o zaplacení 2 240 616 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. července 2023, č. j. 49 Cm 179/2022-29

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zastavil řízení o žalobě na zaplacení směnečné pohledávky ve výši 2 240 616 Kč s příslušenstvím s odměnou (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). V odůvodnění usnesení uvedl, že žalobce byl usnesením ze dne 28. 6. 2023, č. j. 49 Cm 179/2022-27, vyzván k zaplacení soudního poplatku za žalobu, který činí 112 405 Kč. Výzva k zaplacení poplatku byla zástupci žalobce doručena dne 10. 7. 2023, soudní poplatek ve stanovené lhůtě nebyl zaplacen. Řízení bylo proto zastaveno podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“). Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil ustanovením § 146 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.

2. Žalobce se proti usnesení v zákonem stanovené lhůtě odvolal. Třebaže odvolání postrádá odvolací návrh, je zřejmé, že žalobce se jím domáhá změny usnesení tak, že řízení nebude zastaveno. Pokud jde o absenci odvolacích důvodů, tato nebrání přezkumu napadeného usnesení, neboť jím nebylo rozhodnuto ve věci samé (§ 212a odst. 2 o. s. ř. a contrario).

3. Napadené usnesení bylo proto přezkoumáno podle ustanovení § 212 o. s. ř., aniž k projednání odvolání bylo nařizováno jednání (§ 214 odst. 2, písm. c/ o. s. ř.).

4. Podle § 2 odst. 1 písm. a/ zákona o soudních poplatcích, poplatníkem poplatku za řízení před soudem prvního stupně je navrhovatel, není-li dále stanoveno jinak. Podle § 4 odst. 1 písm. a/ téhož zákona, jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek, s výjimkou poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem, splatný vznikem poplatkové povinnosti. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň patnácti dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

5. V daném případě vznikla žalobci podáním žaloby poplatková povinnost, jak vyplývá z ustanovení § 4 odst. 1 písm. a/ zákona o soudních poplatcích. Vzhledem k tomu, že soudní poplatek nebyl při podání žaloby uhrazen, vyzval soud prvního stupně žalobce výrokem I. usnesení ze dne 4. 1. 2023, č. j. 49 Cm 179/2022-6, k jeho zaplacení ve výši 112 405 Kč podle položky 1. bod 1. písm. b/ sazebníku soudních poplatků ve lhůtě patnácti dnů od doručení usnesení s poučením, že řízení bude v případě nezaplacení poplatku zastaveno (§ 9 odst. 1 první věta zákona o soudních poplatcích). V reakci na to žalobce požádal o osvobození od placení soudních poplatků. Tato žádost byla usnesením soudu prvního stupně ze dne 28. 2. 2023, č. j. 49 Cm 179/2022-14, potvrzeným usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 6. 2023, č. j. 5 Cmo 52/2023-24, zamítnuta. Soud prvního stupně poté usnesením ze dne 28. 6. 2023, č. j. 49 Cm 179/2022-27, opětovně vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za žalobu, a to ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení usnesení. Součástí výzvy bylo i v tomto případě poučení o tom, že řízení bude zastaveno, pokud soudní poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen. Usnesení bylo zástupci žalobce doručeno dne 10. 7. 2023, soudní poplatek však nebyl ve stanovené lhůtě zaplacen.

6. Soud prvního stupně tedy postupoval správně, pokud po zjištění, že poplatková povinnost nebyla žalobcem splněna, řízení zastavil podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Správně rozhodl též o nákladech řízení, byť nesprávně odkázal na ustanovení § 146 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. V daném případě totiž žalobce nezaplacením soudního poplatku za žalobu procesně zavinil zastavení řízení, v důsledku čehož o nákladech řízení mělo být rozhodnuto podle ustanovení § 146 odst. 2, první věta o. s. ř.

7. Z vyložených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil v obou jeho výrocích jako věcně správné podle ustanovení § 219 o. s. ř.

8. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterých by právo na jejich náhradu měl v odvolacím řízení úspěšný žalovaný. Ani v tomto případě však žalovanému žádné náklady nevznikly. Odvolací soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů odvolacího řízení právo.