022-116 (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). V odůvodnění usnesení uvedl, že žalovaní byli vyzváni usnesením soudu prvního stupně k zaplacení soudních poplatků za jimi podané odvolání proti rozsudku shora uvedenému. Výzva byla doručena žalované 1. dne 11. 3. 2023 a žalovanému 2. dne 13. 3. 2023. Žalovaní následně požádali o osvobození od placení soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že jim osvobození přiznáno nebylo, byli upozorněni, že jejich poplatková povinnost trvá za podmínek a ve výši stanovené v původní výzvě k zaplacení soudního poplatku. Žalovaní však soudní poplatky nezaplatili, a proto soud prvního stupně postupoval podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSOP“) a po marném uplynutí lhůty odvolací řízení zastavil. Výrok o nákladech odvolacího řízení odůvodnil soud prvního stupně ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. a contr., neboť žalobkyni, která by měla na náhradu těchto nákladů právo proti žalovaným, kteří zavinili zastavení odvolacích řízení, žádné náklady s podanými odvoláními nevznikly.

2. Žalovaní podali proti usnesení včasná odvolání, ve kterých shodně uvedli, že odvolání měla být projednána i přes nezaplacení soudních poplatků. Rozhodnutí o nepřiznání ani částečného osvobození od soudních poplatků je totiž v dané věci extrémně přísné a je jím porušeno ústavní právo účastníka na soudní ochranu, neboť jím je žalovaným fakticky zamezován přístup ke spravedlnosti.

3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání podaných odvolání nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru o jejich nedůvodnosti.

4. Podle § 2 odst. 5 ZSOP je poplatníkem poplatku za řízení před odvolacím soudem odvolatel. Podle § 4 odst. 1 písm. b/ téhož zákona vzniká poplatková povinnost, jde-li o poplatek za řízení, podáním odvolání. Podle § 7 odst. 1 ZSOP je poplatek, s výjimkou poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem, splatný vznikem poplatkové povinnosti. Podle § 9 odst. 1 ZSOP, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň patnácti dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

5. V daném případě vznikla žalovaným podáním odvolání proti rozsudku ve věci vydanému poplatková povinnost ve smyslu výše citovaného ustanovení § 4 odst. 1 písm. b/ ZSOP. S ohledem na to, že soudní poplatky za odvolání nebyly žalovanými zaplaceny při podání odvolání, vyzval je soud prvního stupně usnesením ze dne 1. 3. 2023, č. j. 7 Cm 11/2022-141, k jejich zaplacení ve výši 49 381 Kč (v případě každého ze žalovaných) podle položky 22 bod 1. písm. a/ ve spojení s položkou 1 bod 1. písm. b/ sazebníku soudních poplatků ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení usnesení s poučením, že odvolací řízení bude v případě nezaplacení poplatku zastaveno. Výzva byla žalované 1. doručena dne 11. 3. 2023 a žalovanému 2. dne 13. 3. 2023. Ve lhůtě soudem prvního stupně stanovené k zaplacení soudních poplatků v délce patnácti dnů požádali žalovaní o osvobození od jejich placení. O této žádosti bylo rozhodnuto usnesením soudu prvního stupně ze dne 5. 5. 2023, č. j. 7 Cm 11/2022-154 tak, že osvobození od soudních poplatků nebylo žalovaným přiznáno. Usnesení bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 7. 2023, č. j. 5 Cmo 61/2023-165. Soud prvního stupně poté přípisem ze dne 2. 8. 2023 vyrozuměl žalované, že jejich poplatková povinnost na základě usnesení ze dne 1. 3. 2023, č. j. 7 Cm 11/2022-141, nadále trvá a že zaplacení soudních poplatků očekává ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení přípisu. Přípis byl doručen oběma žalovaným dne 14. 8. 2023, soudní poplatek však žádný ze žalovaných ve lhůtě v přípisu jim poskytnuté nezaplatil. V řízení o podaných odvoláních tak nelze pokračovat, jak vyplývá z ustanovení § 9 odst. 1 druhá věta ZSOP, podle kterého je třeba řízení (v daném případě odvolací řízení) zastavit, jestliže marně uplynula lhůta soudem určená k zaplacení soudního poplatku. Sama okolnost, že žalovaným se jeví rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků extrémně přísné, na tomto závěru ničeho změnit nemůže.

6. Výrok I. usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení o odvolání žalovaných proti rozsudku ve věci vydanému postupem podle ustanovení § 9 odst. 1 ZSOP je proto věcně správný. Správný je rovněž výrok II. o nákladech odvolacích řízení, neboť žalovaní nesplněním poplatkové povinnosti zavinili, že odvolací řízení musela být zastavena, a tedy žalované by stíhala povinnost zaplatit náhradu nákladů odvolacího řízení žalobkyni. Podle obsahu spisu však žalobkyně žádné náklady v souvislosti s odvoláním žalovaných proti rozsudku nevynaložila.

7. Z vyložených důvodů bylo napadené usnesení potvrzeno podle ustanovení § 219 o. s. ř.

8. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterých by právo na jejich náhradu měla v odvolacím řízení úspěšná žalobkyně. Ani v tomto odvolacím řízení žalobkyni žádné náklady nevznikly, v důsledku čehož odvolací soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.